Pozice evropských zemí v naplňování Boloňského procesu a utváření EHEA

Podrobné zprávě o dosavadním průběhu a současném stavu realizace Boloňského procesu a utváření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA), která byla připravena pro zatím poslední oficiální jednání všech 48 ministrů vysokého školství zemí EHEA v Jerevanu, jsme se obsáhle věnovali v předchozím článku (Zpráva o vývoji a stavu Boloňského procesu a EHEA). Údaje obsažené v této zprávě ovšem umožňují nejen porozumět vývoji Boloňského procesu, ale také monitorovat pozici jednotlivých evropských zemí v jeho naplňování a v úrovni utváření EHEA. Je tedy možné odpovědět na otázku, jak daleko jsou jednotlivé země, které z nich kráčí v čele a které se spíše opožďují a jak je na tom v celoevropském hodnocení Česká republika?

Redakce Vysoké školství ve světě

Dosavadní vývoj a budoucnost Boloňského procesu a EHEA

Třetí článek série o Boloňském procesu a Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA) je věnován zprávě o dosavadním vývoji a především o budoucnosti Boloňského procesu a EHEA (The Bologna Process Revisited: the Future of the European Higher Education Area), kterou pro konferenci ministrů v Jerevanu připravila BFUG (Bologna Follow-Up Group).

První část zprávy doplňuje podrobnější hodnocení vývoje jednotlivých oblastí Boloňského procesu, které jsme shrnuli v předchozím článku Zpráva o vývoji a stavu Boloňského procesu a EHEA (založeném na The European Higher Education Area in 2015: Bologna Process Implementation Report). Získané zkušenosti analyzuje z nadhledu a soustředí se na vzniklé a neřešené problémy. Přináší tak cenná poučení, která se ovšem nevztahují jen na vysoké školství, ale mají i širší platnost, především pro dnešní situaci EU. V druhé části pak zpráva definuje nové problémy, kterým musí EHEA čelit, a možné přístupy k jejich řešení.

Redakce Vysoké školství ve světě

Zpráva o vývoji a stavu Boloňského procesu a EHEA

Druhý článek o Boloňském procesu je věnován poslední zprávě o jeho vývoji a dosaženém stavu (The European Higher Education Area in 2015: Bologna Process Implementation Report), která byla projednána na devátém zasedání ministrů vysokého školství ze zemí EHEA v květnu 2015 v Jerevanu. Zpráva hodnotí vývoj Boloňského procesu od roku 2012 v sedmi hlavních oblastech, jimiž jsou: 1) diplomy, kvalifikace a strukturace studia; 2) nástroje (tedy národní kvalifikační rámce, ECTS a dodatek k diplomu); 3) uznávání získané kvalifikace; 4) zajišťování kvality; 5) sociální dimenze ve vysokém školství a celoživotní učení; 6) dokončování studia a zaměstnatelnost absolventů; 7) internacionalizace a mobilita. Zpráva zahrnuje také hodnocení pokroku jednotlivých zemí EHEA; Česká republika v naplňování Boloňského procesu příliš úspěšná není. Závěry a především poučení vyplývající z této zprávy mají ovšem širší platnost, neboť se netýkají pouze vysokého školství. Také proto jsme ze zprávy připravili poněkud obsáhlejší výtah.

Redakce Vysoké školství ve světě

Boloňský proces, EHEA a Jerevanské ministerské komuniké

V poslední době se evropské státy dostávají do stále vážnější bezpečnostní a politické situace a hledají její společné řešení. V řadě zemí se stále hlasitěji ozývají nacionalistické hlasy spojované někdy dokonce s odchodem z EU. Proto považujeme za nanejvýš potřebné si připomenout, co všechno evropské země ve vzájemné spolupráci dokázaly. Jednou z úspěšných oblastí je bezesporu postupné sbližování vysokoškolských systémů jednotlivých zemí, které je považováno nejen za jeden z předpokladů udržení ekonomické a sociální konkurenceschopnosti Evropy v globálním měřítku, ale také za jeden z předpokladů formování společných evropských hodnot a kultury.

Společný postup evropských zemí ve vysokém školství utvářený především v rámci Boloňského procesu vedl k postupnému vytvoření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA – European Higher Education Area). Přestože Boloňský proces začal individuální akcí čtyř velkých evropských zemí, EU velmi rychle pochopila jeho závažnost, plně se do procesu začlenila a převzala iniciativu. Dnes v EHEA spolupracují nejen všechny členské státy EU, ale i dvacítka dalších zemí z Evropy i Asie, a EHEA sama se stala vzorem pro formování dalších regionálních uskupení ve světě.

Významnou součástí Boloňského procesu jsou periodické konference ministrů vysokého školství zemí EHEA, které hodnotí jeho dosavadní vývoj a definují nové úkoly pro nastávající období. Dnes jsme prakticky již v polovině období mezi posledním devátým zasedáním v Jerevanu v květnu 2015 a příštím desátým v Paříži na jaře 2018. Jak je posuzován dosažený stav a jaké jsou vyhlídky dalšího vývoje?

