Financování na podporu excelence

V rámci projektu DEFINE, který hledá co nejefektivnější modely financování vysokých škol, vydala EUA (European University Association) první ze tří závěrečných zpráv, jejímž tématem je rozbor poměrně nového trendu financování na podporu špičkové kvality, excelence vysokých škol (Funding for Excellence). Iniciativy excelence, tedy různé modely financování špičkové kvality z veřejných prostředků, jsou spolu s internacionalizací a s mezinárodními žebříčky vysokých škol jedněmi z nejvýraznějších projevů hluboké proměny, kterou dnes prochází vysoké školství i jednotlivé vysokoškolské instituce na celém světě a tedy i v Evropě. I když nelze ještě plně zhodnotit jejich dopad na vysokoškolské systémy, neboť ty se projeví až po delší době, je možné na základě srovnání iniciativ excelence v deseti evropských zemích formulovat určitá zobecnění a doporučení jak pro úroveň systému vysokého školství, tak i pro úroveň jednotlivých vysokoškolských institucí. Zpráva je zajímavá také díky tomu, že obsahuje také základní charakteristiky a parametry (cíle, rozsah, období a formy) iniciativ excelence, které fungují ve Finsku, Francii, Maďarsku, Německu, Norsku, Polsku, Rusku a Španělsku.

Redakce Vysoké školství ve světě

EUA věnuje celkové úrovni, strategiím i metodám financování vysokých škol dlouhodobě systematickou pozornost. Uspořádala o něm již dvě mezinárodní fóra (EUA Funding Forum), první v Salcburku v roce 2012 a druhé vloni v Bergamu. Na financování vysokého školství je také zaměřen projekt EUA DEFINE (blíže viz Jak dál ve financování vysokých škol v Evropě?), finančně podporovaný Evropskou komisí v rámci Programu celoživotního učení (Lifelong Learning Programme). Zahájen byl na podzim 2012 a skončí letos na jaře. Projekt DEFINE (Designing strategies for efficient funding of higher education in Europe) systematicky monitoruje a analyzuje různá opatření evropských zemí na zvýšení efektivity a dlouhodobé finanční udržitelnosti vysokého školství, jimiž jsou především výkonové financování, podpora excelence vysokých škol a různé formy jejich koncentrace a fúzí. Na projektu, který zkoumá 25 evropských vysokoškolských systémů (mezi nimi i české vysoké školství), spolupracuje EUA s portugalským výzkumným centrem CIPES (Centre for Research in Higher Education Policies) a čtyřmi vysokými školami (s univerzitami v Oxfordu a v Erlangen-Norimberku, Aalto University v Helsinkách a s dánskou Copenhagen Business School) a vybranými experty z některých evropských zemí.

V rámci projektu DEFINE byla na konci roku 2014 zveřejněna tematická zpráva Funding for Excellence, kterou na základě podkladů od expertů z jednotlivých zemí zpracovali vedoucí projektu EUA Enora Bennetot Pruvot a Thomas Estermann. Konstatují, že excelence je sice heslo dne, avšak jednotlivé modely podpory excelence mají dosti rozdílné cíle. V Anglii je REF (Research Excellence Framework) nástrojem pro rozdělování veřejných prostředků na výzkum. Ve Francii mají Excellence Initiatives (s objemem 7,7 miliard €) sloužit k vytvoření deseti obřích center schopných soutěže s nejlepšími univerzitami na světě. Název ruského Projektu 5-100 (s objemem 750 milionů €) vypovídá o cíli dostat do roku 2020 alespoň 5 ruských univerzit do první stovky světových žebříčků. Německo do roku 2017 vynaloží 4,6 miliardy € na zvýšení kvality a konkurenceschopnosti vysokého školství a výzkumu na základě své Exzellenzinitiative, v níž definovalo tři kategorie: rozvoj graduate schools, vytvoření clusters of excellence a vypracování dlouhodobé strategie instituce (blíže viz Německo investuje do výzkumu a vysokého školství).

Iniciativy excelence se většinou zaměřují na výzkum, některé však i na výuku a na slučování institucí (příkladem je právě finská Aalto University, která vznikla sloučením tří specializovaných vysokých škol). Iniciativy excelence zvyšují mezinárodní viditelnost vysokoškolských institucí, přispívají ke sladění nabídky a poptávky, usilují o větší účinnost vynaložených prostředků jejich koncentrací na vybrané instituce a tím vším také vysoké školy hierarchizují. V některých případech má krátkodobé poskytnutí dodatečných veřejných prostředků pomoci vysoké škole, aby získala další podporu ze soukromých zdrojů. To je zřetelným cílem například v Německu i ve Španělsku.

Prvním doporučením na systémové úrovni je, že iniciativy excelence se mají vždy uvažovat v rámci celkového modelu financování, promýšlet, jaký mají vztah k ostatním formám financování, jako jsou základní financování instituce (block grants) a běžné formy výběrového financování (competitive funding). Iniciativy excelence mají být tedy především zdrojem doplňkového financování a nemají základní financování omezovat. Autoři upozorňují, že v době snižování veřejných výdajů samozřejmě existuje nebezpečí, že se prostředky místo na zvyšování kvality a kapacity těch nejlepších institucí použijí na jejich každodenní provoz. Například ve Španělsku bylo v období 2008–2014 základní financování vysokých škol plošně redukováno o více než 1,1 miliardy €, tedy o 15 %, a současně šlo v období 2009–2011 asi 700 milionů € do programu Campus of International Excellence. Vždy je proto třeba usilovat o synergii s existujícími mechanismy včetně financování ze soukromých zdrojů, o odstranění nadměrné závislosti na finančních zdrojích iniciativy a o dlouhodobou udržitelnost financovaných činností. Protože ty mají primárně podporovat dosažení vědeckých výzkumných cílů, je nutné ve výdajích umožnit určitou flexibilitu.

