Sezóna žebříčků vysokých škol je opět za dveřmi a zahájena bude v polovině května zveřejněním žebříčku vysokoškolských systémů, kterou již potřetí vydává Universitas 21. Vliv žebříčků na vývoj vysokého školství ve světě se v posledních letech výrazně zvýšil, a proto je důležitá reflexe nejen výsledků jednotlivých škol a zemí, ale také konkrétních dopadů žebříčků na vysokoškolskou politiku a vysokoškolské systémy. Avšak nejen to. Pro budoucnost vysokého školství je třeba sledovat také velice dynamický a inovativní vývoj celého rychle se proměňujícího globálního kontextu hodnocení kvality vysokých škol. V této souvislosti je významný zcela nový počin odborného časopisu European Journal of Education, který své celé první letošní číslo věnoval těmto otázkám. Mezi mnoha zajímavými články jsme využili především příspěvek známé kritičky žebříčků vysokých škol irské profesorky Ellen Hazelkorn.
Redakce Vysoké školství ve světě
Mezinárodní žebříčky vysokých škol (jako například ARWU, THE nebo QS) jsou v zásadě primitivní, zaměřují se na to, co zvýhodňuje bohaté instituce, avšak v poslední letech výrazně mění pravidla hry. Navíc se objevují zcela nové systémy hodnocení, jako jsou například webové stránky umožňující hodnocení jednotlivých vysokoškolských učitelů (Rate-my-professor sites). Po deseti letech existence žebříčků je jasné, že vypálily útočnou salvu varující vysoké školy i jejich zřizovatele. Začínaly sice jako zdroj informací pro budoucí studenty, ale v dnešním vysoce globalizovaném a konkurenčním světě ovlivňují vysokoškolské instituce a systémy i celé země.
Staly se také lukrativním odvětvím, plným střetů nejrůznějších zájmů, osobních motivací i samozvaných auditorů. A to vše dnes, v období po globální finanční krizi, nepochybně vyvolává neklid i v jiných odvětvích. Tím, že různými cestami zpeněžují údaje o vzdělávání, představují tyto iniciativy něco jako vývoj nových výrobků či jejich zásadní inovaci v reakci na nové tržní příležitosti nebo na měnící se poptávku spotřebitelů.
Vznikl také rozsáhlý výzkumný či akademický trh zaměřený na žebříčky vysokých škol s téměř půl milionem záznamů na Google Scholar a s dalšími miliony na Googlu.
Žebříčky mění pravidla hry
Na počátku nikdo nemohl předvídat, že právě žebříčky vysokých škol budou měnit pravidla hry. Ihned od svého vzniku a od té doby vlastně neustále poutají pozornost tvůrců vzdělávací politiky, vysokých škol a ostatních partnerů. Výběr ukazatelů používaný v žebříčcích se fakticky stal mezinárodní normou pro definování kvality.
Výsledky žebříčků jsou interpretovány jako ukazatele globální konkurenceschopnosti a rostoucího multipolárního charakteru vysokoškolského vzdělávání. Nepolevující zaměření na nejlepších několik set světových institucí rovněž pozměnilo koncept vysokoškolských institucí světové úrovně (world-class universities) a zdůraznilo prestiž elitních univerzit i umístění vysokých škol vůbec.
Výsledkem je, že se žebříčky často staly základem hluboké transformace vysokoškolských institucí i systémů a zároveň v mnoha zemích výrazně ovlivnily výdaje na vysoké školství, výzkum a vývoj. Žebříčky také v mnoha zemích ovlivnily politické a vládní programy. Podobně jako úvěrové ratingové agentury mají i žebříčky obrovský vliv na vlády, vysoké školy i celou společnost, a to v pozitivním i negativním smyslu.
