Rozdíly v uplatnění absolventů se ve Francii zvětšují

Ve Francii každé tři roky důkladně analyzují uplatnění absolventů na pracovním trhu. Poslední šetření z roku 2013 potvrdilo, že zhoršující se hospodářská situace ve Francii výrazně komplikuje úspěšný vstup absolventů na pracovní trh, zvyšuje pravděpodobnost nezaměstnanosti a vede ke snížení nebo stagnaci vývoje jejich průměrných pracovních příjmů. Týká se to absolventů takřka všech stupňů a typů škol, ale existují výjimky, kterými jsou například absolventi technických a specializovaných vysokých škol zdravotnických a sociální péče a absolventi ukončující studium s doktorským titulem. Více se také rozevírají nůžky mezi uplatněním těch, kteří na pracovní trh vstupují s nejnižším a s nejvyšším ukončeným vzděláním.

Redakce Vysoké školství ve světě

Profesní bakaláři na vysokých školách v západní Evropě

Evropské země si lámou hlavu s tím, jak zajistit vysokou zaměstnatelnost absolventů vysokých škol v době, kdy se dopady masifikace vysokého školství, které se projevují rychle rostoucími počty absolventů vstupujících na pracovní trhy, prolínají s negativními důsledky ekonomické krize a následné stagnace. Zaměstnatelnost absolventů se v mnoha zemích stala dokonce jedním z hlavních cílů vysokého školství. Za řešení problémů zaměstnatelnosti absolventů se mimo jiné považuje těsné propojení mezi studijními programy a zaměstnavatelskou (odbornou) sférou, mezi kompetencemi absolventů a požadavky trhu práce.

Na řadu otázek spojených se zaváděním profesních bakalářů a hledáním nejlepších zkušeností na vysokých školách v západní Evropě odpovídá nová mezinárodní srovnávací studie Employability of professional bachelors from an international perspective. Zpracovalo ji respektované Centrum pro studium vysokoškolské politiky (CHEPS – Center of Higher Education Policy Studies na University Twente v nizozemském Enschede). Studie zjišťuje a analyzuje, jak se s těmito otázkami vyrovnávají vybrané profesně zaměřené vysoké školy v Nizozemsku, Vlámsku (Belgie), Severním Porýní-Vestfálsku (Německo) a v Irsku, které v tom dosahují nejlepších výsledků.

Redakce Vysoké školství ve světě

Po promarněném studiu se jen obtížně dospívá

V tomto příspěvku, který navazuje na předchozí článek Vysokoškolské studium je ztráta času i peněz, informujeme o dalších výsledcích výzkumu amerických sociologů Richarda Aruma a Josipy Roksové. Publikovány jsou v jejich nové knize Aspiring Adults Adrift: Tentative Transitions of College Graduates, která vyšla počátkem září 2014. Je věnována různým aspektům přechodu absolventů vysokých škol do zaměstnání a dalšího života. Přitom mnozí z nich byli sledováni již jako studenti v průběhu předcházejícího čtyřletého bakalářského studia. Závěry autorů ani v tomto případě nejsou nijak radostné: přechod do světa dospělých je obtížný a mnohdy neúspěšný; svůj podíl viny na tom mají i vysoké školy.

V článku opět využíváme recenzí Terezy Matějčkové pro Českou pozici, ale rozšiřujeme je o další poznatky z recenzí publikovaných v amerických médiích, které přinesly mnohé zajímavé informace o celkové situaci amerických absolventů. Vycházíme také ze samotné knihy amerických sociologů Aruma a Roksové.

Redakce Vysoké školství ve světě

Potřebuje norská ekonomika magistry?

