Mezinárodní žebříček vysokých škol QS 2014

Celkově jedenácté vydání světového žebříčku QS World University Rankings® (QS) bylo zveřejněno v úterý 16. září 2014. Jelikož se však metodologie v prvním vydání žebříčku z roku 2004 lišila, jedná se zároveň o jubilejní desáté vydání žebříčku QS podle stabilní a tudíž srovnatelné metodologie (2005–2014).

Své prvenství v žebříčku v roce 2014 znovu obhájil vítěz z let 2012 a 2013 – Massachusetts Institute of Technology (USA). V nejlepší dvacítce (TOP 20) žebříčku QS je jedenáct (pro srovnání, v žebříčku ARWU 2014 šestnáct) amerických vysokých škol (vedle MIT jsou to v první desítce Harvard, Stanford, Caltech, PrincetonYale), čtyři univerzity britské (Cambridge, ICL, OxfordUCL), na evropském kontinentu nejlepší švýcarský ETH Zurich, dále rovněž švýcarská Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne a také kanadská University of Toronto.

Žebříček QS je druhým nejstarším (po ARWU) mezinárodním žebříčkem vysokých škol a nepochybně patří mezi trojici nejprestižnějších mezinárodních srovnávacích žebříčků vysokých škol na světě (společně s ARWUTHE). Je koncipován tak, aby přinášel vícerozměrný pohled na relativní silné stránky předních světových vysokých škol. Jeho autoři tvrdí, že je určen nejen budoucím studentům a jejich rodičům jako vodítko pro výběr školy, ale také stávajícím studentům, akademikům, zaměstnavatelům, vládním orgánům a všem ostatním jako ukazatel, na jaké úrovni se daná vysoká škola nachází.

Redakce Vysoké školství ve světě

Metodologie

Žebříček QS je založen zčásti na tzv. tvrdých datech a zčásti na datech ze dvou velkých globálních šetření reputace mezi akademickými pracovníky a mezi zaměstnavateli (jakési celosvětové peer review). Vzhledem k jejich váze ve výsledném skóre jednotlivých vysokých škol je zřejmé, že na výsledky obou velkých šetření reputace kladou autoři žebříčku silný důraz. Podle QS to má některé zásadní přednosti. Tou hlavní je, že se QS nechce spoléhat pouze (nebo převážně) na scientometrické ukazatele (jako to dělá například ARWU nebo SCImago), které jsou sice dlouhodobě propracované, ale zase mají některé jiné známé nedostatky.

Podobně jako jiné žebříčky je i žebříček vysokých škol QS sestavován na základě řady metodologických předpokladů, které jsou předmětem mnoha diskusí a polemik (viz například Mezi univerzitami se stupňuje boj o talenty). Základem postupně rozvíjené a zdokonalované metodiky hodnocení QS je od roku 2005 následujících šest kritérií (s vahami uvedenými v závorce):

  • Academic reputation (40 %). Akademickou reputaci vyjadřuje index získaný z odpovědí v rámci globálního šetření mezi akademickými pracovníky s cílem vybrat vysoké školy, které jsou v jejich oboru nejlepší.
  • Employer reputation (10 %). Reputaci mezi zaměstnavateli vyjadřuje index získaný z odpovědí v rámci globálního šetření mezi zaměstnavateli týkající se hodnocení kvality absolventů vysokých škol.
  • Citations per faculty (20 %). Počet citací za posledních pět let připadající v průměru na jednoho akademického pracovníka vysoké školy v databázi Scopus.
  • Faculty student ratio (20 %). Poměr učitelů ke studentům vyjadřuje skóre odpovídající podílu počtu akademických pracovníků k celkovému počtu studentů.
  • International students (5 %). Internacionalizaci studentů vyjadřuje skóre odrážející podíl zahraničních studentů (cizinců) z celkového počtu studentů.
  • International faculty (5 %). Internacionalizaci akademických pracovníků vyjadřuje skóre odrážející podíl zahraničních pracovníků (cizinců) v akademickém sboru.

