Tag Archives: Směrná čísla

Zvýšení školného a přijímání na vysoké školy ve Velké Británii

O radikální reformě financování vysokých škol v Anglii vás průběžně informujeme (naposledy viz Financování anglických vysokých škol se má změnit). V roce 2015 se celý proces dostává do dalšího stadia. Bakalářské studium již končí první studenti, kteří je absolvovali po trojnásobném zvýšení školného z 3 na 9 tisíc £ ročně a také po souběžném rozšíření systému půjček a podpory studentů, které byly zavedeny v akademickém roce 2012–2013. Letos na podzim má být jako další a poslední z významných kroků reformy odstraněno centrální stanovování počtu přijímaných studentů (směrných čísel). Má být zcela ponecháno na tržním rozhodnutí jednotlivých vysokoškolských institucí. Zda k tomu dojde, závisí také na výsledcích letošních květnových všeobecných voleb. Školné na vysokých školách je totiž jedním z význačných volebních témat; labouristé je hodlají snížit na 6 tisíc £ ročně.

Následující rozbor pojednává ovšem o dopadech zavedení vysokého školného v Anglii na zájem uchazečů o vysokoškolské studium a na měnící se strukturu přijatých z hlediska nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání, přechodu ze střední školy na vysokou, z hlediska volby vysokoškolské instituce a oboru studia v Anglii, ale i v celém Spojeném království. Rozbor vychází především ze zprávy UCAS (Universities and Colleges Admissions Service) z konce roku 2014 (End of Cycle Report. UCAS Analysis and Research), v návaznosti na to vydaný text oxfordského profesora Dorlinga a z dalších článků a informací.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Anglie, Financování, Studenti, Všechny články

Financování anglických vysokých škol se má změnit

Diskuse o systému financování vysokých škol v Anglii, který prochází v posledních letech radikální změnou, pokračuje (z řady článků, které na toto téma zpravodaj Vysoké školství ve světě publikoval, viz například Obhajoba vládní vysokoškolské reformy v Anglii nebo Britský ministr vysokého školství a vědy David Willetts odstoupil). Na konci listopadu 2014 vydala Komise pro vysoké školství (Higher Education Commission, HEC) svou třetí zprávu, věnovanou právě dlouhodobé finanční udržitelnosti anglického vysokého školství.

Zpráva byla oficiálně představena 24. listopadu 2014 v parlamentu a vyvolala zcela mimořádný ohlas v médiích, u veřejnosti i mezi politiky. Dospěla totiž k závěru, že dnešní model financování zavedený v roce 2012 – jenž na jedné straně podstatně omezil přímé financování vysokých škol státem a na straně druhé ztrojnásobil školné a současně reformoval také systémy studentských půjček a podpory znevýhodněných studentů – jen kombinuje negativní stránky obou řešení, je neudržitelný a musí být nahrazen novým. Komise zkoumala šest možných modelů financování a dospěla k závěru, že různé modely vždy zvýhodňují některé zájmové skupiny (vysoké školy, studenty a absolventy, stát) a žádný tedy nemůže vyhovovat všem a jeho volba je proto politickým rozhodnutím.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Anglie, Financování, Všechny články

Další kroky reformy dánského vysokého školství

Kvalita, relevance a produktivita jsou dnes v diskusi o dalším vývoji dánského vysokého školství klíčovými pojmy. Vláda sice nehodlá zavést školné (o kterém se také jednalo), ale začíná již realizovat první kroky strukturálních reforem, které navrhují dvě vládní komise: pro produktivitu (viz Produktivita v dánském vysokém školství) a pro kvalitu a relevanci vysokého školství (viz Doporučení dánské Komise pro kvalitu a relevanci vysokého školství).

