Ztracená generace amerických vysokoškoláků?

Americká společnost je dnes v paradoxní situaci. Na jedné straně v ní existuje silné přesvědčení, že ve světě globální konkurence je vysokoškolské vzdělání cestou k prosperitě jak zemí, tak i jednotlivců. A přeci úroveň vzdělanosti ve Spojených státech, která byla kdysi předmětem závisti celého světa, v posledních letech zaostává. Přestože ještě v roce 1995 byly USA na světové špičce z hlediska podílu vysokoškolsky vzdělané populace, dnes jsou mezi vyspělými státy OECD až na 12. místě. Výhodnost investic do vzdělávání nikdy nebyla průkaznější a řada amerických výzkumů ukazuje, že vysokoškolské vzdělání má přímý, pozitivní a trvalý vliv na uplatnění a příjmy jeho nositelů. Přesto však stále více absolventů vysokých škol nachází jen méně kvalifikovanou a hůře placenou práci.

V roce 2013 se v USA na toto téma objevily hned dvě nové publikace: ekonomická analýza údajů amerického Úřadu pro statistiku práce (U.S. Bureau of Labor Statistics), kterou zpracoval tým vedený profesorem Richardem Vedderem z Ohio University (Why Are Recent College Graduates Underemployed? University Enrollments and Labor-Market Realities), a výsledky rozsáhlého sociologického průzkumu absolventů vysokých škol, jež zveřejnila i u nás známá mezinárodní poradenská společnost McKinsey (Voice of the Graduate). Nejvýznamnější závěry obou rozdílných výzkumných postupů jsou dosti obdobné: reálná zkušenost řady čerstvých absolventů vysokých škol je jiná než závěry některých akademických studií, neboť uplatnění amerických absolventů na trhu práce se postupně zhoršuje. Využití potenciálu, který vysokoškolské vzdělání nabízí, závisí totiž na mnoha okolnostech a ani zdaleka není vždy úspěšné.

Redakce Vysoké školství ve světě

Na předních stránkách amerických novin se v posledních letech lze dočíst znepokojující zprávy o snižující se hodnotě a efektivitě vysokoškolského vzdělávání a zadlužování vysokoškolských studentů (viz například Stane se školné v USA novou dluhovou bublinou? nebo Studentské půjčky a školné – několik zkušeností z USA a odjinud). Proto má toto téma své místo i v reformních programech obou hlavních amerických politických stran (viz například Prezidentské volby a americké vysoké školství).

Rostoucí náklady na vysokoškolské studium a dluhy, do kterých se mnozí studenti a jejich rodiny dostávají, vyvolávají otázky o skutečné hodnotě takové investice, přičemž celá diskuse je zarámována všeobecnou kritikou tradičních konzervativních postupů a vysokých nákladů většiny vysokoškolských institucí.

Rovněž zaměstnavatelé se pozastavují nad tím, že řada absolventů vysokých škol nastupuje do práce bez dovedností a návyků, které jsou třeba k úspěšnému výkonu povolání. Boj o pracovní místa je přitom tvrdý, ale významná je také skutečnost, že v posledních dvaceti letech se celý trh práce radikálně změnil. Roste poptávka po uchazečích o pracovní místa, která vyžadují stále více specializované dovednosti. A ty absolventi v dostatečné míře skutečně nemají.

Vývoj počtu vysokoškoláků a pracovních míst

Závažné téma, které podle společnosti McKinsey přinášejí do americké diskuse absolventi vysokých škol, je efektivita vysoké školy coby „spojnice“ mezi střední školou a trhem práce. Zde je patrný velký nevyužitý potenciál a značné příležitosti ke zlepšení pro vzdělavatele, vedení institucí a další aktéry. Absolventi vysokých škol na jedné straně vidí závažné problémy a nedostatky vztahující se k jejich studiu a ke vzdělání, které jim vysoká škola poskytla, na druhé straně však také vnímají obrovské příležitosti, které se jim díky vysokoškolskému vzdělání otevírají.

Autoři ekonomické analýzy však poukazují na jinou a asi nejdůležitější příčinu zhoršujícího se uplatnění absolventů: na americkém pracovním trhu prostě není pro vysokoškoláky dostatek odpovídajících pracovních příležitostí.

Podíl vysokoškoláků s alespoň bakalářským diplomem v celkové pracovní síle se jen za posledních 20 let (mezi roky 1990–2010) zvýšil z 20 % na více než 30 % (v roce 1950 jejich podíl činil zhruba 6 % a v roce 1970 asi 11 %). Nárůst vysokoškolských pracovních míst ovšem tak rychlý zdaleka nebyl, takže na pracovním trhu vznikla značná nerovnováha, kdy počet zaměstnaných vysokoškoláků je téměř o polovinu vyšší než počet vysokoškolských pracovních míst (viz následující graf).

Důsledkem však – podobně jako v jiných vyspělých zemích – není ani v USA výraznější růst míry nezaměstnanosti vysokoškoláků, protože nezaměstnanost všech vzdělanostních skupin se vyvíjí spíše v závislosti na stádiu ekonomickém cyklu než na dostupnosti kvalifikačně vhodných pracovních míst. Lidé s vyšším vzděláním se zkrátka jen přesouvají na kvalifikačně méně náročné pozice.

