Category Archives: Skupiny

Profesní bakaláři na vysokých školách v západní Evropě

Evropské země si lámou hlavu s tím, jak zajistit vysokou zaměstnatelnost absolventů vysokých škol v době, kdy se dopady masifikace vysokého školství, které se projevují rychle rostoucími počty absolventů vstupujících na pracovní trhy, prolínají s negativními důsledky ekonomické krize a následné stagnace. Zaměstnatelnost absolventů se v mnoha zemích stala dokonce jedním z hlavních cílů vysokého školství. Za řešení problémů zaměstnatelnosti absolventů se mimo jiné považuje těsné propojení mezi studijními programy a zaměstnavatelskou (odbornou) sférou, mezi kompetencemi absolventů a požadavky trhu práce.

Na řadu otázek spojených se zaváděním profesních bakalářů a hledáním nejlepších zkušeností na vysokých školách v západní Evropě odpovídá nová mezinárodní srovnávací studie Employability of professional bachelors from an international perspective. Zpracovalo ji respektované Centrum pro studium vysokoškolské politiky (CHEPS – Center of Higher Education Policy Studies na University Twente v nizozemském Enschede). Studie zjišťuje a analyzuje, jak se s těmito otázkami vyrovnávají vybrané profesně zaměřené vysoké školy v Nizozemsku, Vlámsku (Belgie), Severním Porýní-Vestfálsku (Německo) a v Irsku, které v tom dosahují nejlepších výsledků.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Absolventi, EU (organizace, celek/členské země), Výuka, Všechny články

Financování anglických vysokých škol se má změnit

Diskuse o systému financování vysokých škol v Anglii, který prochází v posledních letech radikální změnou, pokračuje (z řady článků, které na toto téma zpravodaj Vysoké školství ve světě publikoval, viz například Obhajoba vládní vysokoškolské reformy v Anglii nebo Britský ministr vysokého školství a vědy David Willetts odstoupil). Na konci listopadu 2014 vydala Komise pro vysoké školství (Higher Education Commission, HEC) svou třetí zprávu, věnovanou právě dlouhodobé finanční udržitelnosti anglického vysokého školství.

Zpráva byla oficiálně představena 24. listopadu 2014 v parlamentu a vyvolala zcela mimořádný ohlas v médiích, u veřejnosti i mezi politiky. Dospěla totiž k závěru, že dnešní model financování zavedený v roce 2012 – jenž na jedné straně podstatně omezil přímé financování vysokých škol státem a na straně druhé ztrojnásobil školné a současně reformoval také systémy studentských půjček a podpory znevýhodněných studentů – jen kombinuje negativní stránky obou řešení, je neudržitelný a musí být nahrazen novým. Komise zkoumala šest možných modelů financování a dospěla k závěru, že různé modely vždy zvýhodňují některé zájmové skupiny (vysoké školy, studenty a absolventy, stát) a žádný tedy nemůže vyhovovat všem a jeho volba je proto politickým rozhodnutím.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Anglie, Financování, Všechny články

Co v evropských zemích platí za studium studenti a jakou dostávají podporu

Evropská informační síť Eurydice vydala v říjnu 2014 zprávu National Student Fee and Support Systems in European Higher Education 2014/15, která přehledně shrnuje současný stav i vzájemný poměr obou komplementárních systémů – spoluúčasti studentů na nákladech studia a různých forem podpory studentů respektive jejich rodin – v evropských zemích. Zpráva tak dokumentuje, jak se v praxi naplňuje jeden ze základních cílů Evropské komise, který nedávno vyjádřila Androulla Vassiliou, bývalá evropská komisařka (do konce roku 2014) pro vzdělávání, kulturu, vícejazyčnost a mládež: „Evropa zoufale potřebuje zlepšit přístup mladých lidí z různých společenských vrstev k vysokoškolskému vzdělání. Rozhodnou-li se tedy členské země EU zavádět školné, měly by současně zavést taková opatření (včetně stipendií), která podpoří rovný přístup ke studiu pro všechny, především pro mladé lidi ze sociálně znevýhodněného prostředí.“

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under EU (organizace, celek/členské země), Financování, Jiné evropské země, Studenti, Všechny články

Další kroky reformy dánského vysokého školství

Kvalita, relevance a produktivita jsou dnes v diskusi o dalším vývoji dánského vysokého školství klíčovými pojmy. Vláda sice nehodlá zavést školné (o kterém se také jednalo), ale začíná již realizovat první kroky strukturálních reforem, které navrhují dvě vládní komise: pro produktivitu (viz Produktivita v dánském vysokém školství) a pro kvalitu a relevanci vysokého školství (viz Doporučení dánské Komise pro kvalitu a relevanci vysokého školství).

