Tag Archives: Trh práce

Rozdíly v uplatnění absolventů se ve Francii zvětšují

Ve Francii každé tři roky důkladně analyzují uplatnění absolventů na pracovním trhu. Poslední šetření z roku 2013 potvrdilo, že zhoršující se hospodářská situace ve Francii výrazně komplikuje úspěšný vstup absolventů na pracovní trh, zvyšuje pravděpodobnost nezaměstnanosti a vede ke snížení nebo stagnaci vývoje jejich průměrných pracovních příjmů. Týká se to absolventů takřka všech stupňů a typů škol, ale existují výjimky, kterými jsou například absolventi technických a specializovaných vysokých škol zdravotnických a sociální péče a absolventi ukončující studium s doktorským titulem. Více se také rozevírají nůžky mezi uplatněním těch, kteří na pracovní trh vstupují s nejnižším a s nejvyšším ukončeným vzděláním.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Ekonomika & VŠ, Francie, Všechny články

Profesní bakaláři na vysokých školách v západní Evropě

Evropské země si lámou hlavu s tím, jak zajistit vysokou zaměstnatelnost absolventů vysokých škol v době, kdy se dopady masifikace vysokého školství, které se projevují rychle rostoucími počty absolventů vstupujících na pracovní trhy, prolínají s negativními důsledky ekonomické krize a následné stagnace. Zaměstnatelnost absolventů se v mnoha zemích stala dokonce jedním z hlavních cílů vysokého školství. Za řešení problémů zaměstnatelnosti absolventů se mimo jiné považuje těsné propojení mezi studijními programy a zaměstnavatelskou (odbornou) sférou, mezi kompetencemi absolventů a požadavky trhu práce.

Na řadu otázek spojených se zaváděním profesních bakalářů a hledáním nejlepších zkušeností na vysokých školách v západní Evropě odpovídá nová mezinárodní srovnávací studie Employability of professional bachelors from an international perspective. Zpracovalo ji respektované Centrum pro studium vysokoškolské politiky (CHEPS – Center of Higher Education Policy Studies na University Twente v nizozemském Enschede). Studie zjišťuje a analyzuje, jak se s těmito otázkami vyrovnávají vybrané profesně zaměřené vysoké školy v Nizozemsku, Vlámsku (Belgie), Severním Porýní-Vestfálsku (Německo) a v Irsku, které v tom dosahují nejlepších výsledků.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Absolventi, EU (organizace, celek/členské země), Výuka, Všechny články

Po promarněném studiu se jen obtížně dospívá

V tomto příspěvku, který navazuje na předchozí článek Vysokoškolské studium je ztráta času i peněz, informujeme o dalších výsledcích výzkumu amerických sociologů Richarda Aruma a Josipy Roksové. Publikovány jsou v jejich nové knize Aspiring Adults Adrift: Tentative Transitions of College Graduates, která vyšla počátkem září 2014. Je věnována různým aspektům přechodu absolventů vysokých škol do zaměstnání a dalšího života. Přitom mnozí z nich byli sledováni již jako studenti v průběhu předcházejícího čtyřletého bakalářského studia. Závěry autorů ani v tomto případě nejsou nijak radostné: přechod do světa dospělých je obtížný a mnohdy neúspěšný; svůj podíl viny na tom mají i vysoké školy.

V článku opět využíváme recenzí Terezy Matějčkové pro Českou pozici, ale rozšiřujeme je o další poznatky z recenzí publikovaných v amerických médiích, které přinesly mnohé zajímavé informace o celkové situaci amerických absolventů. Vycházíme také ze samotné knihy amerických sociologů Aruma a Roksové.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

1 komentář

Filed under Absolventi, Ekonomika & VŠ, USA, Všechny články

Potřebuje norská ekonomika magistry?

