Žebříčky vysokých škol a chování vysokoškolských institucí

S nastupující novou sezónou světových žebříčků vysokých škol, během níž stejně jako v předchozích letech budeme informovat o nejvýznamnějších výsledcích a komentářích, přicházíme s dalším z řady příspěvků známé a uznávané kritičky žebříčků vysokých škol Ellen Hazelkornové. Irská profesorka a ředitelka výzkumného oddělení HEPRU (Higher Education Policy Research Unit) na dublinském Technologickém institutu (Institute of Technology), která působí zároveň jako poradce pro vzdělávací politiku Úřadu pro vysoké školství (Higher Education Authority) v Irsku, poskytla v dubnu rozhovor internetovému magazínu University World News. V něm například vyjadřuje názor, že přestože deklarovaným účelem a cílem žebříčků vysokých škol je měření kvality vysokoškolských institucí, ve skutečnosti velmi často vypovídají spíše o jejich bohatství.

Redakce Vysoké školství ve světě

Rozhovor s Ellen Hazelkornovou vznikl v návaznosti na nedávno publikované druhé vydání její rozsáhlé (320 stran) a po celém rozvinutém světě známé knihy Rankings and the Reshaping of Higher Education. The Battle for World-Class Excellence  (březen 2015). Hazelkornová v ní mimo jiné uvádí, že univerzity a vládní orgány (ministerstva, akreditační instituce apod.) stále častěji využívají žebříčky pro zvýšení své prestiže, přilákání zahraničních studentů a profesorů, ale také investic, a v mnoha případech žebříčky slouží rovněž jako politické a strategické cíle (například na úrovni státu: do roku 2020 se 5 ruských vysokých škol dostane do první stovky nebo na úrovni instituce: během pěti let se naše vysoká škola dostane do první dvoustovky). Podle Hazelkornové však existující žebříčky vysokých škol pouze budí dojem, že měří kvalitu, zatímco ve skutečnosti interpretují spíše institucionální bohatství, historicky nahromaděné bohatství nebo tzv. sociálně ekonomické bohatství. Posedlost žebříčky bez znalosti hlubších souvislostí a jejich metodologie pak snadno může vytvářet nevhodné pobídky a vést tak vysoké školy třeba i ke zvrácenému chování.

Druhé vydání knihy Rankings and the Reshaping of Higher Education: The battle for world-class excellence, second edition (Hazelkorn 2015) není pouhým opakovaným vydáním původní knihy autorky se stejným názvem z roku 2011, ale přináší množství aktuálních a aktualizovaných poznatků a informací. Obsahuje například výsledky nového originálního výzkumu Ellen Hazelkornové a také rozsáhlou analýzu fenoménu vysokoškolských žebříčků. Autorka v knize shrnuje bohaté mezinárodní zkušenosti s cílem zachytit, jak žebříčky pomáhají přetvářet vysokoškolské systémy v probíhající době globalizace. Podle autorky je tato kniha významným příspěvkem k porozumění žebříčkům a globálním změnám ve vysokoškolském vzdělávání, a je proto doporučena nejen pro tvůrce vzdělávacích politik a představitele vysokých škol, ale rovněž pro další zainteresované partnery i jednotlivce.

Z šetření realizovaného Ellen Hazelkornovou vyplývá mimo jiné rostoucí nespokojenost institucí s jejich umístěním ve zveřejňovaných žebříčcích (83 % v roce 2014 oproti 58 % v roce 2006), častější sledování pozic srovnatelných institucí (77 % v roce 2014 oproti necelým 50 % v roce 2006) a také, že žebříčky ve velké většině institucí slouží jako podklady pro jejich strategická rozhodování. K uvedeným výsledkům ovšem Hazelkornová upřesňuje, že se nejedná o příliš rozsáhlé šetření (109 respondentů v roce 2014) a navíc, že vzorek je velmi pravděpodobně zkreslen ve prospěch spíše zastánců žebříčků, kteří ve srovnání s jejich odpůrci v podobných průzkumech pravděpodobně častěji odpovídají. Přesto však zjištěné výsledky vypovídají o pokračující dynamice rozmachu fenoménu žebříčků vysokých škol a dokumentují vysokou důležitost, kterou vysokoškolské instituce přikládají informacím o sobě získávaným právě z žebříčků.

Přitom pouze několik málo vysokoškolských žebříčků je finančně podporováno vládními orgány nebo jinými veřejnými organizacemi; za jejich vydáváním totiž ve velké většině stojí naopak komerční subjekty. O to pozoruhodnější jsou jejich dopady a reálný vliv, ale také důvěra institucí i jednotlivců ve vybrané indikátory, nad nimiž nemají žádnou kontrolu a které se navíc z roku na rok vyvíjejí. Na druhé straně je však nesporné a zřejmé, že se žebříčkům podařilo zvýšit důraz na kvalitu vysokoškolského vzdělávání, zaměřit pozornost na úroveň investic a zasadit vnímání vysokého školství do mezinárodní a komparativní perspektivy.

