Bavorsko ruší školné

Úspěšná lednová petiční iniciativa za zrušení školného v německém Bavorsku vede podle zákona k povinnosti vypsat do tří měsíců o školném referendum. Aby se vyhnula pravděpodobné porážce, rozhodla se však pravicová vládní kolice CSU a FDP, že školné zruší raději sama. V Dolním Sasku, jediné další spolkové zemi, kde je školné ještě zavedeno, se k moci dostala středolevá koalice se závazkem školné zrušit. Zdá se tedy, že po necelých deseti letech, kdy bylo školné zavedeno téměř v polovině spolkových zemí Německa, budou vysoké školy financovány opět jen z veřejných zdrojů. Prozatím na to stačí spolkové země samy, ovšem až začne přijatá ústavní „dluhová brzda“ omezovat jejich výdaje, pravděpodobně požádají o podporu spolkovou vládu.

Redakce Vysoké školství ve světě

V roce 2005 německý Ústavní soud zrušil zákon, který zakazoval zavádět školné (přijatý koaliční vládou SPD a zelených Gerharda Schrödera) jako omezení práva spolkových zemí na autonomní vzdělávací politiku. Využily toho pravicové vlády a školné postupně zavedly v 7 ze 16 spolkových zemích. V Bavorsku toho v roce 2007 dosáhla vládnoucí CSU (Christlich-Soziale Union). I když školné bylo v německé situaci poměrně mírné (v rozpětí 300–500 € za semestr; téměř všechny vysoké školy ovšem požadovaly horní hranici, tedy 1 000 € za rok), vyvolalo značný odpor. Jak se ve spolkových zemích dostávaly k moci středolevé koalice, postupně školné v 5 zemích zase zrušily. Zachováno zůstalo právě jen v Dolním Sasku a v Bavorsku.

V lednu 2013 však odpůrci školného v Bavorsku uspěli se svou petiční iniciativou (Volksbegehren – NEIN zu Studienbeiträgen in Bayern). Využili možnosti požádat o uspořádání referenda, když získali na podporu své petice více než minimálních 25 tisíc podpisů. Poté se mohli k požadavku petice vyslovit občané svou registrací a ověřením podpisu na radnici během 14 denní lhůty mezi 17.–30. lednem 2013. Získali více než 1,3 milionů hlasů, překročili tedy asi o třetinu požadovaný práh 10 % oprávněných voličů (v Bavorsku je jich necelých 9,5 milionu) a ze zákona si tím vynutili, že se nejpozději do tří měsíců musí konat referendum, pokud do té doby nebude školné zrušeno zákonem (od roku 1990, kdy zákon o referendu v Německu platí, bylo v Bavorsku iniciováno 12 petic, z nichž pouze čtyři byly úspěšné a vedly k vypsání referenda; z nich byla úspěšná tři referenda, poslední v roce 2009 zakazující kouření v restauracích a hostincích).

Po úspěchu petiční iniciativy se však na zrušení školného dohodla CSU se svým koaličním partnerem, svobodnými demokraty (FDP, Frei Demokratische Partei), kteří do té doby trvali na jeho zachování. Podle průzkumů mají totiž odpůrci školného výraznou většinu a vláda nechtěla před zemskými a spolkovými volbami riskovat v referendu porážku. Jak řekl Horst Seehofer, bavorský premiér, „školné bude zrušeno – zákonem nebo z vůle lidu“.

Finanční prostředky, které vysokým školám školné přinášelo, budou v horizontu dvou příštích let nahrazeny státním příspěvkem zemské vlády ve výši 219 miliónů € ze státních rezerv a z vyššího výnosu daní díky příznivému ekonomickému vývoji Bavorska. Součástí koaliční dohody je i závazek, že poslanci vládní koalice budou o návrhu hlasovat podle svého vlastního přesvědčení, až se bude zákon v březnu projednávat v bavorském parlamentu. Poslancům FDP to umožní hlasovat proti, zatímco poslanci CSU budou spolu s opozicí hlasovat pro. Opoziční sociální demokraté (Sozialdemokratische Partei Deutschlands) a zelení (Die Grünen) to ovšem vidí jako „špinavý handl“ uvnitř koalice, „kterou drží pohromadě jen obava o křesla“.

Studenti sdružení ve Freier Zusammenschluss von StudentInnenschaften však mají mnohem konkrétnější a vážnější obavy, že dohodnutá suma – 219 milionů € na dva roky – nebude stačit, když jen v samotném roce 2011 přineslo školné do rozpočtu vysokých škol téměř 182 miliónů €. Požadují proto, aby financování vysokých škol zachovávalo skutečné celkové výdaje na studenta a odpovídalo aktuálnímu počtu studentů. Výše kompenzace ze státní pokladny se totiž na návrh opoziční Strany zelených stanovila podle spodní hranice přípustného rozpětí školného, tedy 300 € za semestr a studenta, vysoké školy ovšem využívaly jeho horní hranice, tedy 500 €.

