Projekce kvalifikačních požadavků a potřeby vysokoškoláků v USA

V USA analýzy a projekce trhu práce, kvalifikačních požadavků a potřeby vysokoškoláků zpracovává dlouhodobě a systematicky federální Úřad pro statistiku práce (Bureau of Labor Statistics, BLS). Jedná se o veřejnou instituci, která je součástí americké administrativy a zabývá se sběrem a analýzami údajů o trhu práce v USA. Své výstupy poskytuje přímo americkému Kongresu, dalším federálním úřadům, státním a místním orgánům, ale také široké veřejnosti. Projekce vývoje pracovního trhu a kvalifikačních požadavků vydává BLS pravidelně v dvouletých intervalech již více než 40 let. Výsledky projekce jsou zveřejňovány a využívány širokým spektrem uživatelů, klíčovou roli však mezi nimi má rozvinutý systém kariérového poradenství, který výrazně ovlivňuje rozhodování mladých lidí o volbě studia po ukončení všeobecné střední školy.

Redakce Vysoké školství ve světě

Americké projekce trhu práce a kvalifikačních požadavků jsou bezpochyby inspirací a mnohdy i vzorem obdobných řešení i v řadě evropských zemí. Proto není divu, že mají příbuzné charakteristiky i metodické postupy.

BLS se ve svých projekcích zabývá vývojem trhu práce v USA na příštích 10 let (od posledních reálných údajů). Svou projekci prezentuje BLS vždy v každém druhém roce. Na konci roku 2013 tak byla zveřejněna projekce na období 2012–2022. Další projekce na období 2014–2024 by tedy měla být vydána na konci roku 2015. BLS prezentuje výsledky svých projekcí ve třech různých formách. Svou povahou odborné články obsahuje vždy na projekci zaměřené speciální číslo měsíčníku Monthly Labor Review. Naopak mnohem populárněji psané a širší veřejnosti přístupnější informace podává čtvrtletník Occupational Outlook Quarterly. V posledních letech je však možné pozorovat velice silnou tendenci umisťovat čím dál větší množství informací na webovou stránku BLS.

V projekci jsou kromě základních makroekonomických ukazatelů uvedeny i podrobné struktury pracovních míst a zaměstnaných osob v členění na přibližně 250 odvětví a 850 povolání. Zároveň s projekcí zveřejňuje BLS také aktuální data za předchozí rok (poslední dosažitelná data jsou tedy zatím za rok 2012) a u odvětvových projekcí rovněž data z doby před 10 lety (tedy data za rok 2002 a 2012). V podrobné klasifikaci 850 povolání to však není možné, protože počet povolání se každý rok mění. Pracovníci SVP vytvořili s laskavou podporou kolegů z BLS unikátní převodníky amerických profesních i odvětvových klasifikací na české standardy. Díky tomu lze porovnat strukturu pracovních míst a zaměstnaných osob na trhu práce v USA z dat BLS s českými databázemi, jako je především Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ.

Projekce BLS je postavena na řadě předpokladů. Dají se rozdělit na tři hlavní skupiny:

1) První skupina obsahuje předpoklady vztahující se k celoekonomickým a sociálním podmínkám:

a) Nedojde k žádné významné válce, která by měla zřetelný vliv na americkou ekonomiku; nedojde ani k žádné jiné významné změně velikosti ozbrojených složek (armády USA).

b) Nadále bude v důsledku hospodářských cyklů pokračovat kolísání ekonomické aktivity.

c) Základní systémové podmínky a vztahy na trhu práce se v americké ekonomice nebudou výrazně měnit.

d) Probíhající obecné společenské a vzdělávací trendy budou v nějaké intenzitě pokračovat i v následujících letech.

2) Druhou skupinu předpokladů vytvářejí výzkumníci a analytici BLS. Snaží se identifikovat faktory, které v minulosti měly silný vliv na odvětvovou a profesní strukturu pracovních míst a zaměstnaných. Po identifikaci každého faktoru posuzují, zda a případně jak silně bude jeho vliv působit i v následujících letech. Dále se pokoušejí identifikovat i nové faktory, které by na strukturu pracovních míst a zaměstnaných osob mohly působit v budoucnu.