Přes silný odpor vedení vysokých škol i studentů nová ministryně pro vysoké školy a vědu Sofie Carsten Nielsen (viz Dánská diskuse o reformě vysokého školství) v září oznámila zavedení modelu „dimenzování počtu přijímaných“, tedy systému směrných čísel (podobných tzv. limitům, které byly v roce 2010 zavedeny i v ČR). Nový model omezí až o 30 % počet studentů ve studijních programech se špatnými vyhlídkami na získání práce (týkat se to bude především humanitních oborů) a současně podpoří studium v oborech, jež požaduje trh práce. Asi po měsíci urputného vyjednávání s rektorskou konferencí se dospělo ke kompromisu, který poněkud zmírnil ministryní původně navrhovanou redukci počtu studentů a posílil roli vysoké školy v konkrétním rozhodování, které obory a jak omezí.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Dánsko, Ekonomika & VŠ, Všechny články

Po promarněném studiu se jen obtížně dospívá

V tomto příspěvku, který navazuje na předchozí článek Vysokoškolské studium je ztráta času i peněz, informujeme o dalších výsledcích výzkumu amerických sociologů Richarda Aruma a Josipy Roksové. Publikovány jsou v jejich nové knize Aspiring Adults Adrift: Tentative Transitions of College Graduates, která vyšla počátkem září 2014. Je věnována různým aspektům přechodu absolventů vysokých škol do zaměstnání a dalšího života. Přitom mnozí z nich byli sledováni již jako studenti v průběhu předcházejícího čtyřletého bakalářského studia. Závěry autorů ani v tomto případě nejsou nijak radostné: přechod do světa dospělých je obtížný a mnohdy neúspěšný; svůj podíl viny na tom mají i vysoké školy.

V článku opět využíváme recenzí Terezy Matějčkové pro Českou pozici, ale rozšiřujeme je o další poznatky z recenzí publikovaných v amerických médiích, které přinesly mnohé zajímavé informace o celkové situaci amerických absolventů. Vycházíme také ze samotné knihy amerických sociologů Aruma a Roksové.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

1 komentář

Filed under Absolventi, Ekonomika & VŠ, USA, Všechny články

Vysokoškolské studium je ztráta času i peněz

Rychle rostoucí zadluženost a snižující se individuální přínos vysokoškolského vzdělání v USA vedou ke zvýšenému zájmu o situaci studentů a absolventů amerických vysokých škol. Studenti a absolventi čtyřletého bakalářského studia se také stali tématem výzkumu průběhu studia a uplatnění vzdělání po jeho ukončení. Výsledky výzkumu jsou shrnuty ve dvou knihách, ze kterých se staly bestsellery nejen v USA, ale diskutuje se o nich v odborných kruzích po celém světě. Autory obou knížek jsou významný sociolog profesor Richard Arum spolu s docentkou Josipou Roksovou.

Recenzi obou knížek připravila Tereza Matějčková pro Českou pozici. Dohodli jsme se s ní i s redakcí České pozice, že jejích recenzí využijeme, ale rozšíříme je a upravíme tak, aby dva nově zpracované články přinesly odborné veřejnosti obsáhlejší informaci o obou těchto úspěšných a i pro nás velmi inspirativních knihách.

V tomto příspěvku se věnujeme první z knížek s názvem Academically Adrift: Limited Learning on College Campuses, která byla zaměřena na kvalitu a výsledky studia a vyšla již v roce 2011. Její závěry jsou alarmující: mladí lidé se během čtyřletého studia většinou skoro nic nenaučí, velká část studentů rezignovala na studium a vyučující tomu často jen bezmocně přihlížejí.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

komentáře 3

Filed under Společnost & VŠ, Studenti, USA, Všechny články

Potřebuje norská ekonomika magistry?

