Tag Archives: Kvalifikační požadavky

Nárůst kvalifikačních požadavků v oblasti STEM

V současné americké diskusi o zaměstnatelnosti a požadavcích pracovního trhu je jednou z nejvíce kontroverzních otázek, zda a do jaké míry je na pracovním trhu dostatek nebo nedostatek pracovníků s kvalifikací ve vědních, technologických a inženýrských oborech, jež se běžně označují akronymem STEM (Science, Technology, Engineering & Mathematics). Do této diskuse podstatným příspěvkem zasáhla nová zpráva Revisiting the STEM Workforce, A Companion to Science and Engineering Indicators 2014, kterou Národní vědecká rada (National Science Board, NSB) publikovala v dubnu 2015.

Zpráva totiž konstatuje, že tradiční rozdělení pracovních míst (jobs) podle toho, zda takovou (STEM) kvalifikaci vyžadují nebo ne, ztratilo smysl, neboť rozdíly mezi nimi se již delší dobu stírají. Jak uvedl předseda NSB Dan Arvizu, „větší smysl má diskutovat o tom, zda ve Spojených státech vytváříme pracovní sílu, která má dostatečnou kvalifikaci v těchto oborech (STEM-capable workforce), a zda má každý přístup ke kvalitnímu vzdělávání, které tyto obory zahrnuje“. Zpráva na závěr konstatuje, že STEM znalosti a dovednosti jsou nezbytné prakticky pro všechna povolání a že takto kvalifikovaná pracovní síla (STEM workforce) je klíčová pro inovační výkonnost a konkurenceschopnost USA.

Vzhledem k dlouhodobé diskusi o potřebě či nepotřebě znalostí z matematiky (a maturity z ní) a z dalších přírodovědných a technických oborů, která probíhá i v České republice, je nová zpráva NSB nepochybně velmi inspirativní i pro nás.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Reklamy

Napsat komentář

Filed under USA, Výuka, Výzkum, Všechny články

Profesní bakaláři na vysokých školách v západní Evropě

Evropské země si lámou hlavu s tím, jak zajistit vysokou zaměstnatelnost absolventů vysokých škol v době, kdy se dopady masifikace vysokého školství, které se projevují rychle rostoucími počty absolventů vstupujících na pracovní trhy, prolínají s negativními důsledky ekonomické krize a následné stagnace. Zaměstnatelnost absolventů se v mnoha zemích stala dokonce jedním z hlavních cílů vysokého školství. Za řešení problémů zaměstnatelnosti absolventů se mimo jiné považuje těsné propojení mezi studijními programy a zaměstnavatelskou (odbornou) sférou, mezi kompetencemi absolventů a požadavky trhu práce.

Na řadu otázek spojených se zaváděním profesních bakalářů a hledáním nejlepších zkušeností na vysokých školách v západní Evropě odpovídá nová mezinárodní srovnávací studie Employability of professional bachelors from an international perspective. Zpracovalo ji respektované Centrum pro studium vysokoškolské politiky (CHEPS – Center of Higher Education Policy Studies na University Twente v nizozemském Enschede). Studie zjišťuje a analyzuje, jak se s těmito otázkami vyrovnávají vybrané profesně zaměřené vysoké školy v Nizozemsku, Vlámsku (Belgie), Severním Porýní-Vestfálsku (Německo) a v Irsku, které v tom dosahují nejlepších výsledků.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Absolventi, EU (organizace, celek/členské země), Výuka, Všechny články

Potřebuje norská ekonomika magistry?

Již přes rok probíhá v Norsku diskuse o uplatnění absolventů magisterského studia v praxi. Podle výsledků různých šetření a průzkumů totiž dnes velké procento absolventů nemá příležitost svou kvalifikaci využívat a jejich místo by mohli zastávat i bakaláři. Vysoké školy ovšem namítají, že zaměstnavatelé hodnotí jen dnešní situaci a vycházejí z dnešních požadavků norské ekonomiky. Průběh diskuse není tedy příliš překvapující a podobá se diskusím i v jiných zemích, jak o tom Vysoké školství ve světě často informuje. Nicméně je zajímavé se seznámit s tím, jak reagují a co všechno berou v úvahu jednotliví účastníci diskuse jak v Norsku, tak i v jiných zemích.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Ekonomika & VŠ, EU (organizace, celek/členské země), Norsko, Všechny články