Již přes rok probíhá v Norsku diskuse o uplatnění absolventů magisterského studia v praxi. Podle výsledků různých šetření a průzkumů totiž dnes velké procento absolventů nemá příležitost svou kvalifikaci využívat a jejich místo by mohli zastávat i bakaláři. Vysoké školy ovšem namítají, že zaměstnavatelé hodnotí jen dnešní situaci a vycházejí z dnešních požadavků norské ekonomiky. Průběh diskuse není tedy příliš překvapující a podobá se diskusím i v jiných zemích, jak o tom Vysoké školství ve světě často informuje. Nicméně je zajímavé se seznámit s tím, jak reagují a co všechno berou v úvahu jednotliví účastníci diskuse jak v Norsku, tak i v jiných zemích.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Ekonomika & VŠ, EU (organizace, celek/členské země), Norsko, Všechny články

Školné na vysokých školách v zemích OECD

Ve výši a podobě školného na vysokých školách dochází v zemích OECD v posledních letech k významným změnám. Změny jsou na jedné straně vyvolány expanzí počtu studentů a s tím spojenými problémy s financováním jejich studia z veřejných rozpočtů. Na straně druhé tlak na zavádění či zvyšování školného umocnila ekonomická krize po roce 2008, která nejen prohloubila problémy veřejných rozpočtů, ale mnohem intenzivněji také nastoluje otázky relevance a efektivnosti vysokoškolského vzdělávání.

V zemích OECD lze v současnosti vymezit čtyři základní modely školného v celkovém rámci financování vysokých škol: skandinávský, asijský, anglosaský a kontinentální evropský model. Každý z těchto modelů je doprovázen určitým systémem podpory studentů formou stipendií (za něco), příspěvků (na něco) nebo půjček. Základní charakteristiky těchto modelů objasňuje Eric Chardonnier, analytik a expert OECD z Direktorátu pro vzdělávání a kompetence (OECD Directorate for Education and Skills). Článkem v časopise IAU Horizons se zapojuje do probíhající diskuse o financování vysokého školství ve Francii. S přihlédnutím k francouzské situaci shrnuje zkušenosti zemí OECD a uvádí několik námětů, jak vyvážit financování z veřejných a soukromých zdrojů. Jeho článek jsme obohatili o řadu dalších poznatků z našeho studia různých modelů financování vysokého školství a školného ve světě.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Financování, Francie, OECD (organizace, celek/členské země), Studenti, Všechny články

Vysoké školy zvyšují zaměstnatelnost absolventů

Zaměstnatelnost absolventů vysokých škol se v posledních letech, po nebývalé expanzi vysokých škol a v době doznívající ekonomické krize, stává jedním z naléhavých problémů dalšího rozvoje vysokého školství v Evropě. Mimo jiné se jí zabývá nedávno vydaná publikace Eurydice Modernisation of Higher Education in Europe: Access, Retention and Employability, o níž jsme již celkově informovali v článku Zpráva o modernizaci vysokého školství v Evropě. V dalším článku, Jak evropské země řeší zaměstnatelnost absolventů, jsme se pak věnovali různým pojetím zaměstnatelnosti a způsobům, jak se zjišťují požadavky trhu práce. V tomto závěrečném článku z květnové publikace Eurydice přinášíme přehled způsobů, jak se jednotlivé evropské země snaží zaměstnatelnost absolventů vysokých škol zvýšit, jak se zaměstnanost absolventů sleduje a jak se posuzuje úsilí vysokých škol o její zlepšení.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Absolventi, EU (organizace, celek/členské země), Studenti, Všechny články

Zaměstnatelnost absolventů a budoucí požadavky trhu práce v Evropě

Zaměstnatelnost absolventů vysokých škol hraje ústřední roli jak ve strategii EU pro reformu vysokého školství (Supporting growth and jobs: An agenda for the modernisation of Europe’s higher education systems), tak ve strategiích Europe 2020Education and Training 2020. Evropská komise přitom zdůrazňuje, že vysoké školy mají za úkol vybavit své absolventy potřebnými znalostmi i přenositelnými dovednostmi, že je nezbytná účast zaměstnavatelů na přípravě a realizaci studijních programů, které mají obsahovat také praxi, a že je nutné sledovat uplatnění absolventů na trhu práce, aby se mohla posoudit relevance studijních programů.

