Francouzské univerzity musí sledovat uplatnění svých absolventů

Již od roku 2009 francouzské veřejné univerzity zjišťují, jak si dva a půl roku po získání diplomu jejich absolventi vedou na pracovním trhu. Získané údaje pak souhrnně zpracovává a na svých webových stránkách každoročně zveřejňuje ministerstvo školství (Ministère de l’éducation nationale, de l’enseignement supérieur et de la recherche). V roce 2014 byly v souhrnné zprávě o přechodu absolventů z vysokých škol na pracovní trh (Insertion professionnelle des diplômés 2011 de l’université) zveřejněny údaje o absolventech z roku 2011. Třicet měsíců po získání diplomu (tedy na začátku roku 2014) mělo práci 9 z 10 absolventů magisterského studia, jejich platy a kvalifikační náročnost práce se však značně lišily.

Povinnost publikovat statistické údaje včetně údajů o zaměstnanosti absolventů uložil veřejným univerzitám již v roce 2007 zákon o autonomii univerzit (La loi relative aux libertés et responsabilités des universités, nazývaný též LRU nebo Pécresse podle tehdejší ministryně ve vládě, kterou jmenoval prezident Nicolas Sarkozy), jenž také definoval zaměstnatelnost absolventů jako jeden ze základních cílů vysokého školství.

Redakce Vysoké školství ve světě

První celostátní šetření, jehož cílovou skupinou byli absolventi z roku 2007, bylo realizováno v období od prosince 2009 do dubna 2010 a výsledky publikovány v červnu 2010; loňský průzkum provedený od prosince 2013 do dubna 2014 byl tedy již pátý v pořadí. Ministerstvo školství průzkum koordinuje a financuje (první průzkum v roce 2009/2010 je stál 750 tisíc €), vysoké školy jej realizují písemně, po internetu nebo telefonickým dotazováním na základě jednotné metodiky a dotazníku, které vydává ministerstvo, aby mezi školami byla zaručena srovnatelnost dat. Údaje z jednotlivých škol jsou pak ministerstvem souhrnně zpracovány a zveřejněny.

Podíl použitelných odpovědí absolventů (návratnost) činí v průměru 71 %, ale výrazně se liší podle té které vysokoškolské instituce, od 28 % po 92 %. Protože počet respondentů i podíl jejich odpovědí pochopitelně ovlivňuje kvalitu výsledků, nezveřejňují se ty údaje, kdy počet respondentů klesne pod 30 a podíl odpovědí (návratnost) pod 30 %, a údaje s návratností nižší než 50 % se označí poznámkou.

Průzkum přináší podrobné informace o více než sto tisících absolventů tří typů (stupňů) vysokoškolského studia:

Absolventi bakalářského všeobecného studia se v rámci tohoto šetření nesledují, protože velká většina z nich pokračuje ve studiu (většina z nich na magisterské úrovni). Obdobné údaje jsou k dispozici také za některé elitní a většinou výrazně selektivní grandes écoles (velké školy) inženýrského a podnikatelského zaměření, které ovšem stojí zcela mimo univerzitní systém.

Do jednoho z výše uvedených typů univerzitního studia jsou zapsány zhruba necelé dvě třetiny všech vysokoškolských studentů, neboť možnosti vysokoškolského studia jsou ve Francii skutečně mimořádně různorodé a strukturované. Zbývající asi třetina vysokoškoláků studuje například ve dvouletých (pomaturitních) technických sekcích (STS, section de technicien supérieur), ve velkých školách či v přípravných třídách před studiem na velkých školách (CPGE, classes préparatoires aux grandes écoles), v různých inženýrských, obchodních nebo zdravotnických školách apod.

V celkovém vzorku absolventů, kteří na začátku roku 2014 odpověděli na otázky svých alma mater, je 10 % absolventů DUT, 51 % absolventů LP a 38 % absolventů Master.

Zjišťuje se šest hlavních charakteristik absolventů:

  • míra zaměstnanosti definovaná jako podíl absolventů, kteří jsou zaměstnáni, k celkovému počtu absolventů, kteří nepokračují ve studiu a vstoupili na trh práce (tedy jsou zaměstnaní nebo nezaměstnaní) – taux insertion,
  • podíl zaměstnaných na vyšší a střední socioprofesní (kvalifikační) úrovni podle francouzské klasifikace povolání (PCS) – emplois niveau cadre ou professions intermédiaires,
  • podíl zaměstnaných na dobu neurčitou – emplois stables,
  • podíl zaměstnaných na plný úvazek – emplois à temps plein),
  • medián čistého měsíčního příjmu (mzda nebo plat včetně odměn) zaměstnaných na plný úvazek – salaire mensuel net médian sur emplois temps plein,
  • hrubý roční příjem pro srovnání příjmů ve veřejném a v soukromém sektoru.

