Co přináší růst vysokého školství v Číně a Indii

Více než 35 % celosvětové pracovní síly se nachází ve dvou zemích, v Číně a v Indii. Obě usilují o transformaci svého hospodářství, kde převažuje kvalifikačně nenáročná práce, na zeleně orientovanou high-tech ekonomiku. Na konferenci v Adelaide v Jižní Austrálii, kterou v červenci 2012 uspořádalo Národní centrum pro výzkum odborného vzdělávání (National Centre for Vocational Education Research), analyzoval profesor David Finegold z americké Rutgersovy univerzity důsledky ekonomického růstu a rozvoje vysokoškolských systémů obou zemí. Zdůraznil přitom, že přístup Číny a Indie k mnohým problémům je z řady důvodů zcela odlišný.

Redakce Vysoké školství ve světě

Dříve byly ekonomiky Číny a Indie na nízké kvalifikační úrovni, pracovních míst vyžadujících vysokou školu bylo jen velmi málo a výrazná většina pracovní síly byla nekvalifikovaná. Dnes čím dále větší podíl jejich obyvatelstva usiluje o získání vyšší kvalifikace, která jim byla dříve odepřena, v obou zemích však systém veřejného vzdělávání není schopen tuto poptávku uspokojit. Situace Indie je v tomto ohledu mnohem horší, a pokud se nezlepší, může ohrozit i ty úspěchy, kterých již dosáhla.

Případ Číny

Čína v současné době mohutně investuje, aby se stala inovační ekonomikou vedoucí ve světě v zelených technologiích a high-tech odvětvích. Cestou k tomu je výrazná expanze výzkumných univerzit. Kromě značného navýšení počtu vědeckých publikací je cílem nové inovační strategie během tří let vytvořit dva miliony patentů.

Země nyní vstupuje do druhé fáze rozvoje svého vysokoškolského systému. První fáze byla zaměřena na kvantitu, na rychlé zvýšení počtu studentů. Nárůst – během relativně krátké doby z 600 tisíc na více než 7 milionů absolventů ročně – byl však tak razantní, že převýšil počet pracovních míst vyžadujících vysokoškolské vzdělání. V obavách, že by se nezaměstnaní absolventi nebo pracující na místech méně náročných mohli začít bouřit, se důraz kolem roku 2007–08 přesunul na zvyšování kvality a na rozvoj internacionalizace vysokého školství. Loni začala čínská vláda výrazně investovat do zkvalitňování špičkových univerzit a zároveň vyzvala zahraniční vysoké školy, aby neváhaly a ve spolupráci s místními partnery z akademické i finanční sféry zakládaly v Číně své pobočky.

Jedním ze zvlášť úspěšných projektů tohoto typu byla spolupráce mezi Liverpoolskou univerzitou a Univerzitou  Xi’an Jiaotong, které v roce 2006 založily poblíž Šanghaje společnou vysokou školu. Přestože školné ve výši 9,5 tisíce $ je na čínské poměry dosti vysoké, vstoupily na ni 4 tisíce studentů, z nichž 750 studuje v Liverpoolu. Téměř všichni z prvního ročníku absolventů odešli do zahraničí, aby pokračovali ve studiu na postgraduální úrovni.

Na vzniku nových vysokoškolských institucí v Číně se podílí řada amerických univerzit (např. Newyorkská, Wisconsinská, Yale či Berkeley, Johns Hopkins atd.). Jejich vlastní pobočky nebo společné projekty umožňují čínským studentům získat v Číně tituly zahraniční vysoké školy.

Zahraničním institucím, které měly zájem zakotvit v nejlidnatější zemi světa, nabídli provinční vlády i čínští sponzoři atraktivní finanční podmínky, pozemky, plně vybavené areály i peníze na rozjezd. Čínská vláda se poučila z nejlepších světových příkladů a podporuje konkurenci mezi provinciemi a městy. Dalším jejím cílem je udržet doma alespoň některé z více 150 tisíc čínských studentů, kteří v současné době studují v USA, a zároveň přilákat do Číny studenty ze zahraničí.

Důležitou roli hrají také dlouhodobé důsledky politiky jednoho dítěte. Populace Číny ve věku 15–24 let by měla klesnout z 250 milionů v roce 1990 do roku 2030 na přibližně 150 milionů, tedy o 40 %.  Číňané budou pravděpodobně prvním národem, který „zestárne dříve, než zbohatne“.

Případ Indie

Populační pyramida v Indii je opačná než v Číně, s obrovským a stále rostoucím počtem mladých lidí. Indie je opakem Číny i z dalších hledisek: indická ekonomika je založena na službách, zatímco čínská na průmyslové výrobě, stát v Indii není příliš efektivní, zatímco v Číně je velice silný, Indie na rozdíl od Číny naráží na mnohem větší problémy při úsilí o mobilizaci svých zdrojů.

V zemi je přes 550 milionů mladých lidí ve věku do 25 let, je to výrazně odlišná situace proti jejím největším asijským konkurentům, Číně, Japonsku a Jižní Koreji nebo oproti situaci v mnoha zemích Evropy. Rostoucí populace mladých lidí je zdrojem obrovských příležitostí růstu v rámci globálního modelu ekonomiky služeb, ale současně vyžaduje rychlé reformy. Indie si nemůže dovolit ponechat tuto generaci bez kvalifikace, ani nemůže zanedbávat velikou většinu současné pracovní síly, která také není kvalifikovaná. Rostou rozdíly mezi vzdělanou a nevzdělanou populací, kvalita nových absolventů indických vysokých škol je velice nerovnoměrná. Vláda na tuto situaci zareagovala extrémní formou pozitivní diskriminace. Téměř polovinu všech míst na vysokých školách vyčlenila pro nedostatečně zastoupené skupiny obyvatelstva, ale skutečné příčiny problému neřeší.

Hospodářský úspěch Indie je tažen rozvojem služeb, je postaven na slušné kvalitě a nízké ceně pracovní síly. Budování kvalifikované pracovní síly však má problémy na všech úrovních, účast na vzdělávání i investice jsou nižší než v řadě rozvojových zemí. Současný indický vzdělávací systém podle určitých známek nefunguje. Dokonce i chudí lidé stále častěji volí soukromé školy místo bezplatného veřejného školství. Sektor odborného vzdělávání je velmi malý, pečuje jen o 3 % populace, přesto je jeho kapacita nevyužita. Prudký nárůst počtu soukromých vysokých škol byl do značné míry neregulovaný a mnohdy tak nízké kvality, že 80 % jejich absolventů je „nezaměstnatelných“.

Za základní příčinu nedostatečného rozvoje kvalifikované pracovní sily byl zprvu považován nedostatek zdrojů, který nedovolí, aby Indie zajistila alespoň univerzální primární vzdělávání. Podle řady známek však tomu tak není. Podle profesora Finegolda je dnes klíčovou otázkou nastavení systému a politiky. Indie potřebuje vytvořit vhodné pobídky a regulační rámec a současně mobilizovat dostatečnou politickou vůli k realizaci zásadních reforem.

V každém případě však to, jak se Čína a Indie dokáží vyrovnat se svými problémy s kvalifikací lidí, bude mít výrazný vliv na zbytek světa.

Pramen:

Geoff Maslen: Implications of China and India’s expanding higher education. University World News, Issue 233, 05 August
2012

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Asie (bez Blízkého Východu), Ekonomika & VŠ, Indie, Politika & VŠ, Všechny články, Čína

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s