Restrukturalizace irského vysokého školství

V posledních 40 letech zažilo Irsko pozoruhodné vývojové zvraty. Díky členství v Evropské unii a urychlené internacionalizaci a deregulaci finančních a investičních trhů se ochranářská, předindustriální společnost přeměnila na postindustriální, technologicky náročnou ekonomiku. Strategická pozice mezi Spojenými státy a Evropou Irsku umožnila, aby se stalo předním příjemcem přímých zahraničních investic. Do roku 2000 bylo po USA druhým největším světovým vývozcem počítačového softwaru a sídlem 10 nejvýznamnějších farmaceutických společností. V letech prosperity byl „keltský tygr“ ztělesněním úspěchu globalizace. Avšak po nástupu celosvětové finanční krize v roce 2008 se stal symbolem ekonomického kolapsu. Zachránila jej až „trojka“ ve složení Mezinárodní měnový fond, Evropská komise a Evropská centrální banka. Dnes se o zemi mluví různě. Někdy jako o velkém experimentu, jindy jako o vzoru úspornosti. Všechny zásadní změny se promítly i do irského vysokého školství.

Redakce Vysoké školství ve světě

Před krizí se irský vysokoškolský systém rozvíjel za minimálního koncepčního vedení či koordinace ze strany státu. Výjimkou bylo striktní prosazení evropského binárního modelu v podobě univerzit poskytujících klasické vzdělávání a technologických institutů zaměřených na profesní vzdělávání se silným důrazem na regionální potřeby a na malé a střední podniky. Kromě těchto institucí zahrnuje terciární vzdělávání i několik soukromých ziskových institucí a nekoordinovaný a nepříliš uznávaný sektor postsekundárního odborného vzdělávání (further education). Vzdělávání všech 190 tisíců studentů (podle odhadů by se tento počet měl do roku 2020 zvýšit na více než 250 tisíc) dnes zajišťuje 40 vzdělávacích institucí.

Až donedávna se pozornost zaměřovala především na rozšíření přístupu ke vzdělávání. První vlnu transformace vyvolalo zavedení bezplatného středního vzdělávání v roce 1967. Vysokoškolské vzdělávání však dlouho zůstávalo stranou koncepčních změn. To se změnilo začátkem 90. let minulého století, kdy ekonomika v důsledku prudkého růstu začala pociťovat nedostatek některých kvalifikací a kdy si potřeba mezinárodní konkurenceschopnosti vynutila nový směr. Zásadním krokem v této situaci bylo zrušení školného pro všechny studenty prvního cyklu vysokoškolského studia v roce 1995. Veškeré současné koncepční a strategické dokumenty zdůrazňují propojení mezi vysokoškolským vzděláváním, znalostní ekonomikou a globální konkurenceschopností. Vláda sice i nadále prosazuje vysokou účast na terciárním vzdělávání (dnes je to 72 % odpovídající populace), ovšem hlavními hybnými faktory vývoje jsou kvalita a excelence.

Nová situace

Národní strategie irského vysokého školství do roku 2030 (National Strategy for Irish Higher Education to 2030) z roku 2011 předkládá doporučení, která se týkají, mimo jiné, celoživotního vzdělávání, rovnocennosti všech forem studia a internacionalizace. Co se jeví jako sporné, je posílení role státu, jeho úřadu pro vysoké školství (Higher Education Authority) při prosazování změn a inovací. Všechny instituce mají podléhat většímu dohledu, který bude realizován prostřednictvím strategického dialogu a institucionálních kontraktů. Naplňování cílů racionalizace a diverzifikace pak povede k založení několika technických univerzit, které vzniknou spojením dnešních větších technologických institutů.

Dokument s názvem Cesta k vysokému školství budoucnosti (Towards a Future Higher Education Landscape) vydaný v roce 2012 vymezuje vůdčí principy a cíle „koordinovaného systému vysokoškolského vzdělávání“ s důrazem na odlišná poslání jednotlivých institucí. V prostředí silných finančních a konkurenčních tlaků se od žádné instituce neočekává, že by mohla obsáhnout všechny vědní obory či oblasti výzkumu. Diferenciace budoucího systému bude postavena na kvalifikační úrovni, oborové specializaci, programové orientaci, zapojení do regionálního rozvoje, profilu studenta, formě studia a intenzitě a specializaci výzkumu. Za účelem zamezení překryvů a zajištění větší efektivity, účinnějšího vynakládání prostředků a vyšší kvality bude podporována spolupráce, vytváření aliancí a fúzování.

Do 31. července 2012 se měly jednotlivé vysoké školy vyjádřit k tomu, kde se v této nové situaci vidí, jakou konkrétní roli chtějí hrát a zda plánují sloučení s jinou institucí. O svých záměrech měly informovat i technologické instituty, které se chtějí ucházet o označení „technická univerzita“. Všechny návrhy má posoudit mezinárodní panel, který se zaměří na to, jak jednotlivé strategické plány zajišťují kýženou rozmanitost poslání z hlediska programové nabídky a výzkumu, jak mohou potenciálně naplnit sociální a ekonomické potřeby a jak zohledňují demografické trendy a finanční aspekty. Do konce roku 2012 předloží  Higher Education Authority „projekt“ irského systému vysokého školství, kde budou uvedeny počty, typy a rozmístění škol na následujících 10 až 20 let.

Udržitelnost

Irské vysoké školství je financováno z veřejných prostředků a stejně jako v jiných zemích je v současné době pod velký tlakem. Počet vysokoškolských studentů se v důsledku demografického vývoje a úbytku alternativních pracovních příležitostí prudce zvýšil. Státní výdaje na studenta však klesly od roku 2007 o téměř 20 % na 8 000 €. Každý student na pregraduální úrovni nyní platí roční „příspěvek“ ve výši 2 000 €. V roce 2008 to bylo 900 € a do roku 2015 by se tato částka měla zvýšit na 3 000 €. Existuje systém stipendií, ale nikoliv program studentských půjček. Od ukončení prvního cyklu studia platí všichni studenti školné.

