Jak se určují počty přijatých na vysoké školy ve Švédsku

Mnohé země s nejvyspělejšími vysokoškolskými systémy se vyrovnávají s nutností koordinovat rozvoj vysokého školství s potřebami ekonomiky a slaďovat počty a strukturu přijímaných (budoucích absolventů) s požadavky a absorpčními možnostmi trhu práce. Ve švédském vysokém školství fungují již delší dobu strukturální mechanismy, jež umožňují alespoň do určité míry dynamicky vyvažovat nabídku vzdělávání s požadavky trhu práce. Švédsko totiž nemá tak silnou tradici ani takové zkušenosti s plánováním vysokého školství na základě dlouhodobých prognóz, jako tomu je například ve Finsku, ale i to se v posledních letech začíná měnit. Nová podoba kapitoly vysokého školství ve státním rozpočtu svědčí v posledních letech o tom, že dlouhodobé prognózy kvalifikačních požadavků pracovního trhu skutečně mají dopady na stanovení počtu přijímaných do různých oborů a cílenými dotacemi se zvyšuje kapacita v určitých vzdělávacích programech (dnes především zdravotnických a technických).

Redakce Vysoké školství ve světě

Švédské vysoké školy sice mají při stanovení počtu a oborové struktury přijímaných velký stupeň autonomie, neboť je to ze zákona jejich odpovědnost, ale jsou vázány celkovým počtem financovaných studijních míst, která dohodnou v jednání s Ministerstvem vzdělávání a vědy (Utbildningsdepartementet). Přestože ministerstvo nemá přímé nástroje, jak na jednotlivých vysokých školách ovlivnit počet přijímaných studentů do různých studijních oborů či programů, a v tomto explicitním smyslu ve Švédsku neexistují centrální limity či směrná čísla (jako například ve Finsku), způsob financování vzdělávací činnosti vysokých škol z veřejných zdrojů využívá stát jako nepřímý, avšak velice účinný nástroj řízení.

Finanční částka přidělená každé vysoké škole se totiž odvozuje z počtu studentů v jednotlivých oborech studia (přesněji z počtu udělených kreditů) a z normativu platného pro každý obor. Přestože odpovědnost za využití rozpočtu má vysoká škola, v praxi se školy praktický téměř vůbec neodchylují od čísel dohodnutých s ministerstvem, protože je to pro ně vždy nevýhodné. Když totiž například přijme více studentů do „drahých“ oborů (tedy s vysokým normativem) a méně do „laciných“ oborů (tedy s nízkým normativem), peníze navíc nedostane. Je-li tomu naopak, pak se jí při závěrečném vyúčtování rozpočet úměrně sníží, stejně jako když nesplní jiné výkonové ukazatele dohodnuté s ministerstvem.

Rovněž o zavádění nových studijních programů rozhoduje do jisté míry podle zájmu studentů sama vysoká škola, jedná-li se o všeobecné (akademické) programy, a sama také posuzuje relevanci nového programu pro trh práce. Je ovšem nutné uvést, že v akademických řídících orgánech musí být již na úrovni fakulty určitý počet externích členů (představitelů budoucích zaměstnavatelů) a na úrovni vysoké školy musí mít dokonce většinu. Navíc jsou ovšem stanovena omezení v celkovém počtu studentů financovaných ze státního rozpočtu, takže zavedení nového vzdělávacího programu jde tedy na úkor jiných programů, které daná vysoká škola nabízí. Jedná-li se o neakademické programy, jejichž absolvování je nezbytné pro vstup do povolání, pak o nich na základě předepsaných kritérií kvality rozhoduje nový orgán správy švédských vysokých škol (Universitetskanslerämbetet, UKÄ, blíže viz také Švédská cesta k financování vysokých škol podle kvality). Zaměstnatelnost absolventů (a tedy i relevance studia pro trh práce) je jedním z těchto kritérií.

Při sestavování státního rozpočtu i rozpočtů jednotlivých vysokoškolských institucí je celkový limit, tedy počet studentů hrazený ze státního rozpočtu, většinou převzat z minulého roku a upraven podle doporučení ministerstva. Parlament jej však může měnit, aby podpořil zvláštní dotací nedostatkové obory a zvýšil v nich počet studentů nebo naopak utlumil jiné. Pro návrhy na úpravy ze strany ministerstva i v samotném parlamentu mají klíčový význam právě dlouhodobé prognózy kvalifikačních požadavků pracovního trhu.

Švédský statistický úřad (Statistiska centralbyrån, SCB) zpracovává v tříletém intervalu dlouhodobé prognózy o nabídce a poptávce po vzdělávání s horizontem 20 let. Jsou publikovány již od roku 1972 (poslední v roce 2011, další bude následovat v roce 2014) a pokrývají přirozeně celý trh práce a všechny úrovně vzdělání. Švédský statistický úřad zpracovává také krátkodobé předpovědi nabídky a poptávky po vzdělání ve spolupráci s místními a regionálními úřady práce. Na objednávku provádí rovněž speciální šetření, která umožňují analyzovat dlouhodobou situaci na trhu práce v různých oborech pro absolventy různých vysokých škol.

Ministerstvo školství využívá prognózy Švédského statistického úřadu především pro jednání s jednotlivými vysokými školami. Dlouhodobé prognózy slouží ministerstvu školství jako podklad a zdůvodnění pro případné návrhy změn v počtu a oborové struktuře přijímaných. Navrhované změny jsou pak transformovány do výše příspěvku ze státního rozpočtu jednotlivým vysokým školám. Po projednání se školami ministerstvo školství předá tyto návrhy na ministerstvo financí, a jsou-li pro něj akceptovatelné, začlení je ministerstvo financí do státního rozpočtu.