S jistými výhradami, zejména v otázce měření skutečné kvality, Ellen Hazelkornová také připouští, že v případě zemí nebo vysokoškolských institucí, které dosud nebyly podrobeny žádnému vnějšímu hodnocení, jsou žebříčky užitečným nástrojem, který obrazně řečeno přináší čerstvý vítr do klidných vod. Jsou však právě poznatky získané z žebříčků relevantní? A je strategické a politické rozhodování na jejich základě opodstatněné nebo se jednoduše jedná o pouhou snahu posunout se v žebříčku směrem výše na lepší pozici? A co se stane v případě, kdy žebříčky místo toho, aby vypovídaly o výsledku vlastní strategie instituce, se samy stávají strategií?

Tyto a další otázky si autorka pokládá a konstatuje, že žebříčky sice mají svá neoddiskutovatelná pozitiva, na druhé straně jsou však potenciálním zdrojem množství nevhodných pobídek a motivací. Například zdaleka ne každý totiž touží po studiu na Harvardu. A proto je podle Hazelkornové důležité nastavit vstupní podmínky takovým způsobem, aby na všechny vysokoškolské instituce bylo nahlíženo jako na stejně významné možnosti volby jednotlivců.

Dalším tématem rozhovoru byla orientace žebříčků pouze na velmi úzkou skupinu vysokoškolských institucí. V souvislosti s výsledky světových žebříčků vysokých škol bývá totiž často diskutováno a interpretováno umístění na úrovni TOP 100 institucí. Z celkového počtu přibližně 18 tisíc vysokoškolských institucí na světě se přitom jedná o pouhých 0,5 % institucí, na nichž je ke studiu zapsáno přibližně 0,4% z 200 milionů všech vysokoškoláků na světě. Ale co zbývajících 99,6 % vysokoškolských studentů?

Na otázku, zda lepší řešení nabízí relativně nové evropské multidimenzionální hodnocení vysokých škol s názvem U-Multirank, reaguje Ellen Hazelkornová nejednoznačně. Na jedné straně oceňuje některé jeho nesporné výhody jako například odklon od vnímání pouze jednoho rozměru excelence, na druhé straně zmiňuje metodologicky problematické ukazatele kombinující kvalitu a kvantitu a také závislost hodnocení na mnohdy nesrovnatelné kvalitě údajů poskytovaných jednotlivými institucemi. Hazelkornová navíc připomíná, že U-Multirank postupně ustupuje ze svých původních ambicí, přestože by se měl jako celoevropský projekt zaměřit v první řadě na vytvoření nástroje, který bude sloužit ve prospěch zvyšování kvality a konkurenceschopnosti evropského vysokého školství.

Posledním tématem rozhovoru byl koncept vysokoškolských systémů světové úrovně (world-class systems) namísto tradičního pojetí univerzit světové úrovně (world-class universities). Tímto směrem se před několika lety vydalo například sdružení výzkumných univerzit Universitas 21, které od roku 2012 každoročně zveřejňuje hodnocení U21 Ranking of National Higher Education Systems, o němž v našich článcích pravidelně informujeme (viz Nejlepší vysokoškolské systémy nebo Nový žebříček nejlepších vysokoškolských systémů). Hazelkornová upozorňuje, že podle výsledků Universitas 21 se jako zajímavá a inspirativní země ukazuje Finsko, které dosahuje výborných výsledků ve většině z celkového počtu více než dvou desítek ukazatelů řazených do čtyř dimenzí (resources, environment, connectivityoutput). Dodává, že se navíc jedná o zemi s velmi nízkou mírou společenských nerovností, jejíž snahou je poskytovat vysoce kvalitní vzdělávání bez rozdílů ve všech regionech, vzdělávacích úrovních i institucích.

Přes mnohé slibné přístupy, koncepty a pojetí vnímá Ellen Hazelkornová optimální hodnocení vysokoškolských institucí stále jako skutečný hlavolam. Jisté však podle ní je, že neustálé rozšiřování a zlepšování současných možností stejně jako rozvoj nových iniciativ a podpora diskuse všech zainteresovaných stran na téma hodnocení kvality vysokoškolských institucí, jsou těmi nejlepšími klíči k jeho rozluštění.

Zpracovali Aleš Bartušek a Jan Koucký

.

 

Ellen Hazelkorn: Rankings and the Reshaping of Higher Education. The Battle for World-Class Excellence. Palgrave Macmillan, second editon. March 2015

Mary Beth Marklein: Rankings create ‘perverse incentives’ – Hazelkorn. University World News, 10 April 2015, Issue 362

Žebříčky vysokých škol se proměňují a jejich vliv sílí. Vysoké školství ve světě, 29. duben 2014

Jak žebříčky vysokých škol ovlivňují jejich institucionální strategie? Vysoké školství ve světě, 29. březen 2012

Ellen Hazelkorn: Rankings and the Reshaping of Higher Education: The battle for World-Class Excellence. Palgrave Macmillan, New York 2011

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Celý svět, Internacionalizace, Kvalita, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s