Mezinárodní výzkum studentů vysokých škol Eurostudent

Páté kolo mezinárodního výzkumu Eurostudent, na jehož realizaci se podílejí Evropská komise (EK), Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA), Evropská studentská unie (ESU) a samozřejmě všechny zapojené země, završilo publikování závěrečné zprávy (Eurostudent V 2012–2015. Social and Economic Conditions of Student Life in Europe. Synopsis of Indicators), která byla představena na únorové konferenci ve Vídni (Eurostudent & PL4SD Conference, Vienna, 25–27 February 2015). Od prvního oficiálního kola v roce 2000 se tak daří pravidelně realizovat rozsáhlá šetření průběhu vysokoškolského studia a sociální a ekonomické situace studentů v řadě evropských zemí. Od třetího kola, které proběhlo v letech 2005–2008, se do šetření Eurostudent zapojila také Česká republika.

Pro pochopení změn vysokoškolského vzdělávání, které jsou důsledkem především dynamického celospolečenského a ekonomického vývoje evropských zemí, kvantitativní expanze (masifikace) vysokého školství, která probíhá takřka v celé Evropě, i proměňujících se charakteristik každé další generace mladých lidí, jsou výsledky šetření Eurostudent velmi důležité. Stejně tak jsou ovšem podstatné pro chápání rozdílů mezi jednotlivými evropskými zeměmi, pro rozbor příčin jejich odlišného vývoje i pro hledání řešení nových problémů. Proto se v několika následujících článcích zaměříme na vybraná důležitá a zajímavá témata, která jsou v mezinárodní závěrečné zprávě uvedena. A je jich tam opravdu hodně! Nebudeme však čerpat pouze z ní, ale podíváme se přitom také na výsledky předchozích šetření Eurostudent a pokusíme se zachytit některé významné vývojové tendence. V dnešním prvním příspěvku se stručně seznámíme s dosavadním průběhem projektu Eurostudent a s celkovým charakterem letošní mezinárodní zprávy.

Redakce Vysoké školství ve světě

Mezinárodní výzkum Eurostudent má skutečně dlouhou tradici. Od pilotního projektu, kterého se v letech 1994–1996 účastnily první čtyři země – Francie, Itálie, Německo a Rakousko, uplynulo již dvacet let. Ve výzkumu Eurostudent 2000 se účast evropských zemí zdvojnásobila (přibyla Belgie, Finsko, Irsko a Nizozemsko) a v Eurostudent 2005 téměř ztrojnásobila. Třetího kola výzkumu Eurostudent III v letech 2005–2008 se účastnilo již 23 zemí (včetně České republiky) a čtvrtého kola Eurostudent IV, které proběhlo v letech 2008–2011, již 25 zemí. Pátého kola výzkumu Eurostudent V se v letech 2012–2015 účastnilo již 30 zemí. Počet členských zemí EU zapojených do šetření se sice snížil na 21, ale podstatně se rozrostl počet účastníků z dalších zemí EHEA, kromě Švýcarska a Norska i Arménie, Bosna a Hercegovina a Srbsko, a v rámci pilotního projektu i Gruzie, Rusko, Ukrajina a Kazachstán (v publikaci není sice Kazachstán zastoupen, ale bude zahrnut do online databáze). Jako pozorovatel se kromě Kazachstánu zúčastnilo i Bělorusko.

Páté kolo Eurostudent V probíhalo od dubna 2012 do května 2015. Domácí náklady hradila jednotlivá ministerstva účastnících se zemí zodpovědná za vysoké školství, průzkum ovšem finančně podporovala i EU prostřednictvím Lifelong Learning Programmedále příslušná ministerstva Německa a Nizozemska. Hlavním koordinátorem průzkumu je německá organizace DZHW (Deutsches Zentrum für Hochschul- und Wissenschaftsforschung), jedna ze dvou nástupnických organizací dřívější HIS (Hochschul Informations systém). DZHW stojí také v čele mezinárodního konsorcia (Eurostudent Consortium), jež sdružuje dalších šest partnerů (z Malty, Estonska, Rakouska, Belgie, Nizozemska a Švýcarska), kteří zajišťují mezinárodní srovnatelnost údajů i respektování národního kontextu. Mezinárodní řídící výbor je složen ze zástupců tří mezinárodních organizací – EK, BFUG (Bologna Follow-Up Group), ESU – a pěti národních ministerstev (Německa, Nizozemska, Francie, Dánska a Chorvatska).

