Jak v Nizozemsku určují počty přijatých na vysoké školy

Narůstající problémy se zaměstnatelností a uplatněním vysokoškoláků vedou k tomu, že se stále více zemí pokouší mnohem úžeji koordinovat rozvoj vysokého školství s požadavky ekonomiky. Především se snaží sladit počet a strukturu přijímaných a absolventů vysokých škol s požadavky a absorpčními možnostmi pracovního trhu. Dnes přinášíme jako další příklad Nizozemsko. Oproti Finsku (Finsko: Jak se určují počty přijatých studentů?) mají sice nizozemské vysoké školy vyšší stupeň autonomie v přijímání studentů a úloha centra je omezena, ale význam zaměstnatelnosti a uplatnění absolventů se na centrální i institucionální úrovni stále zvyšuje. Současně s tím ovšem roste nezbytnost a význam prognóz kvalifikačních požadavků trhu práce a souladu mezi nabídkou a poptávkou po jednotlivých úrovních a oborech vzdělání.

Redakce Vysoké školství ve světě

V Nizozemsku má každý uchazeč, který splňuje podmínku předchozího vzdělání, právo být přijat na vysokou školu, na univerzitu (WO, wetenschappelijk onderwijs) či na vysokou odbornou školu (HBO, Hoger beroepsonderwijs), a za výsledek přijímacího procesu jsou odpovědné vysoké školy. V mnoha oborech však existuje tzv. numerus fixus (v podstatě shodný s u nás užívaným termínem numerus clausus), kdy centrálně, na národní úrovni má příslušné ministerstvo, kterým je pro velkou většinu oborů Ministerstvo školství, kultury a vědy (OCW, Ministeriet van Onderwijs, Cultuur en Wetenschappen), právo omezit celkový počet přijímaných. Důvodem mohou být vysoké náklady, jež by se mohly stát rozpočtově nezvladatelnými, a také ohledy na omezenou kapacitu pracovního trhu, aby se v některých skupinách oborů nepřipravovalo příliš mnoho studentů. Jedná se především o medicínské obory (lékaře, veterináře, stomatology), o některé inženýrské obory, ale také o řadu velmi žádaných oborů ze strany uchazečů o studium, jako jsou například umělecké obory, architektura, žurnalistika nebo cestovní ruch.

Dalším nástrojem pro zvýšení praktické relevance a efektivity studia je na centrální úrovni tzv. macro-efficiency check, který se nyní vyžaduje při otevírání nového studijního programu. Platí to především pro vysoké odborné školy (HBO), u nichž se makroefektivita programu hodnotí do značné míry právě podle toho, jak odpovídá požadavkům trhu práce; u univerzit se vedle toho efektivita vztahuje také k výsledkům jejich výzkumu a k dlouhodobým výzkumným cílům. Nadměrný rozmach počtu nových vzdělávacích programů se od roku 2009 omezil také podstatným zpřísněním schvalovací procedury, zavedením předběžného hodnocení, tzv. prekvalifikace, kterou pro ministerstvo provádí nezávislá komise podle předem stanovených kritérií. Důležitou roli přitom mají i nástroje pro řízení kvality, jako jsou především hodnocení akreditační komisí (NVAO – Nederlands-Vlaamse Accreditatieorganisatie), která vždy na období 6 let zařazuje studijní programy do jedné z pěti kategorií (od excellent po unsatisfactory), nebo zavedení částečného financování vysokých škol podle ukazatelů výkonu (performance based indicators).

Omezující kvóty si stanovují i vysokoškolské instituce, jestliže při příliš vysokém počtu uchazečů v určitém oboru například nemají dostatečnou kapacitu, aby zaručily nezbytnou kvalitu studia. Při jednání o kontraktu pak škola požádá ministerstvo o povolení, které téměř vždy dostane, protože obecně panuje názor, že instituce samy vědí nejlépe, kolik studentů mohou přijmout. Počet programů studia, u nichž sama vysoká škola ještě dále omezí počet přijímaných, je v posledních letech stále více. Dalšími důvody pro omezení počtu přijímaných na úrovni vysoké školy je totiž její snaha zajistit si výběrem jen nejlepších studentů vyšší hodnocení kvality a lepší ukazatele pro nově zavedené výkonové financování, mezi jehož kritéria patří například počet předčasných ukončení studia v prvním ročníku nebo podíl úspěšných dokončení studia. Stoupá rovněž počet institucí, které – jak v žádosti o povolení institucionálního omezení uvádějí – chtějí snížit počet přijímaných kvůli reálným možnostem zaměstnatelnosti a uplatnění budoucích absolventů.