Výhody a nevýhody
Bezpochyby právě pro svou jednoduchost až primitivnost jsou žebříčky tak nakažlivé. Tím, že se zaměřují na omezený soubor charakteristik, pro něž jsou k dispozici mezinárodně srovnatelné údaje, povýšily vlastně malý soubor ukazatelů na ucelená měřítka kvality vysokých škol, kterým lze snadno porozumět a která je snadné zveřejňovat a předávat k využití široké veřejnosti. Nic na tom nemění fakt, že definování kvality vyžaduje podstatně komplexnější přístup.
Řada ukazatelů používaných v žebříčcích je totiž velmi často vlastně mírou bohatství a sociálního a ekonomického zvýhodnění, které bezpochyby nadržuje institucím a zemím s největšími zdroji. Kvůli tomu vzniká na mezinárodní úrovni řada problémů a obtíží, se kterými se potýkají například projekty U-Multirank (mezinárodní projekt Evropské komise řešený konsorciem vedeným německým centrem pro vysokoškolské vzdělávání CHE) i AHELO (mezinárodní projekt řešený přímo mezinárodní Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD).
Celkový společenský kontext každé vysoké školy má přitom zcela zásadní význam a jednoduchá srovnání naopak ztrácejí smysl. Jde totiž například o to, zda se jedná o instituci na národní či globální úrovni, veřejnou či soukromou, s lepšími či horšími charakteristikami studentské populace a studijního prostředí – to vše může radikálně ovlivnit hodnocení vysoké školy v mezinárodních žebříčcích, aniž by to skutečně něco vypovídalo o její kvalitě.
Na druhé straně žebříčky zapůsobily na vysoké školství jako budíček, protože zpochybnily a nahlodaly to, jak různé země, instituce i jednotliví pracovníci vnímají svou vlastní úroveň. Na globálním trhu jsou mezinárodní srovnání nevyhnutelná a neponechávají příliš prostoru pro to, co sami o sobě říkáme a jak se hodnotíme.
V době rostoucí poptávky po vysokoškolském vzdělávání, rostoucích nároků a zvyšujících se nákladů se celkem přirozeně klade velký důraz na měření výsledků, dopadů a přínosů. Žebříčky tvrdí, že vypovídají o kvalitě, výkonech a produktivitě v rámci širšího srovnávacího a globálního rámce (a něco skutečně vypovídají). Přesunuly tak diskusi o kvalitě vysokých škol mimo tradiční akademický píseček a zakotvily ji pevně jak do veřejné diskuse, tak i do politických programů.
Došlo by k tomu i bez nich?
Tím, že Evropská unie zahájila projekt U-Multirank a organizace OECD projekt AHELO, se zajišťování kvality přesunulo na nadnárodní úroveň. To také ilustruje, do jaké míry samotné vysoké školství ztratilo svou roli hlavního garanta kvality.
Dokonce i Spojené státy, tradičně spokojené s regionálními akreditačními procesy postavenými na silné autonomii institucí, přistupují k zavedení hodnotícího systému. Systém představený Barackem Obamou je pro USA pravděpodobně nevyhnutelný vzhledem k rostoucím obavám veřejnosti ze vztahu mezi náklady a dostupností vysokoškolského vzdělání, jeho kvalitou a skutečnou hodnotou.
Tento vývoj urychlil to, co Evropská unie již dlouho nazývá „programem modernizace“ v uznání důležitosti vysokého školství při vytváření konkurenční výhody. Zvýšila se také naléhavost mezinárodních diskusí o kvalitě vysokého školství jako části širší problematiky transparentnosti a zveřejňování informací o výsledcích studentů i institucí. Koneckonců veřejnost má právo vědět, nakolik jsou její instituce schopné společnosti poskytovat kvalitní služby.
Reakce
V reakci a návaznosti na žebříčky vysokých škol se začaly objevovat alternativní metodologie a nové formy. Roste zájem o tzv. benchmarking (tedy systematický proces porovnávání výkonů, procesů a metod vlastní instituce s jinými a se stanovenými kritérii) a o nástroje na profilování institucí za účelem srovnání, zvýšení výkonů a prokázání charakteristických rysů.
