Co čeká vysoké školy severských zemí?

Severské země – Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko – mají dnes ve vysokém školství výjimečnou pozici. Na rozdíl od většiny evropských zemí totiž zvyšují své výdaje na vysoké (i jiné) školství. Přesto se také ony snaží najít doplňkové zdroje financování a postupně realizují své dlouhodobé reformní záměry. Co čeká vysoké školy severských zemí v roce 2014 a jaké úkoly před nimi stojí v delším časovém horizontu?

Redakce Vysoké školství ve světě

Pět severských zemí (někdy nepřesně označovaných jako Skandinávie, do které však patří pouze Norsko, Švédsko a Dánsko) věnuje na terciární vzdělávání a výzkum nejvyšší podíl HDP na světě. Asi 5 % z jejich 25 milionů obyvatel studuje na vysokých školách. Výdaje na výzkum z veřejných prostředků činí celkem 8 miliard €, přímo na vysoké školy jde ve Švédsku 49 % celkových veřejných výdajů na výzkum, v Dánsku 46 %, v Norsku 33,5 % a ve Finsku 29 % (průměr v Evropské unii je 33,3 %), další veřejné peníze pak jdou na vysoké školy ještě ovšem přes výzkumné a inovační agentury. Podíl výzkumných prostředků, které jdou přímo na vysoké školy, ukazuje, jakou míru autonomie mají školy při rozhodování, na co svůj výzkum přednostně zaměří.

Za posledních několik desetiletí se v severských zemích realizovala řada reformních kroků, které byly přednostně zaměřeny na několik oblastí: autonomii vysokých škol (Finsko); spojování institucí (Dánsko a Norsko); způsoby řízení vysokých škol, zastoupení externích členů ve vedení škol a způsob výběru rektora; získávání prostředků z jiných než veřejných zdrojů včetně zavádění školného alespoň pro mimoevropské studenty.

Významným tématem diskusí o reformách se stala rovněž kvalita. Vlády severských zemí například na podporu hraničního výzkumu zřizovaly centra excelence, nyní se v Norsku a Finsku začínají zavádět i pro podporu výuky. Loňský pokus dánské vlády uzákonit právní normy na urychlení studia a získání diplomu vedl k největším studentským protestům od druhé poloviny 60. let minulého století. Ve všech severských zemích proběhly bouřlivé diskuse také o narůstající byrokracii a o stále více se prosazujícím novém konceptu řízení veřejných služeb (New Public Management), který monitoruje a odměňuje produktivitu na vysokých školách například na základě bibliometrických údajů nebo schopnosti financovat výzkum z externích zdrojů.

Vysokoškolské studium vedoucí k získání diplomu absolvuje v zahraničí přibližně 50 tisíc studentů ze severských zemí, které jejich podpora stojí přes 600 milionů . Asi polovina z nich si vybrala univerzity ve Spojeném království, USA, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu, ale všechny severské země se snaží své mladé lidi motivovat, aby studovali i jinde, zejména v zemích BRICS – v Brazílii, Rusku, Indii, Číně a v Jihoafrické republice.

Švédsko: kvalita a autonomie

Švédsko zavedlo nový a inspirativní systém zajišťování kvality vysokých škol (blíže viz Švédská cesta k financování vysokých škol podle kvality), který se ovšem setkal s ostrou kritikou ze strany vysokých škol. Vyvolalo to dokonce diskusi o mezinárodním uznávání švédských diplomů podle standardů doporučovaných Evropskou asociací pro zajišťování kvality ve vysokém školství (ENQA).

Projednávání návrhu zákona o autonomii vysokých škol, který by odstřihl vysoké školy od státu, bylo v důsledku protestů pozastaveno, ale je možné, že se parlament k této záležitosti na jaře vrátí. Mezi kritiky navrhované právní úpravy patřil i profesor Sverker Sörlin z Královského technologického institutu (KTH Royal Institute of Technology): „Autonomie je dobrá věc a stojí za ní vysoké školy po celé Evropě. Ovšem švédská vláda přespříliš akcentuje komerční a inovační rozměr autonomie vysokých škol, naopak o širším poslání a přínosu vysokých škol pro společnost mluví minimálně.“

Reformy takového rozsahu vyžadují i autonomii ve financování. „Pro vysoké školy je nemyslitelné či přinejmenším nezajímavé, aby se oddělily od státu a neměly přitom zajištěné financování. Je to ovšem také příležitost změnit systémy kompetitivního financování prostřednictvím výzkumných agentur tak, aby dlouhodobou autonomii podporovaly.“

Pro Stockholmskou univerzitu však bude podle její rektorky profesorky Astrid Söderberghové-Widdingové „v roce 2014 zdaleka nejdůležitějším a nejobtížnějším problémem rozhodnout, jak vysokoškolské vzdělávání dimenzovat (kolik studentů přijmout do kterých oborů studia) s ohledem jak na poptávku studentů, tak na potřeby švédské společnosti a ekonomiky.“

Dánsko: požadované reformy          

Dánsko má ze všech severských zemí ve vysokém školství největší ambice. Jeho cílem je zajistit, aby v této dekádě 95 % mladých lidí příslušné věkové skupiny získalo středoškolské vzdělání, 60 % získalo nějaké terciární vzdělání a 25 % magisterský titul.