Hlavním argumentem, který na centrální i institucionální úrovni prokazuje relevanci oboru či studijního programu pro pracovní trh, jsou pětileté prognózy kvalifikačních požadavků, které od roku 1989 připravuje Výzkumné centrum pro vzdělávání a pracovní trh na Univerzitě v Maastrichtu (ROA, Researchcentrum voor Onderwijs en Arbeidsmarkt, Maastricht University), s nímž Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dlouhodobě spolupracuje. Prognózy ROA jsou zaměřeny na soulad mezi vzděláváním a trhem práce v rámci dlouhodobého projektu POA (Project Onderwijs-Arbeidsmarkt), financovaného ministerstvy školství, kultury a vědy (OCW), hospodářství (EZ) a vnitra (BZK) a dalšími centrálními úřady. Prognózy se zpracovávajíkaždým druhým rokem, pětileté období přitom začíná rokem následujícím po jejich zveřejnění.

Původním účelem prognóz bylo před čtvrtstoletím především podpořit informovanou volbu studentů při výběru jejich vzdělávací dráhy a oboru studia. Dnes se však prognózy využívají při závažných rozhodováních nejen na řadě ministerstev a dalších veřejných úřadech (například v regionálních správách), ale také v soukromých podnicích, a mají značný mediální ohlas.

Nejnovější prognóza (v pořadí již jedenáctá) byla pod názvem Trh práce z hlediska vzdělání a povolání do roku 2018 (De arbeidsmarkt naar opleiding en beroep tot 2018) publikována v prosinci 2013 (pouze v nizozemštině) a současně se podrobné údaje z ní objevily také v internetovém online informačním systému o trhu práce (Arbeidsmarktinformatiesysteem – AIS). Mezi publikací a internetovým výstupem je však velký rozdíl, neboť prognóza uveřejněná na internetu je na mnohem podrobnější rozlišovací úrovni, přístup k ní je však omezen jen pro ty instituce, které se podílejí na financování projektu POA.

Cílem prognóz je zvýšit transparentnost a soulad mezi poptávkou a nabídkou kvalifikací na trhu práce a zjistit případně se objevující rozdíly, mezery nebo dokonce blížící se rizika. Prognózy poptávky trhu práce, tedy kvalifikačních požadavků, vycházejí z výsledků multisektorového makroekonomického modelu Athena, který provozuje Nizozemský institut pro ekonomické a politické analýzy CPB (Het Centraal Planbureau CPB – Bureau voor Economische Beleidsanalyse), jenž také zpracovává podrobné prognózy vývoje nizozemské ekonomiky ve 21 odvětvích.

Výsledky odvětvové prognózy zaměstnanosti transformuje již samotná ROA do prognózy potřeby kvalifikovaných pracovních sil ve 127 skupinách povolání. Projekci profesní struktury zaměstnanosti (povolání) pak překlápí pro 110 tzv. druhů ukončeného vzdělání, v nichž jsou kombinovány dvě dimenze: stupně a obory vzdělání. Mezi druhy vzdělání jsou zahrnuty všechny vzdělávací stupně, od základních škol až po vysoké školy (zvlášť ovšem pro univerzity a zvlášť pro vysoké odborné školy), z hlediska oborů vzdělání prognóza rozlišuje u univerzit (WO) 18 skupin oborů, u vysokých odborných škol (HBO) 16 skupin oborů. Prognóza zahrnuje dva zdroje nové poptávky po kvalifikovaných pracovních silách: rozšiřující poptávku (expansion demand), která zahrnuje vznik nových pracovních míst,nahrazující poptávku (replacement demand), která zahrnuje uvolněná pracovní místa po pracovnících odcházejících z pracovního trhu (především do důchodu).

Současně se zpracovávají projekce budoucí nabídky pracovníků s požadovanou kvalifikací – nových absolventů, ale i krátkodobě nezaměstnaných, kteří s nimi ucházejí o volná pracovní místa. Projekce nabídky je na druhé straně redukována o předpokládané odchody pracovníků do důchodu nebo z jiných příčin z pracovního trhu (viz také následující schéma prognostického modelu).

 

Stejně jako žádný jiný ekonomický model ani makroekonomický model Athena a další použitá metodologie ROA samozřejmě nemohou zcela přesně předvídat ekonomický vývoj Nizozemska, protože jsou založeny na řadě předpokladů a zahrnují tedy také řadu nejistot. Navíc trh práce je do jisté míry schopen samoregulace (například při nedostatku pracovních sil v určitém segmentu může reagovat zvýšením mezd, přilákáním pracovníků ze zahraničí apod.). Přesto se podle evaluačních analýz ukazují prognózy ROA správné asi z 80 %.

