Tag Archives: Přístup ke studiu

Kolik času studenti věnují studiu a kolik placené práci: co zjistil Eurostudent?

Zatímco minulý příspěvek (Mezinárodní výzkum studentů vysokých škol Eurostudent) podal celkovou informaci o charakteristikách a dosavadním průběhu tohoto periodického šetření, dnes přinášíme podrobnější výsledky jednoho z důležitých témat výzkumu, totiž jaký je celkový týdenní časový rozvrh studentů, nakolik se věnují studiu a jaká je míra jejich pracovních výdělečných aktivit. Práce při studiu se ve všech zemí EHEA již stalo realitou, jeho rozsah se však mezi zeměmi i mezi jednotlivými studenty značně liší. Pokud je nadměrný, začíná již podstatně omezovat dobu věnovanou studiu. Vyplývá to z výsledků pátého kola výzkumu Eurostudent, které však doplňujeme srovnáním s některými výsledky předchozích mezinárodních i národních šetření. Podrobnější pohled na studenty českých vysokých škol ukazuje, že situace u nás je alarmující a může začít být kritická.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Reklamy

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Studenti, Všechny články

Mezinárodní výzkum studentů vysokých škol Eurostudent

Páté kolo mezinárodního výzkumu Eurostudent, na jehož realizaci se podílejí Evropská komise (EK), Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA), Evropská studentská unie (ESU) a samozřejmě všechny zapojené země, završilo publikování závěrečné zprávy (Eurostudent V 2012–2015. Social and Economic Conditions of Student Life in Europe. Synopsis of Indicators), která byla představena na únorové konferenci ve Vídni (Eurostudent & PL4SD Conference, Vienna, 25–27 February 2015). Od prvního oficiálního kola v roce 2000 se tak daří pravidelně realizovat rozsáhlá šetření průběhu vysokoškolského studia a sociální a ekonomické situace studentů v řadě evropských zemí. Od třetího kola, které proběhlo v letech 2005–2008, se do šetření Eurostudent zapojila také Česká republika.

Pro pochopení změn vysokoškolského vzdělávání, které jsou důsledkem především dynamického celospolečenského a ekonomického vývoje evropských zemí, kvantitativní expanze (masifikace) vysokého školství, která probíhá takřka v celé Evropě, i proměňujících se charakteristik každé další generace mladých lidí, jsou výsledky šetření Eurostudent velmi důležité. Stejně tak jsou ovšem podstatné pro chápání rozdílů mezi jednotlivými evropskými zeměmi, pro rozbor příčin jejich odlišného vývoje i pro hledání řešení nových problémů. Proto se v několika následujících článcích zaměříme na vybraná důležitá a zajímavá témata, která jsou v mezinárodní závěrečné zprávě uvedena. A je jich tam opravdu hodně! Nebudeme však čerpat pouze z ní, ale podíváme se přitom také na výsledky předchozích šetření Eurostudent a pokusíme se zachytit některé významné vývojové tendence. V dnešním prvním příspěvku se stručně seznámíme s dosavadním průběhem projektu Eurostudent a s celkovým charakterem letošní mezinárodní zprávy.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Studenti, Všechny články

Jak školné mění chování studentů a vysokých škol

Evropská komise zveřejnila v květnu 2014 novou rozsáhlou studii, která analyzuje, jaké důsledky má zavedení či zvýšení školného (neboli jak se ve studii politicky neutrálně říká sdílení nákladů, cost sharing) na skutečné chování studentů a vysokoškolských institucí (Do changes in cost-sharing have an impact on the behaviour of students and higher education institutions?). Rozsáhlá komparace zahrnuje celkem devět vybraných zemí s různými modely financování, rozdílným školným a s odlišnými výchozími parametry, z toho sedm evropských (Anglie, Finsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko a Rakousko) a jako příklady další dvě rozvinuté země ze Severní Ameriky (Kanada) a z Asie (Jižní Korea).

