Zpráva o modernizaci vysokého školství v Evropě

V květnu 2014 vydala evropská informační síť Eurydice další zprávu o stavu modernizace vysokého školství v Evropě. Zkoumá vysokoškolskou politiku a praxi evropských zemí týkající se tří stádií dráhy studenta: přijetí na vysokou školu, průběh a dokončování studia a přechod na pracovní trh. Rozšíření přístupu k vysokoškolskému vzdělání, zvýšení různorodosti studentské populace, která má více odpovídat sociálnímu složení populace, snížení studijní neúspěšnosti a zlepšení zaměstnatelnosti absolventů patří totiž mezi priority EU. Přesto ze zprávy vyplývá, že většina evropských zemí si nestanovila jasné a přesné cíle ani dostatečně nemonitoruje dosažený pokrok a že jejich přístup k těmto problémům i zapojení do jejich řešení se značně liší. V tomto článku přinášíme celkovou informaci o zprávě Eurydice a ve dvou dalších článcích se podrobněji zaměříme na to, co jednotlivé evropské země dělají pro zaměstnatelnost absolventů.

Redakce Vysoké školství ve světě

Zpráva navazuje na klíčový politický dokument EU k vysokému školství, který byl pod názvem Program pro modernizaci vysokého školství v Evropě (An agenda for the modernisation of Europe’s higher education systems) publikován v roce 2011 a současně doprovázen obsáhlejší analýzou hlavních problémů vývoje evropských vysokoškolských systémů zpracovanou Evropskou komisí (Recent developments in European higher education systems). Zároveň Evropská komise zveřejnila záměr postupně připravovat monitorovací zprávy, které budou hodnotit vývoj ve vymezeným tématech v jednotlivých členských zemích EU.

V dokumentu Evropská komise rovněž anoncovala a v roce 2012 také zřídila významnou expertní skupinu, jež se zabývá modernizací vysokého školství (EU High Level Group on Modernisation of Higher Education). Skupinu vede bývalá prezidentka Irské republiky Mary McAleese. Hlavním výstupem její činnosti za první rok se stala zpráva z června 2013 (Improving the Quality of Teaching and Learning in Europe’s Higher Education Institutions), o níž jsme ve zpravodaji Vysoké školství ve světě informovali vloni (Doporučení expertů pro zkvalitnění výuky na evropských vysokých školách).

První monitorovací zpráva o stavu modernizace vysokého školství v Evropě zveřejněná v roce 2011 se zaměřila na financování a sociální dimenzi (Modernisation of Higher Education in Europe: Funding and the Social Dimension. Eurydice 2011 Report).

Na první monitorovací zprávu tedy v květnu 2014 navázala druhá zpráva Modernizace vysokého školství v Evropě: přístup, úspěšnost ve studiu a zaměstnatelnost (Modernisation of Higher Education in Europe: Access, Retention and Employability) o dalších aspektech vysokoškolské politiky i praxe. Zpráva je po úvodu členěna na čtyři hlavní části a témata. První část je věnovaná přístupu na vysoké školy a zkoumá také podmínky pro přijetí i vlastní proces přijímání. Druhá část sleduje postup studijním programem včetně nezbytné podpory studentů, pokud mají se studiem problémy. Třetí část se zabývá různými formami výuky a studia. Závěrečná čtvrtá část je věnována přechodu absolventů na trh práce.

V úvodu zprávy zdůraznila Androulla Vassiliou, komisařka EU pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež, že „v celé Evropě si stále více uvědomujeme, že do vysokého školství musíme investovat nejenom více, ale také moudřeji. Nestačí jen mladé lidi podporovat, aby šli na vysokou školu. Musíme jim také pomáhat, aby ve studiu uspěli, protože to je nezbytné nejen pro ekonomický růst a nová pracovní místa, ale i pro jejich sebeúctu. Musíme toho udělat mnohem více, aby studenti měli dostatečnou podporu jak při výběru školy a oboru, tak během studia, a aby si po absolvování uměli najít zaměstnání.“

Hlavním zdrojem zprávy se stala národní oddělení Eurydice, která poskytla informace o vzdělávací politice i její realizaci ve 31 vysokoškolských systémech evropských zemí (všech členských zemí EU s výjimkou Lucemburska a Nizozemska, ale včetně Černé Hory, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Turecka). Zpráva získávala a čerpala informace rovněž od organizací pro zajišťování kvality ve 12 zemích. Využila také poznatky odborníků Eurydice z několikadenních návštěv v osmi vysokoškolských institucí (vedle Univerzity Karlovy v Praze to byly vysoké školy v Athénách, Cáchách, Corku, Gentu, Jyväskylä, Paříži-Créteil a Tallinnu).

