Ekonomická krize dál škrtí rozpočty evropských vysokých škol

Evropská asociace univerzit (EUA) ve spolupráci s národními rektorskými konferencemi evropských zemí od roku 2008 systematicky sleduje a vyhodnocuje důsledky finanční krize a poklesu ekonomiky pro vysoké školství v evropských zemích. K tomu účelu vytvořené pracoviště (EUA Public Funding Observatory) o tom každoročně před létem publikuje zprávu (o té loňské jsme před rokem referovali v článku Dopady ekonomické krize na evropské vysoké školství).

Letošní zpráva (Spring 2013) podává přesnější obrázek o vývoji v celém sledovaném období 2008–2012, který je také o něco pochmurnější, protože zdokonalení metodiky umožnilo očistit údaje o financování vysokých škol od vlivu inflace. Důsledky krize se prohlubují a rozdíly mezi různými částmi Evropy se dále zvětšují. Zprávu doplňuje i pravidelně aktualizovaný interaktivní online nástroj (interactive online tool), který ukazuje hlavní údaje o stavu financování v jednotlivých zemích.

Redakce Vysoké školství ve světě

Nová zpráva EUA nejprve věnuje pozornost vývoji za poslední rok 2012–2013. Obrázek je smíšený, neboť ze 17 zemí, pro něž jsou k dispozici již data z obou let, se v 9 financování vysokých škol zvýšilo a v 8 snížilo (údaje však nejsou očištěny od inflace, protože její míra za letošní rok ještě není známa, ale ani rozpočty nejsou konečné).

Výsledky v podstatě odpovídají očekáváním. Největší zvýšení vysokoškolského rozpočtu, přes 10  %, zaznamenalo Rakousko a Island, největší snížení o více než 10  % pak Řecko a Maďarsko (ČR je spolu s Norskem, Polskem a Švédskem v pásmu zvýšení o 5–10  %). Extrémní zvýšení o více než 23  % v případě Islandu lze částečně vysvětlit vyšším počtem přijímaných studentů v roce 2011 i 2012, ale především velkým snížením v předchozích letech (podobně to ovšem platí i pro ČR).

Nejvýraznější snížení, které se týká Maďarska (o více než 19  %) a Řecka (o 25  %), je ve skutečnosti ještě mnohem závažnější, protože financování vysokých škol v obou zemích v předcházejícím období 2008–2012 pokleslo celkem o 31  % resp. o 46  %. Finanční situace vysokého školství především v Řecku, ale i v Maďarsku je v Evropě vůbec nejhorší, jakou EUA Public Funding Observatory zaznamenala.

V zemích, kde se financování vysokých škol zvýšilo, směřovaly prostředky spíše ve prospěch výzkumu než výuky, kde šlo navíc případné zvýšení často na vrub vyššího počtu studentů. V zemích, v nichž se rozpočty vysokých škol snižovaly, postihly škrty nejvíce pracovníky (z hlediska propouštění i snižování platů) a infrastrukturu. Výjimkou byla Francie, kde vláda F. Hollanda vytvořila v roce 2013 tisíc nových pracovních míst, a Polsko, kde se po letech stagnace zvýšily platy na vysokých školách v průměru o 9  %. Kapitálové výdaje z veřejných prostředků jsou v Anglii a Walesu v období 2010–2014 redukovány na polovinu; spíše výjimkou je Švédsko, kde investice do infrastruktury naopak rostly.

Nadále se v Evropě mění také postoj ke školnému a dalším poplatkům studentů. Například ve Španělsku vzrostlo školné o 15–25  % a zpřísnila se pravidla jeho vybírání, v Irsku se bude každoročně zvyšovat až do roku 2015 a v Itálii zrušili strop poplatků pro studenty, kteří překračují standardní dobu studia. Naproti tomu Česká republika – navzdory své obtížné finanční situaci – od zavádění školného upustila, Řecko je hodlá snížit a v Německu většina spolkových zemí školné již zrušila a zbývající je budou brzy následovat (blíže Bavorsko ruší školné).

V těch zemích, kde dochází k omezování financování výzkumu, se vysoké školy snaží využívat prostředků EU a zachovat tak určitou úroveň výzkumu a zajistit rozvoj jeho infrastruktury. Evropské programy však nemají nahrazovat financování samotnými členskými zeměmi, které musí být dostatečné samo o sobě. Jedině tak totiž mohou přispět k udržení konkurenceschopnosti Evropy a její schopnosti obstát v soutěži s dalšími světovými regiony. Vysoké školy z nejvíce krizí postižených zemí se navíc těžko mohou zapojit do evropské spolupráce ve výzkumu, protože jejich možnosti kofinancování jsou velmi omezené. EUA proto již při jednání o nové generaci evropských výzkumných programů (zejména o programu Horizon 2020) požadovala, aby evropské projekty byly financovány na základě tzv. úplných nákladů (full-costing).

V další části zpráva EUA hodnotí reálný vývoj financování vysokých škol v letech 2008–2012, očištěný od vlivu inflace. Již loňská zpráva uvedla, že v některých případech inflace hraje významnou roli, protože do značné míry znehodnocuje případné nominální zvýšení rozpočtu vysokých škol. Podle Eurostatu se míra inflace v období 2008–2012 pohybovala v 15 zemích (mezi ně patří také ČR) v pásmu mezi 5–10  %, v 6 zemích převyšovala 10  % a nižší než 5  % byla jen v jedné zemi (z celkem 22 zemí, pro něž EUA získala aktuální údaje o financování vysokých škol). Extrémními případy zemí s vysokou inflací jsou Island (38  %), Maďarsko (19  %) a Polsko (15  %), na druhé straně je naopak Irsko s deflací -0,25  %.