Zpráva o modernizaci vysokého školství v Evropě (Modernisation of Higher Education in Europe: Access, Retention and Employability), kterou v roce 2014 zpracovala evropská informační síť Eurydice, je věnována mimo jiné právě tomu, jak na toto obecné zadání reagují jednotlivé členské země. Souhrnnou informaci o této právě vydané již druhé monitorovací zprávě jsme přinesli v článku Zpráva o stavu modernizace vysokého školství v Evropě, podrobnou informaci o její třetí části věnované zaměstnatelnosti absolventů přinášíme v dalších dvou článcích. Dnešní článek se zabývá různým pojetím zaměstnatelnosti (employability) a způsoby, jak se v evropských zemích zjišťují budoucí požadavky trhu práce.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Absolventi, EU (organizace, celek/členské země), Studenti, Všechny články

Jak se o počtu přijatých rozhoduje v USA

Expanze počtu studentů a absolventů vysokých škol v posledních letech nepochybně vede v řadě rozvinutých zemí k narůstajícím problémům s uplatněním vysokoškoláků v praxi. Problémy spojené s vysokým počtem studentů a absolventů navíc významně prohloubila ekonomická krize po roce 2008. Proto se také ve vysokoškolské politice mnoha zemí zvyšuje důraz na těsnější propojení rozvoje vysokého školství s kvalifikačními požadavky pracovního trhu. Přestože jde o naprosto zřetelnou obecnou tendenci ve vývoji vysokoškolských systémů rozvinutých zemí, lze zároveň téměř v každé zemi nalézt dosti odlišné způsoby řešení uvedených problémů. Proto Vysoké školství ve světě postupně zpracovává a zveřejňuje případové studie z některých zemí (viz například případové studie o Finsku, o Nizozemsku nebo o Švédsku), díky nimž si čtenář může učinit konkrétnější představu o tom, co se pod obecnou tendencí vlastně skrývá. Dnes tedy pokračujeme případovou studií o USA.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Ekonomika & VŠ, USA, Všechny články, Řízení

Jak se určují počty přijatých na vysoké školy ve Švédsku

Mnohé země s nejvyspělejšími vysokoškolskými systémy se vyrovnávají s nutností koordinovat rozvoj vysokého školství s potřebami ekonomiky a slaďovat počty a strukturu přijímaných (budoucích absolventů) s požadavky a absorpčními možnostmi trhu práce. Ve švédském vysokém školství fungují již delší dobu strukturální mechanismy, jež umožňují alespoň do určité míry dynamicky vyvažovat nabídku vzdělávání s požadavky trhu práce. Švédsko totiž nemá tak silnou tradici ani takové zkušenosti s plánováním vysokého školství na základě dlouhodobých prognóz, jako tomu je například ve Finsku, ale i to se v posledních letech začíná měnit. Nová podoba kapitoly vysokého školství ve státním rozpočtu svědčí v posledních letech o tom, že dlouhodobé prognózy kvalifikačních požadavků pracovního trhu skutečně mají dopady na stanovení počtu přijímaných do různých oborů a cílenými dotacemi se zvyšuje kapacita v určitých vzdělávacích programech (dnes především zdravotnických a technických).

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

1 komentář

Filed under Ekonomika & VŠ, Všechny články, Řízení, Švédsko

Jak v Nizozemsku určují počty přijatých na vysoké školy

Narůstající problémy se zaměstnatelností a uplatněním vysokoškoláků vedou k tomu, že se stále více zemí pokouší mnohem úžeji koordinovat rozvoj vysokého školství s požadavky ekonomiky. Především se snaží sladit počet a strukturu přijímaných a absolventů vysokých škol s požadavky a absorpčními možnostmi pracovního trhu. Dnes přinášíme jako další příklad Nizozemsko. Oproti Finsku (Finsko: Jak se určují počty přijatých studentů?) mají sice nizozemské vysoké školy vyšší stupeň autonomie v přijímání studentů a úloha centra je omezena, ale význam zaměstnatelnosti a uplatnění absolventů se na centrální i institucionální úrovni stále zvyšuje. Současně s tím ovšem roste nezbytnost a význam prognóz kvalifikačních požadavků trhu práce a souladu mezi nabídkou a poptávkou po jednotlivých úrovních a oborech vzdělání.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

1 komentář

Filed under Ekonomika & VŠ, Nizozemsko, Všechny články, Řízení