Jak se o počtu přijatých rozhoduje v USA

Expanze počtu studentů a absolventů vysokých škol v posledních letech nepochybně vede v řadě rozvinutých zemí k narůstajícím problémům s uplatněním vysokoškoláků v praxi. Problémy spojené s vysokým počtem studentů a absolventů navíc významně prohloubila ekonomická krize po roce 2008. Proto se také ve vysokoškolské politice mnoha zemí zvyšuje důraz na těsnější propojení rozvoje vysokého školství s kvalifikačními požadavky pracovního trhu. Přestože jde o naprosto zřetelnou obecnou tendenci ve vývoji vysokoškolských systémů rozvinutých zemí, lze zároveň téměř v každé zemi nalézt dosti odlišné způsoby řešení uvedených problémů. Proto Vysoké školství ve světě postupně zpracovává a zveřejňuje případové studie z některých zemí (viz například případové studie o Finsku, o Nizozemsku nebo o Švédsku), díky nimž si čtenář může učinit konkrétnější představu o tom, co se pod obecnou tendencí vlastně skrývá. Dnes tedy pokračujeme případovou studií o USA.

Redakce Vysoké školství ve světě

Vztah mezi kvalifikačními potřebami ekonomiky a přijímáním studentů na vysoké školy je v USA řešen jinak než v rozvinutých zemích kontinentální Evropy. Vychází především z odlišných historických a kulturních tradic, kvůli nimž jsou mnohá řešení do Evropy jen obtížně přenositelná. Rozdílné je především tržní chápání vztahů mezi vysokou školou, studentem (občanem) a státem a odlišná úloha státu a dalších veřejných institucí. Pokusíme se charakteristiky amerického modelu alespoň stručně shrnout.

Odrazem navzájem provázané individuální svobody a osobní zodpovědnosti je ve vysokém školství v USA vysoké školné, které platí studenti a jejich rodiny a které pokrývá významnou část příjmů vysokých škol (podíl školného na celkových příjmech vysokých škol se jen na veřejných vysokých školách za posledních dvacet pět let téměř zdvojnásobil, z 25 % na 47 %; na soukromých vysokých školách je samozřejmě ještě podstatně vyšší a činí kolem dvou třetin až tří čtvrtin jejich příjmů). Ve financování veřejných vysokých škol hrají určitou úlohu také orgány daného státu Unie jako zřizovatele těchto institucí. Avšak úloha federálních a dalších veřejných orgánů, ale i mnoha soukromých subjektů spočívá především v podpoře studentů při placení školného formou různých stipendijních programů (viz graf Podpora pregraduálních studentů podle typu a zdroje) zaměřených na určitou část studentů, která je vymezena na základě definovaných kritérií (například sociálně znevýhodnění studenti, mimořádně talentovaní, úspěšní sportovci apod.).

Studenti amerických vysokých škol nesou tedy sami odpovědnost za volbu své vzdělávací dráhy (jaké úrovně vzdělání chtějí dosáhnout) i konkrétní instituce a oboru studia. Důsledky správné či chybné volby totiž dopadají především na ně samotné. Za správnou volbu se přitom považuje především to, že absolvování vysoké školy vedlo k získání odpovídajícího a zajímavého pracovního místa s dostatečným příjmem, který absolventovi umožní realizovat jeho životní plány, ale také splácet půjčku na školné. Chybnou volbu studia mohou absolventi vnímat jako vyhozené peníze, ať už celé školné platili spolu se svými rodiči přímo nebo mnohem častěji splácejí půjčku, kterou si na uhrazení školného museli vzít (viz graf Z jakých zdrojů platí typická americká rodina studium).

V modelu, kde klíčovou úlohu má rozhodnutí samotného studenta o volbě vzdělávací dráhy a zodpovědnost, kterou tím na sebe bere, spočívá úloha státu (a dalších veřejných i privátních subjektů) samozřejmě také v tom, že potenciálním studentům zajistí dostatek informací, aby se na jejich základě mohli rozhodovat co nejsprávněji. Čím více studentů se totiž správně rozhoduje, tím celý systém funguje racionálněji a efektivněji.

Rozhodování se týká jak přímo charakteristik studia (jako například školou nabízené obory a programy studia, míra studijní úspěšnosti, stravování, ubytování a další služby) a požadované výše školného, tak uplatnění budoucích absolventů, které vlastně rozhoduje o tom, jak výhodná byla volba a jak návratná je investice, kterou student učinil. Propojení těchto informací a posílení jejich vlivu na rozhodování o volbě studia je přitom základem probíhající reformy amerického vysokého školství (blíže například Prezident Obama představil vysokoškolskou reformu). Ministr školství Arne Duncan v této souvislosti hovoří o absolventech vysokých škol jako o motorech změn nebo nositelích reformy.

