České vysoké školství se zlepšuje, říká nový žebříček U21

V pořadí již čtvrté vydání světového žebříčku, který srovnává kvalitu celých vysokoškolských systémů (U21 Ranking of National Higher Education Systems), bylo zveřejněno 21. května 2015. Žebříček, který od roku 2012 sestavuje nadnárodní sdružení výzkumných univerzit U21 (The leading global network of research universities for the 21st century, Universitas 21), zahrnuje pro rok 2015 stejnou padesátku zemí jako předchozí dvě vydání a znovu zveřejňuje jejich pořadí ve čtyřech definovaných dimenzích, z nichž také odvozuje celkové pořadí jednotlivých zemí. Česká republika se v roce 2015 v celkovém hodnocení zlepšila o 3 pozice a umístila se na 23. místě, čímž dosáhla svého zatím nejlepšího umístění v žebříčku.

Redakce Vysoké školství ve světě

Žebříček U21 (Universitas 21) vznikl v reakci na diskuse o potřebě přesunu pozornosti od žebříčků nejlepších vysokých škol k nejlepším vysokoškolským systémům. Jeho základní myšlenkou je, že ekonomický a kulturní rozvoj země závisí na kvalitě celého vysokého školství, a nikoli na kvalitě několika výzkumně orientovaných univerzit (blíže viz například Nejlepší vysokoškolské systémy).

Vysokoškolské systémy jsou v žebříčku U21 hodnoceny podle více než dvou desítek ukazatelů řazených (s různými vahami) do čtyř dimenzí: resources (zdroje: veřejné a soukromé výdaje na vysokoškolské vzdělávání a výzkum), environment (prostředí: vládní politika a regulace, kvalita poskytovaných informací, podíl žen mezi učiteli a studenty, úroveň celého vzdělávacího systému), connectivity (otevřenost: mezinárodní spolupráce a zahraniční studenti, otevřený přístup k informacím a dokumentům) a nejdůležitější output (výsledky: umístění vysokých škol dané země v mezinárodních žebříčcích, počty vědeckých článků a jejich citací, absolventi a jejich zaměstnatelnost na trhu práce). Ukazatele nejsou uvažovány v absolutních, ale relativních hodnotách, vycházejících z velikosti každé země (podle počtu obyvatel).

Počet srovnávaných ukazatelů se od vzniku žebříčku stále vyvíjí. Z původních 20 v prvním vydání žebříčku z roku 2012 jejich počet postupně rostl až na současných 25 ukazatelů (22 v roce 2013 a 24 v roce 2014). Poslední rozšíření v roce 2015 proběhlo v dimenzi environment, kam byl nově zařazen ukazatel převzatý z výsledků mezinárodního šetření World Economic Forum (WEF) mezi řídícími pracovníky (manažery). Tento ukazatel vypovídá o celkové úrovni vzdělávacích systémů a vztahu k potřebám ekonomiky (How well does the educational system in your country meet the needs of a competitive economy?). V letech 2012–2014 se měnily rovněž váhy každé ze čtyř definovaných dimenzí; v roce 2015 však zůstaly na úrovni z roku 2014, tedy: output 40 %, connectivity 20 %, resources 20 % a environmnet 20 %. (O vývoji uvedených dimenzí i ukazatelů jsme informovali již v předchozích článcích o žebříčku U21.)

Nejúspěšnější zemi v každé ze čtyř dimenzí (a následně i v celkovém žebříčku) je přiřazeno skóre 100 a pozice ostatních zemí jsou vyjádřeny jako procenta z nejvyššího skóre. Znamená to ovšem, že skóre každé země má vždy relativní povahu vůči nejlepšímu výsledku, a tedy absolutní zlepšení hodnoty ukazatele se nemusí nutně projevit ve vyšším skóre, neboť záleží také na dynamice vývoje ostatních vysokoškolských systémů.

