Nárůst kvalifikačních požadavků v oblasti STEM

V současné americké diskusi o zaměstnatelnosti a požadavcích pracovního trhu je jednou z nejvíce kontroverzních otázek, zda a do jaké míry je na pracovním trhu dostatek nebo nedostatek pracovníků s kvalifikací ve vědních, technologických a inženýrských oborech, jež se běžně označují akronymem STEM (Science, Technology, Engineering & Mathematics). Do této diskuse podstatným příspěvkem zasáhla nová zpráva Revisiting the STEM Workforce, A Companion to Science and Engineering Indicators 2014, kterou Národní vědecká rada (National Science Board, NSB) publikovala v dubnu 2015.

Zpráva totiž konstatuje, že tradiční rozdělení pracovních míst (jobs) podle toho, zda takovou (STEM) kvalifikaci vyžadují nebo ne, ztratilo smysl, neboť rozdíly mezi nimi se již delší dobu stírají. Jak uvedl předseda NSB Dan Arvizu, „větší smysl má diskutovat o tom, zda ve Spojených státech vytváříme pracovní sílu, která má dostatečnou kvalifikaci v těchto oborech (STEM-capable workforce), a zda má každý přístup ke kvalitnímu vzdělávání, které tyto obory zahrnuje“. Zpráva na závěr konstatuje, že STEM znalosti a dovednosti jsou nezbytné prakticky pro všechna povolání a že takto kvalifikovaná pracovní síla (STEM workforce) je klíčová pro inovační výkonnost a konkurenceschopnost USA.

Vzhledem k dlouhodobé diskusi o potřebě či nepotřebě znalostí z matematiky (a maturity z ní) a z dalších přírodovědných a technických oborů, která probíhá i v České republice, je nová zpráva NSB nepochybně velmi inspirativní i pro nás.

Redakce Vysoké školství ve světě

Nová zpráva Národní vědecké rady Revisiting the STEM Workforce, A Companion to Science and Engineering Indicators 2014 je nejnovějším z řady podkladů NSB, které přinášejí kvalitní údaje a analýzy pracovní síly s kvalifikací v oborech STEM. Patří mezi ně především soubory indikátorů Science and Engineering Indicators publikované každým druhým rokem. A právě z jejich posledního vydání z roku 2014 (k dispozici je nejen samotná zpráva, ale i její výtah a také interaktivní online verze) vychází nová zpráva NSB, která na základě dosavadního vývoje formuluje obecnější závěry a podstatně mění a rozšiřuje dnešní představy o potřebě takové kvalifikace v ekonomice 21. století.

NSF a NSB

Národní vědecký fond (National Science Foundation, NSF) je nezávislá federální organizace, která financuje základní výzkum a vzdělávání ve všech oblastech vědy a inženýrství. Ve fiskálním roce 2015 má rozpočet 7,3 miliardy dolarů. Poskytuje z nich granty téměř dvěma tisícům vysokých škol i jiných institucí. Každým rokem dostává kolem 48 tisíc žádostí a uděluje asi 11 tisíc grantů. Přes 600 milionů dolarů ročně je určeno na expertizy a servisní kontrakty.

Národní vědecká rada (National Science Board, NSB) určuje koncepci i strategii NSF, je poradním orgánem prezidenta i Kongresu v otázkách vědy a inženýrství. 24 členů rady jmenovaných především z akademické i podnikové sféry na šestileté období reprezentuje různé vědecké a inženýrské obory, 25. členem je ex officio ředitel NSF.

Zpráva NSB dokládá, že nejenom stále stoupá počet pracovních míst (jobs) v povoláních, která vyžadují přinejmenším bakalářský diplom přímo v oborech STEM a jsou tak i oficiálně klasifikována (tzv. S&E occupations), ale potřeba takové (STEM) kvalifikace se značně rozšiřuje i na pracovních místech, která ji podle dřívější klasifikace nevyžadovala. Rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi pracovních míst se totiž dlouhodobě stírají (definice jednotlivých kategorií a požadované kvalifikace viz v následujícím boxu).