Již přes rok probíhá v Norsku diskuse o uplatnění absolventů magisterského studia v praxi. Podle výsledků různých šetření a průzkumů totiž dnes velké procento absolventů nemá příležitost svou kvalifikaci využívat a jejich místo by mohli zastávat i bakaláři. Vysoké školy ovšem namítají, že zaměstnavatelé hodnotí jen dnešní situaci a vycházejí z dnešních požadavků norské ekonomiky. Průběh diskuse není tedy příliš překvapující a podobá se diskusím i v jiných zemích, jak o tom Vysoké školství ve světě často informuje. Nicméně je zajímavé se seznámit s tím, jak reagují a co všechno berou v úvahu jednotliví účastníci diskuse jak v Norsku, tak i v jiných zemích.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Ekonomika & VŠ, EU (organizace, celek/členské země), Norsko, Všechny články

Švédské vysoké školy se musí více zaměřit na výuku


Přestože Švédsko věnuje na vysoké školy jeden z nejvyšších podílů hrubého domácího produktu (HDP) na světě, množí se kritické hlasy, které poukazují na klesající úroveň vysokoškolské výuky. Prostředky jdou totiž především na výzkumnou činnost elitních univerzit, zatímco většině ostatních vysokých škol se nedostávají peníze ani na výuku, ani na výzkum.

Posílení vzdělávací funkce švédských vysokých škol a zvýšení kvality výuky ve svých závěrech požaduje také nová analytická studie amerických a švédských autorů, která na základě srovnání zkušeností švédských vysokých škol a dvou vedoucích amerických univerzit, Stanfordu a Berkeley, formuluje řadu doporučení především pro personální politiku a zvýšení kvality výuky na vysokých školách ve Švédsku.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Financování, VŠ pracovníci, Všechny články, Švédsko

Jak školné mění chování studentů a vysokých škol

Evropská komise zveřejnila v květnu 2014 novou rozsáhlou studii, která analyzuje, jaké důsledky má zavedení či zvýšení školného (neboli jak se ve studii politicky neutrálně říká sdílení nákladů, cost sharing) na skutečné chování studentů a vysokoškolských institucí (Do changes in cost-sharing have an impact on the behaviour of students and higher education institutions?). Rozsáhlá komparace zahrnuje celkem devět vybraných zemí s různými modely financování, rozdílným školným a s odlišnými výchozími parametry, z toho sedm evropských (Anglie, Finsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko a Rakousko) a jako příklady další dvě rozvinuté země ze Severní Ameriky (Kanada) a z Asie (Jižní Korea).

Studie analyzovala důsledky školného z klíčových hledisek udržitelnosti, efektivity a spravedlivosti (equity). Podle Androully Vassiliou, evropské komisařky pro vzdělávání, kulturu, vícejazyčnost a mládež, je „placení školného realitou pro velkou část evropských studentů, ale současně také kontroverzní politickou záležitostí. Předkládaná studie zpochybňuje některé běžné názory a přináší důležitá fakta pro diskusi, která bude v EU nepochybně pokračovat, jak nejlépe financovat vysoké školství, aby to zajistilo co nejvyšší kvalitu vzdělávání pro stále rostoucí počty studentů a současně se zaručil rovný přístup mladých lidí na vysoké školy.“

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Celý svět, Financování, Studenti, Všechny články

Školné na vysokých školách v zemích OECD

Ve výši a podobě školného na vysokých školách dochází v zemích OECD v posledních letech k významným změnám. Změny jsou na jedné straně vyvolány expanzí počtu studentů a s tím spojenými problémy s financováním jejich studia z veřejných rozpočtů. Na straně druhé tlak na zavádění či zvyšování školného umocnila ekonomická krize po roce 2008, která nejen prohloubila problémy veřejných rozpočtů, ale mnohem intenzivněji také nastoluje otázky relevance a efektivnosti vysokoškolského vzdělávání.

V zemích OECD lze v současnosti vymezit čtyři základní modely školného v celkovém rámci financování vysokých škol: skandinávský, asijský, anglosaský a kontinentální evropský model. Každý z těchto modelů je doprovázen určitým systémem podpory studentů formou stipendií (za něco), příspěvků (na něco) nebo půjček. Základní charakteristiky těchto modelů objasňuje Eric Chardonnier, analytik a expert OECD z Direktorátu pro vzdělávání a kompetence (OECD Directorate for Education and Skills). Článkem v časopise IAU Horizons se zapojuje do probíhající diskuse o financování vysokého školství ve Francii. S přihlédnutím k francouzské situaci shrnuje zkušenosti zemí OECD a uvádí několik námětů, jak vyvážit financování z veřejných a soukromých zdrojů. Jeho článek jsme obohatili o řadu dalších poznatků z našeho studia různých modelů financování vysokého školství a školného ve světě.

Redakce Vysoké školství ve světě

Celý příspěvek

Napsat komentář

Filed under Financování, Francie, OECD (organizace, celek/členské země), Studenti, Všechny články