3) Třetí skupina předpokladů je zpracována ekonomy BLS, kteří konstruují intervaly přijatelnosti pro všechny významné projektované veličiny, tedy například pro míru růstu HDP, pro míry nezaměstnanosti, produktivity práce a další. Účelem stanovení těchto intervalů je zabezpečit ekonomicky reálné a srozumitelně vysvětlitelné výsledky projekce.

Samotná projekce pak probíhá v sedmi krocích znázorněných na Schématu projekce kvalifikačních potřeb. Každý krok je postaven na samostatných postupech a modelech a na různých vstupních předpokladech. Využívá však výsledky z předcházejících kroků a sám připravuje výsledky pro navazující kroky. Výhodou systému projekce BLS je to, že výsledky projekce jsou v jednotlivých krocích průběžně posuzovány řadou expertů z mnoha oblastí.

V následujícím schématu jsou představeny základní kroky, pomocí kterých je projekce vytvářena.

Krok 1: Projekce demografické skladby pracovní síly v USA. V tomto kroku je projektována celková velikost pracovní síly a její struktura z pohledu věku, pohlaví a národnosti. Demografická projekce je postavena na analýze měr porodnosti a úmrtnosti a na analýze čisté migrace (tj. počet přistěhovalých mínus počet vystěhovalých osob).

Krok 2: Projekce agregovaného ekonomického růstu. Ve druhém kroku je projektována velikost hrubého domácího produktu a jeho hlavních složek. BLS přitom využívá model obsahující několik stovek rovnic, které zachycují klíčové vlivy, jež ovlivňují růst a skladbu ekonomiky USA. Model je vystavěn na třech stovkách exogenních proměnných, které specifikuje BLS a které společně definují příslušný scénář vývoje americké ekonomiky.

Krok 3: Rozdělení hrubého domácího produktu na dílčí komponenty podle užití. V tomto kroku dochází k posunu z agregované makroekonomické úrovně na úroveň odvětvovou. Pro výstup na úrovni produkce jednotlivých odvětví je ekonomika USA rozdělena na zhruba 250 odvětví. Cílem tohoto kroku je vytvořit projekci celkových výdajů pro každý komoditní sektor v tabulce vstupů a výstupů. Hrubý domácí produkt je rozdělen z hlediska konečného užití na čtyři formy: soukromou spotřebu výrobků a služeb (spotřeba domácností), hrubé soukromé investice (investice podnikatelského sektoru a domácností), vládní výdaje na zboží a služby (veřejné výdaje) a čisté vývozy (rozdíl mezi vývozem a dovozem).

Krok 4: Vytvoření meziodvětvové input-output tabulky. Ve čtvrtém kroku je projektován meziodvětvový tok zboží a služeb. Do výpočtu hrubého domácího produktu (HDP) se nezapočítává celý produkt, ale jen přidaná hodnota každého z odvětví (tedy bez mezispotřeby). Input-output tabulka v sobě zahrnuje zdroje a užití jednotlivých sektorů. Tabulka zdrojů a užití se v jednotlivých letech projekce většinou příliš nemění.

Krok 5: Projekce pracovních míst a zaměstnanosti podle odvětví. Počet pracovních míst (jobs) a zaměstnaných v jednotlivých odvětvích je projektován také z hlediska odpracovaných hodin. Informace získané v tomto kroku jsou společně s produktem jednotlivých odvětví získaných ve 3. kroku použity pro výpočet produktivity práce. Její vývoj je experty posouzen a v odvětvích, kde produktivita práce dosáhne nereálných hodnot, je přepracován model odhadující výstup odvětví.

