Žebříčky vysokých škol a chování vysokoškolských institucí

S nastupující novou sezónou světových žebříčků vysokých škol, během níž stejně jako v předchozích letech budeme informovat o nejvýznamnějších výsledcích a komentářích, přicházíme s dalším z řady příspěvků známé a uznávané kritičky žebříčků vysokých škol Ellen Hazelkornové. Irská profesorka a ředitelka výzkumného oddělení HEPRU (Higher Education Policy Research Unit) na dublinském Technologickém institutu (Institute of Technology), která působí zároveň jako poradce pro vzdělávací politiku Úřadu pro vysoké školství (Higher Education Authority) v Irsku, poskytla v dubnu rozhovor internetovému magazínu University World News. V něm například vyjadřuje názor, že přestože deklarovaným účelem a cílem žebříčků vysokých škol je měření kvality vysokoškolských institucí, ve skutečnosti velmi často vypovídají spíše o jejich bohatství.

Redakce Vysoké školství ve světě

Potíže ruského vysokého školství

Ruská vláda chce dostat vysoké školství a výzkum na světovou úroveň, a proto zavedla podpůrné programy, které jsou inspirovány programy excelence v různých zemích světa. V roce 2013 zahájila Projekt 5-100, jehož cílem je, aby se do roku 2020 dostalo 5 ruských univerzit mezi nejlepších stovku vysokých škol na světě. Efektivním způsobem, jak modernizovat ruské vysoké školství, je otevřít je co nejvíce světu, především tak, že se podaří výrazně zvýšit počet zahraničních učitelů i studentů a rozšiřovat spolupráci se světovými univerzitami i účast na mezinárodních srovnávacích projektech.

Modernizace vysokého školství v Rusku však naráží na řadu problémů a potíží. Týkají se například přetrvávající „sovětské“ podoby vysokoškolského systému, zastaralých metod a forem studia, neatraktivní a neuspokojivé kariéry akademických pracovníků nebo pasivity až nezájmu studentů. Otázkou proto je, zda se vůbec podaří pokračovat v modernizaci ruského vysokého školství a jaké má vyhlídky v nové mezinárodní situaci.

Redakce Vysoké školství ve světě

Financování na podporu excelence

V rámci projektu DEFINE, který hledá co nejefektivnější modely financování vysokých škol, vydala EUA (European University Association) první ze tří závěrečných zpráv, jejímž tématem je rozbor poměrně nového trendu financování na podporu špičkové kvality, excelence vysokých škol (Funding for Excellence). Iniciativy excelence, tedy různé modely financování špičkové kvality z veřejných prostředků, jsou spolu s internacionalizací a s mezinárodními žebříčky vysokých škol jedněmi z nejvýraznějších projevů hluboké proměny, kterou dnes prochází vysoké školství i jednotlivé vysokoškolské instituce na celém světě a tedy i v Evropě. I když nelze ještě plně zhodnotit jejich dopad na vysokoškolské systémy, neboť ty se projeví až po delší době, je možné na základě srovnání iniciativ excelence v deseti evropských zemích formulovat určitá zobecnění a doporučení jak pro úroveň systému vysokého školství, tak i pro úroveň jednotlivých vysokoškolských institucí. Zpráva je zajímavá také díky tomu, že obsahuje také základní charakteristiky a parametry (cíle, rozsah, období a formy) iniciativ excelence, které fungují ve Finsku, Francii, Maďarsku, Německu, Norsku, Polsku, Rusku a Španělsku.