Největším problémem je však udržitelnost. Hledání alternativních zdrojů financování mezi dárci a komerčními subjekty nebylo korunováno výrazným úspěchem. Protože financování z veřejných zdrojů patrně ještě dále poklesne, nebude schopné splnit předvídané požadavky na zajišťování kvality. Současná vládní garnitura, za níž došlo v 90. letech ke zrušení školného, vedla v roce 2011 kampaň proti jeho znovuzavedení. Zvažují se různé možnosti včetně vyšších příspěvků na straně rodin, které si mohou dovolit platit, různé výše poplatků za různé programy, stanovování poplatků na základě tržních kritérií, celkové omezení počtu studentů nebo počtu studentů na jednu instituci, či rozšíření role soukromých poskytovatelů vzdělávání.

Prioritu má výzkum

Před rokem 2000 nemělo Irsko žádnou národní koncepci výzkumu ani investiční strategii a jeho pozice v oblasti mezinárodního výzkumu byla bezvýznamná. Od té doby se sice hodně investovalo, ale na vysoké školství jde stále jen 1,2 % hrubého domácího produktu (veřejné i soukromé zdroje), což je výrazně nižší podíl než v celé řadě jiných zemí. Nicméně v roce 2009 se Irsko umístilo z hlediska impaktu výzkumných publikací na 8. místě z 20 zemí. V důsledku krize se došlo v letech 2009 až 2010 ke snížení výdajů na výzkum o 30 %, od té doby se vláda snaží výši prostředků na výzkum a vývoj zachovat.

V letech 2010-2011 Ministerstvo zaměstnanosti, podnikání a inovací (De­partment of Enterprise, Jobs and Innovation) definovalo priority v oblasti výzkumu s cílem vytvořit strategický rámec pro financování a rozvoj jednotlivých výzkumných činností. Irská vědecká nadace (Science Foundation Ire­land) se soustředila na informační a komunikační technologie, biotechnologie a energetiku, jiné organizace volily cestu „zdola nahoru“. Definování priorit výzkumu v zásadě znamená konec dosavadního přístupu budování široké odborné základny podle zásady laissez-faire, a naopak výraznou podporu „cíleného přístupu shora dolů“ s důrazem na výzkum, který je přímo navázán na potřeby společnosti a ekonomiky.

Po důkladném uvážení bylo vybráno 14 prioritních oblastí a 6 přírodovědně-technologických platforem. Každý vědní obor prošel hodnocením podle čtyř kritérií:

  • jaká existuje vazba na velké globální trhy, na kterých podnik se sídlem v Irsku v konkurenci skutečně obstojí (či má šanci obstát);
  • jaké veřejné investice do výzkumu a vývoje jsou nezbytné a mohou doplnit výzkum soukromého sektoru;
  • vykazuje Irsko v daném oboru objektivně změřitelné (konkurenční) přednosti;
  • do jaké míry představuje daný obor národní či globální problém, na který by Irsko mělo reagovat.

Umělecké obory a humanitní a společenské vědy přišly zkrátka, byly uznány pouze jako „menšinové“ obory, jako „výzkum pro rozšíření vědění“ a „výzkum pro vypracování koncepce“.

Relevance plánovaného výzkumu je potvrzována na základě hodnocení, které má dvě fáze. Každý návrh se nejprve prověřuje podle toho, zda zapadá do dané prioritní oblasti, má jasně definované výstupy a v odpovídajících případech i zapojení konečných uživatelů. Pokud návrh úspěšně projde prvním kolem, následuje odborná oponentura s mezinárodní účastí, kde se posuzuje excelence a originalita. Na základě tohoto hodnocení se uděluje 80 % veřejných grantových prostředků, které zajišťují stejný přístup všech organizací i programů.

Co z toho plyne

Přestože vývoj v Irsku není nijak ojedinělý, jde o výrazný posun směrem k větší účasti vlády na řízení vysokoškolského i výzkumného sektoru. Důraz na výkonnost systému jako celku je ve světě posedlém špičkovými univerzitami jistě hodný obdivu, přestože s sebou nese určité riziko omezování záslužných iniciativ a institucionální autonomie. V napjaté situaci, kdy má stát jen omezené možnosti financovat masové vysoké školství a kdy na síle nabývá globální konkurence, by mohl pomoci ziskový sektor, ale tím by se změnil charakter celého systému.

Důraz na relevanci výzkumu zaměřeného na vytváření krátkodobých pracovních příležitostí a na inovace ovlivní výzkumnou a institucionální infrastrukturu, vzdělávací programy i profesní dráhu akademických pracovníků. Jde o významný posun, kdy se vysoké školství zaměřené na rozvoj lidského kapitálu jako základu občanské společnosti stává nástrojem ekonomické politiky. Některé kroky pozitivně posílí specializaci na kvalitu na úkor širokého záběru, ale stejně tak mohou negativně ovlivnit šíři a vyváženost oborů i atraktivitu Irska pro nadané odborníky a investory ze zahraničí. Irsko nepochybně i nadále představuje zajímavou případovou studií.

Prameny:

Ellen Hazelkorn: Restructuring the Irish Higher Education Landscape. International Higher Education, Number 69: Fall 2012

Higher Education Authority: Towards a Future Higher Education Landscape. February 2012

Ministry for Education and Skills: National Strategy for Irish Higher Education to 2030. Report of the Strategy Group, January 2011

Reklamy

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Irsko, Utváření VŠ, Výhled VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s