Mezinárodní srovnání platů, odměn a pracovních podmínek akademických pracovníků
Jak jsou placeni vysokoškolští učitelé? Dokážeme pro přípravu nové generace vysokoškoláků získat ty nejlepší a nejschopnější osobnosti? Odpovědi na takové otázky hledá publikace Paying the Professoriate: A Global Comparison of Compensation and Contracts, kterou zpracoval a v dubnu 2012 v nakladatelství Routledge publikoval tým pod vedením světoznámého profesora Philipa Altbacha.
Podle závěrů publikace jsou ve srovnávaných zemích nejlépe placení učitelé na vysokých školách v Kanadě, Itálii a Jižní Africe. Ze studie ovšem také vyplývá, že v některých zemích musí mít mnozí vyučující další zaměstnání, aby se vůbec slušně uživili. Profesor Altbach proto vyzývá, aby se jednotlivé země více snažily přitáhnout mezi vysokoškolské učitele ty „nejlepší a nejschopnější“.
Redakce Vysoké školství ve světě
Jde o první rozsáhlou celosvětovou srovnávací analýzu platů, dalších odměn a pracovních kontraktů a podmínek vysokoškolských učitelů. Autoři komparace předkládají podrobné mezinárodní srovnání finanční situace akademických pracovníků, kteří učí na výzkumně orientovaných univerzitách i dalších veřejných i soukromých vysokých školách ve 28 zemích (včetně České republiky). Osvětlují také podmínky a očekávání, která formují moderní pojetí akademické profese.
Autoři zdůrazňují, že v současném světě je kvalita vysokého školství jedním z hlavních motorů inovací a prosperity; rozvoj vysokoškolských systémů je tudíž cestou, jak zlepšit hospodářský růst a vývoj společnosti. Proto si tvůrci a představitelé vysokoškolské politiky stále častěji kladou otázku, kam konkrétně vysoké školství směrovat. Nová publikace Paying the Professoriate nepochybně představuje pro tento úkol další velice potřebný zdroj, který informuje, vysvětluje a nabízí doporučení. Přední výzkumní pracovníci, kteří se touto tématikou v celosvětovém měřítku zabývají, rozebírají v této publikaci společná témata a trendy včetně jejich dopadu na kvalitu práce akademických pracovníků a produktivitu výzkumu.
Srovnatelné údaje o platech a pracovních podmínkách učitelů na veřejných vysokých školách shromáždil a zpracoval editorský tým složený ze tří amerických výzkumných pracovníků z Boston College (Philip Altbach, Liz Reisberg, Iván Pacheco) a jejich dvou ruských kolegů z Vysoké školy ekonomické – Státní výzkumné univerzity v Moskvě (Maria Judkevič, Gregorij Andruščak). Editorský tým ovšem spolupracoval s národními experty ze všech zemí zahrnutých do srovnání.
Na špici Kanada a Itálie, na chvostu Francie a Japonsko
Zkoumaný vzorek tvořilo 28 zemí z celého světa a výsledky jsou skutečně pozoruhodné. Při zohlednění parity kupní síly (PPP), která odráží životní náklady, jsou platy akademických pracovníků nejvyšší v Kanadě s měsíčním průměrným platem 7 196 amerických dolarů, v Itálii (6 955 US $) a v Jižní Africe (6 531 US $). Vysokoškolští učitelé v České republice se umístili (s 2 495 PPP US $ měsíčně) na 21. místě z 28 zemí. Hluboko ještě za námi zůstávají platy učitelů například v Arménii, Rusku a Číně.
Vysokoškolští pedagogové v Holandsku jsou s platem 5 313 dolarů na vyšší střední úrovni. Podobně je na tom Německo (5 141 US $) a Norsko (4 940 US $). Britové (5 943 US $) a Američané (6 054 US $) si vedou trochu lépe, kdežto Francie (3 484 US $) a Japonsko (3 473 US $) příliš požitků vysoce kvalifikovaným vysokoškolským učitelům nenabízejí. Ovšem například němečtí akademici by si měli brzy polepšit. Nedávno totiž Spolkový ústavní soud došel k závěru, že současný základní měsíční plat akademických pracovníků na německých vysokých školách ve výši 3 900 € je protiústavní.
Pohled na platy optikou ekonomické úrovně dané země ovšem ukazuje podstatně jiný obrázek. Úroveň platů akademických pracovníků vztažená k hrubému domácímu produktu připadajícímu na jednoho obyvatele je nejvyšší v méně rozvinutých zemích Afriky, ale také třeba v Indii. Vzhledem k celkovému bohatství země jsou učitelé nejlépe hodnoceni právě tam.
V tomto ukazateli je situace v České republice ještě horší a příliš na tom nezmění ani fakt, že podobně relativně nízké platy mají akademičtí pracovníci v Norsku, ve Francii nebo v Japonsku. Podstatně hůře, než kdekoli jinde, jsou na tom ovšem učitelé na vysokých školách v Rusku.
Řada profesorů si musí přivydělávat jinde
Ředitel Centra pro mezinárodní vysokoškolské vzdělávání (Center of International Higher Education – CIHE) na Boston College, Philip Altbach, v rozhovoru pro televizní kanál RT (Russia Today) výsledky analýzy dále rozvedl: „Na zdravý vysokoškolský systém můžete usuzovat podle toho, jestli je schopen přitáhnout a zaměstnávat ty nejlepší a nejschopnější ve společnosti. V zemích s nízkými platy si akademici v další práci (ve vedlejším pracovním úvazku) vydělají přibližně tolik, kolik činí jejich základní plat na vysoké škole. Dokonce i v zemích s průměrnými platy se na přivýdělky spoléhá většina akademických pracovníků. Obě situace jsou v konečném důsledku pro vysokoškolský systém a pro studenty špatné, protože učitelé se nemohou plně soustředit na svou hlavní roli.“
Ale i tam, kde jsou platy vzhledem k životním nákladům poměrně vysoké, může celosvětový charakter vysokého školství přispívat k odlivu mozků. Podle profesora Altbacha „i tam, kde jsou platy v akademické profesi zřetelně nad úrovní běžné mzdy, jako například v Indii, přitahuje spoustu Indů Severní Amerika nebo západní Evropa, kde jsou základní platy na vysokých školách absolutně přeci jen vyšší.“ Globalizace vysokého školství nepochybně posiluje také ostrou soutěž o nejlepší učitele.
Obecně autoři shrnují, že vysoké školy často přicházejí o nejbystřejší mozky, protože soukromý sektor prostě platí víc. „Ani plat profesora práva, který je o třetinu vyšší než v ostatních oborech, se nedá srovnat s tím, co vám dá jen trochu slušná právnická firma. Například vedoucí pracovníci místní školské správy v USA si vydělají mnohem víc než ti, kteří je na vysokých školách učí. Skutečně špičkoví akademičtí pracovníci se stávají součástí globálního akademického pracovního trhu a jejich platy pak mohou být opravdu hodně vysoké, ale u velké většiny ostatních vysokoškolských učitelů to neplatí,“ dodává profesor Altbach.
Zpravodaj Vysoké školství ve světě se k významné publikaci Paying the Professoriate: A Global Comparison of Compensation and Contracts ještě vrátí a přinese další informace o platových podmínkách v západní Evropě a v Rusku.
Vysoké školství ve světě 