Z hlediska uplatnění budoucích absolventů se americká vláda snaží podporovat studenty při jejich rozhodování především ve dvou směrech: zaprvé, aby měli dostatek informací o zaměstnatelnosti, uplatnění a příjmech absolventů vysokých škol na pracovním trhu (tedy o přechodu vysokoškoláků ze vzdělávání na pracovní trh), a zadruhé, aby získali informace o předpokládaném dalším rozvoji nebo naopak útlumu jednotlivých povolání a kvalifikačních požadavků v americké ekonomice. Na oba uvedené směry informační podpory studentů v této případové studii o USA upozorníme.

Americká administrativa potřebné informace prostřednictvím svých institucí buď sama připravuje nebo podporuje tímto směrem zaměřené programy a projekty různých veřejných i soukromých subjektů. Podporuje také nejrůznější kanály, kterými se tyto informace ke studentům dostávají. Nikoho samozřejmě nepřekvapí, že v posledních letech pro to masivně využívá internet, avšak v americkém kontextu nelze nezmínit také historicky velmi rozvinutý, propracovaný a využívaný systém kariérového poradenství, který s informacemi o uplatnění absolventů a o budoucnosti povolání extenzivně pracuje.

Přechod absolventů ze vzdělávání na pracovní trh

Iniciativ zaměřených na získávání, zpracování, analýzu a zprostředkování informací o uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu je v USA značné množství, takže samozřejmě zmíníme jen některé z nejvýznamnějších. Půjde o programy nebo projekty Centra pro vzdělání a pracovní sílu na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu, Národní asociace zaměstnavatelů a vysokých škol, organizace College Measures a konečně i o vládní program Informačního Centra informací o dostupnosti a transparentnosti vysokých škol a jeho College Scorecard.

Centrum pro vzdělání a pracovní sílu na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu (Center on Education and the Workforce, CEW, Georgetown University) je dlouhodobě financováno především z grantů dvou velkých soukromých nadací (Lumina Foundation for EducationBill & Melinda Gates Foundation). Ve svých odbornou veřejností vysoce ceněných zprávách a studiích se zabývá zvláště přechodem absolventů vysokých škol ze vzdělávání do práce (například důvody vyšší míry nezaměstnanosti v letních měsících, kdy absolventi opouštějí vysoké školy), jejich zaměstnatelností a uplatněním na pracovním trhu.

CEW již třikrát (2012, 2013 a 2014) publikovalo zprávu s názvem Hard Times: College Majors, Unemployment and Earnings, která rozebírá míru nezaměstnanosti a pracovní příjmy absolventů podle podrobně členěného oboru získaného vysokoškolského vzdělání (zpráva uvádí ukazatele za více než sto oborů). Nesleduje přitom jen čerstvé absolventy bakalářského studia (recent graduates jsou definováni jako bakaláři ve věku od 22 do 26 let), ale také zkušené absolventy bakalářského studia (experienced graduates jsou definováni jako bakaláři ve věku od 30 do 54 let) a zkušené absolventy graduálního studia (graduate degree holders jsou definováni jako absolventi magisterské nebo vyšší úrovně ve věku od 30 do 54 let).

Soukromá organizace Národní asociace zaměstnavatelů a vysokých škol (The National Association of Colleges and Employers, NACE) se dlouhodobě zbývá vztahem mezi oběma sférami a propojuje především poradenská pracoviště a profesní poradce na vysokých školách (zahrnuje zhruba 2 tisíce vysokoškolských institucí) a personální pracovníky zaměřené na vztahy s univerzitami a na nábor nových absolventů u zaměstnavatelských organizací (zahrnuje kolem 3 tisíc organizací zaměstnavatelů). NACE pravidelně realizuje různá šetření mezi studenty a absolventy vysokých škol a zaměstnavateli vysokoškoláků. Například Student Survey se zabývá především profesními plány, očekáváními a preferencemi studentů posledních ročníků bakalářského studia. Pravidelný Salary Survey, realizovaný každý rok mezi zaměstnavateli absolventů, pojednává o nástupních platech absolventů podle úrovně diplomu, oboru studia a odvětví, kam vysokoškoláci nastupují.