Započtení míry inflace do analýzy financování vysokého školství v Evropě ovšem podstatně zhoršuje celkový obrázek. Extrémním případem je Island, kde se výrazné zvýšení rozpočtu (+13  %) změní ve výrazné snížení (o více než 17  %). Velké skoky z plusu do mínusu zaznamenaly také Chorvatsko, Polsko a Slovensko, u nichž ještě loňská zpráva EUA konstatovala zvýšení rozpočtu vysokého školství za období 2008–2012 o více než 12  %, ale letos korekce o inflaci ukázala ve skutečnosti snížení o více než 2  %. Také tyto údaje potvrzují skutečnost, že jednotlivé evropské země se nacházejí v dosti rozdílné situaci: země východní a jižní Evropy jsou vystaveny velkým finančním tlakům, zatímco země západní a severní Evropy jsou na tom zřetelně lépe.

K podobnému závěru dospějeme, porovnáme-li údaje o financování vysokých škol s údaji o HDP. Přestože je třeba zacházet s těmito daty i jejich interpretací opatrně, protože nezahrnují nepřímé veřejné financování (z jiných veřejných zdrojů a také podporu studentů a jejich rodin), lze ze vzorku 18 zemí vyvodit určité závěry. V 8 zemích v období 2008–2013 podíl financování vysokého školství na HDP stoupá, v 10 naopak klesá (mezi ně patří i ČR). Zcela ojedinělý je případ Norska: přes stálé a značné zvyšování financování vysokých škol jeho podíl na HDP neustále klesá, protože růst norského HDP je ještě vyšší. Trajektorie jednotlivých zemí se pět liší: některé stále klesají, jiné se pak částečně zlepšují (jako ČR a Polsko), některé naopak klesají po počátečním zvýšení.

Zpráva dále rozebírá vztah mezi financováním a počty studentů. V tomto případě zkoumaný soubor zahrnoval 17 zemí v období 2008–2011. V 9 případech počty studentů vzrostly o více než 10  %, což ovšem znamenalo další tlak na finance. Výjimečným případem je Turecko, kde se počet studentů v daném období zvýšil o 50  %. Povážlivé je, kombinuje-li se přírůstek počtu studentů převyšující 10  % se sníženým financováním, jako je tomu v případě Chorvatska a Irska. Také Německo má řadu problémů, na jedné straně dlouhodobý demografický pokles, na druhé straně je krátkodobým důsledkem zrušení povinné vojenské služby a reforem středního vzdělávání skutečnost, že v některých spolkových zemích nastupují na vysoké školy v podstatě dvě věkové kohorty. V dalších 4 evropských zemích nedosahoval přírůstek počtu studentů ani 10  % (mezi ně patří i ČR). Situaci Spojeného království s přírůstkem 8  % lze těžko srovnávat s jinými zeměmi, protože v Anglii zavádějí nový systém financování postavený na poplatcích studentů. Ve 4 zemích se počet studentů snížil a snížilo se tam také financování vysokých škol.

Finanční tlaky vyvolané měnícím se počtem studentů jsou reálné. Zmenšující se populace studentů, ať již způsobená demografickým či ekonomickým poklesem, znepokojuje některé země z řady důvodů. Hlavním je obtížné udržení růstu lidského kapitálu. Pro vysoké školy zase nemusí nižší počet studentů nutně znamenat pokles nákladů, protože velká část nákladů má – přinejmenším krátkodobě – fixní povahu.

Zpráva EUA na závěr konstatuje, že bez ohledu na to, o kolik jsou veřejné výdaje kráceny, v celé Evropě jsou prvním cílem škrtů výdaje na udržování a rozvoj infrastruktury, ať již o tom rozhodují státní orgány nebo samotné vysoké školy. Přestože se to někde snaží řešit pomocí ze strukturálních fondů, je to znepokojivý vývoj. Areály univerzit je nutné pokládat za strategická aktiva, zastaralé budovy i vybavení nejen zvyšují řadu nákladových položek, ale zhoršují také prostředí pro výuku a výzkum. Investice do existující infrastruktury je nutné řešit z dlouhodobého hlediska. Efektivita financování, chápaná jako schopnost plnit cíle vzdělávací politiky, je stále důležitější (nový EUA projekt DEFINE je zaměřen právě na zvyšování efektivity financování).

Nakonec zpráva EUA znovu zdůrazňuje, že evropské vlády by měly pokládat financování vysokých škol nikoliv za výdaje, ale za investici do budoucnosti Evropy, a že právě investice do vzdělávání a výzkumu jim pomohou dostat se z ekonomické krize.

.

 

Impact of the economic crisis on universities in Europe. EUA’s Public Funding Observatory, Spring 2013

EUA Public Funding Observatory interactive online tool. EUA’s Public Funding Observatory, Spring 2013

Peta Lee: EUA report reveals higher education funding pressures. University World News, Issue 276, 15 June 2013

Dopady ekonomické krize na evropské vysoké školství. Vysoké školství ve světě, 11. červenec 2012

Bavorsko ruší školné. Vysoké školství ve světě, 11. březen 2013

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Ekonomika & VŠ, EU (organizace, celek/členské země), Financování, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s