Doporučení dánské Komise pro kvalitu a relevanci vysokého školství

Úsilí o zvýšení kvality a relevance vysokého školství v Dánsku je pro celou Evropu velice zajímavé, a proto je i zpravodaj Vysoké školství ve světě systematicky sleduje (viz například Dánská diskuse o reformě vysokého školství). Letos v dubnu byla publikována první zpráva expertní Komise pro kvalitu a relevanci vysokoškolského vzdělávání (Udvalg for kvalitet og relevans i de videregående uddannelser). Zpráva je zaměřena na strukturu a organizaci celého vysokoškolského systému, na to, aby nabízel nejlepší, ale přitom efektivní možnosti studia, produkoval vysoce kvalifikované a také zaměstnatelné absolventy, kteří splňují požadavky trhu práce, a přispíval tak k růstu, produktivitě a prosperitě země. Doporučení Komise, která se opírají i o zkušenosti dalších severských zemí a Nizozemska (například o úspěšnou koncepci bakalářského studia ve Švédsku), navrhují podstatné změny, především prodloužení bakalářského studia i jeho širší uplatnění, výrazné omezení automatického pokračování v magisterském studiu a větší propojení studijních programů s požadavky trhu práce.

Redakce Vysoké školství ve světě

Komise expertů byla vládou ustavena v říjnu 2013 s ročním mandátem analyzovat existující strukturu vysokého školství a vysokoškolského vzdělávání a navrhnout opatření, která by přispěla ke zvýšení jeho kvality a relevance a tak i k růstu a produktivitě Dánska. V sedmičlenné komisi jsou zástupci dánských podniků i univerzit (z toho jeden ze zahraničí). Její práci podporuje rozsáhlý osmičlenný sekretariát, což jen podtrhuje, za jak důležitou ji politici považují. Druhou zprávu vydá Komise v říjnu 2014. Zaměří se na úroveň institucí a na zkoumání faktorů podporujících kvalitu a relevanci a bude se opírat o výsledky vysokoškolského výzkumu. Svou činnost uzavře Komise závěrečnou zprávou na konci roku 2014.

Politické zadání pro práci Komise definovalo tři hlavní cíle týkající se kvality, relevance a prostupnosti vysokoškolského studia:

Kvalita. Je třeba zvýšit kvalitu výuky i průběhu studia, aby všichni studující maximálně využili svůj potenciál (dosáhli hranice svých možností).

  • Relevance. Je třeba více přesunout zaměření vysokoškolského vzdělávání z poslední zkoušky na první zaměstnání tak, aby více absolventů nalezlo práci v soukromém sektoru a všichni studenti byli vybaveni kompetencemi, které mohou uplatnit v odpovídajícím zaměstnání – a to bez ohledu na úroveň vysokoškolského vzdělávání.
  • Prostupnost. Je třeba zvýšit prostupnost a propojenost vysokoškolského vzdělávání, aby se vyloučilo překrývání, zdvojování a promarněný čas.

Doporučení Komise jsou založena na šesti východiscích:

  • vysokoškolské vzdělávání je třeba umožnit každému, kdo o ně má zájem a je schopen studovat;
  • vysokoškolské instituce mají vysoký stupeň autonomie;
  • úkolem vysokých škol je připravit absolventy pro oba sektory dánského trhu práce, veřejný i soukromý;
  • dánský soukromý sektor má velmi rozmanitou strukturu povolání, s jen málo velkými a naopak s mnoha malými a středními podniky pokrývajícími širokou škálu oborů;
  • úkolem Komise není hledat úspory, ale zvýšit efektivitu vysokého školství a přispět k tomu, aby využití značných výdajů Dánska bylo co nejlepší;
  • otázky financování vysokých škol, školné a finanční podpora studentů nejsou součástí mandátu Komise.

První zpráva Komise Nové cesty. Budoucnost vysokoškolského vzdělávání (Nye Veje. Fremtidens Videregående Uddannelsessystem), která vyšla na začátku dubna 2014, je skutečně důkladná a proto také rozsáhlá, má přes sto stran a sedm příloh (bohužel téměř vše pouze v dánštině). Jedna z příloh například na 196 stranách srovnává vysoké školství ve Finsku, Nizozemsku, Norsku a Švédsku, jiná (jediná v angličtině) analyzuje úspěšný model bakalářského studia ve Švédsku (The Swedish Bachelor – A degree of success).

Předseda Komise Jørgen Søndergaard (povoláním ekonom a bývalý ředitel Národního centra sociálního výzkumu, Nationale forskningscenter for velfærd / National Centre for Social Research) prohlásil, že je nutné dimenzovat a regulovat přístup na vysoké školy tak, aby byla obnovena rovnováha mezi počtem absolventů především na magisterské úrovni a potřebami společnosti a aby také skutečné znalosti absolventů odpovídaly potřebám společnosti. Cílem navrhovaných reforem je zlepšit zaměstnanost i zaměstnatelnost absolventů, mimořádně důležité přitom je zarazit dnešní trend, kdy absolventi nemohou najít odpovídající nebo vůbec žádnou práci.

