Nárůst kvalifikačních požadavků v oblasti STEM

V současné americké diskusi o zaměstnatelnosti a požadavcích pracovního trhu je jednou z nejvíce kontroverzních otázek, zda a do jaké míry je na pracovním trhu dostatek nebo nedostatek pracovníků s kvalifikací ve vědních, technologických a inženýrských oborech, jež se běžně označují akronymem STEM (Science, Technology, Engineering & Mathematics). Do této diskuse podstatným příspěvkem zasáhla nová zpráva Revisiting the STEM Workforce, A Companion to Science and Engineering Indicators 2014, kterou Národní vědecká rada (National Science Board, NSB) publikovala v dubnu 2015.

Zpráva totiž konstatuje, že tradiční rozdělení pracovních míst (jobs) podle toho, zda takovou (STEM) kvalifikaci vyžadují nebo ne, ztratilo smysl, neboť rozdíly mezi nimi se již delší dobu stírají. Jak uvedl předseda NSB Dan Arvizu, „větší smysl má diskutovat o tom, zda ve Spojených státech vytváříme pracovní sílu, která má dostatečnou kvalifikaci v těchto oborech (STEM-capable workforce), a zda má každý přístup ke kvalitnímu vzdělávání, které tyto obory zahrnuje“. Zpráva na závěr konstatuje, že STEM znalosti a dovednosti jsou nezbytné prakticky pro všechna povolání a že takto kvalifikovaná pracovní síla (STEM workforce) je klíčová pro inovační výkonnost a konkurenceschopnost USA.

Vzhledem k dlouhodobé diskusi o potřebě či nepotřebě znalostí z matematiky (a maturity z ní) a z dalších přírodovědných a technických oborů, která probíhá i v České republice, je nová zpráva NSB nepochybně velmi inspirativní i pro nás.

Redakce Vysoké školství ve světě

Po promarněném studiu se jen obtížně dospívá

V tomto příspěvku, který navazuje na předchozí článek Vysokoškolské studium je ztráta času i peněz, informujeme o dalších výsledcích výzkumu amerických sociologů Richarda Aruma a Josipy Roksové. Publikovány jsou v jejich nové knize Aspiring Adults Adrift: Tentative Transitions of College Graduates, která vyšla počátkem září 2014. Je věnována různým aspektům přechodu absolventů vysokých škol do zaměstnání a dalšího života. Přitom mnozí z nich byli sledováni již jako studenti v průběhu předcházejícího čtyřletého bakalářského studia. Závěry autorů ani v tomto případě nejsou nijak radostné: přechod do světa dospělých je obtížný a mnohdy neúspěšný; svůj podíl viny na tom mají i vysoké školy.

V článku opět využíváme recenzí Terezy Matějčkové pro Českou pozici, ale rozšiřujeme je o další poznatky z recenzí publikovaných v amerických médiích, které přinesly mnohé zajímavé informace o celkové situaci amerických absolventů. Vycházíme také ze samotné knihy amerických sociologů Aruma a Roksové.

Redakce Vysoké školství ve světě

Vysokoškolské studium je ztráta času i peněz

Rychle rostoucí zadluženost a snižující se individuální přínos vysokoškolského vzdělání v USA vedou ke zvýšenému zájmu o situaci studentů a absolventů amerických vysokých škol. Studenti a absolventi čtyřletého bakalářského studia se také stali tématem výzkumu průběhu studia a uplatnění vzdělání po jeho ukončení. Výsledky výzkumu jsou shrnuty ve dvou knihách, ze kterých se staly bestsellery nejen v USA, ale diskutuje se o nich v odborných kruzích po celém světě. Autory obou knížek jsou významný sociolog profesor Richard Arum spolu s docentkou Josipou Roksovou.

Recenzi obou knížek připravila Tereza Matějčková pro Českou pozici. Dohodli jsme se s ní i s redakcí České pozice, že jejích recenzí využijeme, ale rozšíříme je a upravíme tak, aby dva nově zpracované články přinesly odborné veřejnosti obsáhlejší informaci o obou těchto úspěšných a i pro nás velmi inspirativních knihách.

V tomto příspěvku se věnujeme první z knížek s názvem Academically Adrift: Limited Learning on College Campuses, která byla zaměřena na kvalitu a výsledky studia a vyšla již v roce 2011. Její závěry jsou alarmující: mladí lidé se během čtyřletého studia většinou skoro nic nenaučí, velká část studentů rezignovala na studium a vyučující tomu často jen bezmocně přihlížejí.

