Koncentrace a fúze vysokých škol v Evropě

Koncem dubna vydala EUA (European University Association) tématickou zprávu University Mergers in Europe. Zpracována byla v rámci projektu DEFINE, který zkoumá tři aktuální trendy, jak zefektivnit financování vysokých škol. Zatímco první tématická zpráva publikovaná v prosinci 2014 (viz Financování na podporu excelence) se věnovala podpoře špičkové kvality a tématem poslední zprávy, jež se má objevit v létě 2015, bude výkonové financování, druhá tématická zpráva analyzuje stále sílící proces koncentrace, sdružování a slučování vysokých škol v Evropě. Podává přehled jednotlivých trendů z hlediska celého vysokoškolského systému i jednotlivých institucí, zkoumá jejich efektivitu i různé cesty, jak celý proces úspěšně řídit. Na závěr uvádí řadu zásadních doporučení jak pro vysoké školy, tak pro veřejnou správu a tvůrce vysokoškolské politiky. Vzhledem k expanzi institucionální struktury vysokého školství v České republice jde o zprávu pro nás bezesporu zajímavou.

Redakce Vysoké školství ve světě

Zpráva Fúzování vysokých škol v Evropě (University Mergers in Europe) nejprve mapuje stále sílící proces koncentrace, sdružování a slučování institucí ve 20 vybraných vysokoškolských systémech Evropy, jak probíhal od roku 2000, až po některé v současnosti teprve připravované akce. Během tiskové konference k vydání zprávy upozornil Thomas Estermann, ředitel EUA pro řízení a financování a spoluautor zprávy, že proces fúzování značně posílil především v posledních pěti letech. Velký podíl na tom měly rozsáhlé restrukturalizace vysokého školství například v Dánsku, v belgickém Vlámsku a zejména ve Francii, kde se individuální fúze propojily s úsilím vytvářet vysokoškolská a výzkumná centra světové úrovně. K systematické konsolidaci vysokoškolského systému došlo také ve Finsku, Švédsku, Maďarsku a Lotyšsku a další zemí, která dnes připravuje rozsáhlý program fúzí, je Norsko.

Spektrum různých forem partnerství mezi vysokými školami je velmi široké, od spolupráce na výzkumných úkolech, vytváření strategických aliancí a zakládání společných institucí až po fúzi, kterou zpráva rozumí úplné začlenění jedné instituce do druhé nebo prostřednictvím spojení vytvoření instituce zcela nové. Zpráva EUA se zaměřuje pouze na fúze a upozorňuje, že volnější formy spolupráce mohou být jejich předstupněm nebo alternativou. Další formou koncentrace, pod niž spadají různé cesty vedoucí ke snižování celkového počtu vysokoškolských institucí, je kromě fúze i vytváření federací, respektive regionálních center (hubs), kdy se řada institucí začlení do vyššího celku.

Pro rozlišení různých forem fúzí a koncentrace se užila čtyři kritéria. Prvním je relativní velikost institucí. Pokud se jedná o instituce zhruba stejně velké, jedná se o „horizontální fúzi“ (příkladem je vytváření regionálních center ve Francii), fúze relativně velké instituce s podstatně menší (a často úzce specializovanou) je „vertikální fúze“.

Druhým kritériem je typ institucí, jejichž profil a status mohou být obdobné nebo naopak komplementární. Příkladem jsou fúze několika úzce profilovaných univerzit (jako relativně nedávné vytvoření Université de Strasbourg) nebo naopak fúze univerzit a odborně zaměřených škol či úzce profilovaných škol a výzkumných ústavů (jako byla například loňská fúze University College London s londýnským Institute of Education).

Třetím kritériem je hloubka integrace, která může vést k vytvoření jediné právní entity nebo naopak k federálnímu modelu, kdy si jednotlivé instituce zachovají svůj statut, ale jsou podřízeny nadřazenému celku (to je častý případ při fúzích institucí v jednom regionu).

Posledním kritériem je, zda je fúze izolovanou místní záležitostí anebo částí procesu restrukturalizace a reformy vysokého školství (jako tomu bylo například v Dánsku v 90. letech).

Následující tabulka ukazuje dlouhodobý nárůst počtu fúzí v jednotlivých evropských zemích v období 2000–2015 (počty fúzí v jednotlivých zemích je ovšem třeba vztahovat k velikosti jejich vysokoškolského systému).