Mezi severskými zeměmi a vlastně i v celosvětovém měřítku má Dánsko také nejštědřejší systém financování a podpory studentů. Největší podíl prostředků jde na stipendia a zvláštní podporu dostávají studenti, kteří odcházejí studovat do zahraničí. Přesto však v roce 2011 tvořili dánští studenti pouhých 7 % z celkového počtu 50 tisíc studentů severských zemí na zahraničních školách. Byl to jeden z hlavních důvodů, proč vláda zahájila akční plán na podporu internacionalizace. Již předchozí ministr pro vědu, inovace a vysokoškolské vzdělávání prosazoval řadu reforem a oznámil vydání nové strategie, jak přilákat do Dánska talentované jedince z jiných zemí a jak motivovat také zahraniční studenty, aby zůstávali v Dánsku i po ukončení studia.

Nedávno vládní Komise pro produktivitu (Produktivitets Kommissionen) požadovala rozsáhlé reformy vysokého školství s cílem zlepšit kvalitu absolventů, podpořit studenty v tom, aby volili programy, které více odpovídají požadavkům pracovního trhu, a celkově lépe sladit nabídku vysokoškolského vzdělávání s požadavky ekonomiky a společnosti vhodnějším směrováním rozpočtových prostředků.

(Poslednímu vývoji v dánském vysokém školství jsme ve zpravodaji Vysoké školství ve světě věnovali na začátku roku 2014 sérii článků, které jsou uvedeny v pramenech).

Finsko: financování z více zdrojů

Finská sociálně demokratická ministryně školství a vědy Krista Kiuruová se pokouší přimět vysoké školy, aby hledaly další zdroje financování. Podle jedné metody uplatňované od roku 2010 se k částce, kterou získá sama škola, přidává ze státního rozpočtu její 2,5 násobek. Například bývalý rektor Helsinské univerzity Thomas Wilhelmson uvedl, že škola dnes uvažuje mnohem strategičtěji než dříve a z jejího celkového rozpočtu 700 milionů € také jen 57 % přichází od státu. Poslanec Arto Satonen, který loni předložil v parlamentu návrh na zavedení školného pro mimoevropské studenty, ovšem přiznal, že „v této chvíli to vypadá, že návrh zákona o školném zůstane zatím bez odezvy.“

Norsko: více peněz, školné pro zahraniční studenty

Představitelé současné konzervativní norské vlády během dlouhého období v opozici slibovali, že pokud se dostanou k moci, budou jednou z jejich klíčových priorit vysoké školy a výzkum. Po několika měsících ve funkci (od října 2013) se vládě podařilo navýšit rozpočet na vysoké školy na rok 2014 a existuje naděje, že je to jen začátek nové snahy směrovat nevyužité zisky z ropy do výzkumu. Podle současného norského ministra školství a výzkumu Torbjørna Røe Isaksena v novém rozpočtu zvítězily vysoké školy a výzkum.

Současně ale ministr podporuje zavedení školného pro mimoevropské studenty s tím, že současný systém neoslovuje „správné cílové skupiny“ zahraničních studentů. Menšinová vláda tedy pokračuje ve své snaze uzákonit školné pro studenty z mimoevropských zemí, přestože během debaty o novém rozpočtu většina poslanců tento návrh nepodpořila.

Rektor Univerzity v Oslo, profesor Ole Petter Ottersen, prohlásil, že jako největší úkol vidí rozvoj ještě dalších center excelentního výzkumu na univerzitách severských zemí a zajištění potřebné finanční a organizační flexibility, aby centra výzkumu mohla být propojena s excelentní výukou. „K tomu musí mít vysoké školy větší prostor pro strategická řešení, aby byly atraktivnější a mohly přitáhnout talentované výzkumné pracovníky a studenty ze zahraničí. Stěžejní je nová infrastruktura, vybavení a budovy.“

Vysoké školy severských zemí jsou daleko od hlavních center evropského výzkumu (která leží v oblasti největší koncentrace obyvatelstva, průmyslu i finančních prostředků, od Manchesteru po Milán, nazývané Blue Banana) a jsou vzdáleny i jazykově. „Tento fakt bychom měli vyvážit vynikajícími vědeckými kapacitami a nejmodernější infrastrukturou. Univerzity musí posílit svou roli v oblasti strategie. Ta se odvíjí od institucionálního vedení a lepšího slaďování strategických kroků s rozpočtovými možnostmi a podmínkami.“ Profesor Ottersen, který je zároveň předsedou Norské asociace vysokých škol (UHR, Universitets- og høgskolerådet), dále zdůraznil, že „jsme zajedno proti zavedení školného pro mimoevropské studenty. Norsko totiž potřebuje zahraniční studenty víc než oni nás.“

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Jan Petter Myklebust: Nordic university reforms, diversification to continue. University World News, 10 January 2014, Issue 302

Švédsko má podpořit špičkový výzkum na vysokých školách. Vysoké školství ve světě, 28. leden, 2014

Švédská cesta k financování vysokých škol podle kvality. Vysoké školství ve světě, 10. říjen, 2013

Švédsko se dívá dopředu – zvyšuje výdaje na vysoké školství a výzkum. Vysoké školství ve světě, 8. listopad, 2012

Dánská diskuse o reformě vysokého školství. Vysoké školství ve světě, 27. únor, 2014

Reforma podpory studentů v Dánsku. Vysoké školství ve světě, 20. únor, 2014

Produktivita v dánském vysokém školství. Vysoké školství ve světě, 30. leden, 2014

Dánští absolventi na trhu práce. Vysoké školství ve světě, 28. leden, 2014

Vysoké školství ve Finsku. Vysoké školství ve světě, 12. březen 2012

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Dánsko, Finsko, Kvalita, Norsko, Výhled VŠ, Všechny články, Švédsko

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s