Švédské vysoké školy se musí více zaměřit na výuku


Přestože Švédsko věnuje na vysoké školy jeden z nejvyšších podílů hrubého domácího produktu (HDP) na světě, množí se kritické hlasy, které poukazují na klesající úroveň vysokoškolské výuky. Prostředky jdou totiž především na výzkumnou činnost elitních univerzit, zatímco většině ostatních vysokých škol se nedostávají peníze ani na výuku, ani na výzkum.

Posílení vzdělávací funkce švédských vysokých škol a zvýšení kvality výuky ve svých závěrech požaduje také nová analytická studie amerických a švédských autorů, která na základě srovnání zkušeností švédských vysokých škol a dvou vedoucích amerických univerzit, Stanfordu a Berkeley, formuluje řadu doporučení především pro personální politiku a zvýšení kvality výuky na vysokých školách ve Švédsku.

Redakce Vysoké školství ve světě

Harriet Wallbergová, která jako univerzitní kancléřka (University Chancellor, Universitetskansler) je v čele úřadu pro vysoké školy (Swedish Higher Education Authority, Universitetskanslerämbetet – UKÄ), nedávno varovala v předním švédském deníku Dagens Nyheter, že se švédské vysoké školství může zhroutit: „Nepoměr mezi financováním výuky na základním (pregraduálním) cyklu a financováním výzkumu se zvětšuje a způsobuje stále větší problémy. Nutně potřebujeme dohodu napříč politickým spektrem, která zaručí zvýšení finančních prostředků pro vysoké školství alespoň na dvacet let.“

Důrazné vyjádření H. Wallbergové, pouze dva měsíce po jejím jmenování do funkce, je nutno chápat také v kontextu švédských všeobecných voleb, které se konaly 14. září a vyhráli je opoziční sociální demokraté pod vedením Stefana Löfvena. Sociální demokraté také sestaví novou vládu (premiér a současně předseda konzervativní Umírněné koaliční strany Fredrik Reinfeldt podal po osmi letech demisi ihned po oznámení předběžných výsledků voleb).

Existuje však řada dalších kritických hlasů, podle nichž výsledky švédského vysokého školství neodpovídají skutečnosti, že Švédsko do něj investuje po Dánsku druhý největší podíl HDP na světě. Dokonce i v letech 2005 až 2009, kdy v rámci úsporných opatření způsobených ekonomickou krizí převážná většina ostatních evropských zemí finanční prostředky pro vysoké školství omezovala, se ve Švédsku tento podíl zvýšil.

Mezi kritické hlasy patří i nová analytická studie nezávislé neziskové organizace Centre for Business and Policy Studies (SNS – Studieförbundet Näringsliv och Samhälle), která srovnává švédské vysoké školy (především však univerzity v Uppsale a v Lundu) se dvěma špičkovými americkými univerzitami: Stanfordem a Berkeley. Autory studie, která se zabývá způsobem, jak dosáhnout vynikajících výsledků ve výuce i výzkumu a jak je uplatnit (Combining Excellence in Education, Research and Impact: Inspiration from Stanford and Berkeley and implications for Swedish universities) jsou americký a švédský profesor (Arthur Bienenstock a Mats Benner) a ředitelky divizí švédské vládní agentury pro inovační systémy Vinnova (Sylvia Schwaag-Sergerová a Anne Lidgardová).

Zmíněná studie, která požaduje rozsáhlé reformy, přinesla řadu doporučení. Týkají se především personální politiky na vysokých školách, většího zaměření na výuku, zvýšení její kvality a těsného propojení s výzkumem. Studie také zdůraznila nezbytnost koncepčního vedení (leadership) na všech úrovních, stejně jako doporučila usilovat o větší rozmanitost vysokoškolských institucí ve Švédsku diverzifikovanými pravidly financování.

V oblasti personální politiky studie především doporučila, aby pro ty akademické pracovníky, kteří mají vynikající výsledky ve výzkumu i výborně učí, byl počínaje úrovní asistenta zaveden kariérní postup vedoucí až k získání definitivy (tenure track). Na všechny pozice kariérní dráhy se však nezbytně musí hledat kandidáti i ze zahraničí. Výběrové komise musí prokázat, že hledání zahrnulo všechny potenciální kandidáty a že byl vybrán skutečně ten nejlepší. Definitivu může získat jen ten, kdo má konzistentní výsledky ve výzkumu i výuce. Na druhé straně by měl ovšem na definitivu dosáhnout každý akademický pracovník vysoké školy přijatý na pozici kariérní dráhy, který splňuje požadovaný standard.

Dále studie požaduje změny v přijímání nových akademických pracovníků. Cílem je zajistit jejich větší mobilitu, za prvé mezi vysokými školami navzájem (aby se zmenšilo nebezpečí akademického incestu, inbreeding), za druhé mezi různými sektory společnosti (školskou, podnikatelskou a decizní sférou) a za třetí v získávání studentů i pracovníků ze zahraničí.

Nejvíce doporučení se týká posílení funkce výuky a jejího propojení s výzkumem. „Švédské univerzity se výrazně zaměřily na výzkum na úkor výuky, a to má neblahé důsledky na její kvalitu a mezinárodní přitažlivost švédských univerzit. Nadměrné zaměření na výzkum lze částečně vysvětlit tím, že se ve Švédku kvalita univerzity často posuzuje podle kvality výzkumu a význam výuky se zanedbává. Nadto se podceňuje klíčová úloha studentů a tedy i výuky, když se například hodnotí konkurenceschopnost a inovativnost jednotlivých regionů a zemí“, píše se ve studii. Těsné propojení výuky s výzkumem se má týkat všech pracovních pozic, nejen studenti na postgraduální úrovni, ale i studenti univerzit na pregraduální úrovni se mají systematicky zapojovat do výzkumu.

