Rozdíly v uplatnění absolventů se ve Francii zvětšují

Ve Francii každé tři roky důkladně analyzují uplatnění absolventů na pracovním trhu. Poslední šetření z roku 2013 potvrdilo, že zhoršující se hospodářská situace ve Francii výrazně komplikuje úspěšný vstup absolventů na pracovní trh, zvyšuje pravděpodobnost nezaměstnanosti a vede ke snížení nebo stagnaci vývoje jejich průměrných pracovních příjmů. Týká se to absolventů takřka všech stupňů a typů škol, ale existují výjimky, kterými jsou například absolventi technických a specializovaných vysokých škol zdravotnických a sociální péče a absolventi ukončující studium s doktorským titulem. Více se také rozevírají nůžky mezi uplatněním těch, kteří na pracovní trh vstupují s nejnižším a s nejvyšším ukončeným vzděláním.

Redakce Vysoké školství ve světě

Francouzské Centrum pro studium a výzkum kvalifikací (zkráceně Céreq – Centre d’études et de recherche sur le qualifications) se dlouhodobě zabývá zaměstnatelností (především absolventů) na trhu práce, strukturou měnících se kvalifikací a kompetencemi. V roce 2013 Céreq uskutečnilo již šesté kolo svého rozsáhlého a každé tři roky se opakujícího výzkumu uplatnění absolventů všech stupňů škol na pracovním trhu. Ačkoliv se šetření uskutečnilo v roce 2013, nese název Génération 2010 podle roku, kdy mladí lidé absolvovali a ukončili své vzdělávání nebo z jiných důvodů poprvé opustili vzdělávací soustavu. Šetření každé vybrané generace totiž probíhá vždy 3, 5 a 7 let po ukončení školy (viz následující schéma). Pro potřeby výzkumu v roce 2013 byl definován reprezentativní vzorek 33,5 tisíce absolventů vybraných ze 708 tisíc mladých lidí, kteří v roce 2010 poprvé opustili francouzský vzdělávací systém. Plných 369 tisíc z nich (tedy již 52 %) přitom ukončilo vysokoškolské studium (ať už s titulem nebo bez titulu). Oproti generaci z roku 2004 to představuje nárůst o 3 %.

Ve srovnání s generací roku 2004 měla generace z roku 2010 v průměru vyšší úroveň vzdělání. Růst vzdělanostní a kvalifikační úrovně je přitom způsoben zejména expanzí právě vysokoškolského studia. I přes vytyčení obecného cíle snižovat počet mladých lidí s nejvýše nižším středním vzděláním (tedy na úrovni naší základní školy nebo nižšího stupně gymnázia) tvoří tato skupina stále 16 % absolventů roku 2010 (ve srovnání s 18 % v kohortě absolventů 2004).

Na úrovni středního vzdělávání byl zaznamenán odklon od typů vzdělání CAP (Certificat d’aptitude professionnelle) a BEP (Brevet d’études professionnelles), což jsou profesně zaměřené diplomy nižší úrovně udělované na středních odborných školách, a příklon k odborně zaměřené maturitě (baccalauréat).

Na druhé straně postupné zavádění trojstupňové kvalifikační struktury LDM (ve francouzštině: Licence, Master, Doctorat) na vysokoškolské úrovni mezi lety 2003 a 2006 povzbudilo studenty k tomu, aby si prodloužili dobu studia a získali bakalářský (3 roky), magisterský (5 let) nebo doktorský (7 let) titul. V souvislosti s tím došlo ke snížení počtu absolventů opouštějících proces vzdělávání po 2 nebo 4 letech terciárního vzdělávání. Podíl absolventů dvouletých programů BTS a DUT klesl ve prospěch tříletých programů (zejména těch odborných). Zároveň se snížil počet absolventů jednoletého magisterského programu, zatímco dvouletý magisterský program se stává vůbec nejfrekventovanějším typem vysokoškolského vzdělání. Třetina absolventů vysokých škol absolvuje dlouhý (tedy alespoň pětiletý) studijní program. Díky tomuto trendu se zvýšil podíl mladých lidí s alespoň magisterskou úrovní vzdělání ze 14 % v generaci absolventů 2004 na 17 % v generaci 2010.

