Finsko: Jak se určují počty přijatých studentů?

V posledních letech se v řadě rozvinutých zemí světa stále více diskutuje o sladění počtu a struktury přijímaných na vysoké školy s potřebami a absorpčními možnostmi ekonomiky a trhu práce (viz například zajímavá diskuse v Dánsku). Narůstající problémy se zaměstnatelností a uplatněním absolventů jsou důsledkem jak výrazného růstu počtu vysokoškoláků, mnohdy navíc v nevhodné oborové struktuře, tak zpomalení dynamiky ekonomického vývoje a tvorby nových kvalifikovaných pracovních míst. V řadě zemí již ovšem přešli od diskusí k reálným krokům a přijali politická opatření, která mají vést ke sladění vývoje vysokého školství s požadavky pracovního trhu. Vzhledem k tomu, že problémy s uplatněním absolventů vysokých škol začínají narůstat i v České republice, Vysoké školství ve světě postupně představí zajímavé a pro nás inspirativní příklady takových politik a opatření. Dnes tedy začínáme Finskem, které je příkladem systému s centralizovanou regulací počtu a struktury přijímaných studentů.

Redakce Vysoké školství ve světě

Ve Finsku, které má poměrně dlouhou tradici prognózování vývoje ekonomiky, rozhodují o stanovení počtu přijímaných na vysoké školy (univerzity a polytechniky) předpokládané požadavky pracovního trhu. Počty přijímaných na jednotlivé vysoké školy se stanovují centrálně na Ministerstvu školství a kultury (Opetus- ja kulttuurministeriö). Směrná čísla se přitom určují pro všechny studijní programy (celkem 70 skupin oborů vzdělávání, ovšem zvlášť pro univerzity a zvlášť pro polytechniky). Stanovení směrných čísel pro různé obory studia na různých vzdělávacích institucích přitom probíhá ve dvou etapách. Pro ministerstvo tento úkol průběžně zpracovává podřízená organizace, řídící finské školství (Opetushallitus, anglicky Finnish National Board of Education), která ho ovšem neřeší pouze pro vysoké školství, ale pro celou vzdělávací soustavu.

V první etapě se nejdříve na základě projekce kvalifikačních požadavků finské ekonomiky určí, jaká pravděpodobně bude v patnáctiletém horizontu potřeba kvalifikace finské pracovní síly a v jakých proporcích mají mladí lidé procházet vzdělávací soustavou. Nástrojem pro tuto projekci je prognostický model Mitenna. Model Mitenna navazuje na prognózu vývoje finské ekonomiky podle modelu Vattage, který používá vládní Institut pro ekonomický výzkum (Valtion taloudellinen tutkimuskeskus, VATT) mimo jiné také pro projekce finské pracovní síly. Model Vattage přitom bere v úvahu vývoj ekonomiky a hospodářské politiky státu a ekonomické faktory, jako jsou tendence vývoje veřejné a soukromé spotřeby, úspor a daní, produkce a produktivity práce v jednotlivých odvětvích, vývoje investic, vývozu a dovozu apod.

Finská projekce kvalifikačních požadavků pomocí modelu Mitenna v sedmi navazujících krocích vlastně překládá dlouhodobou ekonomickou projekci potřeby pracovních sil do budoucích požadavků na průchod vzdělávací soustavou a počet absolventů v členění podle stupně a oboru vzdělání. Použití takového postupu ovšem znamená, že budoucí požadavky finského pracovního trhu vlastně předurčují či dokonce determinují vzdělávací nabídku, protože počet přijímaných do různých úrovní a oborů vzdělávání je z nich přímo odvozován. Celý postup lze znázornit prostřednictvím následujícího schématu.

V prvních dvou krocích je určován vývoj pracovních míst na finském trhu práce v potřebné struktuře jednotlivých odvětví a povolání (profesí). Ve třetím kroku projekce naopak určuje, kolik lidí a s jakým vzděláním a kvalifikací bude z trhu práce v následujících letech odcházet nebo měnit odvětví a povolání, v nichž působí. Ve čtvrtém kroku projekce stanovuje předpokládanou odvětvovou a profesní strukturu nově vznikajících pracovních míst stejně tak jako pracovních míst, která naopak z trhu práce zmizí. V dalším kroku se dohromady spojují kvalifikační požadavky na nová a na uvolněná pracovní místa. V šestém kroku se projekce zabývá tím, kolik absolventů jaké úrovně a oboru vzdělání má tedy přecházet na pracovní trh, aby se co nejvíce přiblížili vývoji kvalifikačních požadavků. V posledním sedmém kroku se projekce zaměřuje na to, kolik mladých lidí má v následujících letech vstupovat a procházet různými stupni a obory vzdělávání.