Zaměstnatelnost absolventů a budoucí požadavky trhu práce v Evropě

Zaměstnatelnost absolventů vysokých škol hraje ústřední roli jak ve strategii EU pro reformu vysokého školství (Supporting growth and jobs: An agenda for the modernisation of Europe’s higher education systems), tak ve strategiích Europe 2020Education and Training 2020. Evropská komise přitom zdůrazňuje, že vysoké školy mají za úkol vybavit své absolventy potřebnými znalostmi i přenositelnými dovednostmi, že je nezbytná účast zaměstnavatelů na přípravě a realizaci studijních programů, které mají obsahovat také praxi, a že je nutné sledovat uplatnění absolventů na trhu práce, aby se mohla posoudit relevance studijních programů.

Zpráva o modernizaci vysokého školství v Evropě (Modernisation of Higher Education in Europe: Access, Retention and Employability), kterou v roce 2014 zpracovala evropská informační síť Eurydice, je věnována mimo jiné právě tomu, jak na toto obecné zadání reagují jednotlivé členské země. Souhrnnou informaci o této právě vydané již druhé monitorovací zprávě jsme přinesli v článku Zpráva o stavu modernizace vysokého školství v Evropě, podrobnou informaci o její třetí části věnované zaměstnatelnosti absolventů přinášíme v dalších dvou článcích. Dnešní článek se zabývá různým pojetím zaměstnatelnosti (employability) a způsoby, jak se v evropských zemích zjišťují budoucí požadavky trhu práce.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Absolventi, EU (organizace, celek/členské země), Studenti, Všechny články

Projekce kvalifikačních požadavků a potřeby vysokoškoláků v USA

V USA analýzy a projekce trhu práce, kvalifikačních požadavků a potřeby vysokoškoláků zpracovává dlouhodobě a systematicky federální Úřad pro statistiku práce (Bureau of Labor Statistics, BLS). Jedná se o veřejnou instituci, která je součástí americké administrativy a zabývá se sběrem a analýzami údajů o trhu práce v USA. Své výstupy poskytuje přímo americkému Kongresu, dalším federálním úřadům, státním a místním orgánům, ale také široké veřejnosti. Projekce vývoje pracovního trhu a kvalifikačních požadavků vydává BLS pravidelně v dvouletých intervalech již více než 40 let. Výsledky projekce jsou zveřejňovány a využívány širokým spektrem uživatelů, klíčovou roli však mezi nimi má rozvinutý systém kariérového poradenství, který výrazně ovlivňuje rozhodování mladých lidí o volbě studia po ukončení všeobecné střední školy.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Ekonomika & VŠ, Společnost & VŠ, USA, Všechny články

Jak se určují počty přijatých na vysoké školy ve Švédsku

Mnohé země s nejvyspělejšími vysokoškolskými systémy se vyrovnávají s nutností koordinovat rozvoj vysokého školství s potřebami ekonomiky a slaďovat počty a strukturu přijímaných (budoucích absolventů) s požadavky a absorpčními možnostmi trhu práce. Ve švédském vysokém školství fungují již delší dobu strukturální mechanismy, jež umožňují alespoň do určité míry dynamicky vyvažovat nabídku vzdělávání s požadavky trhu práce. Švédsko totiž nemá tak silnou tradici ani takové zkušenosti s plánováním vysokého školství na základě dlouhodobých prognóz, jako tomu je například ve Finsku, ale i to se v posledních letech začíná měnit. Nová podoba kapitoly vysokého školství ve státním rozpočtu svědčí v posledních letech o tom, že dlouhodobé prognózy kvalifikačních požadavků pracovního trhu skutečně mají dopady na stanovení počtu přijímaných do různých oborů a cílenými dotacemi se zvyšuje kapacita v určitých vzdělávacích programech (dnes především zdravotnických a technických).

