Norové připravují novou strategii vysokého školství a výzkumu

Stejně jako jiné severské země, také Norsko věnuje – vedle značných finančních prostředků – velkou pozornost kvalitě a relevanci vysokých škol a výsledkům výzkumu. V loňské volební kampani se tyto otázky staly dokonce volební prioritou pravicových stran, a po jejich vítězství tématem první velké akce nové vlády Erny Solbergové z Konzervativní strany (Conservative Party), která po osmi letech vystřídala levicové koalice. Již počátkem letošního května svolal nový ministr celostátní konferenci ke dvěma novým zprávám Ministerstva školství a výzkumu, Stav vysokého školství a Barometr výzkumu, a sám vystoupil se zásadním projevem.

Zprávy podrobně hodnotí dnešní situaci ve vysokém školství, výsledky norského výzkumu porovnávají se srovnatelnými zeměmi (za které Norové považují Dánsko, Švédsko, Finsko, Nizozemsko a Rakousko) a stávají se východiskem pro přípravu nové strategie, která má být ještě letos na podzim hotova. Vláda již po svém ustavení v říjnu 2013 zastavila dlouhodobý proces transformace vysokých odborných škol na univerzity, což ovšem vyvolalo jejich odpor. Změny struktury vysokého školství a slučování institucí se zřejmě stanou hlavní cestou ke zvýšení kvality i efektivity.

Redakce Vysoké školství ve světě

Norské Ministerstvo školství a výzkumu (Kunnskapsdepartementet, anglicky oficiálně Ministry of Education and Research) uspořádalo 7. května 2014 velkou celostátní konferenci ke svým dvěma situačním zprávám, Stav vysokého školství (Tilstandsrapporten Høyere utdanning 2014, 270 stran zprávy + 250 stran tabulkových příloh) a Barometr výzkumu (Rapport Forskningsbarometeret 2014, 80 stran). Konference měla rekordní účast především zástupců vysokých škol z celé země – bylo totiž zřejmé, že na konferenci se začne rýsovat další vývoj norského vysokého školství, jeho struktury i jednotlivých institucí.

Ministr Torbjørn Røe Isaksen, pětatřicetiletý poslanec za Konzervativní stranu, měl hlavní projev, ve kterém zdůraznil nejen úspěchy vysokého školství zejména ve zvyšování přístupu k vysokoškolskému vzdělání, ale i některé vážné problémy, které se týkají především nedostatečné kvality. Norské vysoké školy například nemají mezi severskými zeměmi v žádném vědním oboru vedoucí postavení. Pro zvýšení kvality je nezbytné vypracovat dlouhodobý program vysokého školství a výzkumu a definovat jasné priority. Norská premiérka Erna Solbergová již dříve kritizovala, že vláda sice poskytuje slušnou podporu výzkumu ze strany státu, ale bohužel se – na rozdíl od jiných severských zemí – zatím nedaří vtáhnout do financování výzkumu ve větší míře také finanční prostředky podnikatelské sféry (viz následující graf). Vláda již pracuje na návrhu takového dlouhodobého programu, který má mimo jiné stanovit pět až šest prioritních oblastí, do kterých se budou koncentrovat finanční prostředky.

Letošní vydání norského Barometru výzkumu mělo speciální sekci věnovanou mobilitě ve výzkumu. Nejvýznamnějším zjištěním je, že Norsko se stalo velmi atraktivní zemí. V porovnání s rokem 2007 se na vysokých školách počet výzkumných pracovníků ze zahraničí zvýšil o polovinu, a v sektoru podnikatelského výzkumu dokonce o 96 %. Nyní na výzkumných ústavech a vysokých školách působí 20 % výzkumných pracovníků ze zahraničí, v sektoru podnikatelského výzkumu je to pak 12 %. Naproti tomu počet Norů pracujících v zahraničí zůstává velmi malý, nedostatečný je zejména počet delších pobytů a stáží v zahraničních institucích.