Uvedené metody projekce se samozřejmě neustále zdokonalují a tedy i mění, ale ve finské praxi jsou systematicky využívány již od roku 1999. Model Mitenna je dynamický, zahrnuje ekonomické prognózy, hodnocení expertů, přihlíží například ke specifikům jednotlivých odvětví nebo cílům vzdělávací politiky. Je použitelný na národní i regionální úrovni, může tedy brát v úvahu regionální rozdíly v ekonomice trhu práce i vzdělávací soustavě. Užívá řadu ukazatelů, jako jsou například různé vzdělávací dráhy absolventů, úspěšnost ve studiu, vícenásobné kvalifikace, zapojení na trhu práce nebo míra nezaměstnanosti. Používá také některé koeficienty stanovené ministerstvem, jež odrážejí budoucí účinky záměrů a opatření vzdělávací politiky.

V posledním období projekce pracuje s patnáctiletým horizontem; zatím poslední projekce byla publikována v roce 2012 s horizontem od roku 2010 do roku 2025 a s dvěma variantami vývoje: základní a cílovou. Dostupná je v podrobné finské verzi (Koulutus ja tyovoiman kysynta 2025; 205 stran) i ve zkrácené anglické verzi (Education, Training and Demand for Labour in Finland by 2025; 86 stran). Podobný typ projekcí funguje v řadě dalších zemí a z podobných principů vycházejí například i celoevropské projekce Cedefop zpracovávané v rámci jednoho z prioritních programů Evropské unie New Skills for New Jobs.

Základní standardní vládní dokument k rozvoji školství je ve Finsku plán vzdělávací a výzkumné politiky na období pěti let (tedy něco obdobného, jako jsou v České republice dlouhodobé záměry), který obsahuje také cíle a vývoj vzdělávací nabídky odvozené právě z projekce. Národní plán schvaluje vláda, které ho předkládá ministr školství vždy v předposledním roce končícího pětiletého období. Poslední schválený vládní dokument Vzdělávání a výzkum v letech 2011–2016 byl zveřejněn na začátku roku 2012 (Koulutus ja tutkimus vuosina 2011–2016).

Ve druhé etapě – po schválení plánu vzdělávací a výzkumné politiky vládou – pak probíhá vlastní stanovení počtu a oborové struktury přijatých studentů při jednání o pětiletém kontraktu mezi ministerstvem a každou jednotlivou vysokoškolskou institucí. Nejprve ministerstvo na základě projekce stanoví celkový počet přijímaných do jednotlivých oborů (studijních programů). Na to vzdělávací instituce reagují oznámením své kapacity, tedy počtu studijních míst, které mohou během následujících pěti let otevřít pro nově přijímané v jednotlivých studijních programech. Poté ministerstvo jedná s jednotlivými vysokými školami o tom, jaký konkrétní počet studentů a v jaké oborové struktuře budou přijímat v následujících pěti letech a jaký to bude představovat počet absolventů v různých programech studia.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Education, Training and Demand for Labour in Finland by 2025. Finnish National Board of Education, Juvenes Print – Suomen Yliopistopaino Oy, Tampere 2012

Koulutus ja tyovoiman kysynta 2025. Ennakointituloksia tulevaisuuden tyopaikoista ja koulutus-tarpeista. Opetushallitus ja tekijät, Juvenes Print – Suomen Yliopistopaino Oy, Tampere 2012

Koulutus ja tutkimus vuosina 2011-2016. Kehittämissuunnitelma. Opetus- ja kulttuuriministeriön julkaisuja 2012:1

Nye Veje. Fremtidens Videregående Uddannelsessystem,Bilag 2: ‘Landerapporter’, Bilag 2A Synteserapport. Analyse af strukturelle rammer for de videregående uddannelser i Norden og Nederlanden. Bilag 2B Landerapport: Finland. Udarbejdet af Teknologisk Institut for Udvalg for Kvalitet og Relevans in de Videregående Uddannelser. Februar 2014

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Ekonomika & VŠ, Finsko, Všechny články, Řízení

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s