Pozice evropských zemí v naplňování Boloňského procesu a utváření EHEA

Podrobné zprávě o dosavadním průběhu a současném stavu realizace Boloňského procesu a utváření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA), která byla připravena pro zatím poslední oficiální jednání všech 48 ministrů vysokého školství zemí EHEA v Jerevanu, jsme se obsáhle věnovali v předchozím článku (Zpráva o vývoji a stavu Boloňského procesu a EHEA). Údaje obsažené v této zprávě ovšem umožňují nejen porozumět vývoji Boloňského procesu, ale také monitorovat pozici jednotlivých evropských zemí v jeho naplňování a v úrovni utváření EHEA. Je tedy možné odpovědět na otázku, jak daleko jsou jednotlivé země, které z nich kráčí v čele a které se spíše opožďují a jak je na tom v celoevropském hodnocení Česká republika?

Redakce Vysoké školství ve světě

Rozsáhlá zpráva (The European Higher Education Area in 2015: Bologna Process Implementation Report) má téměř 300 stránek a přes 180 grafů a tabulek s kvantitativními, ale především s kvalitativními ukazateli, které porovnávají úroveň vývoje Boloňského procesu a aktuální situaci v jednotlivých zemích EHEA. Vedle toho, že zpráva je členěna do sedmi věcných kapitol, obsahuje také celkem 13 syntetických ukazatelů, jež tato věcná témata pokrývají. BFUG (Bologna Follow-Up Group) je vymezila jako základní ukazatele (Scorecard indicators) pro monitorování vývoje v členských zemí EHEA.

Jde o následující ukazatele úrovně naplňování cílů a zavádění nástrojů Boloňského procesu ve vysokém školství jednotlivých zemí EHEA:

Úroveň či pozice jednotlivých zemí v těchto ukazatelích je vyjádřena na škále od 2 (nejnižší úroveň označená tmavě červenou barvou) do 6 (nejvyšší úroveň označená tmavě zelenou barvou) a ve zprávě znázorněna barevně ve 13 mapkách (hodnota ukazatele 1 znamená, že země nedodala požadované informace). Ukazatele je tedy možné převést do jedné společné tabulky. Poslední sloupec tabulky (Total) ukazuje celkové skóre ze všech 13 ukazatelů, kterého každá země dosáhla. Naopak poslední řádek tabulky (Průměr) vyjadřuje celkovou průměrnou úroveň implementace Boloňského procesu v jednotlivých věcných oblastech.

Poznámka: Jednotlivé části Spojeného království (Anglie, Wales, Skotsko a Severní Irsko) jsou uvedeny zvlášť, neboť administrativa jejich vysokého školství se liší a jejich řízení je oddělené. Rovněž vysoké školství v Belgii je s ohledem ke správnímu uspořádání země rozděleno na 3 části: vlámskou, valonskou a německou komunitu. Celkový údaj za Spojené království i za Belgii je však uveden ve spodní části tabulky. Ukrajina nemohla připravit požadované údaje, a proto není do tabulky zahrnuta.

Mezi věcná témata Boloňského procesu, která jsou v zemích EHEA poměrně úspěšně realizována, patří zavádění dvoustupňové struktury studia (rozdělení bakalářského a magisterského studia) a průchodnost studentů mezi oběma stupni. Naopak poměrně malého pokroku se dosáhlo například u mezinárodního či alespoň přeshraničního hodnocení kvality vysokých škol nebo u finanční podpory mezinárodní mobility znevýhodněných studentů. (Viz hodnoty v řádku Průměr EHEA.)

Celkově nejvyšších hodnot ukazatelů úrovně naplňování cílů a zavádění nástrojů Boloňského procesu ve vysokém školství dosahují především země EHEA ze severní a západní části Evropy, jako je Dánsko, Německo, Irsko, Francie, Belgie a severské země; mezi ně se ovšem prosadilo také Polsko.

Česká republika dosáhla celkové hodnoty 58 (stejně jako Malta nebo Arménie) a zařadila se tak až na konec třetí (žluté) skupiny zemí, například za Španělsko, Itálii nebo Rumunsko. Dosahuje tak na necelý průměr zemí EHEA, který je ovšem ovlivněn většinou nižšími hodnotami nečlenských států EU.

Za Českou republiku, do čtvrté skupiny, spadlo například Maďarsko nebo Bulharsko. A až v poslední páté skupině zůstalo Slovensko, Rusko a Řecko. Do čtvrté a páté skupiny patří také většina zemí z jihu Evropy.

Zajímavé je srovnání úrovně realizace Boloňského procesu a vyspělosti vysokého školství v každé zemi. Odpovídá totiž na otázku, zda se do Boloňského procesu více zapojily spíše země s vyspělými vysokoškolskými systémy, které se domnívají, že jim realizace Boloňského procesu pomůže konkurenceschopnost jejich vysokého školství ještě zvýšit, nebo naopak méně rozvinuté země, které realizaci Boloňského procesu pokládají za příležitost přiblížit své vysoké školství rozvinutějším zemím.

Následující graf ukazuje vztah mezi oběma charakteristikami vysokoškolských systémů zemí EHEA. Na vodorovné ose uvádí úroveň skóre kvality vysokého školství zemí EHEA z posledního prestižního hodnocení U21 Ranking of National Higher Education Systems v roce 2016 (blíže viz České vysoké školství se postupně zlepšuje). Na svislé ose pak graf uvádí celkové skóre ze všech 13 ukazatelů úrovně naplňování cílů a zavádění nástrojů Boloňského procesu ve vysokém školství, kterého každá země EHEA dosáhla.

Rozbor uvedených údajů umožňuje formulovat několik závěrů. Mezi celkovou kvalitativní úrovní vysokého školství a úrovní realizace Boloňského procesu existuje poměrně silný pozitivní vztah (vysvětlující 56 % rozptylu jejich hodnot), který znamená, že realizace Boloňského procesu probíhá celkově úspěšněji a rychleji v rozvinutějších systémech vysokého školství. Zahnutí spojnice trendu na jejím konci však signalizuje, že pokud vysoké školství dosáhne určité vyšší kvalitativní úrovně, realizace Boloňského procesu již v této úrovni příliš nerozlišuje. Je však zřejmé, že mezi země, které Boloňský proces úspěšně implementují, patří spíše Německo nebo Dánsko než Švédsko či Spojené království (s výjimkou Skotska).

Mezi zeměmi na střední a nižší úrovni kvality vysokého školství existují výraznější odchylky oběma směry. Mezi země, které v realizaci Boloňského procesu vidí možnost zvýšit jeho úroveň a snaží se ho proto naplnit, patří především Polsko a do určité míry i Portugalsko nebo Rumunsko. Naopak mezi země EU, které realizaci Boloňského procesu nepřikládají zvláštní význam a nijak dynamicky v něm nepostupují, patří hlavně Slovensko, ale také Maďarsko či Česká republika.

Zpracoval Jan Koucký

.

 

European Commission/EACEA/Eurydice: The European Higher Education Area in 2015: Bologna Process Implementation Report. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2015

Zpráva o vývoji a stavu Boloňského procesu a EHEA. Vysoké školství ve světě, 24. října 2016

České vysoké školství se postupně zlepšuje. Vysoké školství ve světě, 3. října 2016

 

 

Reklamy

Napsat komentář

Filed under EHEA, Politika & VŠ, Společnost & VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s