Řada doporučení se zaměřuje na zvýšení kvality výuky. Klíčové je „upravit mechanismus financování vysokých škol tak, aby zajistil dostatek prostředků pro výuku i pro zavedení kariérového postupu akademických pracovníků, který povede k definitivě.“ Další doporučení požadují systematickou evaluaci výuky na úrovni instituce a zvýšenou podporu pro její zlepšování.

Studie také zpochybnila názor, že zavedení školného pro ty země, které nejsou členy EU, může za prudký pokles počtu zahraničních studentů švédských vysokých škol z Asie a z Afriky: „Jiné faktory vysvětlují, proč globálně mobilní studenti či jejich rodiny raději platí často velmi vysoké školné ve Spojených státech, Spojeném království či Austrálii, než aby studovali ve Švédsku. Jedním z nich je kvalita a zaměření výuky a vzdělávání.“

Podle studie se ve Švédsku studenti specializují příliš brzy, zatímco na obou amerických univerzitách se studium od začátku zaměřuje na rozvoj celého studenta. Studie vyzdvihuje názor prezidenta Stanfordu Johna Hennessyho: „Jestliže mají naši absolventi přejmout odpovědnost na místní, národní i globální úrovni, potřebují mít nejen hluboké znalosti a špičkové dovednosti, ale i další kompetence…, jako je schopnost spolupracovat v rozmanitých týmech, tolerance, velkorysost a široká schopnost empatie.“ A studie konstatuje, že takový model všeobecného vzdělávacího programu (liberal arts education), který je zaveden na Stanfordu a v Berkeley a v řadě dalších amerických univerzit, ve švédském vysokém školství do značné míry chybí. Jedno z doporučení proto zní, aby se studijní programy zaměřily spíše na dovednosti než na získání specifické kvalifikace.

S názorem, že je třeba společně a dlouhodobě usilovat, aby se ve Švédsku vytvořil ucelený koncept vysokého školství, souhlasí i rektorka Stockholmské univerzity Astrid Söderbergh-Widdingová. Na studii Combining Excellence ocenila kritický postoj k předčasné specializaci studia. Řekla, že věří „v takovou kulturu vzdělávání, jaká existuje například ve Stanfordu a v Berkeley, kdy vzděláváním není jenom to, co přímo odpovídá budoucí práci, ale také to, co umožňuje být aktivním občanem a rozumět složitosti světa.“ Dalším zajímavým tématem studie je podle ní „získávání nových pracovníků, které považuji za klíčové pro budoucnost našich vysokých škol. Na naší univerzitě se snažíme získávat pracovníky ze zahraničí systematicky, otevřeně a transparentně.“

Stanovisko Harriet Wallbergové podporuje také Lena Adamsonová, docentka psychologie na Stockholmské univerzitě a expert na problémy vysokého školství. „Financování švédských vysokých škol je rozděleno na financování vzdělávání, tedy výuky, a na financování výzkumu. Prostředky na výuku se stále snižují, od roku 1993 se podle odhadů na ni dostalo o 7 mld. SEK (to odpovídá 21 mld. Kč) méně, což se projevilo hlavně na počtu hodin výuky (teaching time). Za politickými hesly o „masivních investicích do vysokých škol“ se skrývalo, že ve skutečnosti šly tyto prostředky na výzkum. Přitom však 90 % rozpočtu na výzkum jde ve Švédsku jen do 10 vysokých škol, hlavně výzkumných univerzit, zbývajících 28 švédských vysokých škol jich tedy získá pouze 10 %; proto jim nakonec chybí prostředky na výuku i na výzkum. Ještě k tomu je akademický hodnotový systém, kdy se výzkumné aktivity systematicky hodnotí výše než výukové, ve Švédsku zvlášť silný. Bude-li vše takto pokračovat, může to jedině vést ke kolapsu, jak to předvídá nová kancléřka. Mohu jenom doufat, že nová vláda správně nastaví své priority.“

K tomu snad jen dodejme, že podle poslední mezinárodní ročenky OECD Education at a Glance jde ve Švédsku 0,83 % HDP na výuku na vysokých školách (v průměru zemí OECD to je 1,12 % HDP), ale 0,91 % HDP na výzkum na vysokých školách (v průměru zemí OECD je to pouze 0,46 % HDP).

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Arthur Bienenstock, Sylvia Schwaag Serger, Mats Benner and Anne Lidgard: Combining Excellence in Education, Research and Impact: Inspiration from Stanford and Berkeley and implications for Swedish universities. SNS – Förlag, 2014

Jan Petter Myklebust: Urgent calls to close the gap between research and teaching. 22 August 2014 University World News Issue 331

Prezentace Arthura Bienenstocka (emeritní profesor, Stanford University)

Prezentace Sylvie Schwaag-Sergerové (docentka Univerzity v Lundu a ředitelka divize pro mezinárodní strategii švédské vládní agentury pro inovační systémy Vinnova)

Švédsko má podpořit špičkový výzkum na vysokých školách. Vysoké školství ve světě. 9. leden, 2013

Jan Petter Myklebust: Report calls for exit from a ‘research hotel’ model. 16 December 2012 University World News Issue 252

OECD Education at a Glance. OECD, Paris 2014

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Financování, VŠ pracovníci, Všechny články, Švédsko

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s