Hlavní koordinátor definuje tzv. konvence šetření, které zaručují jeho srovnatelnost i kvalitu. Mezi ně patří základní dotazník s 58 otázkami a definice cílové skupiny, dílčích fokusových skupin a nejdůležitějších konstruktů. Na tomto základě se v národních šetřeních zjišťují údaje pro 147 přesně definovaných subtémat a 21 fokusových skupin. Většina národních šetření se realizovala na jaře 2013, případně v průběhu roku 2013 nebo začátkem roku 2014. V 21 zemích vyplňovali studenti dotazník online na internetu, v 10 zemích odpovídali písemně a v jediném případě (Itálie) telefonicky.

Vymezení kritérií pro definování výběrového souboru v každé zemi není vzhledem k různorodosti vysokoškolských systémů ani zdaleka triviální. Zvolená kritéria jsou vyjmenována v následujícím boxu, v tabulce pod ním jsou pak uvedeny základní charakteristiky vzorku respondentů v každé zemi a v dalším boxu nakonec definice fokusových skupin.

Do standardní cílové skupiny jsou zahrnuti studenti podle následujících kritérií:

  • všichni domácí i zahraniční studenti v programech, které vedou k diplomu, s vyloučením domácích i zahraničních studentů využívajících kreditové mobility;
  • studenti denního studia (full-time) i při zaměstnání (part-time); studenti distančního studia, pokud existuje na normálních vysokých školách, tedy s vyloučením institucí speciálně zřízených pro distanční studium (jako například Open University);
  • studenti všech programů na úrovni 5, 6 a 7 podle ISCED 2011 bez ohledu na jejich zaměření, všeobecný či profesní, pokud jsou v národním kontextu považovány za vysokoškolské (tzv. krátké programy jen tehdy, jsou-li klasifikovány na úrovni ISCED 5).

Fokusové skupiny jsou definovány pro následující proměnné:

Vzdělanostní úroveň rodiny:

  • VŠ, tj. alespoň jeden rodič s alespoň bakalářským vzděláním;
  • bez VŠ

Typ VŠ:

  • univerzitní
  • neuniverzitní (např. polytechnika)

Typ studijního programu:

  • bakalářský
  • magisterský

Obor studia (dle ISCED 2011):

  • Humanities and Arts
  • Engineering, Manufacturing and Construction

Intenzita studia (tj. účast na  výuce + samostatné studium):

  • nízká – do 20 hod. týdně
  • vysoká – přes 40 hod. týdně

Přechod na VŠ:

  • zpožděný přechod (tj. mezi skončením střední školy a prvním vstupem naVŠ uplynulo více než 24 měsíců)

Závislost na zdroji příjmu:

  • na příjmu rodiny/partnera (přesahuje-li 50 % celkového na vlastním výdělku příjmu studenta)
  • na podpoře z veřejných zdrojů

Věková skupina:

  • do 21 let
  • 22–24 let
  • 25–29 let
  • 30 let a více

Pohlaví:

  • muž
  • žena

Právě vydaná publikace z šetření Eurostudent V, která podobně jako v předchozích kolech obsahuje soubor ukazatelů (Synopsis of Indicators), je hlavním výstupem projektu. Zpráva na agregované úrovni prezentuje široký srovnávací rozbor jednotlivých analyzovaných témat. Není však výstupem jediným, protože tato hlavní zpráva je postupně doplňována krátkými, několikastránkovými výstupy (Intelligence Briefs), které hlouběji analyzují vybraná témata (například důsledky školného) či skupiny studentů nebo jsou zaměřené na určitou skupinu čtenářů. Dalším klíčovým výstupem projektu je veřejně přístupná online databáze, Data Reporting Module (DRM). Obsahuje všechny údaje zjištěné v jednotlivých zemích národními týmy (National Profiles), a to již ve III. a IV. kole průzkumu Eurostudent, tedy od roku 2005, včetně jejich zhodnocení z hlediska kvality a srovnatelnosti, a většinou také jejich interpretaci z hlediska dané země.