Zaměstnatelnost absolventů v Dánsku ovlivňuje řada faktorů. Od roku 2007 do roku 2013 se totiž počet přijímaných na dánské vysoké školy zvýšil o polovinu, z více než 40 tisíc na 65 tisíc. Jestliže v roce 2003 mělo vysokoškolské vzdělání 700 tisíc Dánů, o deset let později to bylo již 900 tisíc a v roce 2030 jejich počet přesáhne 1,2 milionu. Mění se také možnosti uplatnění absolventů. Dnes stále ještě nadpoloviční většina absolventů pracuje ve veřejném sektoru. Ten však v žádném případě neporoste tak dynamicky, jako poroste počet absolventů. Za 10 až 15 let bude 80 % absolventů hledat práci v soukromém sektoru, a to nejen ve velkých podnicích, jak je tomu převážně dnes (v současnosti totiž jen v pětině malých podniků s 50 či méně zaměstnanci pracuje alespoň jeden vysokoškolák). Neméně důležitým faktorem je skutečnost, že uplatnění bakalářů na pracovním trhu je v Dánsku zcela nedostatečné, také proto většinou pokračují v magisterském studiu. Zatímco například v Kanadě z deseti vysokoškoláků na pracovním trhu jich více než sedm má jen bakalářský diplom, v Dánsku je to naopak – více než 90 % dosáhlo alespoň magisterské úrovně.

Mezi hlavní změny dnešní struktury studia proto patří jak podstatné omezení přímé návaznosti magisterského studia na bakalářské, tak prodloužení bakalářského studia ze tří na čtyři roky, aby se zvýšila zaměstnatelnost jejich absolventů. Komise navrhuje, aby se ve čtvrtém ročníku ti, kteří nebudou přímo pokračovat v magisterském studiu, zaměřili na uplatnění oboru v praxi a absolvovali témata potřebná ve veřejném i soukromém sektoru, jako jsou například základy veřejné správy a práva, ekonomie a účetnictví, organizace práce a managementu. Ti, kteří budou přímo pokračovat v magisterském studiu, by se v posledním roce bakalářského studia zaměřili na teoretické a metodické aspekty oboru, tedy na jeho prohlubování a přípravu na výzkumnou dráhu a případně i na doktorát. (Tato úprava struktury studia se ovšem nemá týkat medicíny a menšího počtu dalších oborů.)

Varianty strukturovaného studia

Vysvětlivky:

I DAG (současnost):

Dnešní struktura studia – tříleté bakalářské a dvouleté magisterské, pak zaměstnání

FORSLAG:  (čtyři budoucí  modely studia)

Přímá návaznost jednoletého magisterského studia na čtyřleté bakalářské
Po bakaláři přechod do zaměstnání a současně distanční magisterské studium (až tříleté)
Po bakaláři přechod do zaměstnání alespoň na dva roky, pak jednoleté magisterské studium
Přímý přechod do zaměstnání (bez magisterského studia)

Také magisterské studium, v návrhu zkrácené na jeden rok, je třeba nově strukturovat (viz schéma). Průměrně v něm bude přímo pokračovat jen třetina bakalářů (tento podíl bude ovšem různý podle oboru studia), zatímco dvě třetiny budou vstupovat do zaměstnání. Magisterské studium budou moci případně absolvovat (distanční nebo kombinovanou formou) při zaměstnání (studium se pak ovšem prodlouží až na 3 roky) či až po 2–3leté praxi v zaměstnání. Mělo by ovšem jiný charakter, více zaměřený na praxi a možnosti přímého využití získaného vzdělání.

Podle Søndergaarda se tím zvýší konkurence při přijímání do magisterského studia a větší konkurence zase zvýší jeho celkovou úroveň. Navrhovaná reforma také neznamená žádnou odchylku od Boloňského procesu, stále zůstává v požadovaném rozmezí 180–240 kreditů (ECTS) pro bakalářský diplom a dalších nejméně 60 kreditů (ECTS) pro magisterský diplom.

Mezi další významné reformní návrhy patří omezení přístupu ke studiu na vybrané obory (nebo skupiny oborů), které vykazují vysoké riziko nadprodukce absolventů. Proto se pro ně budou centrálně určovat směrná čísla vždy na období dalších tří let. Doporučení Komise ovšem zahrnují ještě další omezení studijní nabídky: programy, které mají celostátně méně než 30 studentů, se budou muset sdružit s programy s podobně nízkým počtem studentů nebo zcela zrušit, programy, které mají méně než 60 studentů, bude možné otvírat jen na jedné vysoké škole v celém Dánsku.

Změnit se má také prostředí, v rámci kterého si samotní studenti volí svou studijní dráhu. Doporučení Komise proto obsahují návrh na zřízení ústředního elektronického informačního systému, který bude obsahovat údaje o kvalitě jednotlivých studijních programů a o vyhlídkách jejich absolventů na trhu práce včetně toho, jak studijní programy hodnotí sami studenti a absolventi.

Všechna doporučení Komise vyhovují jedné z podmínek zadání, která stanovuje, že navrhované změny budou realizovatelné v rámci schváleného střednědobého rozpočtového výhledu pro vysoké školství.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Nye Veje. Fremtidens Videregående Uddannelsessystem. Udvalg for Kvalitet og Relevans i de Videregående Uddannelser, 2014

Bilag 5: ‘The Swedish bachelor – a degree of success’. Report on the Swedish higher education system by Hanne Smidt, Senior Advisor, European University Association/Hanne Smidt Consulting, February 2014

Jan Petter Myklebust: Mega-reforms to HE proposed by quality commission. 04 April 2014 University World News Issue 314

Dánská diskuse o reformě vysokého školství. Vysoké školství ve světě, 27. únor 2014

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Dánsko, Ekonomika & VŠ, Utváření VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s