Zaměstnatelnost absolventů a budoucí požadavky trhu práce v Evropě

Zaměstnatelnost absolventů vysokých škol hraje ústřední roli jak ve strategii EU pro reformu vysokého školství (Supporting growth and jobs: An agenda for the modernisation of Europe’s higher education systems), tak ve strategiích Europe 2020Education and Training 2020. Evropská komise přitom zdůrazňuje, že vysoké školy mají za úkol vybavit své absolventy potřebnými znalostmi i přenositelnými dovednostmi, že je nezbytná účast zaměstnavatelů na přípravě a realizaci studijních programů, které mají obsahovat také praxi, a že je nutné sledovat uplatnění absolventů na trhu práce, aby se mohla posoudit relevance studijních programů.

Zpráva o modernizaci vysokého školství v Evropě (Modernisation of Higher Education in Europe: Access, Retention and Employability), kterou v roce 2014 zpracovala evropská informační síť Eurydice, je věnována mimo jiné právě tomu, jak na toto obecné zadání reagují jednotlivé členské země. Souhrnnou informaci o této právě vydané již druhé monitorovací zprávě jsme přinesli v článku Zpráva o stavu modernizace vysokého školství v Evropě, podrobnou informaci o její třetí části věnované zaměstnatelnosti absolventů přinášíme v dalších dvou článcích. Dnešní článek se zabývá různým pojetím zaměstnatelnosti (employability) a způsoby, jak se v evropských zemích zjišťují budoucí požadavky trhu práce.

Redakce Vysoké školství ve světě

Přestože se všechny evropské země, které se zapojily do zpracování druhé monitorovací zprávy, snaží nějakým způsobem zlepšit zaměstnatelnost absolventů, liší se jejich přístupy i angažovanost. Zpráva se proto postupně zaměřila na způsob, jak řeší tři problémy: jak jednotlivé země vlastně chápou pojem zaměstnatelnosti, jak zjišťují požadavky trhu práce a konečně jakými opatřeními se snaží zaměstnatelnost absolventů zvýšit (tento poslední problém bude námětem dalšího samostatného článku).

Jak se chápe pojem zaměstnatelnosti

Již v tom, jak je definován pojem zaměstnatelnosti, se mezi zeměmi projevují rozdíly. Zjednodušeně řečeno jsou možné dva přístupy, i když je často nelze zcela oddělit. Je možné se zaměřit buď na stranu poptávky, na to, jaká zaměstnání se na trhu práce požadují (employment-centred), a tedy na to, na co vysoké školy musí reagovat, nebo naopak na stranu nabídky, tedy na to, jaké kompetence nezbytné pro trh práce mají absolventi mít (competence-centred) a jak vysoké školy definují profil absolventa.

Pojetí employment-centred do jisté míry směšuje pojmy zaměstnatelnosti a zaměstnanosti, protože se zaměřuje především na míru zaměstnanosti absolventů a ponechává úlohu vysokých škol poměrně otevřenou. Ty mohou využívat různé postupy, aby zvýšily šance absolventů najít si poměrně brzy místo: začlenit praxe a stáže do studijních programů, zapojit zaměstnavatele do jejich přípravy i do výuky a poskytovat všem studentům kariérové poradenství.

Pojetí competence-centred ukládá vysokým školám poměrně konkrétnější úkoly, totiž vybavit studenty kromě odborných vědomostí a dovedností také generickými, přenositelnými či klíčovými dovednostmi. Jak toho dosáhnou, je však věcí vysokých škol samotných. Mohou osvojování těchto dovedností začlenit do existujících programů (a využít k tomu například nové výukové metody), nebo kurikulum rozšířit o nové specifické kurzy.

Z hlediska rozšiřování účasti na vysokoškolském vzdělávání mají vysoké školy důležitou úlohu ve zvyšování zaměstnatelnosti především netradičních studentů. Netradiční studenti (ať jimi jsou pro svou národnost, socio-ekonomický status nebo rodinný původ, zdravotní postižení či jinou charakteristiku) jsou totiž při hledání zaměstnání na pracovním trhu absolventů systematicky znevýhodňováni. Vysoké školy musí především pro ně zajistit cílené kariérové poradenství, jehož dalším cílem je posílit jejich sebevědomí a sebeúctu a odstranit tak nepřímé zábrany jejich úspěšného vstupu na trh práce. Na rozdíl od přímých zábran, tedy jejich diskriminace ze strany zaměstnavatelů, se totiž často sami vylučují ze soutěže o získání pracovního místa odpovídajícího jejich kvalifikaci.