Zpráva dále zkoumá důvody, které ke koncentraci a fúzím vedou. Zpravidla to není důvod jediný, ale kombinace různých důvodů, jako je zvýšení kvality, lepší organizace a efektivita i ekonomické (finanční) důvody a udržitelnost financování.

Podkladové zprávy, které zpracovali zástupci rektorských konferencí vybraných členských zemí EUA, často jako hlavní důvod uváděly zvýšení kvality výzkumu i výuky. Podle výsledné zprávy EUA mohou „k vyšší kvalitě vést sloučení (pooling) lidských zdrojů, finančních prostředků i infrastruktury a nové možnosti pro interdisciplinární výzkum, které poskytuje širší škála oborů. Ukončení méně kvalitních studijních programů je dalším obdobným cílem, především v rámci rozsáhlé restrukturalizace na systémové úrovni.“

Dalším častým cílem je ekonomie institucí, úspora finančních i lidských zdrojů. Větší počet studentů i pracovníků dává také vysoké škole lepší pozici v jednání s veřejnou správou. Mechanismy financování mohou zvýhodňovat velké instituce, a je možné získat více prostředků z veřejných i soukromých zdrojů. Zpráva však jednoznačně varuje, že „jak zkušenosti jasně ukazují, ekonomické přínosy by neměly být hlavním důvodem fúze“, a to nejen proto, že přednost by mělo mít hlavní akademické poslání vysokých škol, tedy vzdělávání a výzkum (academic mission), ale „protože se fúze nemohou – vzhledem k tomu, jak vysoké jsou s tím spojené náklady na realizaci a přechodná opatření – považovat za efektivní způsob, jak rychle dosáhnout úspor.“ V řadě případů se dokonce ekonomické přínosy projevily teprve po deseti až patnácti letech. Pokud navíc není jasný akademický přínos fúze, ekonomické zdůvodnění nepřispívá k pozitivní reakci pracovníků slučovaných institucí, což mnohdy celý proces ohrozí.

V řadě zemí sloužily fúze ke konsolidaci celého systému vysokého školství, ať již jejich motivací bylo překonat roztříštěnost systému, získat „kritickou masu“, vyloučit duplikaci studijních programů, vytvářet synergie (například integrací vysokých škol a výzkumných ústavů) a reagovat na demografický pokles. Příkladem takové konsolidace je vytvoření pěti „univerzitních asociací“ ve Vlámsku, které sdružují celkem 23 vysokých škol.

Často se také za důvod fúze uvádí posílení pozice instituce, například v regionální a mezinárodní soutěži nebo ve vztahu k financujícím institucím, a to především zvýšením výzkumné kapacity. Někdy také bylo možné díky intenzivnější spolupráci různých disciplín vyvinout nové, velmi úzce specializované obory (niche disciplines). Internacionalizace je dalším častým důvodem, neboť fúze vede ke zviditelnění na mezinárodní scéně, instituce může získat více studentů i učitelů ze zahraničí a rozšířit mezinárodní spolupráci. V mnoha případech (jako například nyní v Norsku) pak vedly vládu k centralizaci geografické důvody – spojování příliš malých a příliš roztroušených institucí.

V dalších částech se zpráva zabývá úlohou veřejné správy v celém procesu, porovnáním nákladů a zisků a plánováním a řízením procesu koncentrace a fúzí. Zpráva také kritizuje skutečnost, že ve většině případů chyběla podrobnější evaluace stavu před fúzí i po jejím dokončení a nedostatek analytických a srovnatelných údajů značně ztěžoval řízení celého procesu. Vždy je nutné si uvědomovat, že každý aspekt fúze budou kriticky prověřovat ti, kteří vysoké školství financují.

Souhrnný text zprávy průběžně doplňuje devět případových studií zaměřených na různé formy i problémy fúze, na jejich problémy a úspěšná řešení. Úspěch každé fúze závisí na klíčových bodech, mezi něž patří důkladná výchozí evaluace a dobrá příprava, pozitivní a produktivní vztah s veřejnou správou a inspirující vedení, které posiluje důvěru a angažovanost jak všech pracovníků instituce, tak širšího okruhu jejích partnerů.