Studie analyzovala důsledky školného z klíčových hledisek udržitelnosti, efektivity a spravedlivosti (equity). Podle Androully Vassiliou, evropské komisařky pro vzdělávání, kulturu, vícejazyčnost a mládež, je „placení školného realitou pro velkou část evropských studentů, ale současně také kontroverzní politickou záležitostí. Předkládaná studie zpochybňuje některé běžné názory a přináší důležitá fakta pro diskusi, která bude v EU nepochybně pokračovat, jak nejlépe financovat vysoké školství, aby to zajistilo co nejvyšší kvalitu vzdělávání pro stále rostoucí počty studentů a současně se zaručil rovný přístup mladých lidí na vysoké školy.“

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Celý svět, Financování, Studenti, Všechny články

Jak v Nizozemsku určují počty přijatých na vysoké školy

Narůstající problémy se zaměstnatelností a uplatněním vysokoškoláků vedou k tomu, že se stále více zemí pokouší mnohem úžeji koordinovat rozvoj vysokého školství s požadavky ekonomiky. Především se snaží sladit počet a strukturu přijímaných a absolventů vysokých škol s požadavky a absorpčními možnostmi pracovního trhu. Dnes přinášíme jako další příklad Nizozemsko. Oproti Finsku (Finsko: Jak se určují počty přijatých studentů?) mají sice nizozemské vysoké školy vyšší stupeň autonomie v přijímání studentů a úloha centra je omezena, ale význam zaměstnatelnosti a uplatnění absolventů se na centrální i institucionální úrovni stále zvyšuje. Současně s tím ovšem roste nezbytnost a význam prognóz kvalifikačních požadavků trhu práce a souladu mezi nabídkou a poptávkou po jednotlivých úrovních a oborech vzdělání.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

1 komentář

Filed under Ekonomika & VŠ, Nizozemsko, Všechny články, Řízení

Finsko: Jak se určují počty přijatých studentů?

V posledních letech se v řadě rozvinutých zemí světa stále více diskutuje o sladění počtu a struktury přijímaných na vysoké školy s potřebami a absorpčními možnostmi ekonomiky a trhu práce (viz například zajímavá diskuse v Dánsku). Narůstající problémy se zaměstnatelností a uplatněním absolventů jsou důsledkem jak výrazného růstu počtu vysokoškoláků, mnohdy navíc v nevhodné oborové struktuře, tak zpomalení dynamiky ekonomického vývoje a tvorby nových kvalifikovaných pracovních míst. V řadě zemí již ovšem přešli od diskusí k reálným krokům a přijali politická opatření, která mají vést ke sladění vývoje vysokého školství s požadavky pracovního trhu. Vzhledem k tomu, že problémy s uplatněním absolventů vysokých škol začínají narůstat i v České republice, Vysoké školství ve světě postupně představí zajímavé a pro nás inspirativní příklady takových politik a opatření. Dnes tedy začínáme Finskem, které je příkladem systému s centralizovanou regulací počtu a struktury přijímaných studentů.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Ekonomika & VŠ, Finsko, Všechny články, Řízení

Doporučení dánské Komise pro kvalitu a relevanci vysokého školství

Úsilí o zvýšení kvality a relevance vysokého školství v Dánsku je pro celou Evropu velice zajímavé, a proto je i zpravodaj Vysoké školství ve světě systematicky sleduje (viz například Dánská diskuse o reformě vysokého školství). Letos v dubnu byla publikována první zpráva expertní Komise pro kvalitu a relevanci vysokoškolského vzdělávání (Udvalg for kvalitet og relevans i de videregående uddannelser). Zpráva je zaměřena na strukturu a organizaci celého vysokoškolského systému, na to, aby nabízel nejlepší, ale přitom efektivní možnosti studia, produkoval vysoce kvalifikované a také zaměstnatelné absolventy, kteří splňují požadavky trhu práce, a přispíval tak k růstu, produktivitě a prosperitě země. Doporučení Komise, která se opírají i o zkušenosti dalších severských zemí a Nizozemska (například o úspěšnou koncepci bakalářského studia ve Švédsku), navrhují podstatné změny, především prodloužení bakalářského studia i jeho širší uplatnění, výrazné omezení automatického pokračování v magisterském studiu a větší propojení studijních programů s požadavky trhu práce.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Dánsko, Ekonomika & VŠ, Utváření VŠ, Všechny články