Vysokoškolská politika a německé volby 2013

Vysoké školy, potažmo vzdělávání a věda, nepatří mezi klíčová témata letošních spolkových voleb v Německu (již v neděli 22. září), a to také proto, že hlavní kompetence vůči vysokým školám mají podle ústavy spolkové země. Nicméně jednotlivé politické strany se ve volební kampani vyjadřují i k otázkám vysokoškolské politiky. Za prvé proto, že si v Německu velmi dobře uvědomují, jak jsou vysoké školy pro ekonomický růst nezbytné. (Je možné například připomenout, jak se před několika lety stalo centrem zájmu celé veřejnosti i politiků špatné umístění německých žáků v mezinárodním průzkumu OECD PISA.) A za druhé se o vysokoškolskou politiku zajímá významná skupina voličů, studenti a mladí lidé vůbec.

Proto také hlavní politické strany ochotně odpověděly na obsáhlý dotazník k vybraným otázkám německé vysokoškolské politiky. Připravilo jej a odpovědi měsíc před volbami publikovalo zastřešení německých studentských organizací (fzsfreier zusammenschluss von studentInnenschaften). I když položené otázky reflektují německou situaci, některé odpovědi – především o financování vysokých škol a organizaci studia – budou jistě zajímat i české čtenáře.

Redakce Vysoké školství ve světě

Volné sdružení studentských organizací (fzs – der freie zusammenschluss von studentInnenschaften) je nadstranické zastřešení studentských organizací na asi 80 vysokých školách celého Německa, které zastupují kolem jednoho milionu studentů (z dnešního celkového počtu více než 2,5 milionu). Na spolkové úrovni fzs reprezentuje jejich sociální, kulturní, politické a ekonomické zájmy vůči vysokým školám, politické sféře a veřejnosti, a jako člen Evropské studentské unie (ESU) i na nadnárodní úrovni (EU, OECD). Ve svých výborech a pracovních skupinách zpracovává pravidelně studie a poziční zprávy k hlavním problémům vysokých škol, sloužící jako podklad k diskusi i rozhodovacím procesům, a to i před spolkovými a zemskými volbami.

Odpovědi politických stran na „volební prubířské otázky“ (Wahlprüfsteine) fzs týkající se vysokoškolské politiky mají kolem 40 stran. Vybrali jsme z nich několik, pro nás patrně nejzajímavějších. Hlavní politické strany – CDU/CSU, FDP, SPD, Zelení a Linke – v nich představily své dlouhodobé záměry. Projevuje se v nich viditelně jejich základní politická orientace, nalevo či napravo.

Jak zajistit dostatečné financování

První a nejzávažnější otázkou bylo, jak zajistit dostatečné financování vysokých škol (resp. vzdělávání a vědy) i v nových podmínkách, když byla v roce 2011 pro dosažení vyrovnaného rozpočtu zakotvena do ústavy tzv. dluhová brzda (Schuldenbremse). Bude zaváděna postupně, od roku 2016 musí mít vyrovnaný rozpočet spolková vláda, od roku 2020 i spolkové země.

CDU/CSU zdůrazňuje, že výzkum i vysoké školy potřebují spolehlivost a jistotu plánování. Proto za prvé prodlouží do roku 2020 dohodu o výzkumu a inovacích. Za druhé bude veřejnému nevysokoškolskému výzkumu do roku 2020 garantovat solidní rostoucí rozpočet v objemu 5 % ročně. Spolkové země však musí své vysoké školy lépe vybavit a i spolková vláda musí mít větší odpovědnost, jako je tomu u veřejného nevysokoškolského výzkumu. Také FDP se zasazuje o jasnou prioritu vzdělávání a výzkumu. V právě končícím volebním období, kdy byli ve vládě, výdaje na vzdělávání, vědu a výzkum dosáhly rekordní výše. Dnes spolková vláda investuje 14 miliard € ročně, zatímco v posledním roce vlády rudo-zelené koalice (2005) to bylo jen 8 miliard €.

