Internacionalizace a inkluze – konflikt principů?

Ve dnech 10.–12. června t.r. se v Helsinkách konala letošní výroční konference nadnárodní organizace Academic Cooperation Association (ACA), která zastřešuje mezinárodní spolupráci mezi vysokými školami a vysokoškolskými systémy. Tématem konference byly Internacionalizace, Excelence, Financování a Sociální dimenze. Jde o jen volné seřazení těchto pojmů, které navíc skrývají zásadní rozpor a jsou vlastně neslučitelné? Anebo je nutné je všechny propojit a tak vytvořit silné, dobře financované, sociálně inkluzivní a internacionální vysoké školy, jak to formuloval v názvu závěrečného zásadního projevu profesor Sir Peter Scott z Institutu vzdělávání londýnské univerzity?  Přinášíme překlad jeho článku Internationalisation and Inclusion – Principles in conflict?, který před konferencí uveřejnil v University World News (Issue 224, 03 June 2012).

Redakce Vysoké školství ve světě

Mohou být vysoké školy globálními centry vědění a zároveň uplatňovat koncepci sociálního začleňování, anebo povede tlak na internacionalizaci k větším rozdílům mezi majetnými a těmi, kdo mají hluboko do kapsy? Vysoké školy by se měly odpovědně snažit o obojí a vyvažovat „globální“ s „lokálním“. Internacionalizace, excelence, financování a sociální dimenze – to jsou témata letošní výroční konference Asociace pro akademickou spolupráci (Academic Cooperation Association), která se koná v červnu v Helsinkách.

Samotný čtyřdílný název konference nemá daleko k jazykolamu.  Ale než jej vyslovíme, napadne nás možná zajímavá otázka. Jde jen o volně seřazená jednotlivá témata? Nebo jde o různé aspekty téhož zásadního tématu, o charakteristiky silných a úspěšných vysokých škol 21. století? Hovoříme o pnutí nebo součinnosti?  Přesněji řečeno, může být vysoká škola z hlediska svého záběru a cílů internacionální a přitom zdůrazňovat „sociální dimenzi“ (rozuměj začleňovat sociálně znevýhodněné skupiny a zapojovat se do života svého lokálního i regionálního společenství)? Neboli může současně usilovat o vynikající akademické výsledky i o sociální inkluzi? Musí zajištěné financování nutně znamenat vysoké školné pro domácí i zahraniční studenty?

V řadě zemí vlna předpojatého myšlení a možná i politiky dávají na srozuměnou, že jde v zásadě o binární volbu – buď anebo. Elitní univerzity s globálními ambicemi se musí vzdát jakékoliv (lokální) společenské odpovědnosti, kterou možná někdy měly. Stejně tak se instituce otevřené širokému spektru studentů nikdy nezařadí mezi skutečně světové instituce, jakkoliv aktivní mohou být na mezinárodním trhu vzdělávání. Strategický záměr, identifikace a ochrana specifických segmentů na trhu a volba „zvláštního“ (tj. selektivního) poslání – to jsou ty dnešní hry.

Pokud jde o excelenci a rovnost, jde v podstatě o hru s nulovým součtem – rozhodně v Evropě, kde vazba mezi akademickou prestiží (ne-li excelencí) a výsadním společenským postavením dokonce zesílila i přes výrazné zvýšení míry účasti na vysokoškolském vzdělávání. Je zajímavé, že ve Spojených státech se stále udržuje alespoň zdání, že excelence a rovnost jsou slučitelné.

A konečně školné. Podpora (ještě snad obhajitelného) principu spolufinancování všemi, kdo z vysokoškolského vzdělávání mají prospěch, může snadno sklouznout k bezvýhradnému prosazování neoliberalismem inspirovaného „trhu“ vysokých škol coby poskytovatelů „znalostních“ služeb.  To nevyhnutelně vede k větší variabilitě financování, protože „hodně dobré univerzity“ jsou „hodně drahé“. Bohatí bohatnou, chudí chudnou a kdeže je celkový smysl vysokoškolského vzdělávání…

Z tohoto úhlu pohledu jsou čtyři myšlenky uvedené v titulu výroční konference v rozporu. Domnívat se, že tomu tak není, znamená podlehnout levičácké sentimentalitě. V internacionalizaci jde jen o upevňování pozic globálních elit, nikoliv o pomoc chudým celého světa; o rozvoj světových velkoměst (těch „chytrých“), nikoliv o pomoc zbídačeným regionům a zemím. Svět 21. století neúprosně odděluje mobilní elitu od nemobilní chudiny.