Snahou redakce zpravodaje Vysoké školství ve světě je přispět k širšímu porozumění tomuto vývoji. Proto jsme připravili sérii tří článků, založených na nejzávažnějších dokumentech, které byly projednávány na posledním zasedání ministrů. První z nich shrnuje předchozí vývoj Boloňského procesu až po ministerské zasedání v Jerevanu, z jehož závěrečného komuniké (Yerevan Ministerial Communiqué) přináší výtah. Další dva články budou věnovány zprávě o stavu realizace Boloňského procesu a dokumentu o dosavadním i budoucím vývoji EHEA.

Redakce Vysoké školství ve světě

České vysoké školství se postupně zlepšuje

V pořadí již pátá zpráva o nejprestižnějším, nejznámějším a také nejserióznějším světovém žebříčku, který srovnává kvalitu celých vysokoškolských systémů (U21 Ranking of National Higher Education Systems), byla publikována krátce před létem 2016. Žebříček, který od roku 2012 zveřejňuje nadnárodní sdružení výzkumných univerzit U21 (The leading global network of research universities for the 21^st century, Universitas 21), zahrnuje také pro rok 2016 padesátku zemí a znovu uvádí pořadí jejich vysokoškolských systémů ve čtyřech definovaných dimenzích. Z nich také nakonec odvozuje celkové pořadí jednotlivých zemí. Česká republika se v roce 2016 v celkovém hodnocení meziročně opět mírně zlepšila. Tentokrát postoupila o jednu pozici (v roce 2015 dokonce o tři pozice) a umístila se na 22. místě.

Redakce Vysoké školství ve světě

Editorial 2016

Vážené kolegyně, vážení kolegové, čtenářky a čtenáři,

oslovuji Vás opět po více než roční přestávce s informací, že Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy obnovuje vydávání internetového zpravodaje Vysoké školství ve světě. Hlavním důvodem tohoto našeho kroku je přetrvávající zájem čtenářů o kvalitně zpracovávané odborné informace o vývoji vysokého školství v zahraničí; samozřejmě především v členských státech EU a OECD.

Internetový zpravodaj Vysoké školství ve světě začal vycházet v březnu 2012 s finančním příspěvkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Podpora MŠMT společně s naším vlastním vkladem dostačovala na pokrytí nezbytných nákladů spojených s vytvářením zpravodaje.

Ovšem již v roce 2014 snížilo MŠMT svou podporu na polovinu. Současně nám oznámilo, že pro rok 2015 nemáme z jeho strany počítat s žádným příspěvkem.

Vzhledem ke stále rostoucímu zájmu čtenářů jsme však chtěli ve vydávání zpravodaje vytrvat a veškeré náklady (včetně nákladů na profesionálně zpracovávané webové stránky) pokrýt z vlastních zdrojů. Vydrželi jsme však pouze do poloviny roku 2015, kdy jsme narazili na to, že přednostně musíme řešit úkoly a projekty, které přinášejí finanční prostředky, a vydávání zpravodaje jsme odsunuli na vedlejší kolej.

Během posledního roku jsme však dostali řadu ohlasů od našich čtenářů: pracovníků vysokých škol, studentů i zájemců mimo vysoké školství (například výzkumných pracovníků nebo redaktorů z jiných médií), jak důležité pro ně bylo mít možnost se průběžně seznamovat s děním ve vysokém školství v jiných zemích. Znamenalo to pro nás takové povzbuzení, že od zahájení nového akademického roku budeme pokračovat ve vydávání zpravodaje na vlastní náklady.

Prostřednictvím zpravodaje Vysoké školství ve světě tedy budeme nadále pravidelně a systematicky informovat zájemce o dění ve vysokoškolské politice, vysokoškolských systémech i na jednotlivých vysokých školách v zahraničí. Chceme pokračovat v našem zaměření na klíčové problémy vysokého školství, ukazovat jejich složitost a rozporuplnost, věcně o nich informovat i vznášet zneklidňující otázky. Rádi bychom přispěli k tomu, aby se diskuse o vysokém školství u nás mohla opírat i o znalosti a konkrétní fakta ze světa.

Již od roku 2013 připravuje zpravodaj Vysoké školství ve světě v naprosté většině případů redakční dvojice Jan Koucký a Jan Kovařovic. Vedle řízení a organizace celého procesu spočívá naše práce v tom, že se seznamujeme s mnoha různými novými dokumenty, články a jinými texty o vysokém školství ve světě – především těmi, které jsou dostupné na internetu. Vybíráme z nich ty zajímavé pro české čtenáře, vytváříme jakousi zásobní banku takových textů a určujeme, které z nich následně zpracováváme jako příspěvky pro zpravodaj. Samotná příprava příspěvků pro zveřejnění pak spočívá ve zpracování (výtahy, zprávy, kompilace, překlady…) vybraných textů a v navazující redakční a technické práci, se kterou nám pomáhají další kolegové.