Zelení vycházejí z toho, že spolková vláda i spolkové země se zavázaly investovat do vzdělávání a výzkumu 10 % HDP ročně. Tento cíl není ještě zcela dosažen, musí se však do roku 2020 zvýšit – na 7 % pro vzdělávání a na 3,5 % pro výzkum a vývoj. Aby se toho i přes Schuldenbremse dosáhlo, musí být vzdělávání a věda finančními prioritami, musí se chytře podporovat inovace (do toho patří i daňová podpora výzkumu) a zvýšit soukromé investice. Spolkovým zemím hodlají pro to vytvořit prostor reformou dědické daně a svými návrhy na finanční a daňovou politiku. SPD chce výdaje státu na vzdělávání masivně zvýšit – od roku 2014 je postupně zvyšovat o 20 miliard € ročně, po polovině spolková vláda i spolkové země.

Linke zásadně odmítají Schuldenbremse. Argumentují, že první katastrofální výsledky politiky úspor jsou již vidět v Sasku a Sasku-Anthaltsku. Budoucí požadavky – vyšší počty studentů, inkluze, další vzdělávání a digitalizace – však vyžadují nové investice. Dřívější společná péče o výstavbu vysokých škol byla nahrazena fondem pro výstavbu zařízení nadregionálního výzkumu a účelově vázanou podporou spolkových zemí, která byla do roku 2013 ve výši cca 700 milionů €. Navrhují ji zvýšit na 1 miliardu € a dále ji ročně zvyšovat o 3 %.

Přechod ke spolufinancování

Jednotlivé politické strany se shodují v pohledu na nezbytnost spolupráce všech úrovní veřejného financování – spolkové vlády, spolkových zemí a obcí. Dosud podle ústavy platí, že vysoké školy jsou zásadně financovány spolkovými zeměmi, financování federací je omezeno na specifické případy, jinak je zakázáno (tzv. Kooperationsverbot). Shodně se proto požaduje jak zrušení příslušného článku ústavy, tak co největší spolupráce při financování vysokých škol i školského systému.

Politické strany se již tak úplně neshodují v hodnocení dosavadního způsobu, jak se i v podmínkách zákazu spolupráce zajišťovala nezbytná expanze vysokoškolského systému, která byla nad možností samotných spolkových zemí. Byl to tzv. Hochschulpakt 2020, dohoda spolkové vlády s vládami spolkových zemí, že dlouhodobý rozvoj vysokého školství do roku 2020 zajistí společně, rovným dílem. Podle ní se měl počet studentů zvýšit do roku 2010 o 90 tisíc a v období 2011–15 o dalších 270 tisíc, nárůst byl však ve skutečnosti více než dvojnásobný. Počet studentů se do roku 2010 zvýšil již o 180 tisíc, do roku 2015 se má podle loňského odhadu zvýšit o dalších 630 tisíc.

CDU/CSU existující dohody o financování dodatečných míst dodrží, navíc chce změnou ústavy zajistit, aby spolková vláda mohla také trvale podporovat vysoké školy i jako instituce. Také FDP chce pokračovat a podporovat spolkové země při zvyšování počtu studijních míst. Pro SPD je zvýšení počtu studentů úspěchem a chce rozšířením dohody Hochschulpakt 2020 podchytit zvyšující se poptávku po studiu a pomoci tím vysokým školám, aby zřetelně zvýšily svou nabídku. Zelení chtějí investovat o 1 miliardu € ročně více, aby bylo zřízeno více míst a zajištěny lepší podmínky, a existující dohody přeměnit v trvalý systém financování vysokých škol, který bude odpovídat potřebě.