Rozpětí nástupních platů absolventů vysokých škol podle oboru studia (2013)

Rovněž od zaměstnavatelů jsou získávány informace pro Job Outlook, který ukazuje, v jakých odvětvích a z jakých oborů studia budou zaměstnavatelé shánět absolventy v následujícím roce, jaké na ně mají požadavky z hlediska kvalifikací a dovedností a jak budou provádět nábor absolventů. Zaměstnavatelé pro Job Outlook Survey hodnotí mimo jiné také jednotlivé dovednosti absolventů vysokých škol, kteří u nich již pracují.

Zajímavé a v souvislosti s vládní reformou vysokého školství také perspektivní jsou i programy a projekty organizace College Measures, která se zabývá propojením informací a dat o vysokých školách s informacemi o uplatnění absolventů na pracovním trhu. Cílem jejího hlavního dlouhodobého programu ESM (Economic Success Metrics Program) je analyzovat, jaký je vztah mezi absolvovanou vysokou školou, stupněm a oborem získaného vysokoškolského vzdělání a uplatněním absolventů na pracovním trhu. Do programu (podporovaného z veřejných prostředků i z grantů soukromých nadací, jako je Lumina Foundation for Education) se zapojilo již několik států USA (Arkansas, Colorado, Florida, Tennessee, Texas a Virginia) se všemi vysokými školami, které zřizují, a individuálně řada dalších veřejných i soukromých vysokých škol.

V roce 2013 College Measures zveřejnila srovnávací zprávu z prvních pěti států Unie, která ukazuje rozdílné uplatnění čerstvých absolventů univerzit i dvouletých odborných vysokých škol po vstupu na trh práce (Higher Education Pays: But a Lot More for Some Graduates Than for Others). Na začátku letošního roku k ní přibyla ještě samostatná zpráva za vysoké školy ve státu Florida (Higher Education Pays: Measuring the Economic Security of Florida’s Postsecondary Graduates). V souhrnu je podle College Measures možné v uplatnění studentů a výši jejich pracovních příjmů zaznamenat čtyři zásadní zjištění, která pravděpodobně platí nejen pro vysoké školy ve všech zapojených státech Unie, ale v celých USA:

1) některé odborné certifikáty z dvouletých odborných vysokých škol jsou na trhu práce užitečnější než bakalářský titul (například absolventi dvouletých technických oborů mají vyšší příjmy než bakaláři);

2) absolventi prestižních státních univerzit vydělávají sice více než absolventi menších regionálních škol, ale rozdíly nejsou v průměru příliš veliké;

3) pro výši příjmů je důležitější obor studia než to, na jaké univerzitě nebo vysoké škole student studoval – nejméně vydělávají absolventi humanitních a uměleckých oborů a nejvíce absolventi technických oborů;

4) mezi absolventy oborů STEM (science, technology, engineering, mathematics), které jsou považovány za klíčové pro konkurenceschopnost země, vydělávají nejméně absolventi přírodovědných oborů.

V následujícím grafu, převzatém ze srovnávací studie pěti států USA, je znázorněn průměrný roční pracovní příjem čerstvých absolventů bakalářského a magisterského studia.

Další tabulka, převzatá z letošní studie o absolventech vysokých škol ve státu Florida, ukazuje obory s nejnižším a nejvyšším průměrným ročním pracovním příjmem čerstvých absolventů bakalářského studia na jednotlivých univerzitách.

Na závěr této části je třeba ještě zmínit, že přímo pod americkým Ministerstvem školství (U. S. Departement of Education) vznikla a postupně se rozvíjí informační databáze Centra informací o dostupnosti a transparentnosti vysokých škol (College Affordability and Transparency Center). Zatím je zaměřená především na charakteristiky jednotlivých vysokých škol a studijních programů a na výši požadovaného školného, možnosti získat stipendium nebo snížení školného. Ještě v letošním roce se však v takzvaném College Scorecard mají objevit také informace o míře nezaměstnanosti, uplatnění a příjmech absolventů podle stupně a oboru získaného vysokoškolského vzdělání.

Případová studie o USA se v dalším pokračování zaměří na projekce kvalifikačních požadavků a potřebu vysokoškoláků na americkém pracovním trhu.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Prezident Obama představil vysokoškolskou reformu. Vysoké školství ve světě, 12. listopad 2013

Ztracená generace amerických vysokoškoláků? Vysoké školství ve světě, 9. leden 2014

Reformy amerického vysokého školství na obzoru. Vysoké školství ve světě, 25. březen 2013

Prezidentské volby a americké vysoké školství. Vysoké školství ve světě, 6. listopad 2012

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Ekonomika & VŠ, USA, Všechny články, Řízení

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s