Je zřejmé, že všech téměř 42 milionů amerických vysokoškoláků nemůže pracovat na vysokoškolských pracovních místech. Navíc z řady různých důvodů nejsou vysokoškolská pracovní místa obsazena pouze vysokoškoláky. Podle závěrů ekonomické analýzy celostátních údajů o vzdělání a povolání zaměstnaných na americkém pracovním trhu pracuje na pracovních místech vyžadujících vysokoškolskou kvalifikaci (bakalářskou nebo vyšší) jen o něco málo více než polovina absolventů vysokých škol a současně je asi 7 milionů takových pracovních míst obsazeno pracovníky s nižším vzděláním. Přibližně 11 % vysokoškoláků pracuje na místech vyžadujících zhruba dvouletou přípravu po ukončení střední školy (Post-Secondary Certificate, Some College Courses, Associate’s Degree or other 2-year degree) a dalších 37 % na místech, kde střední škola zcela dostačuje nebo dokonce ani není zapotřebí.

Tomu odpovídá, že také necelá polovina čerstvých absolventů vysokých škol ze sociologického šetření McKinsey je přesvědčena, že na práci, kterou získali po ukončení školy, jsou překvalifikovaní a obsah jejich práce vůbec nevyžaduje vysokoškolské vzdělání na úrovni bakaláře nebo ještě vyšší. Pokud tedy každý rok z vysokých škol vychází asi 1,7 milionů nových vysokoškoláků, přibližně 120 tisíc z nich pro nedostatek jiných možností dělá nekvalifikovaná povolání, která nevyžadují dokonce ani dokončení střední školy (americké high schools), jako například číšníky, prodavače v maloobchodu, taxikáře, hasiče, pokladní apod.

Mezinárodní poradenská společnost McKinsey ve spolupráci se společností Chegg, která nabízí integrovanou platformu na podporu učení a má díky tomu mimořádně velké portfolio čerstvých absolventů, spojily své síly a provedly rozsáhlý sociologický průzkum absolventů vysokých škol. Jeho cílem bylo zjistit názory a postoje čerstvých vysokoškoláků k nejrůznějším otázkám. Šetření proběhlo v říjnu a listopadu 2012 a týkalo se absolventů čtyřletých a dvouletých programů na soukromých i veřejných institucích terciárního vzdělávání včetně studentů vysokých odborných škol. Celkem odpovědělo 4 900 absolventů především z let 2009 až 2012; získaná data byla standardními statistickými metodami převážena, takže výsledný soubor odráží reprezentativní vzorek absolventů z hlediska pohlaví respondenta, regionu a typu vysokoškolské instituce.

Ekonomové přitom na základě srovnání starších a nových údajů pozoruhodně podrobně a dlouhodobě vedené americké statistiky práce poukazují na to, že tomu tak zdaleka nebylo vždy. Podíl vysokoškoláků se v nekvalifikovaných povoláních zvýšil za čtyřicet let z velice nízkých hodnot, které ještě v roce 1970 nedosahovaly většinou ani 5 %, až na hodnoty mezi 10–25 % v roce 2010. (Příklady vývoje v několika takových povoláních ukazuje následující graf.)

Jak to vidí absolventi

Zpráva McKinsey pojednává o osmi klíčových tématech zahrnutých do průzkumu absolventů (Overqualified; Underprepared; Regrets; Disappointed; Haven’t done the homework; Can I help you?; Liberal arts?; Do it yourself), uvádí je do širšího kontextu a rozebírá možný budoucí vývoj. Ke každému z témat zařazuje otázky a výzvy pro vysoké školy a další zainteresované aktéry. V závěru zprávy pak nastiňuje náměty na možné řešení formulovaných problémů.

Mnozí absolventi včetně těch, kteří vystudovali prestižní univerzity (prvních 100 vysokoškolských institucí podle amerických žebříčků), jsou zklamáni, protože nesehnali práci ve svém oboru.

Absolventi humanitních a uměleckých oborů jsou obvykle hůře placeni, mají větší dluhy, vyjadřují nižší míru spokojenosti v zaměstnání a je u nich mírně vyšší pravděpodobnost, že kdyby se mohli znovu rozhodovat, volili by jinak. Naopak absolventi oborů jako management podniků či ekonomie, přírodní vědy, technologie, strojírenství a matematika (tzv. STEM – Science, Technology, Engineering and Mathematics) jsou lépe připraveni na přechod do pracovního světa a jsou i celkově spokojenější.

Při hledání práce většina absolventů amerických vysokých škol spoléhá podle šetření McKinsey na vlastní síly a kontakty; naprostá většina z nich nevyužívá služeb kariérového poradenství, které jim nabízejí ve škole, ani nehledá informace a kontakty přes prostředníky z řad bývalých studentů.