Redakce Vysoké školství ve světě

Sezóna vysokoškolských žebříčků zahájena

Ve dnech 14. až 16. května 2014 proběhla v Londýně konference s názvem IREG-7 Conference: Employability and Academic Rankings – Reflections and Impacts. Jednalo se v pořadí již o sedmou konferenci mezinárodní neziskové asociace s názvem IREG Observatory on Academic Ranking and Excellence (zkráceně IREG Observatory), sdružující organizace sestavující žebříčky vysokých škol, ale také univerzity a další instituce, které mají zájem na zlepšování kvality žebříčků a kvality vysokých škol obecně. Hlavním tématem letošní konference byl vztah žebříčků vysokých škol a zaměstnatelnosti jejich absolventů.

Konference se zároveň konala na začátku půlročního období, které trvá od května do října, kdy jsou zveřejňovány přední světové vysokoškolské žebříčky. Nejprve byly 13. května zveřejněny první výsledky evropského projektu U-Multirank, vzápětí 15. května spatřil světlo světa žebříček vysokoškolských systémů Universitas 21 (U21). Následovat bude SCImago (v červenci), ARWU (v srpnu), QS (v září) a THE (v říjnu).

Redakce Vysoké školství ve světě

Projekce kvalifikačních požadavků a potřeby vysokoškoláků v USA

V USA analýzy a projekce trhu práce, kvalifikačních požadavků a potřeby vysokoškoláků zpracovává dlouhodobě a systematicky federální Úřad pro statistiku práce (Bureau of Labor Statistics, BLS). Jedná se o veřejnou instituci, která je součástí americké administrativy a zabývá se sběrem a analýzami údajů o trhu práce v USA. Své výstupy poskytuje přímo americkému Kongresu, dalším federálním úřadům, státním a místním orgánům, ale také široké veřejnosti. Projekce vývoje pracovního trhu a kvalifikačních požadavků vydává BLS pravidelně v dvouletých intervalech již více než 40 let. Výsledky projekce jsou zveřejňovány a využívány širokým spektrem uživatelů, klíčovou roli však mezi nimi má rozvinutý systém kariérového poradenství, který výrazně ovlivňuje rozhodování mladých lidí o volbě studia po ukončení všeobecné střední školy.

Redakce Vysoké školství ve světě

Jak se o počtu přijatých rozhoduje v USA

Expanze počtu studentů a absolventů vysokých škol v posledních letech nepochybně vede v řadě rozvinutých zemí k narůstajícím problémům s uplatněním vysokoškoláků v praxi. Problémy spojené s vysokým počtem studentů a absolventů navíc významně prohloubila ekonomická krize po roce 2008. Proto se také ve vysokoškolské politice mnoha zemí zvyšuje důraz na těsnější propojení rozvoje vysokého školství s kvalifikačními požadavky pracovního trhu. Přestože jde o naprosto zřetelnou obecnou tendenci ve vývoji vysokoškolských systémů rozvinutých zemí, lze zároveň téměř v každé zemi nalézt dosti odlišné způsoby řešení uvedených problémů. Proto Vysoké školství ve světě postupně zpracovává a zveřejňuje případové studie z některých zemí (viz například případové studie o Finsku, o Nizozemsku nebo o Švédsku), díky nimž si čtenář může učinit konkrétnější představu o tom, co se pod obecnou tendencí vlastně skrývá. Dnes tedy pokračujeme případovou studií o USA.

Redakce Vysoké školství ve světě

Ztracená generace amerických vysokoškoláků?

Americká společnost je dnes v paradoxní situaci. Na jedné straně v ní existuje silné přesvědčení, že ve světě globální konkurence je vysokoškolské vzdělání cestou k prosperitě jak zemí, tak i jednotlivců. A přeci úroveň vzdělanosti ve Spojených státech, která byla kdysi předmětem závisti celého světa, v posledních letech zaostává. Přestože ještě v roce 1995 byly USA na světové špičce z hlediska podílu vysokoškolsky vzdělané populace, dnes jsou mezi vyspělými státy OECD až na 12. místě. Výhodnost investic do vzdělávání nikdy nebyla průkaznější a řada amerických výzkumů ukazuje, že vysokoškolské vzdělání má přímý, pozitivní a trvalý vliv na uplatnění a příjmy jeho nositelů. Přesto však stále více absolventů vysokých škol nachází jen méně kvalifikovanou a hůře placenou práci.