Dále se zjišťuje pět doplňkových charakteristik:

  • podíl zaměstnaných na vyšší kvalifikační úrovni (cadre) podle francouzské klasifikace povolání (PCS),
  • míra mobility, tedy podíl absolventů pracujících v jiném francouzském regionu, než studovali, případně v zahraničí,
  • první a třetí kvartil měsíčního příjmu zaměstnaných na plný úvazek,
  • podíl žen.

Zmíněné charakteristiky jsou rovněž rozčleněny do čtyř velkých oborových oblastí studia (domaines):

  • právo, ekonomie a řízení (DEG – droit, economie, gestion),
  • literatura, jazyky, artistické obory (LLA – lettres, langues, arts),
  • humanitní a společenské vědy (SHS – sciences humaines et sociales),
  • přírodní vědy, technické obory, zdravotnictví (STS – sciences, technologies, santé).

Čtyři velké oblasti studia jsou pak dále členěny do skupin oborů (těch je celkem 13) a na třetí úrovni do (hlavních) oborů studia (těch je celkem 51).

Pro absolventy magisterského studia (Master) jsou hlavní ukazatele a většina těch vedlejších členěny také podle univerzity (pokud ovšem počet respondentů i podíl odpovědí odpovídají uvedeným kritériím). Doplňují je ještě další sociální a ekonomické charakteristiky: míra regionální nezaměstnanosti, procento absolventů, kteří během studia pobírali sociální stipendium, a medián čistého měsíčního příjmu pracovníků ve věku 25–29 let, kteří pracují na plný úvazek v daném regionu ve vyšší a střední socio-profesní (kvalifikační) úrovni.

Výsledky šetření v roce 2014

Proti předchozímu roku se nezměnila 90% míra zaměstnanosti absolventů Master, u dalších dvou druhů studia stoupla o jeden procentní bod, na 92 % u LP a na 88 % u DUT (v následujícím grafu označuje popiska Master ens. zvlášť ty absolventy, kteří si doplnili učitelskou způsobilost pro vystudovaný obor). Současně se také zvýšil podíl těch, kteří po získání diplomu ve studiu dále pokračují nebo se do něj ve sledovaném období vrátili (poursuites études). Nejmarkantnější je to u absolventů LP (z 29 % na 34 %), mírnější pak u absolventů Master (z 39 % na 40 %) a DUT (z 87 % na 88 %), i když je třeba upozornit, že ti ve studiu pokračují zdaleka nejčastěji.

V jiném regionu, než sídlí univerzita, na které studovali, pracuje 45 % absolventů Master a 7 % pracuje v zahraničí. Odpovídající podíly u LP jsou 39 %, respektive 3 %, a u DUT 33 %, respektive 3 %.

Většina pracovních míst, které získali absolventi Master, byla dlouhodobá, na plný úvazek a na vyšší kvalifikační úrovni. Mezi absolventy jednotlivých oblastí a oborů studia však stejně jako v předchozích letech existovaly určité rozdíly. Takových míst bylo v oborové oblasti studia DEG 91 %, v oblasti STS 90 %, v oblasti SHS 88 % a v oblasti LLA 87 %.

Rozdíly mezi oblastmi studia DEG a STS, které dohromady představují asi tři čtvrtě všech absolventů, a oblastmi SHS a LLA byly nejvíce výrazné v úrovni platu: medián měsíčního příjmu činil pro první dvě oblasti studia 2 000 € oproti 1 700 € pro druhé dvě oblasti studia, obdobně medián ročního platu byl 31 200 € v prvním případě a jen 26 500 € ve druhém.

Stejně jako o rok dříve i v roce 2014 pracovalo 62 % absolventů Master v privátním sektoru, 21 % ve veřejné správě (také tento podíl je stabilní) a zbývajících zhruba 17 % jich pracuje v jiných organizacích a sdruženích (associations). Mezi absolventy Master bylo 59 % žen, nejvíce (81 %) v oblasti studia LLA, pak 73 % v oblasti studia SHS, 59 % v oblasti studia DEG a 41 % v oblasti studia STS.

Velmi zajímavé jsou samozřejmě údaje o jednotlivých oborech studia a o absolventech různých vysokoškolských institucí. Nejvyšší medián ročního příjmu (39 700 €) mají absolventi Université Panthéon-Assas Paris 2, naopak nejnižší (22 700 €) pak absolventi Université Rennes 2. Údaje o absolventech různých oborů jsou uvedený v následující tabulce.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Ministère de l’éducation nationale, de l’enseignement supérieur et de la recherche: Insertion professionnelle des diplômés 2011 de l’université.

Jane Marshall: Good work prospects but pay variable. University World News, 16 January 2015, Issue 350

Jane Marshall: Universities to tell students their job prospects. University World News, 01 November 2009, Issue 99

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Francie, Legislativa, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s