Přístup ke studiu

Při prezentaci zprávy Androulla Vassiliou zdůraznila, jak je důležité systematicky monitorovat, získávat a využívat informace pro dosažení hlavních cílů vysokoškolské politiky EU. Jako příklad si zvolila zvyšování diverzity studentské populace, která by měla svým složením lépe odrážet sociální strukturu společnosti: „Univerzity potřebují zvýšit podíl znevýhodněných studentů, zejména těch z prostředí s nízkými příjmy, se zdravotním postižením, se statusem migrantů nebo z různých etnických skupin. Relevantní údaje nám mohou pomoci nejen zvyšovat různorodost studentské populace, ale lépe posoudit dopady zvolené vzdělávací politiky, případně vést k potřebné změně její orientace. Musíme aktivněji využívat získané informace i zpětnou vazbu, aby se mohly stát podkladem pro rozhodování decizní sféry.“

Právě zveřejněná zpráva však dochází k závěru, že v oblasti rozšiřování rozmanitosti studentů a vzdělávání příslušníků znevýhodněných skupin se však monitorování situace musí podstatně zlepšit. Ve většině zemí je totiž zaměřeno jen na studentskou populaci jako celek, znevýhodněným studentům se nevěnuje speciální pozornost. Velmi se liší také praxe jednotlivých zemí v tom, jaké charakteristiky monitorují a v jakém stadiu vzdělávání je zjišťují. Obdobné závěry ovšem platí pro všechna témata, které zpráva sledovala, stejně jako to, že jednotlivé země přistupují k realizaci společných cílů EU značně rozdílně.

Přestože evropská vzdělávací politika zdůrazňuje sociální dimenzi vysokoškolského vzdělávání a jednotlivé země se v rámci Boloňského procesu zavázaly, že navrhnou odpovídající strategie a definují měřitelné cíle, ve skutečnosti jen 9 zemí stanovilo cílové zapojení specificky vymezených znevýhodněných skupin do vysokoškolského vzdělávání. Řada klíčových problémů se často ani nemonitoruje. Údaje o migrantech se sledují ve 13 zemích, o národnosti studentů a vysokoškolských pracovníků jen v osmi. Jen ve 13 zemích se sbírají údaje o postavení studentů před tím, než začali studovat. A i když se data shromažďují, zdaleka ne vždy se plně využívají. Například 19 zemí nedokázalo uvést, jak se změnilo složení jejich studentské populace v posledních deseti letech, přestože většina z nich o tom sbírala různé údaje (následující mapka zobrazuje změny ve složení vysokoškolských studentů, ke kterým došlo během let 2002/2003–2012/2013).

V řadě zemí, které rozšířily přístup na vysokou školu také tím, že otevřely i alternativní cesty, se však nesleduje, jak jsou takové cesty využívány. Pokud se to vůbec monitoruje, obvykle se sleduje jen ta dominantní, převládající cesta. Asi v polovině vysokoškolských systémů – převážně v západní a severní Evropě – existují překlenovací programy pro ty, kteří nepřicházejí přímo ze středních škol, a udělováním kreditů se uznávají předchozí zkušenosti a jiné formy vzdělávání. Jen v několika málo příkladech však podíl alternativních cest na vysokou školu přesahuje 10 %.

Podle doplňujících informací národních organizací pro zajišťování kvality, jako jsou například akreditační komise, je jejich úloha při rozšiřování přístupu k vysokoškolskému vzdělání velmi omezená. Pokud se vůbec zabývají přijímacím řízením, je to jen z formálních důvodů, do jaké míry odpovídá požadavkům studijního programu. Nikde nezkoumají, jaký má přijímací řízení dopad na různé typy nebo profily studentů, tedy zda například rozšiřuje (nebo naopak omezuje) možnosti jejich přístupu na vysokou školu.

Dokončování studia

Dokončování studia je základním cílem a klíčovým ukazatelem vysokoškolských systémů. Jestliže se při zvyšování účasti dostává na vysoké školy stále širší a různorodější okruh studentů, je odpovědností státu přispět ke zmenšování finančních, psychologických a emocionálních rizik, že studium nedokončí. Je proto na pováženou, že tak velký počet zemí – celkem 13 – systematicky nesleduje ukazatele úspěšnosti studia nebo podíl předčasných odchodů. Mezi nimi jsou i země, které sice zavedly nástroje pro zvýšení studijní úspěšnosti, ale zcela jim chybí základní informace, aby posoudily jejich účinnost. A pokud je sbírají, nediferencují je podle specifických profilů nebo charakteristik studentů. Běžně také chybí jasné a přesné definování cílových hodnot, místo toho se obvykle uvádí jen obecný cíl zlepšit studijní úspěšnost a zvýšit míru dokončování studia.

Zpráva také volá po větší srozumitelnosti a jednoznačnosti definic jak v národních dokumentech, tak ve statistice. Například „míra dokončení studia“ se v některých zemích definuje jako procento studentů daného programu, kteří jej dokončí do určitého počtu let po zahájení studia (cross-section method), zatímco v jiných se vychází z údajů šetření nebo rejstříku a sledují se individuální studenti od začátku studia po absolvování (true cohort method).