Na druhé straně však pro Linke nepředstavuje Hochschulpakt 2020 trvalou možnost financování studijních míst a dobrých podmínek studia, jeho vylepšování pokládají jen za přechodné řešení na cestě k trvalému spolufinancování, a budou po volbách usilovat, aby o něm spolková vláda jednala se spolkovými zeměmi. Cílem musí být nejen taková nabídka studia, která odpovídá potřebám, ale i přiměřené základní financování vysokých škol. Základy nové dohody o financování by měly být položeny do konce roku 2014, aby vysoké školy mohly bezpečně plánovat.

Jak podporovat excelenci

Rozdílně se také politické strany staví k tomu, jak a zda vůbec má po roce 2017 pokračovat význačný program podpory excelence (tzv. Exzellenzinitiative) zavedený pravicovou koalicí. Obě strany koalice, CDU/CSU a FDP, chtějí, aby pokračoval a dále se rozvíjel, přičemž FDP překládá i řadu návrhů, jak využít získaných zkušeností a lépe jej propojit s ostatními způsoby financování. Požaduje také, aby základní financování výzkumu bylo založeno na dlouhodobém a dostatečném financování vysokých škol a ty by tak při své autonomii mohly strategicky plánovat; dále aby se projektové období prodloužilo na sedm let a výzkumný proces se mohl konsolidovat; a aby se programu mohly účastnit nejen univerzity, ale i odborné vysoké školy (Fachhochschulen) a soukromé vysoké školy, pokud mají odpovídající úroveň.

I pro SPD je důležité, aby pozitivní vývoj pokračoval. Zdůrazňuje však, že je třeba, aby početný vědecký dorost, který díky programu Exzellenzinitiative nastoupil do výzkumu, měl možnost jisté kariéry, a že je proto nutné zvýšit počet míst ve výzkumu na všech úrovních – na úrovni profesorů, na nově zaváděné pozici Juniorprofessor i těch na střední pozici.

Na druhé straně Zelení by nechali program doběhnout, ale chtějí zachovat dva z jeho tří pilířů, zřizování institucí postgraduálního studia (Graduirtenschulen) a vytváření klastrů založených na spolupráci vysokých škol navzájem i s podniky (Exzellenscluster), protože oba nástroje se osvědčily. A Linke dokonce chtějí, aby program doběhl bez náhradymísto toho se vysoké školy podporovaly v širokém spektru. Pozitivní zkušenosti s klastry a postgraduálními školami by využili při reformě nástrojů podpory německého výzkumu.

Školné je pro volby passé

Také velmi nepopulární oblast zavádění školného je v Německu v pravomoci spolkových zemí. Některé školné sice zavedly, ale všechny je opět po změnách vlády postupně zrušily. Pro CDU/CSU proto dnes toto téma není aktuální. FDP soudí, že spolkové země by měly mít možnost školné opět povolit. Jeho forma by měla být v pravomoci vysokých škol a školné by mělo v plné výši zůstat škole a být využito pro zkvalitnění výuky. FDP argumentuje, že podle OECD je spoluúčast studentů na financování nákladů nejen smysluplná, ale také spravedlivá. Studium se pro studující vícenásobně vyplatí, absolventi mají vyšší plat a méně je postihuje nezaměstnanost nebo chudoba. Je sociálně nesprávné, že například sestra v nemocnici ze svých daní spolufinancuje zcela bezplatné studium primáře. Ani odstrašující vliv školného se neprokázal – počet vstupujících na vysoké školy se po zavedení školného dokonce zvýšil.

Na druhé straně Zelení považují školné za nespravedlivé, kvůli němu desetitisíce ke studiu oprávněných zájemců nemohly studovat. Bylo-li také v celé federaci zrušeno, pak také díky jejich vytrvalosti. Proti tvrzení, že školné zlepší financování nebo kvalitu vysokých škol, stojí realita – v zemích se školným státní výdaje na vysoké školy jasně klesají. Školné znamená hrubé přerozdělení ze státního na soukromé a po právu není akceptováno. Podle SPD finanční překážky zvyšují společenské znevýhodnění a znemožňují studium. Proto je jejich cílem vzdělávání bez poplatků od školek po vysoké školy. O vzdělávací cestě by měly rozhodovat jen cíle a přání, horlivost a potenciál každého člověka. Linke pak odmítají nejen každou formu školného, ale i další správní poplatky, poplatky za nadměrnou délku studia, za studium dalšího oboru nebo i studijní účty.

