Koncentrace a fúze vysokých škol v Evropě

Koncem dubna vydala EUA (European University Association) tématickou zprávu University Mergers in Europe. Zpracována byla v rámci projektu DEFINE, který zkoumá tři aktuální trendy, jak zefektivnit financování vysokých škol. Zatímco první tématická zpráva publikovaná v prosinci 2014 (viz Financování na podporu excelence) se věnovala podpoře špičkové kvality a tématem poslední zprávy, jež se má objevit v létě 2015, bude výkonové financování, druhá tématická zpráva analyzuje stále sílící proces koncentrace, sdružování a slučování vysokých škol v Evropě. Podává přehled jednotlivých trendů z hlediska celého vysokoškolského systému i jednotlivých institucí, zkoumá jejich efektivitu i různé cesty, jak celý proces úspěšně řídit. Na závěr uvádí řadu zásadních doporučení jak pro vysoké školy, tak pro veřejnou správu a tvůrce vysokoškolské politiky. Vzhledem k expanzi institucionální struktury vysokého školství v České republice jde o zprávu pro nás bezesporu zajímavou.

Redakce Vysoké školství ve světě

Eurostudent o mobilitě studentů a internacionalizaci studia

Po třech předchozích informativních článcích ze závěrečné zprávy projektu Eurostudent V (Mezinárodní výzkum studentů vysokých škol Eurostudent, Kolik času studenti věnují studiu a kolik placené práci: co zjistil Eurostudent? a Eurostudent V. Kolik mají studenti peněz a za co je utrácejí) se tentokrát věnujeme internacionalizaci studia a tzv. kreditní mobilitě studentů, tedy dalšímu významnému a sledovanému tématu. V článku se zabýváme nejen tím, jaké rozdíly jsou v mobilitě studentů mezi jednotlivými zeměmi EHEA zapojenými do výzkumu, ale i mezi různými skupinami studentů.

Využíváme přitom především informace obsažené v desáté kapitole právě publikované závěrečné zprávy výzkumu Eurostudent V 2012–2015. Social and Economic Conditions of Student Life in Europe. Synopsis of Indicators a z online databáze výzkumu Data Reporting Module (DRM). Pokud to bylo možné, porovnáváme výsledky pátého kola výzkumu s výsledky třetího kola, které proběhlo v období 2005–2008 (Eurostudent III 2005–2008. Social and Economic Conditions of Student Life in Europe. Synopsis of Indicators). Tento postup umožňuje do jisté postihnout změny, k nimž za necelé desetiletí došlo. Využíváme i některé další výsledky studie o mobilitě studentů (tzv. Intelligence Briefs), kterou v roce 2014 zpracoval nezávislý vídeňský ústav společenských věd Institut für Höhere Studien.

Redakce Vysoké školství ve světě

Eurostudent V. Kolik mají studenti peněz a za co je utrácejí

Výstupy posledního mezinárodního výzkumu Eurostudent jsme zpracovali již ve dvou článcích (Mezinárodní výzkum studentů vysokých škol Eurostudent a Kolik času studenti věnují studiu a kolik placené práci: co zjistil Eurostudent?). Nyní se věnujeme dalším důležitým tématům, týkajících se toho, jak evropští studenti své vysokoškolské studium financují, jaké mají výdaje a z jakých zdrojů je hradí a jaké jsou v tom rozdíly nejen mezi studenty z různých zemí, ale i mezi jednotlivými skupinami studentů. Dnešní příspěvek vychází ze sedmé a osmé kapitoly právě publikované závěrečné zprávy Eurostudent V 2012–2015. Social and Economic Conditions of Student Life in Europe.

Redakce Vysoké školství ve světě

Kolik času studenti věnují studiu a kolik placené práci: co zjistil Eurostudent?

