Profesní bakaláři na vysokých školách v západní Evropě

Evropské země si lámou hlavu s tím, jak zajistit vysokou zaměstnatelnost absolventů vysokých škol v době, kdy se dopady masifikace vysokého školství, které se projevují rychle rostoucími počty absolventů vstupujících na pracovní trhy, prolínají s negativními důsledky ekonomické krize a následné stagnace. Zaměstnatelnost absolventů se v mnoha zemích stala dokonce jedním z hlavních cílů vysokého školství. Za řešení problémů zaměstnatelnosti absolventů se mimo jiné považuje těsné propojení mezi studijními programy a zaměstnavatelskou (odbornou) sférou, mezi kompetencemi absolventů a požadavky trhu práce.

Na řadu otázek spojených se zaváděním profesních bakalářů a hledáním nejlepších zkušeností na vysokých školách v západní Evropě odpovídá nová mezinárodní srovnávací studie Employability of professional bachelors from an international perspective. Zpracovalo ji respektované Centrum pro studium vysokoškolské politiky (CHEPS – Center of Higher Education Policy Studies na University Twente v nizozemském Enschede). Studie zjišťuje a analyzuje, jak se s těmito otázkami vyrovnávají vybrané profesně zaměřené vysoké školy v Nizozemsku, Vlámsku (Belgie), Severním Porýní-Vestfálsku (Německo) a v Irsku, které v tom dosahují nejlepších výsledků.

Redakce Vysoké školství ve světě

Další kroky reformy dánského vysokého školství

Kvalita, relevance a produktivita jsou dnes v diskusi o dalším vývoji dánského vysokého školství klíčovými pojmy. Vláda sice nehodlá zavést školné (o kterém se také jednalo), ale začíná již realizovat první kroky strukturálních reforem, které navrhují dvě vládní komise: pro produktivitu (viz Produktivita v dánském vysokém školství) a pro kvalitu a relevanci vysokého školství (viz Doporučení dánské Komise pro kvalitu a relevanci vysokého školství).

Přes silný odpor vedení vysokých škol i studentů nová ministryně pro vysoké školy a vědu Sofie Carsten Nielsen (viz Dánská diskuse o reformě vysokého školství) v září oznámila zavedení modelu „dimenzování počtu přijímaných“, tedy systému směrných čísel (podobných tzv. limitům, které byly v roce 2010 zavedeny i v ČR). Nový model omezí až o 30 % počet studentů ve studijních programech se špatnými vyhlídkami na získání práce (týkat se to bude především humanitních oborů) a současně podpoří studium v oborech, jež požaduje trh práce. Asi po měsíci urputného vyjednávání s rektorskou konferencí se dospělo ke kompromisu, který poněkud zmírnil ministryní původně navrhovanou redukci počtu studentů a posílil roli vysoké školy v konkrétním rozhodování, které obory a jak omezí.

Redakce Vysoké školství ve světě

Potřebuje norská ekonomika magistry?

Již přes rok probíhá v Norsku diskuse o uplatnění absolventů magisterského studia v praxi. Podle výsledků různých šetření a průzkumů totiž dnes velké procento absolventů nemá příležitost svou kvalifikaci využívat a jejich místo by mohli zastávat i bakaláři. Vysoké školy ovšem namítají, že zaměstnavatelé hodnotí jen dnešní situaci a vycházejí z dnešních požadavků norské ekonomiky. Průběh diskuse není tedy příliš překvapující a podobá se diskusím i v jiných zemích, jak o tom Vysoké školství ve světě často informuje. Nicméně je zajímavé se seznámit s tím, jak reagují a co všechno berou v úvahu jednotliví účastníci diskuse jak v Norsku, tak i v jiných zemích.

Redakce Vysoké školství ve světě

Vysoké školy zvyšují zaměstnatelnost absolventů

Zaměstnatelnost absolventů vysokých škol se v posledních letech, po nebývalé expanzi vysokých škol a v době doznívající ekonomické krize, stává jedním z naléhavých problémů dalšího rozvoje vysokého školství v Evropě. Mimo jiné se jí zabývá nedávno vydaná publikace Eurydice Modernisation of Higher Education in Europe: Access, Retention and Employability, o níž jsme již celkově informovali v článku Zpráva o modernizaci vysokého školství v Evropě. V dalším článku, Jak evropské země řeší zaměstnatelnost absolventů, jsme se pak věnovali různým pojetím zaměstnatelnosti a způsobům, jak se zjišťují požadavky trhu práce. V tomto závěrečném článku z květnové publikace Eurydice přinášíme přehled způsobů, jak se jednotlivé evropské země snaží zaměstnatelnost absolventů vysokých škol zvýšit, jak se zaměstnanost absolventů sleduje a jak se posuzuje úsilí vysokých škol o její zlepšení.

Redakce Vysoké školství ve světě

Zaměstnatelnost absolventů a budoucí požadavky trhu práce v Evropě

Zaměstnatelnost absolventů vysokých škol hraje ústřední roli jak ve strategii EU pro reformu vysokého školství (Supporting growth and jobs: An agenda for the modernisation of Europe’s higher education systems), tak ve strategiích Europe 2020 i Education and Training 2020. Evropská komise přitom zdůrazňuje, že vysoké školy mají za úkol vybavit své absolventy potřebnými znalostmi i přenositelnými dovednostmi, že je nezbytná účast zaměstnavatelů na přípravě a realizaci studijních programů, které mají obsahovat také praxi, a že je nutné sledovat uplatnění absolventů na trhu práce, aby se mohla posoudit relevance studijních programů.

Zpráva o modernizaci vysokého školství v Evropě (Modernisation of Higher Education in Europe: Access, Retention and Employability), kterou v roce 2014 zpracovala evropská informační síť Eurydice, je věnována mimo jiné právě tomu, jak na toto obecné zadání reagují jednotlivé členské země. Souhrnnou informaci o této právě vydané již druhé monitorovací zprávě jsme přinesli v článku Zpráva o stavu modernizace vysokého školství v Evropě, podrobnou informaci o její třetí části věnované zaměstnatelnosti absolventů přinášíme v dalších dvou článcích. Dnešní článek se zabývá různým pojetím zaměstnatelnosti (employability) a způsoby, jak se v evropských zemích zjišťují budoucí požadavky trhu práce.

Redakce Vysoké školství ve světě