V rámci každého ze šesti definovaných kritérií je vždy nejlépe hodnocené instituci přiřazeno skóre 100 a skóre následujících institucí je vypočteno jako procento z tohoto nejlepšího hodnocení. Celkové hodnocení instituce je součtem vážených skóre jednotlivých kritérií a instituci s nejlepším výsledkem je na základě obdobného principu opět přiřazeno skóre 100. Skóre následujících institucí je určeno analogicky jako procento z celkového nejlepšího hodnocení.

Celkové skóre, podle něhož je možné univerzity jednoznačně seřadit a porovnat mezi sebou, je ovšem (stejně jako v posledních letech) k dispozici pouze pro prvních 400 institucí. Dále jsou instituce uváděny ve skupinách po deseti v páté stovce žebříčku (do roku 2012, včetně, to bylo ve skupinách po padesáti) a ve skupinách po padesáti v šesté a sedmé stovce žebříčku. Dále je pořadí institucí označeno shodně jako 701+.

Na počátku letošního vydání žebříčku byly podle autorů uvažovány přibližně 3 tisíce nejlepších světových vysokoškolských institucí (tedy zhruba 15 % z celkového odhadovaného počtu přibližně 20 tisíc univerzit, vysokých škol a dalších druhů institucí terciárního vzdělávání na celém světě). Ohodnoceno a zařazeno do žebříčku zveřejněného v roce 2014 na webových stránkách je 863 nejlepších z nich (z rekordních 80 zemí).

Pro srovnání, v roce 2013 bylo v žebříčku QS zveřejněno 834 vysokých škol (ze 76 zemí), 726 vysokých škol (ze 72 zemí) bylo zveřejněno v roce 2012, 692 vysokých škol v roce 2011, rovných 600 jich bylo zveřejněno v roce 2010 a například pouze 200 v roce 2004. QS chce i do budoucna pokračovat ve zvyšování jak celkového počtu hodnocených institucí (jejich seznam je každoročně aktualizován), tak počtu institucí zařazených do žebříčku. Rozšiřovat se má také množství informací poskytovaných uživatelům.

Výsledky

Od roku 2004, kdy byl žebříček QS zveřejněn poprvé, až do roku 2009 dominoval žebříčku americký Harvard. Ke změně na čele žebříčku došlo v roce 2010, kdy Harvardovu univerzitu odsunula na druhou pozici britská Cambridge, která svoji vedoucí pozici potvrdila rovněž ve vydání žebříčku QS z roku 2011. V roce 2014 své prvenství v žebříčku znovu obhájil vítěz z let 2012 a 2013 – Massachusetts Institute of Technology (USA). Na děleném druhém místě se umístily britské univerzity CambridgeImperial College London, které tak až na čtvrté (dosud nejhorší) místo odsunuly americký Harvard (vítěze žebříčku QS z let 2004–2009).

V nejlepší dvacítce (TOP 20) žebříčku QS je jedenáct (pro srovnání, v žebříčku ARWU 2014 šestnáct) amerických vysokých škol (vedle MIT jsou to v první desítce Harvard, Stanford, Caltech, PrincetonYale), čtyři univerzity britské (Cambridge, ICL, OxfordUCL), na evropském kontinentu nejlepší švýcarský ETH Zurich, dále rovněž švýcarská Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne a také kanadská University of Toronto.

TOP 10 žebříčku QS pro rok 2014 je následující: MIT, Cambridge, ICL, Harvard, Oxford, UCL, Stanford, Caltech, Princeton, Yale. V sedmi případech se jedná o stejné instituce jako v případě posledního vydání žebříčku ARWU, pouze americké Berkeley, ColumbiaChicago nahradily americký Yale a britské ICLUCL.

Podle Bena Sowtera (vedoucí autorského týmu žebříčku QS) výsledky žebříčku QS potvrzují vysokou výkonnost technologicky orientovaných specializovaných institucí, které se stále rychleji stávají centry inovačních aktivit na světové úrovni. Navíc se podle něj ukazuje, že na základě neustálých tlaků na veřejné rozpočty se instituce více než kdy jindy začínají soustřeďovat na potenciálně lukrativní výzkum v oblasti přírodních věd, techniky a medicíny.

