Potíže ruského vysokého školství

Ruská vláda chce dostat vysoké školství a výzkum na světovou úroveň, a proto zavedla podpůrné programy, které jsou inspirovány programy excelence v různých zemích světa. V roce 2013 zahájila Projekt 5-100, jehož cílem je, aby se do roku 2020 dostalo 5 ruských univerzit mezi nejlepších stovku vysokých škol na světě. Efektivním způsobem, jak modernizovat ruské vysoké školství, je otevřít je co nejvíce světu, především tak, že se podaří výrazně zvýšit počet zahraničních učitelů i studentů a rozšiřovat spolupráci se světovými univerzitami i účast na mezinárodních srovnávacích projektech.

Modernizace vysokého školství v Rusku však naráží na řadu problémů a potíží. Týkají se například přetrvávající „sovětské“ podoby vysokoškolského systému, zastaralých metod a forem studia, neatraktivní a neuspokojivé kariéry akademických pracovníků nebo pasivity až nezájmu studentů. Otázkou proto je, zda se vůbec podaří pokračovat v modernizaci ruského vysokého školství a jaké má vyhlídky v nové mezinárodní situaci.

Redakce Vysoké školství ve světě

Švédské vysoké školy se musí více zaměřit na výuku

Přestože Švédsko věnuje na vysoké školy jeden z nejvyšších podílů hrubého domácího produktu (HDP) na světě, množí se kritické hlasy, které poukazují na klesající úroveň vysokoškolské výuky. Prostředky jdou totiž především na výzkumnou činnost elitních univerzit, zatímco většině ostatních vysokých škol se nedostávají peníze ani na výuku, ani na výzkum.

Posílení vzdělávací funkce švédských vysokých škol a zvýšení kvality výuky ve svých závěrech požaduje také nová analytická studie amerických a švédských autorů, která na základě srovnání zkušeností švédských vysokých škol a dvou vedoucích amerických univerzit, Stanfordu a Berkeley, formuluje řadu doporučení především pro personální politiku a zvýšení kvality výuky na vysokých školách ve Švédsku.

Redakce Vysoké školství ve světě

Co čeká vysoké školy severských zemí?

Severské země – Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko – mají dnes ve vysokém školství výjimečnou pozici. Na rozdíl od většiny evropských zemí totiž zvyšují své výdaje na vysoké (i jiné) školství. Přesto se také ony snaží najít doplňkové zdroje financování a postupně realizují své dlouhodobé reformní záměry. Co čeká vysoké školy severských zemí v roce 2014 a jaké úkoly před nimi stojí v delším časovém horizontu?

Redakce Vysoké školství ve světě

Nové poslání a ambice ruských univerzit

Před ruskými vysokými školami stojí řada nových úkolů. Mají nejenom připravovat vysoce kvalifikované odborníky pro ekonomiku země, ale hrát rovněž význačnou úlohu ve výzkumu, vývoji a inovacích. Tu sice tradičně zastávala Ruská akademie věd, ta však má problémy se svou vlastní transformací a do jisté míry přichází o své v minulosti výsostné postavení. Na mezinárodní úrovni se mají ruské univerzity dostat mezi světovou elitu. Prezident Putin jim zadal náročný cíl, do roku 2020 se má dostat do první stovky pět ruských univerzit (podle posledního žebříčku ARWU již tam jsou dvě, Moskevská jako osmdesátá a Petrohradská jako stá). Vláda se sice snaží různými reformami i rozpočtem pro to vytvořit odpovídající podmínky, ale v cestě tomu stojí řada nepříznivých a přitom velice významných překážek. Článek, který shrnuje dnešní ruskou situaci a odhaduje další vývoj, napsala pro International Higher Education Tatiana Kastouéve-Jean z pařížského a bruselského IFRI (Institut français de relations internationales), jednoho z nejvýznamnějších nezávislých think tanků v Evropě.

Redakce Vysoké školství ve světě

Nový žebříček nejlepších vysokoškolských systémů

Již podruhé vydává sdružení výzkumných univerzit Universitas 21 (The leading global network of research universities for the 21^st century) žebříček nikoli jednotlivých vysokých škol, ale celých vysokoškolských systémů (U21 Ranking of National Higher Education Systems). Žebříček připravil na základě nových údajů tým pracovníků Institutu aplikovaného ekonomického a sociálního výzkumu australské Univerzity v Melbourne vedený mezinárodně respektovanými profesory Simonem Marginsonem a Rossem Williamsem. Porovnali 22 ukazatelů vysokoškolských systémů v 50 zemích světa. Letošní výsledky se jen trochu liší od těch loňských. Česká republika se ocitla opět uprostřed hodnocených zemí na 25. místě. Oproti roku 2012 si o jednu pozici polepšila.

Redakce Vysoké školství ve světě

Co přináší růst vysokého školství v Číně a Indii

Více než 35 % celosvětové pracovní síly se nachází ve dvou zemích, v Číně a v Indii. Obě usilují o transformaci svého hospodářství, kde převažuje kvalifikačně nenáročná práce, na zeleně orientovanou high-tech ekonomiku. Na konferenci v Adelaide v Jižní Austrálii, kterou v červenci 2012 uspořádalo Národní centrum pro výzkum odborného vzdělávání (National Centre for Vocational Education Research), analyzoval profesor David Finegold z americké Rutgersovy univerzity důsledky ekonomického růstu a rozvoje vysokoškolských systémů obou zemí. Zdůraznil přitom, že přístup Číny a Indie k mnohým problémům je z řady důvodů zcela odlišný.

Redakce Vysoké školství ve světě