Zpráva se také pozastavuje nad tím, že jen asi v polovině zemí se pro zvyšování studijní úspěšnosti a míry dokončování studia uplatňují také finanční nástroje. Pouze 10 systémů zavedlo výkonové financování, kdy instituce část prostředků získá jen tehdy, splní-li studenti požadované výkony ve stanovené době. V řadě případů se však ekonomicky motivují studenti, aby studium dokončili v daném čase: získávají finanční bonusy při jeho dodržení, nebo jsou naopak penalizování, když jej překročí (viz následující mapka).

 Mezi hlavní způsoby, jak bojovat proti nedokončování studia, patří poskytování dostatečných informací (například i o budoucím uplatnění), poradenství a osobní vedení, určené především těm, kteří jsou nejvíce vystaveni tomuto riziku. Zatímco poradenství a vedení v nějaké podobě existuje ve všech zemích, nedostatek finančních prostředků často vede – podle zkušeností z jednotlivých zemí i podle informací z návštěv vybraných vysokých škol – k obtížím: nabídka těchto služeb zdaleka nepostačuje poptávce, a jsou proto tak přetíženy, že nejsou schopny zaměřit se na ty, kteří je potřebují nejvíce.

Ačkoli se asi v polovině sledovaných zemí údaje o dokončování studia nebo o studijní úspěšnosti uplatňují i v procesu zajišťování kvality vzdělávání, není možné říct, že se využívají pro poznání skutečných příčin předčasných odchodů ze studia a pro jejich oslabení a nápravu. Stejně jako v předchozím případě přístupu a přijímacího řízení je i zde role zajišťování kvality velmi omezena, míra předčasných odchodů je chápána jenom jako ukazatel úspěšnosti a prostupnosti studijních programů a institucí.

Motivování studentů ke studiu a jeho dokončení v daném termínu je spojeno s rozvojem flexibilnějších forem studia. Mohou se týkat časové organizace studia (full-time, tedy tradičně „na plný úvazek“, většinou definováno minimálním počtem hodin přímé výuky nebo studia týdně či získaných kreditů za rok, či part-time, tedy „při zaměstnání“, většinou asi o polovičním objemu), forem výuky (prezenční, kombinované, distanční) anebo zaměření výuky na studenta (student-centred learning). Většina evropských zemí part-time studium nabízí, jeho chápání se však značně liší, a i v zemích, které je formálně (de iure) nenabízejí, si je studenti většinou sami zorganizují (de facto).

Existence formálního studia při zaměstnání a odpovídajícího statusu studenta je ovšem docela důležitá z hlediska financování. V některých zemích totiž part-time studium vede k vyšším nákladům studenta v porovnání s tradičními formami studia (full-time) a studenti navíc mohou často získat jen omezenou finanční podporu. Ukazuje to, že part-time studium nemá vždy za cíl rozšířit účast znevýhodněných skupin na vysokoškolském vzdělávání, ale že je spíše zaměřeno na jiné kategorie obyvatelstva.

Téměř ve všech zemích mohou vysoké školy samy rozhodovat o rozsahu part-time studia, a ve většině zemí je také většina institucí nabízí. Podle zkušeností z návštěvy vybraných škol se však jeho rozsah na jednotlivých fakultách a katedrách může značně lišit.

Zaměstnatelnost absolventů

Všechny země se snaží nějakým způsobem zlepšit zaměstnatelnost absolventů, ale i v tomto případě se liší jejich přístupy i míra zapojení do řešení těchto problémů. Zpráva se proto v této části postupně zaměřuje na tři následující témata:

  • jak vlastně chápou pojem zaměstnatelnosti;
  • jak zjišťují požadavky trhu práce, jaká je tedy úloha prognózování a projekcí vývoje kvalifikačních požadavků na pracovním trhu a jaké je zapojení zaměstnavatelů do činnosti vysokých škol;
  • jakými opatřeními se snaží zvýšit zaměstnatelnost absolventů, jaký požadují rozsah praxí a stáží, jak se poskytuje kariérové poradenství, jak se zaměstnatelnost hodnotí, jak významnou roli má v zajišťování kvality a jaké další evaluační procesy a finanční mechanismy jsou využívány a konečně jak sledují pracovní kariéry absolventů.

První dva problémy budou námětem navazujícího článku, třetím problémem se bude zabývat další navazující článek.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Modernisation of Higher Education in Europe: Access, Retention and Employability. Eurydice Report. European Commission/EACEA/Eurydice, Luxembourg: Publication Office of the European Union, 2014

Supporting growth and jobs: An agenda for the modernisation of Europe’s higher education systems. European Commission, Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2011

Modernisation of Higher Education in Europe: Funding and the Social Dimension. Eurydice 2011 Report. European Commission and Eurydice, EACA 2011

Information gaps holding back higher education in many EU countries. European Commission – IP/14/592, Press Release 22/05/2014

Karen MacGregor: More talk than action on HE access and retention. University World News,06 June 2014, Issue 323

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Absolventi, EU (organizace, celek/členské země), Studenti, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s