Také v oficiálních dokumentech členských zemí EU se uplatňuje oboje pojetí pojmu employability,řada zemí(mezi nimi i Česká republika) je přitom kombinuje. Následující schéma ukazuje rozdíly mezi nimi (značení zemí odpovídá praxi, kterou užívá Evropská komise i Eurydice). Některé země svůj požadavek respektovat potřeby trhu práce (tedy poptávku) vyjadřují ve svých dokumentech jen obecně, jiné (mezi nimi také Česká republika) výslovně požadují zapojení zaměstnavatelů i do přípravy studijní programů.

Uplatňuje-li se více zaměření na absolventy (tedy na stranu nabídky), vysoké školy odpovídají za přípravu „zaměstnatelných“ absolventů. V pojetí zaměstnatelnosti jako employment-centred jde o to, jaké mají absolventi vyhlídky nalézt zaměstnání, a vysoké školy se často hodnotí podle míry zaměstnanosti jejich absolventů. V pojetí zaměstnatelnosti jako competence-centred mají vysoké školy za úkol vybavit absolventy odpovídajícími klíčovými dovednostmi, které jsou nezbytné pro nalezení místa.

Bez ohledu na zvolený přístup se však většina zemí zaměřuje na všechny studenty nebo absolventy a nebere ohled na znevýhodněné skupiny (jen tři země jsou výjimkou: Estonsko, Řecko a Spojené království). Důležitým závěrem druhé monitorovací zprávy je i poznatek, že snaha o zvyšování účasti na vysokoškolském vzdělávání nemůže ustrnout jen na rozšiřování přístupu netradičních studentů z nedostatečně zastoupených skupin společnosti, ale musí zahrnovat i další etapy jejich studia, jeho dokončení a úspěšný přechod na pracovní trh.

Budoucí kvalifikační požadavky pracovního trhu

Prognózování nebo projekce vývoje kvalifikačních požadavků pracovního trhu, realizované obvykle v nějaké struktuře odvětví a povolání, je běžným způsobem, jak zjišťovat budoucí potřebu kvalifikovaných pracovních sil. Má dvě hlavní funkce: zaprvé pro plánování vzdělávací politiky a zadruhé pro poskytování poradenských a informačních služeb o trendech vývoje trhu práce a možnostech uplatnění absolventů. Přímo na vysokých školách může prognózování ovlivnit například navrhování, plánování a řízení studijních programů, určování počtu studijních míst financovaných státem anebo další alokování veřejných prostředků. Poradenské a informační služby mohou orientovat (i potenciální) studenty na ty obory studia, po nichž je (nebo se očekává) větší poptávka.

Až na několik výjimek se ve většině evropských zemí provádějí prognózy na národní či regionální úrovni (viz seznam). Zatímco jedenáct zemí je připravuje pravidelně, deset zemí je provádí pouze ad hoc (viz následující mapka). Na druhé straně se v jedenácti zemích projekce systematicky využívají pro plánování vzdělávací politiky, a to obvykle pro stanovení počtu studijních míst financovaných z veřejných prostředků (státem). Ve třech zemích (kromě Irska a Anglie také v Polsku) se pak na základě projekcí dodatečně financují oblasti s výraznou potřebou kvalifikovaných sil nebo obory, které jsou „strategicky“ důležité. V Irsku se například na základě pravidelných zpráv o budoucích kvalifikačních potřebách cíleně financují speciální vzdělávací programy, jako jsou bezplatné kurzy pro nezaměstnané (program Springboard) či program ICT skills conversionpro absolventy při vstupu na trh práce. V Anglii pak systematicky sledují „strategicky důležité a ohrožené obory“ (Strategic important and vulnerable subjects, SIVS), mezi něž patří přírodní vědy, technické a inženýrské obory a matematika (neboli obory STEM), dále moderní cizí jazyky a kvantitativní společenské vědy, a podle potřeby je dodatečně financují.

Dnešní globální znalostní ekonomika se ovšem může měnit rychleji, než mohou prognózy kvalifikačních požadavků trhu práce předvídat. Prognózy jsou také často založeny na minulých trendech a obtížně mohou předvídat větší změny ekonomiky, pracovního trhu a kvalifikačních potřeb způsobené výkyvy, jako byla například finanční a ekonomická krize po roce 2008. Také samotní absolventi přispívají ke změnám světa práce a do prognóz je samozřejmě velice obtížné zahrnout jejich inovativní kapacitu. Navíc jsou prognózy trhu práce zpracovávané obvykle na národní úrovni, zatímco trhy práce jsou stále více „evropské“.