Již přes rok probíhá v Norsku diskuse o uplatnění absolventů magisterského studia v praxi. Podle výsledků různých šetření a průzkumů totiž dnes velké procento absolventů nemá příležitost svou kvalifikaci využívat a jejich místo by mohli zastávat i bakaláři. Vysoké školy ovšem namítají, že zaměstnavatelé hodnotí jen dnešní situaci a vycházejí z dnešních požadavků norské ekonomiky. Průběh diskuse není tedy příliš překvapující a podobá se diskusím i v jiných zemích, jak o tom Vysoké školství ve světě často informuje. Nicméně je zajímavé se seznámit s tím, jak reagují a co všechno berou v úvahu jednotliví účastníci diskuse jak v Norsku, tak i v jiných zemích.

Redakce Vysoké školství ve světě

Školné na vysokých školách v zemích OECD

Ve výši a podobě školného na vysokých školách dochází v zemích OECD v posledních letech k významným změnám. Změny jsou na jedné straně vyvolány expanzí počtu studentů a s tím spojenými problémy s financováním jejich studia z veřejných rozpočtů. Na straně druhé tlak na zavádění či zvyšování školného umocnila ekonomická krize po roce 2008, která nejen prohloubila problémy veřejných rozpočtů, ale mnohem intenzivněji také nastoluje otázky relevance a efektivnosti vysokoškolského vzdělávání.

V zemích OECD lze v současnosti vymezit čtyři základní modely školného v celkovém rámci financování vysokých škol: skandinávský, asijský, anglosaský a kontinentální evropský model. Každý z těchto modelů je doprovázen určitým systémem podpory studentů formou stipendií (za něco), příspěvků (na něco) nebo půjček. Základní charakteristiky těchto modelů objasňuje Eric Chardonnier, analytik a expert OECD z Direktorátu pro vzdělávání a kompetence (OECD Directorate for Education and Skills). Článkem v časopise IAU Horizons se zapojuje do probíhající diskuse o financování vysokého školství ve Francii. S přihlédnutím k francouzské situaci shrnuje zkušenosti zemí OECD a uvádí několik námětů, jak vyvážit financování z veřejných a soukromých zdrojů. Jeho článek jsme obohatili o řadu dalších poznatků z našeho studia různých modelů financování vysokého školství a školného ve světě.

Redakce Vysoké školství ve světě

Vysoké školy zvyšují zaměstnatelnost absolventů

Zaměstnatelnost absolventů vysokých škol se v posledních letech, po nebývalé expanzi vysokých škol a v době doznívající ekonomické krize, stává jedním z naléhavých problémů dalšího rozvoje vysokého školství v Evropě. Mimo jiné se jí zabývá nedávno vydaná publikace Eurydice Modernisation of Higher Education in Europe: Access, Retention and Employability, o níž jsme již celkově informovali v článku Zpráva o modernizaci vysokého školství v Evropě. V dalším článku, Jak evropské země řeší zaměstnatelnost absolventů, jsme se pak věnovali různým pojetím zaměstnatelnosti a způsobům, jak se zjišťují požadavky trhu práce. V tomto závěrečném článku z květnové publikace Eurydice přinášíme přehled způsobů, jak se jednotlivé evropské země snaží zaměstnatelnost absolventů vysokých škol zvýšit, jak se zaměstnanost absolventů sleduje a jak se posuzuje úsilí vysokých škol o její zlepšení.

Redakce Vysoké školství ve světě

Zaměstnatelnost absolventů a budoucí požadavky trhu práce v Evropě

Zaměstnatelnost absolventů vysokých škol hraje ústřední roli jak ve strategii EU pro reformu vysokého školství (Supporting growth and jobs: An agenda for the modernisation of Europe’s higher education systems), tak ve strategiích Europe 2020 i Education and Training 2020. Evropská komise přitom zdůrazňuje, že vysoké školy mají za úkol vybavit své absolventy potřebnými znalostmi i přenositelnými dovednostmi, že je nezbytná účast zaměstnavatelů na přípravě a realizaci studijních programů, které mají obsahovat také praxi, a že je nutné sledovat uplatnění absolventů na trhu práce, aby se mohla posoudit relevance studijních programů.