Zatímco minulý příspěvek (Mezinárodní výzkum studentů vysokých škol Eurostudent) podal celkovou informaci o charakteristikách a dosavadním průběhu tohoto periodického šetření, dnes přinášíme podrobnější výsledky jednoho z důležitých témat výzkumu, totiž jaký je celkový týdenní časový rozvrh studentů, nakolik se věnují studiu a jaká je míra jejich pracovních výdělečných aktivit. Práce při studiu se ve všech zemí EHEA již stalo realitou, jeho rozsah se však mezi zeměmi i mezi jednotlivými studenty značně liší. Pokud je nadměrný, začíná již podstatně omezovat dobu věnovanou studiu. Vyplývá to z výsledků pátého kola výzkumu Eurostudent, které však doplňujeme srovnáním s některými výsledky předchozích mezinárodních i národních šetření. Podrobnější pohled na studenty českých vysokých škol ukazuje, že situace u nás je alarmující a může začít být kritická.

Redakce Vysoké školství ve světě

Mezinárodní výzkum studentů vysokých škol Eurostudent

Páté kolo mezinárodního výzkumu Eurostudent, na jehož realizaci se podílejí Evropská komise (EK), Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA), Evropská studentská unie (ESU) a samozřejmě všechny zapojené země, završilo publikování závěrečné zprávy (Eurostudent V 2012–2015. Social and Economic Conditions of Student Life in Europe. Synopsis of Indicators), která byla představena na únorové konferenci ve Vídni (Eurostudent & PL4SD Conference, Vienna, 25–27 February 2015). Od prvního oficiálního kola v roce 2000 se tak daří pravidelně realizovat rozsáhlá šetření průběhu vysokoškolského studia a sociální a ekonomické situace studentů v řadě evropských zemí. Od třetího kola, které proběhlo v letech 2005–2008, se do šetření Eurostudent zapojila také Česká republika.

Pro pochopení změn vysokoškolského vzdělávání, které jsou důsledkem především dynamického celospolečenského a ekonomického vývoje evropských zemí, kvantitativní expanze (masifikace) vysokého školství, která probíhá takřka v celé Evropě, i proměňujících se charakteristik každé další generace mladých lidí, jsou výsledky šetření Eurostudent velmi důležité. Stejně tak jsou ovšem podstatné pro chápání rozdílů mezi jednotlivými evropskými zeměmi, pro rozbor příčin jejich odlišného vývoje i pro hledání řešení nových problémů. Proto se v několika následujících článcích zaměříme na vybraná důležitá a zajímavá témata, která jsou v mezinárodní závěrečné zprávě uvedena. A je jich tam opravdu hodně! Nebudeme však čerpat pouze z ní, ale podíváme se přitom také na výsledky předchozích šetření Eurostudent a pokusíme se zachytit některé významné vývojové tendence. V dnešním prvním příspěvku se stručně seznámíme s dosavadním průběhem projektu Eurostudent a s celkovým charakterem letošní mezinárodní zprávy.

Redakce Vysoké školství ve světě

Financování vysokých škol v Evropě se dynamicky vyvíjí

V říjnu 2014 uspořádala EUA (European University Association) na univerzitě v italském Bergamu své 2. fórum o financování EUA (EUA Funding Forum) s názvem Strategie efektivního financování vysokých škol (viz první informaci o průběhu fóra Jak dál ve financování vysokých škol v Evropě?). V lednu 2015 byla zveřejněna závěrečná zpráva fóra (Strategies for efficient funding of universities), jejíž podstatné části přinášíme. Autor zprávy, hlavní zpravodaj profesor Liviu Matei, v ní nejprve charakterizuje, jak se dnes ve srovnání s rokem 2012, kdy se v Salcburku konalo první fórum EUA (viz Jak se evropské vysoké školy udrží v novém ekonomickém klimatu? a Financování vysokého školství v Evropě: závěry fóra EUA 2012), změnila situace (blíže viz Krize financování vysokého školství v Evropě pokračuje). V další části shrnuje výsledky i závěry fóra a v plném rozsahu uvádí jeho hlavní i dílčí doporučení.

Redakce Vysoké školství ve světě

Profesní bakaláři na vysokých školách v západní Evropě

Evropské země si lámou hlavu s tím, jak zajistit vysokou zaměstnatelnost absolventů vysokých škol v době, kdy se dopady masifikace vysokého školství, které se projevují rychle rostoucími počty absolventů vstupujících na pracovní trhy, prolínají s negativními důsledky ekonomické krize a následné stagnace. Zaměstnatelnost absolventů se v mnoha zemích stala dokonce jedním z hlavních cílů vysokého školství. Za řešení problémů zaměstnatelnosti absolventů se mimo jiné považuje těsné propojení mezi studijními programy a zaměstnavatelskou (odbornou) sférou, mezi kompetencemi absolventů a požadavky trhu práce.