Pro jednotlivé vysoké školy připravuje Švédský statistický úřad speciální verze prognóz spolu s dalšími analýzami, které jim slouží jako podklad pro přijímání studentů a najímání nových učitelů, pro rozhodnutí o ukončování či otevírání studijních programů, ale také jako důležité vodítko pro rozhodování budoucích studentů vysokých škol. Podle mezinárodních srovnání jsou obdobné prognózy jako ty švédské vhodné pro země, které mají dobře vybudovaný informační systém registrace obyvatel s potřebnými údaji.

O tom, kolik se celkem bude financovat studijních míst v různých oborech s různými normativy pro různé skupiny oborů, rozhoduje sice v konečné instanci parlament (na základě návrhů ministerstva školství po projednání s vysokými školami, návrhu ministerstva financí a prognóz Švédského statistického úřadu), na každé vysokoškolské instituci však nakonec je, kolik studentů v rámci přiděleného státního rozpočtu skutečně přijme a do jakých oborů.

V následujícím schématu je stručně znázorněn postup při zpracování poslední dlouhodobé prognózy Švédského statistického úřadu do roku 2030 o vývoji obyvatelstva, vzdělávání a pracovního trhu (Trender och Prognoser 2011: Befolkningen, Utbildningen, Arbetsmarknaden med sikte på år 2030). Prognóza má dvě části, prognózu nabídky a prognózu poptávky po vzdělání, které jsou nakonec navzájem porovnány a propojeny. Je zpracována pro každý rok daného období od roku 2010 do roku 2030 podle druhu vzdělání (úrovně a oboru) a kvalifikace. Zahrnuje věkové skupiny od 16 do 74 let a uvažuje celkem 100 druhů vzdělání, 48 skupin odvětví a 144 skupin povolání.

Prognóza nabídky vzdělání vychází z demografického vývoje obyvatelstva a z posledních údajů o vzdělání obyvatelstva, které jsou každý rok zvyšovány o projekci nových absolventů včetně imigrace a sníženy o emigraci a úmrtí. Na základě míry ekonomické aktivity a zaměstnanosti v jednotlivých skupinách je pak stanovena výsledná nabídka pracovní síly podle vzdělání (úrovně a oboru) pohlaví a věku.

Prognóza poptávky po vzdělání na pracovním trhu vychází z prognózy vývoje obyvatelstva a zaměstnanosti, z prognózy vývoje ekonomiky a makroekonomických projekcí promítnutých do vývoje jednotlivých odvětví (48 skupin odvětví) a do změn ve struktuře povolání (144 skupin povolání), a do odpovídajících požadavků na vzdělání a kvalifikace (podle úrovně a oboru vzdělání).

Poslední prognóza z roku 2012 předvídá například, že v roce 2030:

  • ve zdravotnictví a v sociální péči bude chybět asi 170 tisíc pracovníků různého profilu a úrovně kvalifikace (pokud se ovšem nezmění volba studentů a průběh studia);
  • ve školství bude nedostatek středoškolských učitelů a speciálních pedagogů;
  • v technických oborech bude nedostatek pracovníků s vysokoškolským vzděláním, protože je nedostatečný počet přijímaných do těchto oborů;
  • nadbytek vysokoškoláků bude naopak v humanitních, kulturních a společenskovědních oborech (pouze v posledním ze jmenovaných poroste sice také poptávka, ale nabídka absolventů se zvýší ještě více, což povede například k nadbytku ekonomů);
  • celkově se sice zvýší poptávka po pracovnících s vysokoškolským vzděláním, ale nabídka poroste ještě rychleji;

Zejména v posledních letech se švédská vláda snaží, aby nabídka studia na vysokých školách odpovídala potřebám trhu práce. Pro obory, u nichž existuje riziko nedostatku pracovních sil, uvolnila v posledním rozpočtu dodatečné prostředky na zřízení dalších studijních míst. Naopak u oborů, kde se očekává nadbytek absolventů, uplatňuje kroky vedoucí ke snížení počtu přijímaných. Požaduje také, aby vysoké školy ve výroční zprávě uváděly, jak přihlédly k poptávce na trhu práce.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Trender och Prognoser 2011: Befolkningen, Utbildningen, Arbetsmarknaden med sikte på år 2030. Korrigerad version november 2012. Statistiska centralbyrån, 2012

Universitet och högskolor. Årsrapport 2013. Universitetskanslerämbetet, Report 2013:3

Nye Veje. Fremtidens Videregående Uddannelsessystem,Bilag 2: ‘Landerapporter’, Bilag 2A Synteserapport. Analyse af strukturelle rammer for de videregående uddannelser i Norden og Nederlanden. Bilag 2E Landerapport: Sverige. Udarbejdet af Teknologisk Institut for Udvalg for Kvalitet og Relevans in de Videregående Uddannelser. Februar 2014

Andrea Kottmann, Egbert de Weert: Higher Education and the Labour Market. Centre for Higher Education Policy Studies (CHEPS), University of Twente, February 2013

Švédská cesta k financování vysokých škol podle kvality. Vysoké školství ve světě, 10. říjen 2013

Advertisements

1 komentář

Filed under Ekonomika & VŠ, Všechny články, Řízení, Švédsko

One response to “Jak se určují počty přijatých na vysoké školy ve Švédsku

  1. Škoda, že podobný systém nefunguje i u nás.. školy produkují taková kvanta absolventů, kterým hrozí vážné problémy s uplatněním na trhu práce, jejich šance na uplatnění v oboru klesají..

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s