V roce 2013 se v USA na toto téma objevily hned dvě nové publikace: ekonomická analýza údajů amerického Úřadu pro statistiku práce (U.S. Bureau of Labor Statistics), kterou zpracoval tým vedený profesorem Richardem Vedderem z Ohio University (Why Are Recent College Graduates Underemployed? University Enrollments and Labor-Market Realities), a výsledky rozsáhlého sociologického průzkumu absolventů vysokých škol, jež zveřejnila i u nás známá mezinárodní poradenská společnost McKinsey (Voice of the Graduate). Nejvýznamnější závěry obou rozdílných výzkumných postupů jsou dosti obdobné: reálná zkušenost řady čerstvých absolventů vysokých škol je jiná než závěry některých akademických studií, neboť uplatnění amerických absolventů na trhu práce se postupně zhoršuje. Využití potenciálu, který vysokoškolské vzdělání nabízí, závisí totiž na mnoha okolnostech a ani zdaleka není vždy úspěšné.

Redakce Vysoké školství ve světě

Prezident Obama představil vysokoškolskou reformu

Prezident Obama zveřejnil na konci srpna 2013 rozsáhlou a komplexní vysokoškolskou reformu. Cílem reformy je zvyšovat kvalitu celého amerického vysokého školství, zabránit zhoršování uplatnění absolventů a čelit stále rostoucím nákladům na vysokoškolské studium a učinit je naopak dostupnějším pro méně majetné vrstvy. Reforma je založena na odlišném způsobu hodnocení kvality či hodnoty (value) jednotlivých vysokoškolských institucí: nikoli podle vstupů a víceméně formálních kritérií (jako je například poměr pedagogů a studentů), ale podle zaměstnanosti a uplatnění absolventů, podle dostupnosti pro méně majetné nebo podle úspěšnosti studia; tedy podle výstupů a výkonu vysokých škol. Nový způsob hodnocení poskytne uchazečům nejen dostatek relevantních informací pro volbu školy, ale především se podle něj bude určovat výše federálních dotací vysokým školám i jejich studentům. Vysoké školy se díky tomu zaměří například na co nejlepší uplatnění svých absolventů a na získání méně majetných studentů, studenti se budou ucházet o studium na školách poskytujících nejvyšší kvalitu a poté včas ukončovat studium. Obamova vysokoškolská reforma se má realizovat postupně: do roku 2015 se mají dopracovat kritéria a systém hodnocení vysokých škol a po jeho prodiskutování a ověření se má podle něj začít od roku 2018 financovat.

Redakce Vysoké školství ve světě

Reformy amerického vysokého školství na obzoru

Naděje na realizaci dvou důležitých reforem amerického vysokého školství se v prvním kvartálu roku 2013 zvýšily, neboť získaly významnou politickou podporu. První z významných reformních kroků představuje návrh zákona o povinnosti vysokých škol zveřejňovat platy svých absolventů (Student Right to Know Before You Go Act), který nově získal i podporu republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů. Druhý reformní krok se týká systému akreditace vysokých škol, o kterém mluvil prezident Barack Obama ve svém únorovém projevu o stavu Unie.

Redakce Vysoké školství ve světě

Prezidentské volby a americké vysoké školství

Problémy vysokého školství se sice v americké prezidentské kampani příliš neobjevovaly, přesto bude mít výsledek voleb na další vývoj vysokého školství v USA značný vliv. Ať to bude Obama nebo Romney, nový prezident bude muset řešit závažné fiskální problémy. To může zásadně ovlivnit nejen výši prostředků na vysoké školství a výzkum, ale i řešení dalších problémů, od imigrace po postoj k ziskovým vysokým školám. Vzhledem k tomu, že Kongres zůstává rozdělen, nelze očekávat, že se obě strany dohodnou na znění nových zákonů, především nového zákona o vysokém školství (odpovídající zákony o základním a středním školství leží v Kongresu bez výsledku již od roku 2007). Většina nezbytných opatření se bude realizovat podzákonnými normami, vládními nařízeními, a ty budou záviset na celkovém postoji i prioritách prezidenta.

Redakce Vysoké školství ve světě