Potřebuje norská ekonomika magistry?

Již přes rok probíhá v Norsku diskuse o uplatnění absolventů magisterského studia v praxi. Podle výsledků různých šetření a průzkumů totiž dnes velké procento absolventů nemá příležitost svou kvalifikaci využívat a jejich místo by mohli zastávat i bakaláři. Vysoké školy ovšem namítají, že zaměstnavatelé hodnotí jen dnešní situaci a vycházejí z dnešních požadavků norské ekonomiky. Průběh diskuse není tedy příliš překvapující a podobá se diskusím i v jiných zemích, jak o tom Vysoké školství ve světě často informuje. Nicméně je zajímavé se seznámit s tím, jak reagují a co všechno berou v úvahu jednotliví účastníci diskuse jak v Norsku, tak i v jiných zemích.

Redakce Vysoké školství ve světě

Norové připravují novou strategii vysokého školství a výzkumu

Stejně jako jiné severské země, také Norsko věnuje – vedle značných finančních prostředků – velkou pozornost kvalitě a relevanci vysokých škol a výsledkům výzkumu. V loňské volební kampani se tyto otázky staly dokonce volební prioritou pravicových stran, a po jejich vítězství tématem první velké akce nové vlády Erny Solbergové z Konzervativní strany (Conservative Party), která po osmi letech vystřídala levicové koalice. Již počátkem letošního května svolal nový ministr celostátní konferenci ke dvěma novým zprávám Ministerstva školství a výzkumu, Stav vysokého školství a Barometr výzkumu, a sám vystoupil se zásadním projevem.

Zprávy podrobně hodnotí dnešní situaci ve vysokém školství, výsledky norského výzkumu porovnávají se srovnatelnými zeměmi (za které Norové považují Dánsko, Švédsko, Finsko, Nizozemsko a Rakousko) a stávají se východiskem pro přípravu nové strategie, která má být ještě letos na podzim hotova. Vláda již po svém ustavení v říjnu 2013 zastavila dlouhodobý proces transformace vysokých odborných škol na univerzity, což ovšem vyvolalo jejich odpor. Změny struktury vysokého školství a slučování institucí se zřejmě stanou hlavní cestou ke zvýšení kvality i efektivity.

Redakce Vysoké školství ve světě

Co čeká vysoké školy severských zemí?

Severské země – Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko – mají dnes ve vysokém školství výjimečnou pozici. Na rozdíl od většiny evropských zemí totiž zvyšují své výdaje na vysoké (i jiné) školství. Přesto se také ony snaží najít doplňkové zdroje financování a postupně realizují své dlouhodobé reformní záměry. Co čeká vysoké školy severských zemí v roce 2014 a jaké úkoly před nimi stojí v delším časovém horizontu?

Redakce Vysoké školství ve světě

Dohoda severských zemí o financování mobility studentů

Jedním z mnoha neřešených problémů mobility studentů v Evropě je její financování v případech, kdy počet studentů ze zahraničí výrazně převyšuje počet domácích studentů v zahraničí. Přestože se hledají řešení tohoto problému, zatím se jen málo z nich skutečně zavedlo (v současnosti například takovou dohodu žádají Švýcarsko a Rakousko po Německu). Uvedený problém se pochopitelně týká i České republiky, neboť dlouhodobě přetrvává výrazná nerovnováha mezi počty studentů ze Slovenska na českých vysokých školách a počty Čechů na vysokých školách na Slovensku.

Avšak výjimkou je příklad severských zemí – Dánska, Finska, Norska a Švédska – mezi nimiž byla smlouva o vzájemné kompenzaci nákladů na studium přijata již v roce 1996. Díky nové dánské iniciativě však bude od začátku příštího roku nahrazena dohodou novou.

Redakce Vysoké školství ve světě

Strategie pro nově zřízenou univerzitu

Co má dělat, chce-li co nejrychleji dosáhnout špičkové úrovně? 

Romulo Pinheiro – Internal Transformation and External Engagement: Building a New University. University of Oslo, HEIK 2012/02.

Jakou strategii musí zvolit nově zřízená univerzita, chce-li co nejrychleji dosáhnout špičkové úrovně? Právě tuto otázku si klade norský výzkumník Romulo Pinheiro ve své studii „Vnitřní transformace a vnější působení: Budování nové univerzity“. Předmětem jeho výzkumu, který přináší řadu příkladů dobré praxe a inspiraci pro české univerzity působící v regionech, je nedávno zřízená norská univerzita v Agderu. Studii publikovala norská Univerzita v Oslu.

Redakce Vysoké školství ve světě