Bavorské rozhodnutí je nepříjemným překvapením pro novou spolkovou ministryni pro vysoké školy a výzkum, Johannu Wankovou z CDU, která školné výrazně podporuje. Loni, kdy ještě zastávala stejnou pozici ve vládě Dolního Saska, dokonce předvídala, že do roku 2016 bude školné zavedeno ve všech 16 spolkových zemích. Tvrdila také, že sociální demokraté, zelení a die Linke v jiných spolkových zemí odmítli školné z „čistě politických důvodů“ a že „populismus tam pod tlakem nadcházejících voleb roste“. V Dolním Sasku se mezitím ovšem dostala k moci koalice sociálních demokratů a zelených, která se zavázala, že i tam se jako v poslední spolkové zemi školné do roku 2014 zruší.

Zavádění školného bylo v Německu silně kritizováno, protože by mohlo ohrozit přístup na vysoké školy. První studie sice potvrdily, že jeho zavedení nějaký dopad skutečně mělo, ale na tak velký, jak se čekalo – pravděpodobnost vstupu na vysokou školu se po zavedení školného snížila o necelá 3 %. Podle údajů Spolkového statistického úřadu (Statistisches Bundesamt) podíl maturantů vstupujících na vysokou školu bezprostředně po dokončení střední školy klesl v období 2007–2008 po zavedení školného proti předcházejícímu období 2002–2006 ze 42,1 % na 40,7 %, zatímco v zemích, které školné nezavedly, naopak stoupl z 37,4 % na 38,6 %. Dvě studie ovšem prokázaly, že někteří maturanti ze spolkových zemí se školným pokračovali ve studiu ve spolkových zemích, které školné nezavedly. Při interpretaci těchto studií je ovšem nutné si uvědomit, že dokázaly postihnout jen krátkodobé důsledky, a nebyly například schopné rozlišit mezi zamezením nebo jen pouhým odložením vstupu na vysokou školu.

Rovněž další z cílů zavádění školného, že totiž povede ke zvýšení kvality vyučování a učení, se nemůže projevit okamžitě, a zatím proto nejsou k dispozici dostatečné argumenty o jeho skutečném efektu. Zastánci školného v Německu často uváděli jako argument, že se tím podpoří konkurence a soutěž mezi vysokými školami, což také přispěje ke zvýšení kvality vysokého školství. Avšak ani v tomto případě německé prameny zatím nepodávají dostatečně přesvědčivé doklady o dopadech školného.

K zavedení školného nevedly bezprostředně ani finanční potíže. Některé spolkové země, které školné zaváděly, jako zejména Sársko, Severní Porýní-Vestfálsko a Hesensko, sice měly velké rozpočtové deficity, jiné však, jako Bavorsko a Bádensko-Württembersko, vykazovaly přebytky. Kromě toho příjmy ze školného ve výši do 1 000 € na studenta ročně tvoří jen malý zlomek toho, co vysoké školy dostávají na studenta od zemských vlád. Právě skutečnost, že školné bylo poměrně nízké, usnadnila nově zvoleným zemským vládám, aby ustoupily odporu veřejnosti.

Neznamená to ovšem, že německé vysoké školy nemohou mít v blízké budoucnosti finanční problémy. Přestože stav financí nyní spolkové země netlačí k tomu, aby zaváděly školné, bude je v budoucnu výrazně omezovat „dluhová brzda“, kterou v roce 2007 Německo zakotvilo do ústavy. Současně pokračující stárnutí obyvatelstva povede ke zvýšení výdajů na zdravotnictví a na důchody pro státní zaměstnance.

Vedle rostoucích výdajů budou také omezeny rozpočtové příjmy; v roce 2019 skončí například řada speciálních transferů, kterými spolková vláda dosud pomáhá východoněmeckým spolkovým zemím financovat infrastrukturu. Podle propočtů Rady ekonomických expertů (Sachverständigenrat für Wirtschaft) bude muset většina spolkových zemí snížit své výdaje do roku 2020 o 10–20 %. Přitom projektovaný počet nových studentů se naopak oproti roku 2007 výrazně zvýší. Mají-li roční výdaje na studenta zůstat na stejné úrovni, budou německé vysoké školy potřebovat další zdroje financování. Jak ukazuje osud školného, nebude to asi ze soukromých zdrojů.

Poslední záchranou se tak nejspíš stane spolková vláda. Její reakce bude ovšem do značné míry záviset na výsledku letošních spolkových voleb a samozřejmě i na ekonomické situaci Německa. Již v loňském roce však vláda iniciovala změnu ústavy, která by jí umožnila pomáhat spolkovým zemím ve financování vysokých škol, ale zároveň také dovolila zasahovat do jejich řízení a rozvoje.

.

 

Nun fehlen noch 1,4 Prozentpunkte. Volksbegehren gegen Studiengebühren in Bayern. Sueddeutsche.de, 29. Januar 2013

Johannes Lindinger: Volksbegehren Nein zu Studiengebuehren. Freie Wähler Bayern

Malte Hübner: Following a successful petition in Bavaria, university tuition fees may soon become a thing of the past in Germany. EUROPP – European Politics and Policy, London School of Economics, 11 February 2013

Michael Gardner: Bavaria to scrap tuition fees. University World News, Issue 261, 28 February 2013

The Associated Press: University tuition fees likely to disappear in Germany as Bavaria sets course to scrap them. The Windsor Star, Jan 31, 2013

Výměna německého ministra pro vysoké školy a výzkum. Vysoké školství ve světě, 22. 02. 2013

Advertisements

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Financování, Německo, Politika & VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s