Termíny STEM a S&E a odpovídající kategorie povolání

Zpráva NSB rozlišuje dva klíčové termíny – STEM a S&E. Termín STEM (Science, Technology, Engineering & Mathematics) se již delší dobu běžně používá i v diskusích o potřebách americké ekonomiky a trhu práce, ale není vlastně přesně definován. Naproti tomu indikátory pravidelně vydávané NSB a NSF tradičně užívají užší a přesné vymezení, které obsahuje jen dvě velké oblasti ScienceEngineering (S&E), a podle toho rozlišují tři kategorie povolání (S&E occupations, S&E-related occupationsnon-S&E occupations).

Termíny STEM a pracovní síla STEM se ve zprávě užívají tehdy, když se jedná o celkovou charakteristiku pracovní síly a význam těchto oborů pro ni. Termíny S&E pracovní síla, S&E povolání, S&E příbuzná povolání a non-S&E povolání používá zpráva tehdy, když se jedná o indikátory a odpovídající klasifikaci povolání. Rozdíly jsou také v požadovaném vzdělání: u termínu S&E jde o vysokoškolské, tedy alespoň o bakalářské, u termínu STEM však může jít i o pracovníky s certifikáty nižší úrovně, pokud pracují v povoláních, která vyžadují kvalifikaci v odpovídajících čtyřech oborech STEM.

Definice jednotlivých termínů užívaných v systému indikátorů jsou přehledně uvedeny v následující tabulce:

S&E pracovní síla (S&E workforce) zahrnuje:

  • pracovníky s alespoň bakalářským diplomem v S&E nebo v S&E příbuzných oborech
  • absolventy vysoké školy (college graduates) zaměstnané v S&E nebo v S&E příbuzných povoláních bez ohledu na vystudovaný obor (pracovníci ve zdravotnictví jsou zahrnuti mezi S&E příbuzná povolání

S&E povolání zastávají:

  • absolventi počítačových věd a matematiky
  • výzkumníci v biologických oborech (například biologové, environmentalisté, zemědělští experti)
  • výzkumníci ve fyzikálních oborech (například fyzici, chemici, geologové)
  • výzkumníci ve společenských oborech (například psychologové, ekonomové, sociologové)
  • pracovníci v inženýrských povoláních
  • vysokoškolští (postsekundární) učitelé v S&E oborech

S&E příbuzná povolání zastávají:

  • pracovníci ve zdravotnictví (např. lékaři, audiologové, ošetřovatelky)
  • vedoucí a ředitelé v S&E oborech
  • učitelé S&E oborů na sekundárních školách
  • jiná povolání příbuzná S&E (např. pojistní matematici, architekti)

Non-S&E povolání jsou všechna ostatní.

Následující graf Pracovníci ve vědeckých a inženýrských povoláních (S&E) ukazuje dynamiku vývoje v období 2003–2010. Je zřejmé, že se v uvedeném období zvýšil nejen počet pracovních míst v povoláních vyžadujících přímo tuto kvalifikaci (S&E occupations), ale mnohem více se STEM kvalifikace považuje za potřebnou v povoláních, která tak klasifikována původně nebyla (tedy v kategoriích S&E-related occupationsnon-S&E occupations).

V povoláních klasifikovaných jako S&E pracovalo v roce 2010 asi 5,4 milionu pracovníků (z nichž 87 % skutečně diplom bakaláře mělo, o 9 % více než v roce 2003), ale to, že pracovní místo, které zastávají, vyžaduje vědeckou nebo inženýrskou kvalifikaci (S&E expertise) nejméně na úrovni bakaláře, uvedlo 16,5 milionu pracovníků, tedy třikrát více. Patřili mezi ně i ti, kteří pracovali v povoláních, jako jsou obchod, marketing a management.

Navíc se předpokládá, že v dalších letech potřeba kvalifikace v oborech STEM, respektive v povoláních S&E dále poroste. Ve zprávě je to dokumentováno připojenou tabulkou Počet zaměstnaných ve STEM/S&E povoláních podle požadovaného vzdělání. Tabulka ilustruje i další trend, totiž že potřeba takto kvalifikovaných pracovníků poroste na všech úrovních vzdělání. Kromě pracovníků s požadovaným alespoň bakalářským diplomem (professional STEM workforce) jsou to především pracovníci s kvalifikací na středoškolské úrovni nebo s certifikátem nižší než bakalářské úrovně po dvouleté technické přípravě (technical STEM workforce).

