Profesní bakaláři na vysokých školách v západní Evropě

Evropské země si lámou hlavu s tím, jak zajistit vysokou zaměstnatelnost absolventů vysokých škol v době, kdy se dopady masifikace vysokého školství, které se projevují rychle rostoucími počty absolventů vstupujících na pracovní trhy, prolínají s negativními důsledky ekonomické krize a následné stagnace. Zaměstnatelnost absolventů se v mnoha zemích stala dokonce jedním z hlavních cílů vysokého školství. Za řešení problémů zaměstnatelnosti absolventů se mimo jiné považuje těsné propojení mezi studijními programy a zaměstnavatelskou (odbornou) sférou, mezi kompetencemi absolventů a požadavky trhu práce.

Na řadu otázek spojených se zaváděním profesních bakalářů a hledáním nejlepších zkušeností na vysokých školách v západní Evropě odpovídá nová mezinárodní srovnávací studie Employability of professional bachelors from an international perspective. Zpracovalo ji respektované Centrum pro studium vysokoškolské politiky (CHEPS – Center of Higher Education Policy Studies na University Twente v nizozemském Enschede). Studie zjišťuje a analyzuje, jak se s těmito otázkami vyrovnávají vybrané profesně zaměřené vysoké školy v Nizozemsku, Vlámsku (Belgie), Severním Porýní-Vestfálsku (Německo) a v Irsku, které v tom dosahují nejlepších výsledků.

Redakce Vysoké školství ve světě

Komise volá po zvýšení kvality a relevance studia

Dánská expertní Komise pro kvalitu a relevanci vysokého školství byla vládou ustavená na podzim 2013 s cílem navrhnout opatření pro zvýšení kvality a relevance vysokého školství v Dánsku. Po roce práce vydala komise na konci listopadu 2014 již druhou zprávu Vysoké cíle: vynikající výuka na vysokých školách (Høje mål – fremragende undervisning i de videregående uddannelser). Zatímco první zpráva z dubna loňského roku se věnovala struktuře a organizaci celého vysokého školství a vysokoškolského studia (viz Doporučení dánské Komise pro kvalitu a relevanci vysokého školství), nová zpráva je zaměřena na úroveň vysokých škol a analyzuje stav a efektivitu výuky na základě rozsáhlého šetření studentů, pedagogů a vedení škol. Komise upozorňuje, že na rozdíl od výzkumu výuka na dánských vysokých školách na světové úrovní není. Přidat musí obě strany, studenti i školy, požaduje Komise v osmi závěrečných doporučeních.

Redakce Vysoké školství ve světě

Dánští absolventi na trhu práce

Dlouhodobým problémem dánského vysokého školství je jeho nedostatečné propojení s požadavky trhu práce. V řadě technických a přírodovědných oborů chybí absolventi, a přesto počet studentů přírodovědných oborů stále klesá ve prospěch humanitních a společenskovědních oborů, v nichž dnes studuje již 70 % studentů. Pro vysoký zájem studentů na nich přitom není dostatek studijních míst. Uchazeče o studium humanitních a společenskovědních oborů neodrazuje ani to, že budou mít problémy s uplatněním. V Dánsku to vyvolává diskusi, zda by se pro utváření nabídky vysokých škol neměly ještě podstatně více využívat prognózy požadavků trhu práce. Obě poslední dánské vlády, ta minulá Rasmussenova i současná Thorning-Schmidtové, se snažily situaci řešit, prozatím však jen s omezeným úspěchem.

Redakce Vysoké školství ve světě