Kromě toho vydává většina národních týmů své národní zprávy, které poskytují hlubší analýzu sociálních a ekonomických podmínek dané země (již na konci roku 2013 byla zveřejněna česká národní zpráva Eurostudent V). V několika případech zpracovaly národní týmy i další doplňující analýzy, které s využitím mezinárodních dat provedly komparaci všech nebo několika vybraných zemí z vlastního, národního hlediska. Řada národních zpráv i doplňujících analýz byla již v rámci projektu Eurostudent publikována.

Nová struktura souboru ukazatelů je výsledkem společné diskuse, na níž se podílely všechny národní týmy. Odráží tři oblasti celé dráhy studenta, jimž také odpovídají jednotlivé kapitoly zprávy (viz následující schéma). První je přístup na vysokou školu, sociální původ studentů a jejich charakteristika v jednotlivých zemích (kapitoly 2–4). Druhou oblastí jsou podmínky studia, to je typy a formy studia, zaměstnání studentů a jejich časový rozvrh, finanční zdroje, výdaje a ubytování studentů (kapitoly 5–9). Třetí oblastí je mezinárodní mobilita studentů, jejich hodnocení studia a další plány (kapitoly 10–11). V této poslední kapitole se uvažuje i možnost, že student se opět vrátí na vysokou školu, že se tedy dřívější „jednorázový student“ bude postupně učit po celý život. Soubor ukazatelů však již nezahrnuje absolutorium a přechod na trh práce.

Všechny kapitoly zprávy mají stejné členění. Nejprve jsou na jedné stránce shrnuty hlavní výsledky (Key findings), pak následuje přehled zkoumaných problémů a jejich širšího kontextu (Main issues). Hlavní část kapitoly tvoří zjištěné údaje a jejich interpretace (Data and interpretation) uvedené metodickými poznámkami (Methodical and conceptual notes) a uzavřené shrnutím hlavních zjištění a jejich důsledků (Discussion and policy considerations). Na konci každé kapitoly jsou uvedeny doplňující tabulky.

Zpráva pokrývá období, kdy se evropské vysoké školství musilo ve velké většině zemí přizpůsobit obtížným ekonomickým podmínkám a kdy se snížila veřejná podpora studentů. V předmluvě zprávy zdůraznila a shrnula její význam a přínos italská ministryně školství, vysokého školství a výzkumu (a bývalá rektorka univerzity v Perugii) Stefania Giannini.

„Zajištění přístupu ke vzdělávání pro všechny je základním kamenem inkluzivního ekonomického růstu a zdravé společnosti. Vysoké školství má v tom zvláštní úlohu, protože připravuje naše občany pro vysoce kvalifikované práce ve znalostní ekonomice. … Tato zpráva hodnotí, jak je vysoké školství přístupné pro různé skupiny studentů, především pro ty skupiny, které jsou zastoupeny nejméně. Také zkoumá sociální a ekonomické podmínky studia v 21. století. Každá nová generace studentů studuje odlišně, s odlišnými cíli a očekáváními, a s obrovským rozmachem vysokého školství v celé Evropě se studentská populace značně diverzifikovala. Porozumět charakteristickým rysům studentů a tomu, jak spojují studium s denním životem, je klíčem pro hodnocení spravedlivosti (equity) a efektivnosti vzdělávacího systému.