Na řadu otázek spojených se zaváděním profesních bakalářů a hledáním nejlepších zkušeností na vysokých školách v západní Evropě odpovídá nová mezinárodní srovnávací studie Employability of professional bachelors from an international perspective. Zpracovalo ji respektované Centrum pro studium vysokoškolské politiky (CHEPS – Center of Higher Education Policy Studies na University Twente v nizozemském Enschede). Studie zjišťuje a analyzuje, jak se s těmito otázkami vyrovnávají vybrané profesně zaměřené vysoké školy v Nizozemsku, Vlámsku (Belgie), Severním Porýní-Vestfálsku (Německo) a v Irsku, které v tom dosahují nejlepších výsledků.

Redakce Vysoké školství ve světě

Financování na podporu excelence

V rámci projektu DEFINE, který hledá co nejefektivnější modely financování vysokých škol, vydala EUA (European University Association) první ze tří závěrečných zpráv, jejímž tématem je rozbor poměrně nového trendu financování na podporu špičkové kvality, excelence vysokých škol (Funding for Excellence). Iniciativy excelence, tedy různé modely financování špičkové kvality z veřejných prostředků, jsou spolu s internacionalizací a s mezinárodními žebříčky vysokých škol jedněmi z nejvýraznějších projevů hluboké proměny, kterou dnes prochází vysoké školství i jednotlivé vysokoškolské instituce na celém světě a tedy i v Evropě. I když nelze ještě plně zhodnotit jejich dopad na vysokoškolské systémy, neboť ty se projeví až po delší době, je možné na základě srovnání iniciativ excelence v deseti evropských zemích formulovat určitá zobecnění a doporučení jak pro úroveň systému vysokého školství, tak i pro úroveň jednotlivých vysokoškolských institucí. Zpráva je zajímavá také díky tomu, že obsahuje také základní charakteristiky a parametry (cíle, rozsah, období a formy) iniciativ excelence, které fungují ve Finsku, Francii, Maďarsku, Německu, Norsku, Polsku, Rusku a Španělsku.

Redakce Vysoké školství ve světě

Co v evropských zemích platí za studium studenti a jakou dostávají podporu

Evropská informační síť Eurydice vydala v říjnu 2014 zprávu National Student Fee and Support Systems in European Higher Education 2014/15, která přehledně shrnuje současný stav i vzájemný poměr obou komplementárních systémů – spoluúčasti studentů na nákladech studia a různých forem podpory studentů respektive jejich rodin – v evropských zemích. Zpráva tak dokumentuje, jak se v praxi naplňuje jeden ze základních cílů Evropské komise, který nedávno vyjádřila Androulla Vassiliou, bývalá evropská komisařka (do konce roku 2014) pro vzdělávání, kulturu, vícejazyčnost a mládež: „Evropa zoufale potřebuje zlepšit přístup mladých lidí z různých společenských vrstev k vysokoškolskému vzdělání. Rozhodnou-li se tedy členské země EU zavádět školné, měly by současně zavést taková opatření (včetně stipendií), která podpoří rovný přístup ke studiu pro všechny, především pro mladé lidi ze sociálně znevýhodněného prostředí.“

Redakce Vysoké školství ve světě

Evropské vysoké školství ve stále propojenějším světě

Španělská soukromá vysoká škola IE University pořádá každoročně mezinárodní konferenci Reinventing Higher Education o úloze vysokých škol v současném světě a o tom, jak se mění jejich poslání. Letošní konference, již pátá v pořadí, se konala koncem října v Madridu s podtitulem Towards a more interconnected world. Zkoumala důsledky internacionalizace vysokého školství a stále větší vzájemné propojenosti vysokých škol a podniků na studium, výuku a výzkum. Na konferenci se diskutovalo i o tom, jak se má pokračovat v Boloňském procesu a čím se evropské školy mohou prosadit v globální světové konkurenci.

Redakce Vysoké školství ve světě