Rostoucí orientaci na výzkumnou činnost potvrzuje průměrný nárůst počtu citací na akademického pracovníka na úrovni TOP 10 ve výši 7 %. Nejlepší podle tohoto kritéria zůstává stále americký Caltech, vítěz žebříčku MIT však, stejně jako ICL, v tomto kritériu zaznamenal nárůst o 14 %, Cambridge zlepšení o 11 %, ale například Harvard nárůst pouze o 2 %.

Horním patrům žebříčku QS v roce 2014 sice, stejně jako v předchozích letech, dominují americké univerzity, zdaleka ne však tak silně jako například v posledním vydání žebříčku ARWU 2014. Spojené státy mají v žebříčku QS v roce 2014 celkem 6 institucí v TOP 10 (8 v ARWU 2014), 11 institucí v TOP 20 (16 v ARWU 2014), 28 institucí v TOP 100 (52 v ARWU 2014) a 51 institucí v TOP 200 (77 v ARWU 2014).

Podle počtu institucí umístěných v TOP 200 žebříčku QS 2014 je druhé nejúspěšnější Spojené království s 29 institucemi, následují Německo (13 institucí), Nizozemsko (11), Kanada a Japonsko (shodně 10) a Austrálie (8).

Evropa má v TOP 100 žebříčku QS 2014 celkem 41 vysokých škol (shodně 41 v roce 2013 a 39 v roce 2012). Z nich 19 je ve Velké Británii, 1 v Irsku (Trinity College Dublin) a 21 v kontinentální Evropě, kde je nejúspěšnější švýcarský federální technologický institut ETH Zurich (12. místo), následovaný opět švýcarskou Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne (17. místo). Druhá jmenovaná švýcarská instituce znovu potvrdila svoje zlepšující se umístění, když se meziročně zlepšila o 2 pozice (v roce 2013 dokonce o deset pozic a navíc v roce 2012 o šest pozic).

Česká republika

Do prvního oficiálního žebříčku (sestaveného podle současných kritérií a současné metodologie) v roce 2005 byly zařazeny pouze dvě české vysoké školy – Univerzita Karlova v Praze (UK, tehdy 248. místo) a Vysoké učení technické v Brně (VUT, 428. místo). Stejné to bylo, včetně pořadí, i v roce 2006. V roce 2007 se do hodnocení vedle UK (290. místo – dosud nejhorší umístění) a VUT (518. místo) dostaly navíc další dvě české vysoké školy – České vysoké učení technické v Praze (ČVUT, 520. místo) a Masarykova univerzita v Brně (MU, 557. místo).

Pozice všech čtyř českých vysokých škol se pak buď zlepšovaly, nebo zůstávaly přibližně stejné jak v roce 2008, tak v roce 2009, kdy UK a ČVUT dosáhly svých zatím nejlepších výsledků. Po roce 2009 však všechny čtyři české vysoké školy shodně (více či méně) ztrácejí a v roce 2012 byly jejich relativní pozice (vůči ostatním školám na světě) téměř shodné jako byly v roce 2007, případně dokonce o něco horší (VUT v Brně). Úspěchem pro Českou republiku v roce 2013 bylo rozšíření počtu českých vysokých škol v žebříčku QS z dosavadních čtyř na pět. Nově byla totiž zařazena Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE), která se umístila ve skupině 651–700.

Ve vydání žebříčku QS z roku 2014 se objevilo znovu pět českých vysokých škol. Nejúspěšnější UK v Praze skončila na 244. místě, což je její třetí nejlepší umístění v historii žebříčku (nejlépe skončila na 229. místě v roce 2009 a na 233. místě v roce 2013), druhá nejúspěšnější ČVUT se umístila ve skupině 411–420 (což znamená další výrazné zlepšení ve srovnání s roky 2011, 2012 i 2013, kdy se pohybovala spíše na konci páté nebo dokonce až v první polovině šesté stovky žebříčku QS), MU v Brně se umístila ve skupině 551–600 (stejně jako vždy od roku 2010), VUT v Brně ve skupině 651–700 (VUT se v sedmé stovce žebříčku pohybuje od roku 2011, přestože dříve byla v šesté a v letech 2005, 2006 a 2009 dokonce i v páté stovce žebříčku) a VŠE se tentokrát umístila až ve skupině 701+.