Žebříček U21 v roce 2015 stejně jako v předchozích letech zveřejňuje pořadí 50 nejúspěšnějších zemí nejen podle celkového hodnocení, ale rovněž v každé ze čtyř definovaných dimenzí. Do žebříčku zařazená padesátka zemí je vybrána z celosvětové databáze přibližně dvou stovek zemí. Znamená to, že vlastně všechny země v žebříčku – i ty, které se umístily v jeho spodní části – jsou vysoko nad celosvětovým průměrem a představují nejkvalitnější čtvrtinu vysokoškolských systémů na světě.

Podle výsledků celkového hodnocení patří v roce 2015 mezi 10 nejlepších vysokoškolských systémů opět stejná skupina zemí jako ve dvou předchozích vydáních (2013 a 2014) a téměř stejná skupina jako v roce 2012 (viz tabulka). V čele jsou opět USA. Ve srovnání s rokem 2014 došlo v první desítce k několika více či méně významným posunům v pořadí. Shodně o tři pozice se meziročně zhoršily Švédsko (v předchozích třech vydáních vždy na 2. místě, v roce 2015 na 5. místě) a Kanada (dosud nejhůře 4. místo, ale nyní pokles z 3. místa na 6.), o jednu pozici se zhoršila Austrálie (stejně jako v minulém roce) a je již na 10. místě. Naopak dokonce o čtyři pozice si polepšilo Švýcarsko (na celkové 2. místo) a shodně o jednu pozici Finsko (4. místo) a Singapur (9. místo).

Vedle Švýcarska se v žebříčku mezi roky 2014 a 2015 zlepšily nejvíce Jihoafrická republika o šest pozic (ze 45. na 39. místo), Argentina o tři pozice (ze 41. na 38. místo) a k našemu potěšení rovněž Česká republika o tři pozice (z 26. na 23. místo). Na druhé straně vedle Švédska a Kanady se meziročně nejvíce zhoršilo Thajsko o čtyři pozice (ze 42. na 46. místo) a dále shodně o tři pozice Bulharsko, Rumunsko, Řecko a Srbsko.

Česká republika získala v roce 2015 historicky nejvyšší skóre 59,9 (58,2 v roce 2014 a 56,7 v roce 2013) a umístila se například před Španělskem, Portugalskem či Slovinskem, ale také před Itálií, Maďarskem, Polskem nebo Řeckem. V dimenzi connectivity jsme dosáhli na skóre 63,7 (66,2 v roce 2014 a 64,4 v roce 2013), v dimenzi environment na skóre 84,3 (dokonce 92,1 v roce 2014 a 92,9 v roce 2013), v dimenzi resources získala Česká republika skóre 56,8 (46,3 v roce 2014 a 46,2 v roce 2013), ale v dimenzi output pouze skóre 35,4 (32,7 v roce 2014 a 32,8 v roce 2013). Meziročně jsme si tedy nejvíce polepšili v dimenzi resources (z 33. na 22. místo; zejména díky významnému relativnímu zlepšení v ukazatelích úrovně výdajů na vysokoškolské vzdělávání a výzkum vzhledem k HDP z průměrných 40 na více než 50 bodů vůči 100 bodům nejlepšího vysokoškolského systému) a naopak nejvíce pohoršili v dimenzi environment (z 12. na 22. místo; zejména kvůli našemu nízkému skóre v nově zařazeném ukazateli převzatém z výsledků mezinárodního šetření World Economic Forum na úrovni 60 bodů vůči nejlepšímu vysokoškolskému systému).

Hodnocení v rámci nejdůležitější dimenze output (9 ukazatelů) ovládly jednoznačně 1. místo USA (skóre 100), až s třicetibodovým odstupem (který je však o 6 bodů menší než v roce 2014) za nimi následuje 2. Spojené království (69,8), 3. Kanada (63,0), 4. Dánsko (62,4) a 5. Švédsko (61,2). Nejvyšší váha této dimenze a výrazný odstup před ostatními zeměmi stojí také za celkovým prvním místem USA. Významně k tomu ovšem přispívá výjimka, kdy jediný ze všech ukazatelů – celkový počet vědeckých článků publikovaných v daném kalendářním roce – je do dimenze output započítán v absolutní hodnotě a navíc s váhou 25 %. To samozřejmě mimořádně zvýhodňuje USA a další velké země na úkor zemí malých. Česká republika obsadila v dimenzi output 30. pozici stejně jako v roce 2014.