Další doporučení se týkají evaluace a výběrového řízení. Především je nutné jasně definovat cíle a kritéria výběru a usilovat o maximální transparentnost. Vysoké školy většinou dávají přednost dvoukolovému výběrovému řízení, protože omezuje psaní podrobných projektů a tedy i zbytečnou ztrátu vynaložených kapacit a prostředků, pokud instituce neuspěje. Způsob výběru má být kontrolovatelný a vyvážený, aby se zajistilo spravedlivé posuzování různých oborů a mezioborových aplikací (například tím, že panel hodnotitelů bude složen jak ze specialistů, tak i expertů s širším zaměřením). Hodnotitelé musí být důkladně instruováni a jejich práce sledována, instrukce, jak posuzovat předložené projekty, musí být srozumitelné a jednoznačné a musí být dopředu jasné, zda a podle jakých kritérií se mají kromě předloženého projektu posuzovat i dosavadní výsledky dané instituce.

Co se týká celkového pojetí a zaměření iniciativ excelence, zpráva EUA doporučuje, aby se vyhnuly přímém propojení s mezinárodními žebříčky vysokých škol, především proto, že metodiky žebříčků se liší a kritéria, jimiž žebříčky měří výzkum, se mohou lišit od cílů iniciativy excelence. Iniciativy excelence mají také podporovat inovativní, rizikové nebo experimentální projekty vysokých škol. Veřejná správa i hodnotitelé nemají postupovat konzervativně a opatrně, což by jenom posilovalo a rozšiřovalo existující rozdíly mezi vedoucími institucemi a aktéry a těmi ostatními. Mají také podporovat rozvoj týmů mladých odborníků, tedy nastupující generaci vědců, výzkumníků a vysokoškolských učitelů.

Řada doporučení se vztahuje k řízení a monitorování celého procesu na úrovni vysokoškolského systému i jednotlivých institucí. Veřejná správa, financující orgány i vedení vysokých škol by neměly podcenit náročnost řízení, měly by důkladně posuzovat jak vyvolané náklady, tak i očekávané přínosy. Financující orgán musí mít zpětnou vazbu a sledovat mechanismus výběru. Neustálé monitorování projektu pomůže vyhodnocovat, jak se plní cíle a dodržují náklady. Administrativní postupy by měly být co nejjednodušší, aby se psaní zpráv a plnění dalších požadavků nestalo důležitější než dosahování stanovených cílů.

Většina analyzovaných iniciativ excelence je časově omezena na období pěti až sedmi let. Je proto nutné zajistit udržitelnost činností a dosažených výsledků i v době, kdy dodatečné financování skončí, například tím, že se začlení do běžného mechanismu financování a využije se spolupráce s externími (především privátními) partnery vysokých škol. Připravit vhodný postup, vhodnou strategii dalšího vývoje po skončení iniciativy excelence a potřebné zdroje doplňkového financování je úkolem jak pro financující orgány, tak pro vysokoškolské instituce.

Zpráva nakonec uvádí doporučení na úrovni vysoké školy. Její vedení by mělo anticipovat možné nezamýšlené důsledky iniciativy na různé skupiny akademických a ostatních pracovníků i na některé oblasti činnosti instituce, doplnit takovou analýzu plánem opatření na zmírnění nežádoucích důsledků, formulovat strategii instituce a znovu vyhodnotit její priority. V rámci strategie vysoké školy se pak mohou například přesouvat finanční prostředky na stanovené cíle, instituce může investovat do tzv. interní iniciativy excelence, která je navržena podle jejích specifických potřeb.

Cíle iniciativy excelence musí být jasné a musí se efektivně komunikovat jak uvnitř instituce, aby se změny vyvolané účastí na iniciativě přijímaly pozitivně, tak vůči externím partnerům, aby se posílila vzájemná dlouhodobá spolupráce. Komunikaci se svými externími partnery by měla instituce věnovat zvláštní pozornost, seznamovat je s tím, jaké aktivity v rámci iniciativy excelence rozvíjí. Pomůže to nejen k dalšímu rozvoji vzájemných vztahů s externími partnery vysoké školy, ale přispěje rovněž k udržitelnosti dosažených výsledků i po skončení iniciativy.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Enora Bennetot Pruvot and Thomas Estermann: Funding for Excellence. Define Thematic Report, EUA 2014

Nic Mitchell: Excellence schemes ‘should be risking-taking’: EUA. 09 January 2015 University World News Issue 349

Krize financování vysokého školství v Evropě pokračuje. Vysoké školství ve světě, 2. prosinec 2014

Jak dál ve financování vysokých škol v Evropě? Vysoké školství ve světě, 6. listopad 2014

Německo investuje do výzkumu a vysokého školství. Vysoké školství ve světě, 2. duben 2013

Reklamy

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Financování, Výzkum, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s