Některé země, jako například Irsko a Norsko, začaly používat tyto nástroje jako součásti svých strategií restrukturalizace a financování vysokých škol. Jiné země, zejména Austrálie a Spojené království, volně zveřejňují významné údaje o jednotlivých vysokoškolských institucích na webových stránkách a umožňují tak jejich snadnou dostupnost a možnost srovnání.
Obdobnou službu chce časem poskytovat rovněž Evropská unie tím, že efektivně propojí údaje o vysokoškolských institucích do jediné databáze, kterou bude provozovat statistický úřad EU Eurostat. Následuje tak podobné a již fungující iniciativy například společnosti Thomson Reuters nebo čínské Shanghai Jiao Tong University.
Webové stránky pro hodnocení vyučujících (Rate-my-professor sites) mohou akademici přehlížet (stejně jako před deseti lety nebrali příliš vážně první žebříčky). Dnes ovšem tato americká databáze (zahrnuje školy v USA, Kanadě a Spojeném království) registruje již více než 14 milionů studentských hodnocení, které se týká 7 tisíc škol (vysoký počet škol je dán tím, že v hodnocení jsou jako školy uváděny jednotlivé institucionální součásti univerzit, zjednodušeně něco jako naše fakulty) a 1,3 milionu učitelů (například na věhlasném Technologickém institutu v Massachussets M.I.T. bylo dosud celkově hodnoceno 314 učitelů s průměrnou známkou 3,92 na bodové škále od nejslabší 1 až po nejlepší 5). Každý měsíc tyto webové stránky navštěvují více než 4 miliony studentů. Je třeba počítat s tím, že se média pravděpodobně stanou poradcem na cestě vysokoškolským vzděláváním (TripAdvisor). V této souvislosti stojí za zmínku, že podobné aktivity se již objevily i u nás (viz webová stránka Primát).
Probíhající vývoj směřuje k vytváření stále ucelenějších informačních systémů. Příslušná databáze bude poskytovat informace přímo studentům, zaměstnavatelům, odborníkům i široké veřejnosti. Kdo však stanoví kritéria, kdo bude kontrolovat data a jejich validitu a jak to celé bude fungovat, to je otázkou střetu mnoha protichůdných zájmů a součástí vývoje, na jehož konec dnes ještě nelze dohlédnout.
Tradičními žebříčky, které začaly vznikat v polovině minulého desetiletí, můžeme sice opovrhovat, ale při zpětném pohledu asi budou představovat jen první průkopníky a špičku ledovce globálního hodnocení vysokých škol.
Profesorka Ellen Hazelkorn je ředitelkou výzkumného oddělení HEPRU (Higher Education Policy Research Unit) na dublinském Technologickém institutu (Institute of Technology) a poradcem pro vzdělávací politiku Úřadu pro vysoké školství (Higher Education Authority) v Irsku. Uznávaná kritička globálních žebříčků vysokých škol se v jednom ze svých posledních článků ohlíží za uplynulým desetiletím od vzniku prvních mezinárodních žebříčků vysokých škol. Upozorňuje na rostoucí potenciál, vliv a dopady mezinárodních žebříčků a vysvětluje jejich vazby na paralelně probíhající procesy nejen ve vysokoškolském vzdělávání.
Zpracovali Aleš Bartušek, Jan Koucký a Jan Kovařovic
.
Barbara M. Kehm and Tero Erkkilä (eds.): Global University Rankings. A Critical Assessment. European Journal of Education, Special Issue, March 2014
Ellen Hazelkorn: Reflections on a Decade of Global Rankings: What we’ve learned and outstanding issues. European Journal of Education, March 2014
Vliv žebříčků vysokých škol se stále posiluje. Vysoké školství ve světě, 15. květen 2013
Jak žebříčky vysokých škol ovlivňují jejich institucionální strategie? Vysoké školství ve světě, 29. březen 2012
Vysoké školství ve světě 