V části projevu věnovanému stavu vysokých škol ministr pozitivně zhodnotil jejich růst. V uplynulých deseti letech se totiž financování vysokého školství v reálných údajích zvýšilo o 16 %, což odpovídá 4,8 miliardám NOK (v cenách roku 2013), tedy asi 770 milionů €. Díky tomu se i počet studentů zvýšil o 39 tisíc na 233 tisíc (z toho je 21 tisíc zahraničních studentů, kteří se zapsali na celý studijní program), počet absolventů o 26 % (celkem bylo v roce 2013 vydáno přes 37 tisíc diplomů) a počet doktorandů se zdvojnásobil. V poměru k počtu obyvatel je to již více než ve Švédsku a Norové chtějí brzy předstihnout i Finsko. Také publikační činnost se na vysokých školách v Norsku zvýšila ze severských zemí nejvíce; publikuje stále více pracovníků a na počet obyvatel připadá více publikací, takže Norsko v tomto ukazateli nejspíš brzy překoná Švédsko i Dánsko.

Dosavadní vývoj však nezajistil dostatečnou úroveň kvality. Mnoho studijních programů vykazuje vysokou míru studijní neúspěšnosti (opakování a přerušování studia) a příliš mnoho předčasných odchodů. Jen 43 % studentů přijatých v roce 2010 dokončilo bakalářské studium v plánovaném termínu do 3 let, 39 % studovalo déle a 18 % zanechalo studií předčasně. Podíly studentů, kteří dokončí studium v termínu, jsou přitom podstatně vyšší u vysokých odborných škol než u univerzit, 53 % proti 32 % (také u dvou největších univerzit jsou nízké: 36,5 % na Univerzitě v Bergenu a dokonce jen 29 % na Univerzitě v Oslu). U magisterského studia je situace ještě o trochu horší. Studium dokončilo včas, tedy do dvou let, jen 36 % studentů, po dalších dvou letech stoupl podíl absolventů na dvě třetiny, 9 % ještě stále studovalo, a studia zanechalo 24 % studentů.

Podle nedávných průzkumů se norští studenti věnují studiu v průměru jen 27 hodin týdně. Jak ministr řekl, „klademe na ně příliš nízké požadavky a plýtváme tak cennými zdroji. Nejen penězi, ale i jejich časem a hlubšími vědomostmi, s nimiž by mohli odcházet do praxe.“ Rovněž ve výzkumu se sice publikuje více, což je dobře, ale kvalita výzkumu není ještě dost dobrá. Citovanost norských prací je mnohem nižší než švédských a zejména dánských.

V poslední části projevu se ministr zabýval problémy struktury vysokého školství. Jak řekl, „Norsko nepotřebuje žádné další nové mezinárodní průzkumy, aby problémy identifikovalo. Již z předkládané situační zprávy je jasné, že mnoho vysokých škol zaostává i v národním porovnání, nemají předpoklady, aby získaly kvalitní učitele a studenty, jsou příliš malé a podíl úspěšných absolventů je rovněž nízký. Malý je i rozsah výzkumu a publikovaných výsledků i objem externího financování.“

Proto ministr již v lednu 2014 oznámil, že připravuje Bílou knihu o struktuře vysokého školství, ale zároveň také uvedl, že nehodlá sám překreslovat mapy vysokoškolských institucí. „Stanovíme však jasný standard kvality výuky i výzkumu, požadavek na dostatečně robustní obory a rozumnou míru efektivity nákladů. Z toho pak vyplyne, které instituce tyto požadavky mohou splnit. Jsem přesvědčen, že jich budeme mít méně. Nikoli proto, že velké instituce jsou nutně lepší než malé. Řada malých institucí má výborné výsledky, ale část je velmi slabá. Ani jediný region nebo město v Norsku by neměly připustit, že nedbají o kvalitu vysokých škol. Nesmíme dovolit, aby lokální politické ohledy a zájmy převážily důraz na kvalitu.“