Věřím, že zpravodaj Vysoké školství ve světě bude i nadále přispívat k Vaší práci a k rozvoji vysokého školství v České republice.

Vážené kolegyně a vážení kolegové, milí čtenáři, těším se na další spolupráci s Vámi.

 

Jan Koucký

Druhé vydání nového žebříčku vysokých škol U-Multirank

Necelý rok po prvním zveřejnění výsledků nového evropského multidimenzionálního hodnocení vysokých škol s názvem U-Multirank (13. května 2014) přicházejí jeho autoři s druhým vydáním, jež bylo oficiálně spuštěno 30. března 2015.

U-Multirank je ambiciózní projekt, finančně podporovaný z prostředků Evropské unie, který v současné době hodnotí již více než 1 200 vysokoškolských institucí z 83 zemí podle 31 ukazatelů zařazených do pěti dimenzí: teaching and learning, research performance, international orientation, knowledge transfer, regional engagement. Neuvádí jedno celkové skóre vysoké školy, jak to činí většina ostatních mezinárodních žebříčků, ale nechává volbu a důležitost ukazatelů na každém uživateli. Nejedná se tedy o klasický žebříček, ale spíše o nástroj pro srovnávání vysokých škol, jehož cílem je transparentním způsobem ukázat velkou různorodost vysokoškolských institucí.

Redakce Vysoké školství ve světě

České vysoké školství se zlepšuje, říká nový žebříček U21

V pořadí již čtvrté vydání světového žebříčku, který srovnává kvalitu celých vysokoškolských systémů (U21 Ranking of National Higher Education Systems), bylo zveřejněno 21. května 2015. Žebříček, který od roku 2012 sestavuje nadnárodní sdružení výzkumných univerzit U21 (The leading global network of research universities for the 21^st century, Universitas 21), zahrnuje pro rok 2015 stejnou padesátku zemí jako předchozí dvě vydání a znovu zveřejňuje jejich pořadí ve čtyřech definovaných dimenzích, z nichž také odvozuje celkové pořadí jednotlivých zemí. Česká republika se v roce 2015 v celkovém hodnocení zlepšila o 3 pozice a umístila se na 23. místě, čímž dosáhla svého zatím nejlepšího umístění v žebříčku.

Redakce Vysoké školství ve světě

Žebříčky vysokých škol a chování vysokoškolských institucí

S nastupující novou sezónou světových žebříčků vysokých škol, během níž stejně jako v předchozích letech budeme informovat o nejvýznamnějších výsledcích a komentářích, přicházíme s dalším z řady příspěvků známé a uznávané kritičky žebříčků vysokých škol Ellen Hazelkornové. Irská profesorka a ředitelka výzkumného oddělení HEPRU (Higher Education Policy Research Unit) na dublinském Technologickém institutu (Institute of Technology), která působí zároveň jako poradce pro vzdělávací politiku Úřadu pro vysoké školství (Higher Education Authority) v Irsku, poskytla v dubnu rozhovor internetovému magazínu University World News. V něm například vyjadřuje názor, že přestože deklarovaným účelem a cílem žebříčků vysokých škol je měření kvality vysokoškolských institucí, ve skutečnosti velmi často vypovídají spíše o jejich bohatství.

Redakce Vysoké školství ve světě

Nárůst kvalifikačních požadavků v oblasti STEM

V současné americké diskusi o zaměstnatelnosti a požadavcích pracovního trhu je jednou z nejvíce kontroverzních otázek, zda a do jaké míry je na pracovním trhu dostatek nebo nedostatek pracovníků s kvalifikací ve vědních, technologických a inženýrských oborech, jež se běžně označují akronymem STEM (Science, Technology, Engineering & Mathematics). Do této diskuse podstatným příspěvkem zasáhla nová zpráva Revisiting the STEM Workforce, A Companion to Science and Engineering Indicators 2014, kterou Národní vědecká rada (National Science Board, NSB) publikovala v dubnu 2015.

Zpráva totiž konstatuje, že tradiční rozdělení pracovních míst (jobs) podle toho, zda takovou (STEM) kvalifikaci vyžadují nebo ne, ztratilo smysl, neboť rozdíly mezi nimi se již delší dobu stírají. Jak uvedl předseda NSB Dan Arvizu, „větší smysl má diskutovat o tom, zda ve Spojených státech vytváříme pracovní sílu, která má dostatečnou kvalifikaci v těchto oborech (STEM-capable workforce), a zda má každý přístup ke kvalitnímu vzdělávání, které tyto obory zahrnuje“. Zpráva na závěr konstatuje, že STEM znalosti a dovednosti jsou nezbytné prakticky pro všechna povolání a že takto kvalifikovaná pracovní síla (STEM workforce) je klíčová pro inovační výkonnost a konkurenceschopnost USA.

Vzhledem k dlouhodobé diskusi o potřebě či nepotřebě znalostí z matematiky (a maturity z ní) a z dalších přírodovědných a technických oborů, která probíhá i v České republice, je nová zpráva NSB nepochybně velmi inspirativní i pro nás.

Redakce Vysoké školství ve světě