Boloňský proces a strukturované studium

Diskutovaným tématem v Německu stále zůstává realizace boloňského procesu. Podle CDU/CSU jsou dosavadní výsledky pozitivní, jak o tom svědčí do značné míry realizovaná strukturace studia na bakalářské a magisterské, zkrácení reálné doby studia, rostoucí uplatnění absolventů bakalářského studia na trhu práce a růst mezinárodní mobility, která by se měla v dalších letech ještě zvyšovat. Také FDP zdůrazňuje, že bakalářské absolutorium má na trhu práce rostoucí ohlas a z hlediska podniků představuje dobrý vstup do zaměstnání.

Podle Zelených však podstatné cíle reformy ještě nejsou dosaženy. Zahraniční mobilita v bakalářských programech stagnuje, studium musí být flexibilnější a obsahovat odpovídající časová okénka pro studium v zahraničí. Jejich hlavním požadavkem je reorganizace studia. V prvních letech reformy totiž vysoké školy celý obsah starých dlouhých magisterských nebo diplomových programů stlačily do bakalářského studia podle hesla „zeškolštit, zhustit a přejmenovat“. Tuto chybu je nutné korigovat, snížit pracovní zatížení studentů a zvýšit průchodnost studijními programy. Je naléhavě nutné, aby vysoké školy přepracovaly nabízené programy, zavedly více sedmi- a osmisemestrových bakalářských programů a snížily hustotu zkoušek. To bude mít vliv i na kvalitu studia, protože i vyučující budou mít více prostoru a chuti pro dobrou výuku a péči o studenty. SPD se chce v nadcházejících letech zaměřit na příliš vysoký podíl těch, kteří v různých oborech nedokončí studium, na průchodnost bakalářských programů a na přístup k magisterskému studiu, které bude relevantní pro stále větší počet bakalářů.

Velké pozornosti se těší zajištění přístupu do magisterských programů. Jak uvedla zpráva o postupu Boloňského procesu v roce 2012 byl však přístup do téměř čtvrtiny z nich (přesně 24 %) nějak omezován. Podle všech levicových stran – SPD, LinkeZelených – musí být „právo na magisterské studium“ zachováno pro všechny, kteří dokončí bakalářské studium. Zelení požadují vytvoření dostatečných studijních míst nejen na bakalářské, ale i na magisterské úrovni, aby odpovídala požadavkům, a hodlají proto rozšířit i na ni Hochschulpakt 2020.

Pro CDU/CSU „právo na magisterské studium“ není potřebné, když podle průzkumů 95 % dotázaných studuje magisterský program v oboru podle svého přání. Formálním předpokladem magisterského studia je absolvování bakalářského studia, vysoké školy však mají mít možnost zavádět dodatečná kritéria, pokud to pokládají za účelné. Podle FDP by v zásadě mělo záležet na uvážení vysoké školy, jaké stanovit podmínky pro postgraduální studium. Dojem libovůle při výběru by měla odstranit jasná orientace na kritéria výkonu.

.

 

Bundestagswahl 2013, Antworten auf die hochschulpolitischen Wahlprüfsteine des fzs zur Bundestagswahl 2013, 22. 08. 2013

Více peněz pro vysoké školy v Německu, Vysoké školství ve světě, 17. květen 2013

Německo investuje do výzkumu a vysokého školství, Vysoké školství ve světě, 2. duben 2013

Bavorsko ruší školné, Vysoké školství ve světě, 11. březen 2013

Německá ministryně školství: boloňské reformy jsou úspěšné, Vysoké školství ve světě, 4. září 2012

Reklamy

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Německo, Politika & VŠ, Výhled VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s