Více peněz pro vysoké školy a výzkum v Německu

Na konci října 2014 se ministři spolkové vlády i zemských vlád dohodli, že zvýší dosavadní financování vysokých škol a výzkumu a poskytnou mu v příštích šesti letech navíc dalších 25,3 miliardy €. Navýšení rozpočtu odpovídá především nárůstu počtu studentů, ale bude se týkat také veškerého výzkumu financovaného z veřejných prostředků, ať se již provádí na vysokých školách či mimo ně.

O navýšení rozpočtu usilují samozřejmě vysoké školy i v jiných zemích, například v Rakousku rektoři požadují, aby se podobně jako v Německu dodatečně zvýšily již odsouhlasené prostředky pro období 2016–2019. Německý příklad však především ukazuje na podstatně odlišný přístup k financování vysokého školství (včetně toho, že v průběhu roku 2014 bylo na vysokých školách ve všech spolkových zemích zrušeno školné) oproti anglosaským zemím, o kterých jsme informovali nedávno.

Redakce Vysoké školství ve světě

Zaměstnatelnost absolventů a budoucí požadavky trhu práce v Evropě

Zaměstnatelnost absolventů vysokých škol hraje ústřední roli jak ve strategii EU pro reformu vysokého školství (Supporting growth and jobs: An agenda for the modernisation of Europe’s higher education systems), tak ve strategiích Europe 2020 i Education and Training 2020. Evropská komise přitom zdůrazňuje, že vysoké školy mají za úkol vybavit své absolventy potřebnými znalostmi i přenositelnými dovednostmi, že je nezbytná účast zaměstnavatelů na přípravě a realizaci studijních programů, které mají obsahovat také praxi, a že je nutné sledovat uplatnění absolventů na trhu práce, aby se mohla posoudit relevance studijních programů.

Zpráva o modernizaci vysokého školství v Evropě (Modernisation of Higher Education in Europe: Access, Retention and Employability), kterou v roce 2014 zpracovala evropská informační síť Eurydice, je věnována mimo jiné právě tomu, jak na toto obecné zadání reagují jednotlivé členské země. Souhrnnou informaci o této právě vydané již druhé monitorovací zprávě jsme přinesli v článku Zpráva o stavu modernizace vysokého školství v Evropě, podrobnou informaci o její třetí části věnované zaměstnatelnosti absolventů přinášíme v dalších dvou článcích. Dnešní článek se zabývá různým pojetím zaměstnatelnosti (employability) a způsoby, jak se v evropských zemích zjišťují budoucí požadavky trhu práce.

Redakce Vysoké školství ve světě

Jak se určují počty přijatých na vysoké školy ve Švédsku

Mnohé země s nejvyspělejšími vysokoškolskými systémy se vyrovnávají s nutností koordinovat rozvoj vysokého školství s potřebami ekonomiky a slaďovat počty a strukturu přijímaných (budoucích absolventů) s požadavky a absorpčními možnostmi trhu práce. Ve švédském vysokém školství fungují již delší dobu strukturální mechanismy, jež umožňují alespoň do určité míry dynamicky vyvažovat nabídku vzdělávání s požadavky trhu práce. Švédsko totiž nemá tak silnou tradici ani takové zkušenosti s plánováním vysokého školství na základě dlouhodobých prognóz, jako tomu je například ve Finsku, ale i to se v posledních letech začíná měnit. Nová podoba kapitoly vysokého školství ve státním rozpočtu svědčí v posledních letech o tom, že dlouhodobé prognózy kvalifikačních požadavků pracovního trhu skutečně mají dopady na stanovení počtu přijímaných do různých oborů a cílenými dotacemi se zvyšuje kapacita v určitých vzdělávacích programech (dnes především zdravotnických a technických).

Redakce Vysoké školství ve světě

Jak v Nizozemsku určují počty přijatých na vysoké školy

Narůstající problémy se zaměstnatelností a uplatněním vysokoškoláků vedou k tomu, že se stále více zemí pokouší mnohem úžeji koordinovat rozvoj vysokého školství s požadavky ekonomiky. Především se snaží sladit počet a strukturu přijímaných a absolventů vysokých škol s požadavky a absorpčními možnostmi pracovního trhu. Dnes přinášíme jako další příklad Nizozemsko. Oproti Finsku (Finsko: Jak se určují počty přijatých studentů?) mají sice nizozemské vysoké školy vyšší stupeň autonomie v přijímání studentů a úloha centra je omezena, ale význam zaměstnatelnosti a uplatnění absolventů se na centrální i institucionální úrovni stále zvyšuje. Současně s tím ovšem roste nezbytnost a význam prognóz kvalifikačních požadavků trhu práce a souladu mezi nabídkou a poptávkou po jednotlivých úrovních a oborech vzdělání.

Redakce Vysoké školství ve světě

Finsko: Jak se určují počty přijatých studentů?

V posledních letech se v řadě rozvinutých zemí světa stále více diskutuje o sladění počtu a struktury přijímaných na vysoké školy s potřebami a absorpčními možnostmi ekonomiky a trhu práce (viz například zajímavá diskuse v Dánsku). Narůstající problémy se zaměstnatelností a uplatněním absolventů jsou důsledkem jak výrazného růstu počtu vysokoškoláků, mnohdy navíc v nevhodné oborové struktuře, tak zpomalení dynamiky ekonomického vývoje a tvorby nových kvalifikovaných pracovních míst. V řadě zemí již ovšem přešli od diskusí k reálným krokům a přijali politická opatření, která mají vést ke sladění vývoje vysokého školství s požadavky pracovního trhu. Vzhledem k tomu, že problémy s uplatněním absolventů vysokých škol začínají narůstat i v České republice, Vysoké školství ve světě postupně představí zajímavé a pro nás inspirativní příklady takových politik a opatření. Dnes tedy začínáme Finskem, které je příkladem systému s centralizovanou regulací počtu a struktury přijímaných studentů.

Redakce Vysoké školství ve světě