Na základě vztahu mezi nabídkou a poptávkou po různých druzích vzdělání ROA určuje kvalitativní ukazatel, který pro jednotlivé druhy vzdělání (stupně a obory) stanoví vyhlídky na trhu práce v pětistupňové škále (od very good po poor). ROA publikuje i další ukazatel šíře (rozpětí) uplatnitelnosti absolventů (spread indicator), který se vztahuje k možnosti najít si práci i v povoláních, která vyžadují podobnou nebo dokonce jinou kvalifikaci, než absolvent má (tento ukazatel je vlastně převrácenou hodnotou míry koncentrace pro různé úrovně a obory vzdělání, kterou používá SVP PedF UK).

Oba ukazatele tedy poskytují dosti dobrou představu o tom, s jakou pravděpodobností si mohou absolventi jednotlivých druhů vzdělání najít práci a kde všude se mohou dobře uplatnit. Díky tomu jsou uvedené informace dosažitelné a zajímavé i pro ty studijní obory, které nejsou zaměřeny na určitou skupinu povolání nebo segment trhu práce. Ukazatele se používají i na úřadech práce, například když se zjišťuje, v jaké šíři povolání napříč různými sektory pracují absolventi s daným druhem vzdělání, nebo když se hledá nejvhodnější typ rekvalifikací.

Prognózy ROA využívá Ministerstvo školství, kultury a vědy především při určování směrů vzdělávací politiky a jejích strategických priorit. Když například prognózy ukázaly, že v dalších letech se na pracovním trhu projeví nedostatek techniků na všech kvalifikačních stupních včetně inženýrů, vedlo to k vypracování národní strategie a tomu odpovídajícímu financování. Každoročně využívá ministerstvo prognózy ROA také jako vodítko pro stanovení počtu přijímaných do určitých oborů vzdělání.

Na úrovni vysokoškolských institucí jsou prognózy využívány například pro zdůvodnění zaváděných omezujících kvót, aby nedošlo k nadprodukci absolventů určitých oborů. Užívání prognóz ROA na institucionální úrovni ovšem není povinné a ministerstvo to po školách nevyžaduje.

Směrná čísla pro přijímání v medicínských oborech stanoví ministerstvo podle konkrétních doporučení, která od roku 2000 vydává nezávislá organizace ACMMP (Advisory Committee on Medical Manpower Planning, Capaciteits Orgaan). Týkají se přijímání na všechny úrovně zdravotnického vzdělávání a vycházejí z modelu založeném na poptávce zdravotnických zařízení a nabídce odborných pracovních sil v dlouhodobé perspektivě. Poslední doporučení vydané v roce 2011 bylo založeno na prognózách pro období do roku 2022 a do roku 2028 (The 2010 Recommendations for Medical Specialist Training).

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

De arbeidsmarkt naar opleiding en beroep tot 2018. ROA-R-2013/11. Researchcentrum voor Onderwijs en Arbeidsmarkt, Maastricht University, December 2013

Arnaud Dupuy: An evaluation of the forecast of the indicator of the labour market gap. ROA, Maastricht University 2009

Nye Veje. Fremtidens Videregående Uddannelsessystem.Bilag 2: ‘Landerapporter’, Bilag 2A Synteserapport. Analyse af strukturelle rammer for de videregående uddannelser i Norden og Nederlanden. Bilag 2C Landerapport: Nederlandene.Udarbejdet af Teknologisk Institut for Udvalg for Kvalitet og Relevans in de Videregående Uddannelser. Februar 2014

Finsko: Jak se určují počty přijatých studentů? Vysoké školství ve světě, 8. květen 2014

Reklamy

1 komentář

Filed under Ekonomika & VŠ, Nizozemsko, Všechny články, Řízení

One response to “Jak v Nizozemsku určují počty přijatých na vysoké školy

  1. Ježek

    Opět děkuji za velmi důležitý a čtivý článek. Všimněme si, jak u nás nyní mluvíme o nutnosti základního (rámcového) souladu struktury studijních programů s potřebami trhu práce. Zapomíná se, že jde o BUDOUCÍ trh práce. Ovšem tu budoucnost nemáme popsánu, máme jen velmi nebezoečné tendence posilování učňovského školství (s extrémně vysokou nezaměstnaností absolventů již v dnešní době), středního odborného školství (s nedostatečnou přípravou k dalšímu studiu) apod.
    Fr. Ježek

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s