Řada absolventů vysokých škol se navíc domnívá, že nejsou dobře ani dostatečně připraveni na svět práce. Přechod ze školy do pracovního prostředí pro ně rozhodně není bezproblémový. Polovina respondentů se vyjádřila v tom smyslu, že kdyby měli znovu studovat, zvolili by jiný obor. Když se totiž před lety rozhodovali, na jakou školu jít, nezajímali se o počty absolventů v daném oboru, o možnosti jejich pracovního uplatnění, o vztahu mezi poptávkou a nabídkou, o výši platu apod. To jenom potvrzuje poznatky společnosti McKinsey, které uveřejnila již v dřívější zprávě Education to Employment: Designing a System that Works, jež se zabývá „vzděláváním ve světle pracovního uplatnění“ a v níž se uvádí, že většina vysokých škol tyto údaje systematicky vůbec nesleduje.

Výsledky šetření McKinsey naznačují, že absolventi mají spíše tendenci vidět „sklenici, která je napůl prázdná“. Tento pesimistický pohled lze bezpochyby do určité míry vysvětlit hospodářskou situací – ekonomika USA se totiž jen velmi zvolna zotavuje z období recese.

Dobrá zpráva je, že samotné vysoké školy si uvědomují dosud nedostatečně využívaný potenciál spolupráce se zaměstnavateli a dalšími zainteresovanými aktéry, která „může vést k lepším výsledkům a praktickým zkušenostem studentů a tudíž k naplňování společenského poslání, které vysokoškolské vzdělávání má. Pokud budou vysoké školy naslouchat i hlasu absolventů, mohou udělat velký krok vpřed.“

Co je možné na amerických vysokých školách zlepšovat  

Z odpovědí absolventů především jasně vyplývá, že vysoké školy mají značné rezervy v přípravě studentů na svět práce. Každý student by měl například mít možnost získat pracovní zkušenosti, které mohou mít formu odborné praxe, stáže, spolupráce, smysluplné dobrovolnické činnosti apod. Kromě toho by vysoké školy měly nabízet moduly, v nichž si studenti mohou osvojit dovednosti, které budou potřebovat jako základ efektivního fungování na pracovišti.

Další příležitosti ke zlepšování je možné nazvat „informační“. Vzdělávací instituce počínaje středními školami by měly lépe informovat studenty o vyhlídkách na pracovní uplatnění, další kariéru a vývoj příjmů v konkrétních oborech. Vedle toho by vysoké školy neměly čekat na kroky státu (blíže například Prezident Obama představil vysokoškolskou reformu nebo Reformy amerického vysokého školství na obzoru) a nabídnout svým studentům vlastní postupy, jak jim zajistit obšírnější a transparentnější informace o počtech absolventů v jednotlivých oborech, možnostech jejich uplatnění a platech hned po škole i v dalším průběhu kariéry (včetně zajištění poradenství pro rodiče a studenty, jak s takovými údaji konstruktivně pracovat).

Odborníci ve vzdělávání a vedení vysokých škol by mohli spolupracovat na vytváření alternativních cest pro mnohé studenty, pro něž není vhodné ani dostatečně přínosné čtyřleté bakalářské studium. Jednou z možností je poučit se z úspěšných řešení v jiných zemích a podívat se i na ty americké vysoké školy, kterým se podařilo zvýšit spokojenost studentů a zlepšit jejich vyhlídky na plnohodnotné uplatnění na pracovním trhu.

Autoři zprávy na závěr upozorňují, že podle absolventů jsou v realizaci potenciálu vysokých škol v současné stále se zrychlující době pořád velké rezervy. Společnost McKinsey doufá, že její zpráva přispěje k průběhu diskuse mezi vzdělávacími institucemi, tvůrci vysokoškolské politiky a dalšími aktéry o naplňování poslání vysokého školství v nadcházejících letech.

Zpracoval Jan Koucký

.

 

Voice of the Graduate. McKinsey & Company, May 2013

Richard Vedder, Christopher Denhart, and Jonathan Robe: Why Are Recent College Graduates Underemployed? University Enrollments and Labor-Market Realities. Center for College Affordability and Productivity, Ohio University, 2013

Carl Van Horn, Charley Stone, and Cliff Zukin: Chasing the American Dream: Recent College Graduates and the Great Recession. John J. Heldrich Center for Workforce Development, Rutgers University, 2012

Dominic Barton, Diana Farrell, and Mona Mourshed: Education to Employment: Designing a System that Works. McKinsey & Company, December 2012

Prezident Obama představil vysokoškolskou reformu. Vysoké školství ve světě, 12. listopad 2013

Reformy amerického vysokého školství na obzoru. Vysoké školství ve světě, 25. březen 2013

Advertisements

1 komentář

Filed under Absolventi, Ekonomika & VŠ, USA, Všechny články

One response to “Ztracená generace amerických vysokoškoláků?

  1. Ježek

    Především děkuji za další velmi zajímavý článek. Mám jen jednu malou oázku či připomínku.: Jak se projevuje i změna mentality mladé generace ve vztahu ke světu práce a finančních zdrojů? Neroste podíl těch, kteří chtějí mít časově a emočně nenáročné povolání, které jim zajistí např. prostor pro realizaci koníčků (které byly někdy i předmětem studia)?

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s