Financování vysokých škol v Evropě se dynamicky vyvíjí

V říjnu 2014 uspořádala EUA (European University Association) na univerzitě v italském Bergamu své 2. fórum o financování EUA (EUA Funding Forum) s názvem Strategie efektivního financování vysokých škol (viz první informaci o průběhu fóra Jak dál ve financování vysokých škol v Evropě?). V lednu 2015 byla zveřejněna závěrečná zpráva fóra (Strategies for efficient funding of universities), jejíž podstatné části přinášíme. Autor zprávy, hlavní zpravodaj profesor Liviu Matei, v ní nejprve charakterizuje, jak se dnes ve srovnání s rokem 2012, kdy se v Salcburku konalo první fórum EUA (viz Jak se evropské vysoké školy udrží v novém ekonomickém klimatu? a Financování vysokého školství v Evropě: závěry fóra EUA 2012), změnila situace (blíže viz Krize financování vysokého školství v Evropě pokračuje). V další části shrnuje výsledky i závěry fóra a v plném rozsahu uvádí jeho hlavní i dílčí doporučení.

Redakce Vysoké školství ve světě

Financování na podporu excelence

V rámci projektu DEFINE, který hledá co nejefektivnější modely financování vysokých škol, vydala EUA (European University Association) první ze tří závěrečných zpráv, jejímž tématem je rozbor poměrně nového trendu financování na podporu špičkové kvality, excelence vysokých škol (Funding for Excellence). Iniciativy excelence, tedy různé modely financování špičkové kvality z veřejných prostředků, jsou spolu s internacionalizací a s mezinárodními žebříčky vysokých škol jedněmi z nejvýraznějších projevů hluboké proměny, kterou dnes prochází vysoké školství i jednotlivé vysokoškolské instituce na celém světě a tedy i v Evropě. I když nelze ještě plně zhodnotit jejich dopad na vysokoškolské systémy, neboť ty se projeví až po delší době, je možné na základě srovnání iniciativ excelence v deseti evropských zemích formulovat určitá zobecnění a doporučení jak pro úroveň systému vysokého školství, tak i pro úroveň jednotlivých vysokoškolských institucí. Zpráva je zajímavá také díky tomu, že obsahuje také základní charakteristiky a parametry (cíle, rozsah, období a formy) iniciativ excelence, které fungují ve Finsku, Francii, Maďarsku, Německu, Norsku, Polsku, Rusku a Španělsku.

Redakce Vysoké školství ve světě

Krize financování vysokého školství v Evropě pokračuje

Od vypuknutí finanční krize v roce 2008 sleduje EUA (European University Association) její dopady na financování vysokých škol z veřejných prostředků. Letošní zprávu EUA Public Funding Observatory Report 2014 na 2. fóru EUA o financování vysokých škol, které se konalo v říjnu 2014 v italském Bergamu (podrobněji viz Jak dál ve financování vysokých škol v Evropě?), představila její hlavní autorka Enora Bennetot Pruvot.

Jako každým rokem i toto vydání zprávy přináší údaje o aktuálních změnách ve financování v 28 evropských vysokoškolských systémech, a to jak o změnách za poslední rok, tak o vývoji za celé sledované období 2008–2014. Letos však zpráva přináší také údaje o změnách v počtu studentů i v podílu veřejného financování vysokých škol k HDP.

Na závěr zpráva uvádí hlavní trendy vývoje: prohlubující se rozdíly nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale i mezi celými regiony Evropy, velké omezení investic do infrastruktury a neopodstatněné spoléhání na to, že prostředky z evropských programů pomohou zmírnit důsledky úspor na národní úrovni.

Redakce Vysoké školství ve světě

Jak dál ve financování vysokých škol v Evropě?

Po dvou letech od prvního fóra Evropské asociace univerzit (EUA) v Salcburku se počátkem října 2014 konalo na univerzitě v italském Bergamu již druhé Fórum EUA (EUA Funding Forum) s názvem Strategie efektivního financování vysokých škol. Mezi tři hlavní odborná témata Fóra patřilo výkonové financování vysokých škol (performance-based funding), procesy jejich slučování a koncentrace (mergers and concentration processes) a programy financování špičkové kvality ve vysokém školství (excellence).