Krok 6: Projekce pracovních míst a zaměstnanosti podle povolání (profesí). Postup používaný pro projekci jednotlivých skupin povolání (profesní struktury) je založen na odvětvově profesní matici, která ukazuje počty zaměstnaných pro přibližně 250 odvětví a 850 skupin povolání (profesních skupin). Následně probíhá projekce změny podílu profesních skupin v každé z odvětvových skupin. V prvním kroku této projekce jsou revidována historická data pro identifikaci dlouhodobých trendů. Faktory způsobující tyto trendy jsou pak zkoumány pomocí analytických studií jednotlivých odvětví a profesí. Poté se expertně posuzuje, jak tyto, ale případně i další faktory budou na danou skupinu povolání působit v následujících letech. Některé očekávané trendy totiž nemusí být z historických dat patrné. Jde především o vlivy způsobené novými technologiemi (elektronizace, robotizace, informační technologie apod.). Tyto vlivy jsou odhadovány ze studií vytvořených v rámci jiného programu BLS Office of Productivity and Technology a z výstupů dalších výzkumně zaměřených organizací.

Krok 7: Kvalifikační profil jednotlivých povolání. Pro všech 850 povolání podle americké klasifikace (Standard Occupational Classification, SOC) je poté určeno, jaké zpravidla vyžadují dosažené vzdělání, jak dlouhou případnou praxi v příbuzném povolání a jakou další přípravu musí pracovník v tomto povolání absolvovat. Současně je však americká klasifikace povolání napojena na rozsáhlý informační systém O*NET (viz následující schéma), který podrobně popisuje nejen celou škálu ukazatelů kvalifikačního profilu a dalších podmínek a předpokladů každého povolání, ale také konkrétní ekonomické, sociální i osobnostní charakteristiky a vlastnosti osob, které dané povolání vykonávají. Uvedené informace o všech povoláních jsou dosažitelné v publikaci Occupational Outlook Handbook (OOH), která je stejně jako projekce aktualizována každé dva roky a od roku 2010 je již zveřejňována a volně přístupná na internetu.

Součástí informačního systému jsou také odkazy na vysoké školy a univerzity nebo na jiné vzdělávací instituce, na nichž lze získat vzdělání a diplom či certifikát, které jsou pro výkon daného povolání potřebné. Právě propojení všech uvedených informací do jednoho systému představuje pro poradenský systém a pro volbu vzdělávací dráhy a profesní kariéry obrovskou a dříve nepředstavitelnou výhodu. Může totiž například studentům středních škol (high school) na základě jejich školních výsledků, osobnostních charakteristik, zájmů a aspirací poradit nejen s volbou budoucího povolání a s možnými riziky s uplatněním v něm, ale také vybrat nejvhodnější vzdělávací dráhu pro takové povolání a dokonce i konkrétní vhodnou vzdělávací instituci.

Do informačního systému i do OOH jsou zahrnuty také některé podstatné údaje pocházející z analýz a aktuální projekce BLS. U všech povolání je například uvedeno, kolik osob dané povolání vykonává, jaké mají vzdělání a průměrný plat. OOH ovšem z projekcí také přebírá, kolik se během následujících deseti let v daném povolání vytvoří nových pracovních míst (tzv. expanzivní poptávka, expansion demand) a kolik stávajících pracovních míst bude uvolněno (tzv. substituční a nahrazovací poptávka, substitution and replacement demand) především z důvodu odchodu současných pracovníků do důchodu nebo naopak kolik stávajících pracovních míst (jobs) zanikne. V následujícím grafu je z poslední projekce uveden příklad pro vybraná nejvíce rostoucí povolání, která vyžadují alespoň magisterský diplom. 

Zpracovali Jan Koucký a Martin Lepič

.

 

Overview of projections to 2022. Monthly Labor Review, December 2013

Charting the projections: 2012–22. Occupational Outlook Quarterly, Special Issue, Winter 2013–14

Occupational Outlook Handbook (OOH). Bureau of Labor Statistics, 2014

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Ekonomika & VŠ, Společnost & VŠ, USA, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s