Kromě toho mohou mít kompetence, které si absolventi během studia skutečně osvojili, větší význam než jen formálně získaná kvalifikace či diplom. Na evropské úrovni i v některých zemích se sice pokoušejí zahrnout generické kompetence do prognostických modelů, ale jejich operacionalizace je značně obtížná. Zdá se, že spoléhání se na prognózy trhu práce má určité vlastní limity.

Druhou základní cestou, jak mohou vysoké školy brát ohled na kvalifikační potřeby pracovního trhu, je přímé zapojení zaměstnavatelů do činnosti vysokých škol. V osmnácti evropských zemích se vyžaduje, aby vysoké školy zapojily zaměstnavatele alespoň do jedné z následujících oblastí: vývoj studijních programů, výuka, účast v rozhodovacích orgánech a externím zajišťování kvality (blíže viz následující článek).

Nejrozšířenější (v 16 zemích) je povinná účast zaměstnavatelů v rozhodovacích a konzultativních orgánech vysoké školy. Ty mohou existovat na národní úrovni (jako ve Francii, Finsku, Lotyšsku či Slovinsku), na regionální či sektorové úrovni (jako v Itálii či Černé Hoře) nebo na úrovni institucí (jako je tomu v Litvě, Norsku, Rakousku či Švédsku). Jejich účast na vývoji studijních programů se vyžaduje v sedmi zemích a přímo ve výuce v pěti zemích. Skutečná účast zaměstnavatelů v uvedených oblastech je ovšem podstatně větší, než vyžadují zákony nebo jiné legislativní normy. Ve 22 zemích jsou zaměstnavatelé zastoupeni v rozhodovacích orgánech vysokých škol, v 19 zemích se podílí na vývoji studijních programů a v 15 zemích na výuce.

Zapojení zaměstnavatelů velice usnadňují společné projekty vysokých škol a podniků (University-Business Cooperation,UBC). V řadě zemí stát finančně motivuje obě strany buď přímou podporou jednotlivých projektů, nebo přes speciálně zřízené organizace. Například v Dánsku zahájili program podpory inovativních projektů, řešících ve spolupráci s podniky konkrétní problémy jejich praxe. V Řecku byla na 39 vysokých školách zřízena síť tzv. Liaison Offices, které je propojují s trhem práce, s podniky, organizacemi zaměstnavatelů i širší společností, a poskytují komplexní podporu i kariérové poradenství více než 150 tisícům studentů. Také 33 tzv. Innovation and Entrepreneurship Unitspodporuje spolupráci vysoké školy s podniky i rozvoj podnikatelských dovedností studentů. Doposavad z jejich činnosti těžilo již téměř 40 tisíc studentů. V Lotyšsku bylo s podporou Evropských strukturálních fondů zřízeno devět Centres of Technology Transfer, která propojují vysoké školy, podniky a výzkumné ústavy. Ve Spojeném království byl zřízen inovační fond (Higher Education Innovation Fund, HEIF), který motivuje vysoké školy ke spolupráci s podniky, s organizacemi veřejného i třetího sektoru, s komunitními orgány a širší veřejností. Cílem je podpora šíření znalostí, které mají jasný ekonomický i společenský dopad.

V některých zemích se také určité studijní programy vyvíjejí na základě zadání podniků a s jejich přímým zapojením. Ve Francii se to například týká profesních bakalářských programů, zavedených v roce 1999. Žádost vysoké školy o otevření takového programu posoudí celostátní expertní komise, ve které jsou rovným dílem zastoupeny obě strany, vysoké školy i zaměstnavatelé. Ve Spojeném království existují od roku 2001 dvouleté programy vedoucí k foundation degree, které reagují na potřeby zaměstnavatelů. Navíc stát financuje program rozvoje pracovní síly (Higher Education Transforming Workforce Development Programme), navrhovaný a realizovaný ve spolupráci se zaměstnavateli.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Modernisation of Higher Education in Europe: Access, Retention and Employability. Eurydice Report 2014. European Commission/EACEA/Eurydice, Luxembourg: Publication Office of the European Union, 2014

Zpráva o modernizaci vysokého školství v Evropě. Vysoké školství ve světě 18. červen 2014

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Absolventi, EU (organizace, celek/členské země), Studenti, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s