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

1 komentář

Filed under Ekonomika & VŠ, Všechny články, Řízení, Švédsko

Jak v Nizozemsku určují počty přijatých na vysoké školy

Narůstající problémy se zaměstnatelností a uplatněním vysokoškoláků vedou k tomu, že se stále více zemí pokouší mnohem úžeji koordinovat rozvoj vysokého školství s požadavky ekonomiky. Především se snaží sladit počet a strukturu přijímaných a absolventů vysokých škol s požadavky a absorpčními možnostmi pracovního trhu. Dnes přinášíme jako další příklad Nizozemsko. Oproti Finsku (Finsko: Jak se určují počty přijatých studentů?) mají sice nizozemské vysoké školy vyšší stupeň autonomie v přijímání studentů a úloha centra je omezena, ale význam zaměstnatelnosti a uplatnění absolventů se na centrální i institucionální úrovni stále zvyšuje. Současně s tím ovšem roste nezbytnost a význam prognóz kvalifikačních požadavků trhu práce a souladu mezi nabídkou a poptávkou po jednotlivých úrovních a oborech vzdělání.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

1 komentář

Filed under Ekonomika & VŠ, Nizozemsko, Všechny články, Řízení

Finsko: Jak se určují počty přijatých studentů?

V posledních letech se v řadě rozvinutých zemí světa stále více diskutuje o sladění počtu a struktury přijímaných na vysoké školy s potřebami a absorpčními možnostmi ekonomiky a trhu práce (viz například zajímavá diskuse v Dánsku). Narůstající problémy se zaměstnatelností a uplatněním absolventů jsou důsledkem jak výrazného růstu počtu vysokoškoláků, mnohdy navíc v nevhodné oborové struktuře, tak zpomalení dynamiky ekonomického vývoje a tvorby nových kvalifikovaných pracovních míst. V řadě zemí již ovšem přešli od diskusí k reálným krokům a přijali politická opatření, která mají vést ke sladění vývoje vysokého školství s požadavky pracovního trhu. Vzhledem k tomu, že problémy s uplatněním absolventů vysokých škol začínají narůstat i v České republice, Vysoké školství ve světě postupně představí zajímavé a pro nás inspirativní příklady takových politik a opatření. Dnes tedy začínáme Finskem, které je příkladem systému s centralizovanou regulací počtu a struktury přijímaných studentů.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Ekonomika & VŠ, Finsko, Všechny články, Řízení

Překvalifikovanost absolventů vysokých škol v Kanadě

S rychle rostoucím podílem vysokoškoláků se zvláště v posledních letech omezeného ekonomického růstu zhoršují vyhlídky uplatnění absolventů na pracovním trhu. Ve většině vyspělých zemí světa se čím dál častěji diskutuje o překvalifikovanosti absolventů (overeducated resp. overqualified), neboť stále více se jich musí spokojit s pracovním místem, které vysokoškolskou kvalifikaci nevyžaduje a kde je i plat nižší, než očekávali.

Podobně je tomu i v Kanadě, která navíc mezi členskými státy OECD drží dvojí prvenství: má nejvyšší podíl dospělé populace s terciárním vzděláním (51 %), ale zároveň i nejvyšší podíl vysokoškoláků, kteří si vydělají méně, než činí medián pracovního příjmu v dané zemi. Od počátku roku 2014 bylo zveřejněno několik zajímavých článků, studií a shrnutí o aktuální situaci absolventů vysokých škol na trhu práce v Kanadě, která vzbudila značnou pozornost a odezvu.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Ekonomika & VŠ, Kanada, Všechny články

Francie propojuje vysoké školy s podnikatelskou sférou

V situaci, kdy se šíří obavy, že druhá největší ekonomika eurozóny sklouzává do recese, a kdy letošní nezaměstnanost mládeže převýšila 26 % (což je sice o 30 % méně než ve Španělsku, ale o 5 % více než v Británii), se francouzská vláda snaží vytvořit pracovní místa pro absolventy škol. Zahajuje subvencované programy na podporu vzniku nových pracovních míst, ale také se obrací na vysoké školy, aby své absolventy lépe vybavily pro svět práce. Zatím posledním krokem v dlouhodobém úsilí propojovat vysoké školy s podnikatelskou sférou bylo v prosinci 2013 ustanovení poradního výboru Comité Sup’Emploi, který má za hlavní cíl zlepšit přechod absolventů na trh práce. Výbor je složen ze 22 zástupců podniků i vysokých škol (a také ministerstva, vysokoškolských odborů a studentů), jejich úkolem je hledat cesty, jak vysoké školy přizpůsobovat potřebám ekonomiky.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Ekonomika & VŠ, Francie, Všechny články