Jedním z klíčových témat italského předsednictví Rady EU byl přínos vzdělávání k ekonomickému růstu a vzájemný vztah vzdělávání a zaměstnanosti. Zpráva zkoumá jeho tři důležité aspekty. Za prvé ukazuje, že mnoho zemí rozšiřuje přístup pro ty skupiny, které jsou tradičně špatně zastoupeny, jako jsou studenti ze slabších sociálních a ekonomických poměrů. A je zřejmé, že mnoho těchto nových studentů si na vysokou školu přináší své předchozí pracovní zkušenosti, a je nyní na vysoké škole, aby je dokázala využít pro větší propojení praxe se vzděláváním.

Za druhé velké procento studentů je při studiu zaměstnáno. Většina studentů uvedla, že hlavním důvodem je zlepšení životní úrovně, ale více než polovina studentů také tvrdí, že pracují, aby získali praxi, a dvěma z pěti se skutečně podaří najít si práci, která odpovídá jejich oboru studia. To opět otevírá další možnosti pro užší propojení studia a práce, pro propojení široce otevřeného a na studenta zaměřeného vzdělávání (the open learning practices associated with student-centred learning).

Za třetí globální a propojený svět vyžaduje i globální a propojené absolventy. Zpráva však ukazuje, že studium v zahraničí je stále nerovnoměrně zastoupeno z hlediska sociálního postavení studentů. Při bližším zkoumání se ukazuje, že překážky spočívají nejenom v nedostatku prostředků, ale i informací, a v postojích studentů. Proto musí být finanční podpora spojena s lepší informovaností o tom, jak ji získat, a jaký přínos vůbec studium v zahraničí znamená“.

V úvodu pak zdůrazňuje Jan Sadlak, který se – jako bývalý ředitel Evropského centra UNESCO pro vysoké školství CEPES – velmi angažoval v Boloňském procesu, že „sociální dimenze vysokého školství není pouze relevantní pro individuální studenty, ale je i integrálním rysem posilování soudržnosti a prosperity společnosti na národní i evropské úrovni“, a že dbát na ni odpovídá požadavkům komuniké ze zasedání Boloňského procesu od Londýna 2007 po Bukurešť 2012.

Zpráva také potvrzuje, že navzdory značným rozdílům mezi jednotlivými evropskými zeměmi v přístupu ke studiu, v sociálních podmínkách, ve stylu života a v mobilitě studentů, studentská populace v Evropě prošla obdobnými změnami jako v jiných oblastech světa. Největší změny jsou důsledky expanze (masifikace) vysokého školství, spojené se zvýšenou diverzifikací studentské populace z hlediska sociálního prostředí a věku. V řadě zemí jsou navíc spojeny s rychlým demografickým poklesem počtu absolventů tradičních středních škol, z nichž se především rekrutovali vysokoškolští studenti“.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Kristina Hauschildt, Christoph Gwosć, Nicolai Netz & Shweta Mishra: Eurostudent V 2012–2015. Social and Economic Conditions of Student Life in Europe. Synopsis of Indicators. Bertelsmann Verlag 2015

Jakub Fischer, Kristýna Vltavská a kol.: Eurostudent V: Základní výsledky šetření postojů a životních podmínek studentů vysokých škol v České republice. Praha, listopad 2013

Dominic Orr, Christoph Gwosc & Nicolai Netz: Eurostudent IV 2008–2011. Social and Economic Conditions of Student Life in Europe. Synopsis of indicators. Final report. Bielefeld: W. Bertelsmann Verlag 2011

Dominic Orr, Klaus Schnitzer & Edgar Frackmann: Eurostudent III 2005–2008. Social and Economic Conditions of Student Life in Europe. Synopsis of indicators. W. Bertelsmann Verlag GmbH & Co. KG, Bielefeld 2008

Klaus Schnitzer (ed.): Eurostudent Report 2005. Social and Economic Conditions of Student Life in Europe. Synopsis of indicators. Poppdruck, Langenhagen 2005

Klaus Schnitzer (ed.): Eurostudent Report 2000. Social and Economic Conditions of Student Life in Europe. HIS Hochschul-Informations-System, Hannover 2002

Reklamy

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Studenti, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s