Ministr pak zdůraznil, že změny musí provádět ministerstvo a vysokoškolské instituce společně. Řekl, že ti, kdo je vedou, je znají nejlépe a již dnes vědí, zda budou samy schopny splnit i vysoké požadavky na kvalitu. Vedoucí pracovníky vysokých škol přímo oslovil: „Jestliže vaše odpověď bude negativní, začněte již nyní přemýšlet o tom, s kým byste mohli spolupracovat. Nejlepší výsledky dosáhneme, když iniciativa přijde od vás. Již v červnu předložíme plány na další postup a pozveme vás, abychom ještě letos na podzim pokračovali v dialogu.“

Ministrův projev byl tedy zcela v souladu s prvním opatřením nové vlády (viz Government halts process towards new universities), která v říjnu minulého roku, pouhý měsíc po svém jmenování, zmrazila možnost vysokých odborných škol získat status univerzity. Tu otevřel nový zákon o vysokých školách z roku 2003 pro ty vysoké odborné školy (Høgskolen, anglicky University College), které získají akreditaci alespoň čtyř doktorských studijních programů a nejméně pěti magisterských programů. Vzbudilo to velký zájem a řada neuniverzitních institucí uvažovala o sloučení s jinými, aby společně dokázaly splnit stanovené podmínky (což ministerstvo v té době samo doporučovalo). Této možnosti již využily čtyři instituce a zvýšily tak počet univerzit z původních 4 na 8, a přinejmenším čtyři další (z celkem 25 zbývajících vysokých odborných škol) se na to připravovaly.

Důvodem pro dočasné pozastavení celého procesu, dokud se nevyhodnotí jeho výsledky, byla právě obava o snižování kvality vysokoškolského vzdělání. Jako hlavní argument se přitom uvádí, že vysoké odborné školy se začaly více zajímat o akreditaci postgraduálních programů než o kvalitní odbornou přípravu učitelů, inženýrů, ošetřovatelek a jiných povolání, pro kterou byly v 60. letech jako regionální instituce v Norsku zřizovány.

Takový krok ovšem vyvolal protesty vysokých odborných škol. Jsou přesvědčeny, že jejich cílem je rozvíjet také výzkum ve zdravotnických oborech, v pedagogice a ve veřejných službách a zvýšit tím rovněž kvalitu vzdělávání na rozhraní mezi akademickou sférou a praxí. Výzkum v uvedených oborech je podle nich na stejné úrovni jako na univerzitách, ale z hlediska propojení s praxí vysoké odborné školy univerzity jasně předčí a i jejich doktorské programy jsou relevantnější vůči potřebám ekonomiky a společnosti.

Podle vlivného ekonomického deníku Dagens Næringsliv však hlavní motivací pro odborné vysoké školy bylo zvýšit si prestiž a ne akademickou úroveň, a výsledkem by se staly instituce, které neprodukují „ani výzkum na mezinárodní úrovni, ani vysoce kvalitní odbornou přípravu.“ Deník připomněl, že v roce 2012 nedostudovalo na 15 regionálních vysokých odborných školách pro ošetřovatelky 40 % studentů, že na učitelských ústavech neuspěli v prvních dvou letech studia tři z deseti studentů, a vládu pochválil, že k řešení tohoto problému přistoupila tak brzy po svém jmenování.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Høyere utdanning 2014. Tilstandsrapporten, Kunnskapsdepartementet

Forskningsbarometeret 2014. Rapport, Kunnskapsdepartementet

Tale – Forkningsbarometeret og Tilstandsrapporten, Kunnskapsdepartementet, 09.05.2014

Jan Petter Myklebust: More research, but it must be world-class – Minister. 09 May 2014, University World News, Issue 319

Jan Petter Myklebust: Government halts process towards new universities. 06 November 2013, University World News, Issue 295

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Norsko, Utváření VŠ, Výhled VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s