Podle studie The Hidden STEM Economy Jonathana Rothwella, který využil údaje periodického průzkumu kvalifikačních požadavků jednotlivých povolání v americké ekonomice (O*NET 2011), v ní pracuje až 26 milionů pracovníků s požadovanou profilovou kvalifikací alespoň v jednom oboru STEM, to jest asi jedna pětina celkové pracovní síly USA. Tento podíl se od průmyslové revoluce asi zdvojnásobil, v roce 1850 byl menší než 10 %. V USA asi polovinu těchto STEM pracovních míst zastávají pracovníci, kteří nemají ani bakalářský diplom.

„Pracovní místa vyžadující STEM kvalifikaci dnes expandují mnohem rychleji, než když byl před 65 lety NSF založen,“ řekl předseda NSB Dan Arvizu. „Nové obory a vzrůstající důležitost STEM dovedností v povoláních a na pracovních místech (jobs), která tradičně nepokládáme za STEM pracovní místa, vyžaduje, abychom revidovali naši představu toho, co je STEM pracovník.“

Zpráva NSB podtrhuje, že neexistuje konsensuální definice STEM pracovníků. Podle dnes užívaných definic zahrnují STEM pracovníci rozmanité zaměstnance širokého spektra oborů a povolání, kteří mají nějaký certifikát ve STEM oborech, od diplomů nižší úrovně, než je bakalářský, až po Ph.D., a dokonce mohou zahrnovat i pracovníky bez STEM diplomu/certifikátu, kteří však pracují ve STEM povoláních.

Co pokládáme za typickou STEM pracovní sílu, je totiž ve skutečnosti složitým souhrnem dílčích shluků pracovní síly. Každý ze shluků má svůj vlastní „příběh“, který vychází z různých charakteristik odvětví, povolání, úrovně vzdělání a řady dalších proměnných. Generalizace nemohou zachytit tuto složitost a rozmanitost a zpráva například uvádí, že i povolání počítačový a informatický odborník ve skutečnosti zahrnuje deset docela odlišných povolání. Podrobné zkoumání ukazuje, že pracovní dráhy jednotlivých pracovníků se STEM znalostmi a dovednostmi ani zdaleka nejsou lineární.

Místopředseda NSB Kelvin Droegemeier, který také předsedá výboru NSB pro S&E indikátory, prohlásil, že „je už načase si přestat představovat, že od STEM diplomu vede přímá dráha ke STEM práci. Diplom v S&E oborech otevírá cestu k mnoha zaměstnáním, a to ve STEM oborech stejně jako v non-STEM oborech. Překvapilo nás, že ačkoli asi polovina absolventů s S&E diplomy pracuje v non-STEM povoláních, většina z nich soudí, že jejich práce má vztah k jejich diplomu (k S&E vzdělání, které absolvovali)“.

Droegemeier dále řekl: „Neměli bychom se ptát, ‘kolik STEM pracovníků potřebujeme’, ale ‘jaké znalosti a dovednosti pracovníci v USA potřebují, aby byli úspěšní v současnosti i v budoucnosti’. Když jsme zahájili tento projekt, chtěli jsme přispět do diskuse, kolik STEM pracovníků potřebuje naše země, aby byla konkurenceschopná, ale zjistili jsme, že tuto kvalifikaci potřebují miliony těch, kteří nejsou pokládáni za STEM pracovníky, a že naše podniky pracovníky s těmito kvalifikacemi zkrátka potřebují, aby obstály v globální soutěži.“

Zpráva přinesla tři zásadní zjištění. Za prvé je STEM pracovní síla rozsáhlá a je klíčová pro inovace i konkurenceschopnost. Je různě definována a skládá se z mnoha dílčích shluků pracovní síly. Za druhé STEM znalosti a dovednosti vedou k mnoha dynamickým kariérám, stejně tak ve STEM povoláních jako k non-STEM povoláních. A za třetí otevírání, posilování a evaluace těchto rozmanitých kariér je podstatné pro vzájemně se posilující cíle národní i individuální prosperity a konkurenceschopnosti.

Předseda NSB Dan Arvizu prohlásil, že „poselstvím zprávy je, že STEM znalosti a dovednosti dávají jednotlivcům příležitost a národu schopnost obstát v konkurenci. Je absolutně nezbytné zajistit přístup ke kvalitnímu vzdělání všem potenciálním studentům na všech úrovních i již zaměstnaným ve všech etapách jejich pracovní dráhy. Je to náročný cíl, ale jak věříme, ten správný a doufáme, že i ostatní klíčoví lidé ve vládě, ve vzdělávacím systému a v podnicích se přidají k NSB v hledání cest, jak jej dosáhnout“.

