Země EU naplňují evropské cíle ve vysokém školství 2020

V rámci pololetního politického cyklu (evropského semestru) Evropská komise pravidelně hodnotí, jak v posledním období členské země EU naplňují programové cíle strategie Europe 2020. Jednou z 33 klíčových oblastí (Key areas), které byly hodnoceny v prvním pololetí roku 2013, jsou i cíle v oblasti terciárního vzdělávání.

V části zprávy o terciárním vzdělávání (Europe 2020 Target: Tertiary Education Attainment) se Evropská komise zaměřuje především na plnění ukazatele (benchmarking) podílu vysokoškoláků v populaci ve věku 30–34 let a identifikuje případné důvody nedostatečného vývoje. Na závěr Evropská komise doporučuje, na co se z hlediska tohoto ukazatele mají členské země především zaměřit, aby Evropě pomohly podpořit ekonomický růst a obstát v globální konkurenci.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celkový závěr hodnocení Evropskou komisí je poměrně pozitivní, neboť „dosavadní vývoj účasti na terciárním vzdělávání naznačuje, že evropského cíle – do roku 2020 získá 40 % kohorty ve věku 30–34 let terciární vzdělání – bude dosaženo“. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi ovšem zůstávají stále výrazné, ať již se to týká podílu osob v dané věkové skupině, jež získaly terciární vzdělání do roku 2012, nebo nastavení cílů pro rok 2020, které si určily jednotlivé členské státy (viz následující obrázek). Je třeba poznamenat, že cíl stanovila Evropská komise skutečně realistický – dotázala se totiž všech členských zemí, jaký u nich bude pravděpodobný vývoj (například v České republice je národní cíl nastaven na 32 % terciárně vzdělaných v dané kohortě).

Ještě zajímavější informaci přináší ovšem další graf, který propojuje podíl osob ve věku 30–34 let s dosaženým terciárním vzděláním v roce 2012 s jeho průměrnou roční změnou za poslední tři roky, tedy za období 2009–2012. Jinými slovy, ukazuje, jak se jednotlivým zemím daří změnit své postavení v kvantitativních ukazatelích rozvoje vysokého školství. Je zřejmé, že v případě České republiky dochází ke zcela extrémnímu vývoji: podíl vysokoškoláků v dané kohortě se za poslední tři roky zvyšoval zdaleka nejrychleji ze všech zemí EU. Ze srovnání obou obrázků a především z dalších analýz SVP PedF UK vyplývá, že při daném tempu nárůstu počtu vysokoškoláků můžeme náš národní cíl (32 %) v roce 2020 ještě o něco překročit. V roce 2020 budou totiž ve věku 30–34 let lidé, kterým je dnes 23–27 let. Vzhledem k tomu, že v České republice první vysokoškolský titul získávají dvě třetiny absolventů ve věku do 25 let, je zřejmé, že nemalá část z budoucích vysokoškoláků již diplom získala a drtivá část již na vysoké škole studuje.

V závěru zprávy Evropská komise konstatuje, že se Evropa musí ve vysokém školství zaměřit na tři hlavní problémy, aby podpořila ekonomický růst a udržela své postavení ve světové konkurenci.

Za prvé je nutné rozšířit přístup k terciárnímu vzdělávání, aby ho navštěvovali mladí lidé ze všech společenských skupin; zvláštní pozornost se musí věnovat studentům ze sociálně znevýhodněných poměrů nebo regionů, stejně jako studentům z etnických menšin nebo handicapovaným. Komise výslovně uvádí, že „rozšíření přístupu je klíčové pro ty země, které ještě přecházejí z elitního do masového stádia terciárního vzdělávání, a také pro země, které čelí demografickému poklesu“, a jmenuje v této souvislosti s Bulharskem, Maďarskem, Rumunskem a Řeckem také Českou republiku.

Za druhé je nutné snížit podíl těch, kteří studium nedokončí nebo je příliš prodlužují. „Efektivitu vysokého školství snižuje dlouhá doba studia jako v Dánsku a velký podíl těch, kteří odpadnou“. V této souvislosti Evropská komise jmenuje Belgii, Francii, Itálii, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko a Švédsko. Česká republika v tom tedy mezi nejslabší nepatří. Rozbory OECD nás se zhruba 30 % neúspěšných studentů řadí někam doprostřed mezi ty členské země, o nichž existují srovnatelné údaje. Studijní neúspěšnost je v Evropě, kde se pohybuje mezi 15 % až 45 %, navíc podstatně nižší než v USA, kde převyšuje dokonce 50 % (v USA sice čtyřleté bakalářské programy dokončí 56 % studentů do šesti let od zahájení studia, ale dvouleté studium na community colleges ukončí během tří let studia pouze 29 % studentů).

Konečně za třetí je nutné zvýšit kvalitu a relevantnost terciárního vzdělávání. K tomu Evropská komise uvádí: „Jelikož nemáme spolehlivý způsob, jak kvalitu a relevantnost zjišťovat, stala se zaměstnatelnost absolventů jedním z kritérií, jak je měřit, přestože míra nezaměstnanosti je ovlivněna také krátkodobými změnami poptávky po pracovní síle v různých fázích ekonomického cyklu. Použijeme-li tedy toto kritérium, mají noví absolventi největší potíže najít si práci v Itálii, Portugalsku, Řecku a Španělsku.“ Samo o sobě to však pravděpodobně není možné považovat za příliš významnou výpověď o vysokoškolských systémech těchto zemí.

Evropská komise také navrhuje řadu opatření, jak rozšířit podíl osob s terciárním vzděláním. Za nejdůležitější považuje odstranit finanční bariéry; v tom se však dnešní přístupy mezi jednotlivými členskými zeměmi EU dost liší. Důležité je ovšem také odstranit další překážky: umožnit například rozmanitější přístupové cesty a zajistit přechod z odborného do terciárního vzdělávání; uznávat kvalifikace získané neformálním vzděláváním, protože je důležité, aby začalo studovat více dospělých. Země, kde je přístup k terciárnímu vzdělání relativně široký, by měly zlepšit studijní i kariérové poradenství. Je třeba více rozvinout výuku zaměřenou na studenty (student-centred learning), zachovat rozumný poměr počtu studentů připadajících na jednoho učitele a inteligentně využívat ICT. Zaměstnatelnost absolventů může také zlepšit rozvoj mezioborového studia a prolínání různých studijních oborů v průběhu vzdělávací dráhy.

.

 

Europe 2020 Target: Tertiary Education Attainment. European Commission, Brussels 2013

Mediocrity in European HE. ScienceGuide, 3 Juni 2013

Staff Writers: Mapping Dropouts Around the World. Invisible College, April 11, 2013

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Ekonomika & VŠ, EU (organizace, celek/členské země), Společnost & VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s