Dnešní stručná informace o průběhu druhého Fóra EUA o financování vysokých škol je doplněna podrobnější zprávou o průběhu, příspěvcích a diskusi o tom, jaké dlouhodobé strategie mohou zajistit efektivní a udržitelné financování vysokých škol. Na tuto první informaci naváže další příspěvek o zprávě EUA Public Funding Observatory o vývoji financování vysokých škol v evropských zemích v období ekonomické krize, následných obtíží a rozpočtových škrtů (2008–2014). Nakonec zveřejníme také podstatný výtah ze závěrečné zprávy o výsledcích letošního bergamského Fóra.

Redakce Vysoké školství ve světě

Proměny vysokoškolského studia v Německu

Německý Institut pro výzkum vysokého školství na Univerzitě Martina Luthera v Halle – Wittenbergu publikoval na konci loňského roku novou studii Vývoj vysokoškolského studia v Německu. Analýza studijních programů, přidělování studijních míst, náboru studentů a studijních kapacit. Autoři se v ní zaměřují na nové řídící mechanismy a organizační změny, zaváděné v posledních letech, jejichž cílem je zvýšit mezi německými vysokými školami konkurenci. Jako příklad těchto změn lze uvést přenášení zodpovědnosti na vysoké školy v rozhodování o změnách studijních oborů a udělovaných diplomů, o propagaci studia na dané škole, o počtu přijímaných, o průběhu přijímacího řízení a kritériích přijímání do studia. 

Probíhající německé reformy jsou kromě jiného vyvolány předpokládaným demografickým poklesem, který povede ke snižování počtu nově přijímaných studentů (viz přiložený graf), a jejich cílem je tedy dosáhnout co nejefektivnější alokace nově zapsaných do vysokoškolského studia na různých vysokoškolských institucích a studijních oborech. Reformy proto směřují k tomu, aby se vysoké školy chovaly více jako navzájem si konkurující organizace, které mají ve vlastních rukách svůj dlouhodobý vývoj založený na naplňování strategických cílů každé instituce.

Martin Winter et al. (eds.): Entwicklungen im deutschen Studiensystem. Analysen zu Studienangebot, Studienplatzvergabe, Studienwerbung und Studienkapazität. Institut für Hochschulforschung (HoF), Martin-Luther-Universität, Halle-Wittenberg, 2012

Institucionální mapa vysokého školství v Irsku se mění

Vysokoškolské vzdělání v Irsku poskytuje především 7 univerzit a 14 technologických institutů (nejznámější je Dublin Institute of Technology). Vedle toho však v Irsku působí řada dalších státem podporovaných vysokoškolských institucí (colleges) nejrůznějšího zaměření (včetně 7 škol pro přípravu učitelů). Cílem irské Higher Education Authority (HEA) je však snížit jejich počet z 39 na 17 a podpořit tím zvýšení kvality poskytovaného vzdělání i jeho efektivitu (získat větší hodnotu za méně peněz). Jedním z cílů institucionální integrace je například redukce neefektivního počtu stejných nebo podobných vzdělávacích programů a kurzů nabízených různými institucemi.

Školy se mají slučovat na regionálním nebo oborovém principu. V nejbližší době má vzniknout prvních pět regionálních klastrů, které již irské ministerstvo školství schválilo. Slučování se má týkat i technologických institutů, které mají nejprve úžeji spolupracovat a později k sobě přičlenit některé menší školy a při splnění určitých podmínek díky tomu dosáhnout na statut Technické univerzity. Podobným způsobem vplynou některé colleges do institucionálního rámce regionálních univerzit.

Institucionální část reformy irského vysokého školství vychází z irské strategie pro vysoké školství na dvě následující desetiletí (National Strategy for Higher Education to 2030), kterou vláda schválila v roce 2011 (obsáhle jsme o ní informovali v článku Restrukturalizace irského vysokého školství). Proces přípravy institucionální reformy začal již před rokem na základě zveřejnění diskusního dokumentu HEA (Towards a Future Higher Education Landscape). V průběhu roku 2012 probíhala diskuse; HEA zveřejnila další závažné materiály, včetně výsledků rozsáhlého připomínkování ze strany vysokoškolských institucí. O konečné podobě institucionálního uspořádání irského vysokého školství se má rozhodnout v dubnu 2013.

Higher Education Landscape. Higher Education Authority (HEA), 16 January 2013