Zpráva o modernizaci vysokého školství v Evropě (Modernisation of Higher Education in Europe: Access, Retention and Employability), kterou v roce 2014 zpracovala evropská informační síť Eurydice, je věnována mimo jiné právě tomu, jak na toto obecné zadání reagují jednotlivé členské země. Souhrnnou informaci o této právě vydané již druhé monitorovací zprávě jsme přinesli v článku Zpráva o stavu modernizace vysokého školství v Evropě, podrobnou informaci o její třetí části věnované zaměstnatelnosti absolventů přinášíme v dalších dvou článcích. Dnešní článek se zabývá různým pojetím zaměstnatelnosti (employability) a způsoby, jak se v evropských zemích zjišťují budoucí požadavky trhu práce.

Redakce Vysoké školství ve světě

Jak se o počtu přijatých rozhoduje v USA

Expanze počtu studentů a absolventů vysokých škol v posledních letech nepochybně vede v řadě rozvinutých zemí k narůstajícím problémům s uplatněním vysokoškoláků v praxi. Problémy spojené s vysokým počtem studentů a absolventů navíc významně prohloubila ekonomická krize po roce 2008. Proto se také ve vysokoškolské politice mnoha zemí zvyšuje důraz na těsnější propojení rozvoje vysokého školství s kvalifikačními požadavky pracovního trhu. Přestože jde o naprosto zřetelnou obecnou tendenci ve vývoji vysokoškolských systémů rozvinutých zemí, lze zároveň téměř v každé zemi nalézt dosti odlišné způsoby řešení uvedených problémů. Proto Vysoké školství ve světě postupně zpracovává a zveřejňuje případové studie z některých zemí (viz například případové studie o Finsku, o Nizozemsku nebo o Švédsku), díky nimž si čtenář může učinit konkrétnější představu o tom, co se pod obecnou tendencí vlastně skrývá. Dnes tedy pokračujeme případovou studií o USA.

Redakce Vysoké školství ve světě

Jak se určují počty přijatých na vysoké školy ve Švédsku

Mnohé země s nejvyspělejšími vysokoškolskými systémy se vyrovnávají s nutností koordinovat rozvoj vysokého školství s potřebami ekonomiky a slaďovat počty a strukturu přijímaných (budoucích absolventů) s požadavky a absorpčními možnostmi trhu práce. Ve švédském vysokém školství fungují již delší dobu strukturální mechanismy, jež umožňují alespoň do určité míry dynamicky vyvažovat nabídku vzdělávání s požadavky trhu práce. Švédsko totiž nemá tak silnou tradici ani takové zkušenosti s plánováním vysokého školství na základě dlouhodobých prognóz, jako tomu je například ve Finsku, ale i to se v posledních letech začíná měnit. Nová podoba kapitoly vysokého školství ve státním rozpočtu svědčí v posledních letech o tom, že dlouhodobé prognózy kvalifikačních požadavků pracovního trhu skutečně mají dopady na stanovení počtu přijímaných do různých oborů a cílenými dotacemi se zvyšuje kapacita v určitých vzdělávacích programech (dnes především zdravotnických a technických).

Redakce Vysoké školství ve světě

Jak v Nizozemsku určují počty přijatých na vysoké školy

Narůstající problémy se zaměstnatelností a uplatněním vysokoškoláků vedou k tomu, že se stále více zemí pokouší mnohem úžeji koordinovat rozvoj vysokého školství s požadavky ekonomiky. Především se snaží sladit počet a strukturu přijímaných a absolventů vysokých škol s požadavky a absorpčními možnostmi pracovního trhu. Dnes přinášíme jako další příklad Nizozemsko. Oproti Finsku (Finsko: Jak se určují počty přijatých studentů?) mají sice nizozemské vysoké školy vyšší stupeň autonomie v přijímání studentů a úloha centra je omezena, ale význam zaměstnatelnosti a uplatnění absolventů se na centrální i institucionální úrovni stále zvyšuje. Současně s tím ovšem roste nezbytnost a význam prognóz kvalifikačních požadavků trhu práce a souladu mezi nabídkou a poptávkou po jednotlivých úrovních a oborech vzdělání.

Redakce Vysoké školství ve světě