Následující tabulka (Success factors in planning and management) shrnuje jednotlivé kroky plánování a řízení celého procesu i ty faktory, které vedou k úspěchu.

Podle názoru vedení vysokých škol i jejich pracovníků, kteří se podíleli na projektu, přes obrovskou různost jednotlivých případů převažují společné rysy a je možné se ze získaných zkušeností poučit. Zpráva EUA proto na závěr shrnuje celou řadu doporučení pro všechny klíčové oblasti celého procesu. Pro jejich závažnost je uvádíme v plném znění:

Nejprve je to vztah mezi institucemi a veřejnou správou, který by měl být produktivní a vést k synergii mezi jejich strategiemi a politickou vizí na systémové úrovni. Veřejná správa by však měla respektovat autonomii vysokoškolských institucí, ponechat jim co nejvíce volnosti do té míry, jak to připouští legislativní rámec, a neomezovat je při vzájemném jednání s partnery. Také by měla uznat vyvolané náklady a kompenzovat je dodatečným financováním, zejména pokud je proces slučování a koncentrace také součástí politické vize.

Další klíčovou oblastí je celková efektivita a ekonomický přínos. Úspora financí by neměla být hlavním důvodem fúze, poslání vysoké školy (academic mission) musí být vždy na prvním místě a jakékoli narušení akademických cílů musí být ospravedlněno výsledky celého procesu. Při sestavování finančního plánu by se vždy mělo brát v úvahu, že by se prostředky na slučování mohly využít jinak a čeho by se s nimi dalo dosáhnout (opportunity costs). Náklady na realizaci fúzí jsou vždy značné, proto se musí uznat, chápat a také projednat, že nějakých budoucích úspor lze dosáhnout jen v dlouhodobém horizontu. Zvláštní pozornost se musí věnovat udržitelnosti modelu financování po provedení fúze.

Před zahájením procesu je nutné plně prozkoumat alternativy k fúzi, jiné formy sdružování a strategické spolupráce a ujistit se, že by žádná z nich neměla lepší výsledky z hlediska poslání školy. To, že se již zahájila příprava na fúzi, by nemělo znamenat, že se také musí dokončit; plánovací proces by vždy mělo být možné zastavit, pokud klíčoví partneři ztratí zájem, anebo když se jasně ukáže, že náklady fúze převáží její přínosy.

Vypracování nové struktury řízení by mělo být jedním z prvních cílů plánovacího procesu – má zvláštní význam pro identitu nové instituce. Nezbytné je využít metody a postupy řízení změny (change management); musí se kombinovat to nejlepší z obou (či ze všech) institucí, které se fúzují, aby se podpořila celková důvěra a dosáhlo nejlepšího výsledku. Důležité je také, aby malé úpravy a dolaďování struktur i procesů mohly pokračovat i po dokončení nové koncepce.

Poslední klíčovou oblastí je komunikace. Již na začátku procesu slučování se musí definovat, kdo všechno jsou hlavní účastníci procesu fúze (stakeholders); kromě pracovníků a studentů vysokých škol je nutné uvažovat i jiné skupiny podle povahy sloučení a vše s nimi konzultovat (veřejná správa, budoucí studenti, regionální/národní obchodní partneři atd.). Při projednávání fúze s pracovníky vysokoškolské instituce je pro získání jejich souhlasu nezbytná transparentnost. Stejně tak je nutné dobře promyslet, jak se bude muset změnit organizační struktura, protože má velký dopad na pocit identity. Vypracovat optimistické a pozitivní poslání instituce je další podstatnou zásadou každé komunikační strategie, stejně jako určit a přesvědčit klíčové zájmové skupiny a účastníky (především na místní úrovni). Je důležité informovat efektivně a s neopodstatněnými námitkami je nutné se vypořádat co nejdříve, aby nezakořenily a nestaly se brzdou celého procesu.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Enora Bennetot Pruvot, Thomas Estermann, Peter Mason: University Mergers in Europe. Define Thematic Report 2. European University Association, 2015

Brendan O’Malley: Mergers should not be driven by cost saving – EUA. University World News, 24 April 2015, Issue 364

Financování vysokých škol v Evropě se mění. Vysoké školství ve světě, 16. leden 2014

Financování na podporu excelence. Vysoké školství ve světě, 28. leden 2015

Advertisements

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Utváření VŠ, Výhled VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s