Přes silný odpor vedení vysokých škol i studentů nová ministryně pro vysoké školy a vědu Sofie Carsten Nielsen (viz Dánská diskuse o reformě vysokého školství) v září oznámila zavedení modelu „dimenzování počtu přijímaných“, tedy systému směrných čísel (podobných tzv. limitům, které byly v roce 2010 zavedeny i v ČR). Nový model omezí až o 30 % počet studentů ve studijních programech se špatnými vyhlídkami na získání práce (týkat se to bude především humanitních oborů) a současně podpoří studium v oborech, jež požaduje trh práce. Asi po měsíci urputného vyjednávání s rektorskou konferencí se dospělo ke kompromisu, který poněkud zmírnil ministryní původně navrhovanou redukci počtu studentů a posílil roli vysoké školy v konkrétním rozhodování, které obory a jak omezí.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Dánsko, Ekonomika & VŠ, Všechny články

Jak se určují počty přijatých na vysoké školy ve Švédsku

Mnohé země s nejvyspělejšími vysokoškolskými systémy se vyrovnávají s nutností koordinovat rozvoj vysokého školství s potřebami ekonomiky a slaďovat počty a strukturu přijímaných (budoucích absolventů) s požadavky a absorpčními možnostmi trhu práce. Ve švédském vysokém školství fungují již delší dobu strukturální mechanismy, jež umožňují alespoň do určité míry dynamicky vyvažovat nabídku vzdělávání s požadavky trhu práce. Švédsko totiž nemá tak silnou tradici ani takové zkušenosti s plánováním vysokého školství na základě dlouhodobých prognóz, jako tomu je například ve Finsku, ale i to se v posledních letech začíná měnit. Nová podoba kapitoly vysokého školství ve státním rozpočtu svědčí v posledních letech o tom, že dlouhodobé prognózy kvalifikačních požadavků pracovního trhu skutečně mají dopady na stanovení počtu přijímaných do různých oborů a cílenými dotacemi se zvyšuje kapacita v určitých vzdělávacích programech (dnes především zdravotnických a technických).

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

1 komentář

Filed under Ekonomika & VŠ, Všechny články, Řízení, Švédsko

Jak v Nizozemsku určují počty přijatých na vysoké školy

Narůstající problémy se zaměstnatelností a uplatněním vysokoškoláků vedou k tomu, že se stále více zemí pokouší mnohem úžeji koordinovat rozvoj vysokého školství s požadavky ekonomiky. Především se snaží sladit počet a strukturu přijímaných a absolventů vysokých škol s požadavky a absorpčními možnostmi pracovního trhu. Dnes přinášíme jako další příklad Nizozemsko. Oproti Finsku (Finsko: Jak se určují počty přijatých studentů?) mají sice nizozemské vysoké školy vyšší stupeň autonomie v přijímání studentů a úloha centra je omezena, ale význam zaměstnatelnosti a uplatnění absolventů se na centrální i institucionální úrovni stále zvyšuje. Současně s tím ovšem roste nezbytnost a význam prognóz kvalifikačních požadavků trhu práce a souladu mezi nabídkou a poptávkou po jednotlivých úrovních a oborech vzdělání.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

1 komentář

Filed under Ekonomika & VŠ, Nizozemsko, Všechny články, Řízení

Finsko: Jak se určují počty přijatých studentů?

V posledních letech se v řadě rozvinutých zemí světa stále více diskutuje o sladění počtu a struktury přijímaných na vysoké školy s potřebami a absorpčními možnostmi ekonomiky a trhu práce (viz například zajímavá diskuse v Dánsku). Narůstající problémy se zaměstnatelností a uplatněním absolventů jsou důsledkem jak výrazného růstu počtu vysokoškoláků, mnohdy navíc v nevhodné oborové struktuře, tak zpomalení dynamiky ekonomického vývoje a tvorby nových kvalifikovaných pracovních míst. V řadě zemí již ovšem přešli od diskusí k reálným krokům a přijali politická opatření, která mají vést ke sladění vývoje vysokého školství s požadavky pracovního trhu. Vzhledem k tomu, že problémy s uplatněním absolventů vysokých škol začínají narůstat i v České republice, Vysoké školství ve světě postupně představí zajímavé a pro nás inspirativní příklady takových politik a opatření. Dnes tedy začínáme Finskem, které je příkladem systému s centralizovanou regulací počtu a struktury přijímaných studentů.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Ekonomika & VŠ, Finsko, Všechny články, Řízení