V dimenzi resources (5 ukazatelů) uspěly nejlépe na 1. místě Dánsko (skóre 100), 2. Kanada (99,6), 3. Singapur (94,0), 4. Švédsko (93,2) a 5. Švýcarsko (92,3). Česká republika se výrazně posunula na 22. místo (33. místo v roce 2014) a navíc v této dimenzi zaznamenala největší meziroční zlepšení ze všech zemí vůbec.

Nejlepších výsledků v dimenzi connectivity (6 ukazatelů) dosáhly 1. místě Švýcarsko (skóre 100), 2. Rakousko (89,7), 3. Švédsko (89,4), 4. Dánsko (86,7) a 5. Spojené království (84,1). Česká republika obsadila 19. místo stejně jako v roce 2014.

V dimenzi environment (5 ukazatelů) jsou podle zveřejněných výsledků nejúspěšnější 1. USA (skóre 100), 2. Hongkong (99,7), 3. Finsko (99,3), 4. Nizozemsko (97,6) a 5. Nový Zéland (93,9). Česká republika obsadila 22. pozici, avšak v roce 2014 držela ještě 12. místo.

Novinkou od roku 2014 je vytváření paralelního žebříčku, v němž je očištěný vliv rozdílné ekonomické úrovně jednotlivých zemí (měřené úrovní HDP na obyvatele ve srovnatelných tzv. PPP dolarech přepočítaných podle parity kupní síly). Žebříček vlastně ukazuje, zda a nakolik si jednotlivé země ve srovnávaných ukazatelích vedou lépe či hůře v porovnání s očekávánou hodnotou vycházející z ekonomické úrovně země.

Metodika s hodnotami očištěnými o vliv ekonomické úrovně každé země stejně jako před rokem také v roce 2015 vyvolala velké přesuny oběma směry. Na prvních pěti pozicích se v paralelním žebříčku umístily Srbsko, Spojené království, Dánsko, Švédsko a Finsko; stejné země byly v roce 2014 mezi šesti nejúspěšnějšími. O 20 a více pozic výše se posunuly především Srbsko (o 36 pozic), Indie, Jihoafrická republika a Brazílie. Znamená to tedy, že podle hodnocení U21 má Srbsko podstatně lepší vysoké školství, než by odpovídalo jeho celkové ekonomické úrovni. Naopak v takto konstruovaném žebříčku se nejvýrazněji propadly Saúdská Arábie, Norsko, Hongkong a Japonsko (konkrétně o 21, 17, 16 a 15 pozic). Jejich bohatství se tedy odpovídajícím způsobem nepromítá do kvality vysokého školství.

Česká republika se v žebříčku s hodnotami očištěnými o vliv ekonomické úrovně umístila na 19. místě, tedy o 4 pozice výše. Znamená to, že Universitas 21 hodnotí naše vysoké školství o něco lépe, než úroveň české ekonomiky.

Zpracovali Aleš Bartušek a Jan Koucký

.

 

U21 Ranking of National Higher Education Systems 2015. Executive Summary and Full 2015 Report. Universitas 21 and Institute of Applied Economic and Social Research, University of Melbourne, 2015

Nejlepší vysokoškolské systémy. Vysoké školství ve světě, 5. červen 2014

Nový žebříček nejlepších vysokoškolských systémů. Vysoké školství ve světě, 29. květen 2013

Kdo má nejlepší vysoké školství? Žebříček vysokoškolských systémů. Vysoké školství ve světě, 18. květen 2012

Reklamy

1 komentář

Filed under Celý svět, Kvalita, Utváření VŠ, Všechny články

One response to “České vysoké školství se zlepšuje, říká nový žebříček U21

  1. Ledvinova

    Zajímavá statistika, ale ten rozdíl třeba k takovému Německu je stále poměrně vysoký 😦 Samozřejmě jsou u nás i světlé vyjímky, super mi přijdou třeba magisterské programy (titul MSc,…) na Ligsu.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s