Zpracovali Aleš Bartušek a Jan Koucký

.

 

Karen MacGregor: ‘Best-ever’ performance of British HE in QS ranking. University World News, 19 September 2014, Issue 335

Top Universities in the World 2014/15. QS 2014 Press Release, 16. 9. 2014

Sezóna vysokoškolských žebříčků zahájena. Vysoké školství ve světě, 3. červen 2014

Jan Koucký a Aleš Bartušek: Mezi univerzitami se stupňuje boj o talenty. Česká pozice, 3. 10. 2012

komentáře 3

Filed under Celý svět, Kvalita, Všechny články

3 responses to “Mezinárodní žebříček vysokých škol QS 2014

  1. Ježek

    Děkuji za přehledový článek. Opakovaně volám po tom, aby se u žebříčků uvádělo, do jaké míry měří velikost instituce a do jaké míry skutečnou kvaitu („hustotu jevů“). To, že se v žebříčcích za ČR neobjeví VŠCHT, ale objeví se VŠE, podle mého názoru něco dokazuje.
    Fr. Ježek

  2. Adam

    VŠMIEP – VYHNĚTE SE KOMBINOVANÉMU STUDIU!
    Kombinované studium nedoporučuji. Nevstřícný přístup ke studentům kombinovaného studia, apriori znehodnocující, až urážející (prostě je tahají na vařené nudli a jim tahají peníze z kapes) .
    Přijímáni jsou studenti bez PZ, proto je možné potkat studenty, kteří by možná neuspěli u PZ na státní škole (vysoký věk, pracovní zaneprázdněnost), ale to neznamená že by nezvládli studium na VŠ.
    Studium formou tutoriálů, jedná se o bloky v pá. a v sobotu po celý den.
    Přednášeny jsou pouze velmi povšechné informace, u některých předmětů je jen planě utrápen čas. Přednášky vůbec nijak nepomohou ke složení zkoušek, odkaz je na doporučenou literaturu a samostudium. Materiály z přednášek často nejsou k dispozici vůbec žádné. Není vymezen rozsah, není specifikováno, co je pro zk. dostačující a co je jistě málo.
    Zkouší se jen 6. a 9. měsíc. Termíny jsou málopočetné, vzhledem k počtu studentů – proto není možnost přihlášení na opravné termíny (termíny společné pro denní a kombinované studium). Studenti tak přetahují zk. do vyšších ročníků, prodlužují studium a nekonečně platí.
    Počet studentů kombinovaného studia není nízký a vzhledem k tomu, že jsou fakticky nuceni prodlužovat, zřejmě jde o významnou část přísunu peněz.
    Fakticky jde o to přijmout studenty na kombinované studium a pak z nich tahat peníze s minimální podporou pro to, aby absolvovali. Je otázka, co je prioritou, zda přijmout dálkaře a vybrat od nich školné, nebo pomoci lidem dostudovat?
    NEDOPORUČUJI – kolegové před státnicemi si stěžují na tlak a nevstřícný přístup, prodlužují a platí. Titul často ve finále nezískají. Pokud nejste již absolventi jiného st. oboru (můj případ) a nechcete jen rozšířit znalosti od jinud, nedoporučuji – tato škola Vám neumožní studovat a opravdu se zabývat smysluplně sestaveným studiem, jedině platit.
    Pokud vysloveně potřebujete Bc. titul, zvolte jinou školu.

  3. Alina

    Podle mě lze porovnávat až po os.zkušenosti…a kdo z nás si to může dovolit?V jednom životě nelze…Já osobně můžu porovnat VUT Brno a Cevro Praha…studium na obou školách mělo něco do sebe,ale třeba na Cevru mnohem lepší osobnější přístup kantorů,…dokonce ještě zvažuji na CEVRU studium dálkově :o) mě se tam líbilo moc…

Napsat komentář