Zpráva NSB tak podstatně přispívá do diskuse o jednom z nejspornějších problémů americké vzdělávací politiky, která probíhá na mnoha úrovních a mnoha způsoby, totiž zda mají Spojené státy nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve STEM oborech.

Již loni NSB varovala, že Spojené státy ztrácejí svou pozici na globálním trhu vědy, výzkumu a vývoje a že americké firmy, které podnikají v oborech STEM, využívají stále častěji zahraniční pracovníky, z nichž mnozí absolvovali americké vysoké školy. Podle údajů, které letos v dubnu publikovalo statistické centrum NSF (National Center for Science and Engineering Statistics, NCSES), se v roce 2013 zvýšil počet zahraničních studentů, zapsaných na amerických vysokých školách v odpovídajících STEM oborech, zatímco podíl amerických studentů v nich již druhým rokem klesal.

Loni v listopadu také prezident Obama požádal imigrační orgány o prodloužení období, po které mohou zahraniční absolventi po dokončení americké vysoké školy v zemi zůstat a pracovat. Položil tehdy otázku, zda Amerika vzdělává ty nejlepší a nejchytřejší jenom proto, aby je pak poslala domů, kde budou podnikat a působit jako konkurence USA, anebo zda jim má umožnit, aby zůstali a vytvářeli nová pracovní místa, zakládali nové podniky a formulovali nová odvětví rozvoje.

Tyto otázky živí i další spory, jako zda cizí studenti ubírají místa na vysokých školách domácím a zdali zahraniční dělníci obdobně ubírají pracovní místa domácím, když se spokojí s nižší mzdou. Na březnovém slyšení v senátním výboru s tématem Reforma imigrace je nutná pro ochranu amerických kvalifikovaných dělníků prohlásil profesor Hal Salzman z Rutgersovy university, že legislativní návrhy, jak usnadnit práci zahraničních dělníků v USA, budou mít patrně další následky a budou deformovat americké vysoké školství. „Již dnes se některé magisterské programy zaměřují primárně na zahraniční studenty v rámci svého podnikatelského modelu orientovaného na zvyšování příjmů vysokoškolské instituce spíše než na poskytování kvalitního vzdělávání.“

Jonathan Rothwell z význačného washingtonského think-tanku Brookings Institution zdůraznil, že nová zpráva NSB, která do jisté míry navazuje na jeho studii z roku 2013, „uznala velkou rozmanitost povolání, která vyžadují STEM dovednosti, i různost cest, jak si je osvojit“ a že „to má významné důsledky pro naše představy o vzdělávání lidí ve všech věkových kategoriích“. Přesto zprávě vytkl, že je „příliš neutrální“ a že se přímo nepostavila proti „falešným tvrzením“ hrstky učenců, že v USA žádný nedostatek STEM pracovníků není.

Zaznívají však i názory opačné. Jedním z nich je profesor Norm Matloff z University of California, který naopak prohlásil, že zpráva nemůže být neutrální, když řada institucí, s kterými to NSB konzultovala, jako je Brookings Institution nebo Information Technology and Innovation Foundation, dostává finanční podporu od podniků, jako je Microsoft, Google nebo IBM, a že se „tím NSB jasně staví na jejich stranu. Je skandální, že tak jedná organizace federální vlády.“

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Mary Beth Marklein: Report urges rethink on demand for STEM expertise. University World News, 24 April 2015, Issue 364

National Science Board: Revisiting the STEM Workforce, A Companion to Science and Engineering Indicators 2014. Arlington, VA: National Science Foundation (NSB-2015-10) 2015

National Science Board, Press Release 15-040: Revisiting the STEM workforce.

National Science Board: Science and Engineering Indicators Digest. National Science Foundation, National Center for Science and Engineering Statistics (NCSES), February 2014

National Science Board: STEM Education Data and Trends 2014. National Science Foundation, STEM Education Resource, 2014

Jonathan Rothwell: The Hidden STEM Economy. Metropolitan Policy Program at Brookings, 2013

Advertisements

Napsat komentář

Filed under USA, Výuka, Výzkum, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s