Jiný pohled

Je tu však i jiný, realističtější a lidštější úhel pohledu, který podporuje snahu ACA zdůrazňovat spíše synergii než rozpory mezi internacionalizací, akademickou excelencí, zajištěným financováním a společenskou odpovědností.

Tento jiný pohled je realističtější, protože vychází ze sofistikovanějšího chápání globalizace. Neoliberalismus, se kterým jsou současné představy o internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání až příliš úzce (a nebezpečně) spojeny, se při vysvětlování tohoto jevu občas omezuje na oslavování nepřetržitého fungování finančních trhů a nadnárodních firem, které umísťují svou výrobu po celém světě co nejlevněji.

Globalizace je však mnohem složitější jev. Každý člověk je jak „lokální“ v tom smyslu, že někde žije (i když může cestovat), tak „globální“ v tom smyslu, že je vystaven světové kultuře. Globální zdroje je třeba hledat i uplatňovat lokálně; odtud ten ohavný neologismus „glokalizace“. Vysoké školy hrají klíčovou roli zprostředkovatele mezi globálním a lokálním. Z tohoto hlediska vyžaduje internacionalizace vysokoškolského vzdělávání angažovat se lokálně i regionálně.

Tento jiný pohled je také lidštější. Zaprvé je migrace masovou i elitní záležitostí. Značný podíl té předpokládané chudiny tvoří azylanti, uprchlíci a migranti všeho druhu, kteří jsou stejně mobilní jako světové elity. V Severní Americe a v západní Evropě jistě hrají neelitní vysoké školy při přijímání a začleňování těchto lidí do hostitelských společností stejně důležitou roli jako „špičkové“ univerzity při generování globálních elit. Jde o dva rovnocenné aspekty globalizace a tudíž stejně významné prvky internacionalizace vysokoškolského vzdělávání.

Zadruhé neoliberalismem vyzdvihovaná globální kultura je v podstatě hybridní (nebo chcete-li „kreolská“). Její metropolitní a hegemonní vnější projevy jsou interpretovány a zvnitřňovány v lokálním či periferním kontextu. Výsledkem je pozoruhodná tvořivost. A rozhodujícími aktéry jsou zde opět vysoké školy.

A konečně globální nerovnosti nelze odhodit na smetiště (levicových) dějin. Setkáváme se s nimi denně – reálně v podobě geopolitických turbulencí, z morálního hlediska jako s výzvou našim osvíceneckým tradicím. Opravdu věříme ve svobodu, rovnost a bratrství? Vysoké školy zde hrají dvojí roli jako podněcovatelé dalšího rozvoje i jako svědci pravdy a strážci hodnot. Tuto odpovědnost nelze odsunout stranou v honbě za zakládáním ještě elitnějších globálních „aliancí“ a zabíráním stále většího prostoru na mezinárodním vzdělávacím trhu.

Název helsinské konference ACA proto není jen výsledkem snahy vměstnat do jejího programu co nejvíce témat. Spíše jde o příležitost, jak se pokusit dobrat jejich významu a jejich vzájemného vztahu. Především však konference nabízí prostor, kde lze někdy čistě jednostrannému chápání internacionalizace vysokoškolského vzdělávání dodat další rozměry.

Sir Peter Scott je profesorem studia vysokého školství na Institutu vzdělávání londýnské univerzity a také předsedou Rady univerzity Gloucestershiru. V letech 1998–2010 byl rektorem (vice-chancellor) Kingstonské university v Londýně, před tím prorektorem univerzity v Leedsu. Po 16 let byl šéfredaktorem „The Times HE Supplement“. Byl prezidentem ACA v letech 2002–2008.

ACA (Academic Cooperation Association) je evropským konsorciem národních organizací pro podporu a financování mezinárodní spolupráce ve vysokém školství. Ty se podílejí na širokém spektru činnosti, zejména na řízení mezinárodních výměnných programů, výzkumu trendů internacionalizace vysokého školství, získávání a zpracování informací, studií, konzultací a expertíz, kterými se snaží ovlivnit vysokoškolskou politiku. ACA má 21 členů z 16 evropských zemí (např. DAAD, Nuffic, British Council, Campus France, také 2 organizace polské a 2 slovenské) a 3 přidružené členy (ze Severní Ameriky a Austrálie).

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Celý svět, Internacionalizace, Utváření VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s