Redakce Vysoké školství ve světě

Žebříčky vysokých škol se proměňují a jejich vliv sílí

Sezóna žebříčků vysokých škol je opět za dveřmi a zahájena bude v polovině května zveřejněním žebříčku vysokoškolských systémů, kterou již potřetí vydává Universitas 21. Vliv žebříčků na vývoj vysokého školství ve světě se v posledních letech výrazně zvýšil, a proto je důležitá reflexe nejen výsledků jednotlivých škol a zemí, ale také konkrétních dopadů žebříčků na vysokoškolskou politiku a vysokoškolské systémy. Avšak nejen to. Pro budoucnost vysokého školství je třeba sledovat také velice dynamický a inovativní vývoj celého rychle se proměňujícího globálního kontextu hodnocení kvality vysokých škol. V této souvislosti je významný zcela nový počin odborného časopisu European Journal of Education, který své celé první letošní číslo věnoval těmto otázkám. Mezi mnoha zajímavými články jsme využili především příspěvek známé kritičky žebříčků vysokých škol irské profesorky Ellen Hazelkorn.

Redakce Vysoké školství ve světě

Prezident Obama představil vysokoškolskou reformu

Prezident Obama zveřejnil na konci srpna 2013 rozsáhlou a komplexní vysokoškolskou reformu. Cílem reformy je zvyšovat kvalitu celého amerického vysokého školství, zabránit zhoršování uplatnění absolventů a čelit stále rostoucím nákladům na vysokoškolské studium a učinit je naopak dostupnějším pro méně majetné vrstvy. Reforma je založena na odlišném způsobu hodnocení kvality či hodnoty (value) jednotlivých vysokoškolských institucí: nikoli podle vstupů a víceméně formálních kritérií (jako je například poměr pedagogů a studentů), ale podle zaměstnanosti a uplatnění absolventů, podle dostupnosti pro méně majetné nebo podle úspěšnosti studia; tedy podle výstupů a výkonu vysokých škol. Nový způsob hodnocení poskytne uchazečům nejen dostatek relevantních informací pro volbu školy, ale především se podle něj bude určovat výše federálních dotací vysokým školám i jejich studentům. Vysoké školy se díky tomu zaměří například na co nejlepší uplatnění svých absolventů a na získání méně majetných studentů, studenti se budou ucházet o studium na školách poskytujících nejvyšší kvalitu a poté včas ukončovat studium. Obamova vysokoškolská reforma se má realizovat postupně: do roku 2015 se mají dopracovat kritéria a systém hodnocení vysokých škol a po jeho prodiskutování a ověření se má podle něj začít od roku 2018 financovat.

Redakce Vysoké školství ve světě

V Rusku hodnotí uplatnění absolventů vysokých škol

Podobně jako v řadě rozvinutých zemí světa chce také ruská vláda pravidelně sledovat a hodnotit zaměstnatelnost a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu a tím zvýšit svou kontrolu nad kvalitou vysokého školství. Závěry loňského vládou organizovaného šetření totiž označily více než 30 univerzit a vysokých škol a 262 poboček za neefektivní a doporučily jejich zásadní reorganizaci nebo zrušení. Ruské vysoké školy jsou kritizovány, že ignorují potřeby ekonomického rozvoje.

První šetření uplatnění absolventů bude dokončeno již v listopadu 2013 a jeho výsledky poslouží při sestavování celostátního žebříčku univerzit a vysokých škol v roce 2014. Podle ruského ministerstva školství budou univerzity a vysoké školy s nejhorší zaměstnatelností svých absolventů zavřeny a jejich licence (státní souhlas) zrušena.

Redakce Vysoké školství ve světě

Jak žebříčky vysokých škol ovlivňují jejich institucionální strategie?

Nová kniha Ellen Hazelkorn přináší výzkumem podložené odpovědi

Ellen Hazelkorn, děkanka Graduate Research School na Dublinském technologickém institutu v Irsku, se dlouhodobě zabývá problematikou dopadů tzv. žebříčků na podobu vysokých škol. Na toto téma publikovala mnoho odborných článků a jejím zatím posledním výstupem je vůbec první monografické zpracování problematiky žebříčků, založené na vlastním výzkumu, v knize Rankings and the Reshaping of Higher Education: The Battle for World-Class Excellence (Palgrave Macmillan, New York 2011).