Rozšíření na praxi orientovaného typu vzdělávání je další charakteristikou generace absolventů 2010. Na praxi orientovaná vzdělávací cesta je ve Francii podporována ze strany veřejné správy již několik let a přitahuje stále větší počet mladých lidí. V roce 2010 byl vyučený každý pátý absolvent, který opouštěl školství, avšak pouze ve třetině případů se jednalo o ženu. Prakticky orientovaná forma vzdělávání byla ve Francii – podobně jako v dalších evropských zemích – historicky poskytována především v rámci středního školství (učňovství). V poslední době se ovšem stále více rozšiřuje také do jiných stupňů a typů vzdělávání a mezi nimi jak do krátkých, tak i dlouhých vysokoškolských programů studia. Rovněž v případě vysokoškolského studia používají Francouzi termín l’apprentissage, který lze nejlépe přeložit jako vyučení. K tomu je však třeba poznamenat, že učňovství má ve Francii poněkud jiný význam než u nás. Jde spíše o formu studia výrazně zaměřenou na odbornou praxi, kterou však využívá vždy jen část studentů příslušného typu školy.

Ve srovnání s kohortou 2004 se podíl absolventů vysokých škol, kteří prošli prakticky zaměřeným studiem, téměř zdvojnásobil. Nejvyšší podíl těchto vysokoškolských absolventů s vyučením je v generaci roku 2010 mezi držiteli odborných bakalářských titulů (31 %) a mezi absolventy BTS (Brevet de technicien supérieur – odborné vysokoškolské studium vyžadující 2 roky terciárního studia) a DUT (Diplôme universitaire de technologie – vyžaduje 2 roky terciárního studia), kde činí 23 %. Vysoký počet vyučených vysokoškoláků je ovšem i mezi absolventy dvouletých magisterských programů (Master 2, autres bac+5) nebo Grande école (viz graf).

Generace z roku 2010 vstoupila na trh práce za ztížených podmínek, a to přinejmenším ze dvou důvodů. Za prvé byl v roce 2010 trh práce postupně oslaben finančním kolapsem roku 2008 a následně krizí veřejných financí z léta 2010. Ve Francii proto mezi roky 2008 až 2013 došlo k prudkému nárůstu celkové míry nezaměstnanosti (ze 7,5 % na 10,3 %). Za druhé toto zhoršení hospodářské situace bylo ještě umocněno omezením intervencí státu, což mělo pochopitelně dopad i na snížení počtu dotovaných pracovních míst určených právě pro absolventy. Takzvané pracovní smlouvy pro mladé lidi (contrats jeunes en entreprise/CJEs), které byly ve velké míře využívány v letech 2003 až 2007, byly koncem minulého desetiletí zrušeny. Tento výpadek přitom nebyl v následujících letech kompenzován žádným jiným podpůrným programem. Rozšiřování o „pracovní místa budoucnosti“ (emplois d’avenir), které bylo spuštěno v říjnu 2012, fakticky začalo až v roce 2013. Výsledkem je, že při zhoršení ekonomické situace funguje francouzský trh práce tak, že nejvíce postihuje právě mladé lidi hledající své první zaměstnání.

Absolventi z roku 2010 přitom nejsou z tohoto pravidla žádnou výjimkou. Ke snížení podílu zaměstnaných a naopak ke zvýšení míry nezaměstnanosti došlo oproti generaci roku 2004 u absolventů naprosté většiny všech stupňů a typů vzdělání. Rozsah těchto změn se ovšem dosti liší. Na jedné straně mladí lidé s nejnižšími úrovněmi vzdělání získávají nyní zaměstnání podstatně obtížněji. Například míra nezaměstnanosti mladých lidí s žádným nebo jen nižším středním vzděláním – ekvivalent ukončení naší základní školy – je tři roky od opuštění školy téměř 50 %, což je o 16 procentních bodů více, než v případě absolventů z roku 2004. Na druhé straně vysokoškolští absolventi technických (inženýrských) škol, specializovaných vysokých škol zdravotnických a sociální péče a absolventi ukončující studium titulem Ph.D. si vedou stále skoro stejně dobře. Výsledkem je, že výrazné rozdíly mezi absolventy jednotlivých stupňů vzdělání, které existovaly již v minulosti, se stále více zvětšují; nůžky mezi nimi se rozevírají.

Přes současnou nepříliš dobrou ekonomickou situaci a její vliv na možnosti získat pracovní místo nelze říci, že by došlo k výraznému zhoršení pracovního uplatnění těch, kdo práci mají. Jedním z dokladů je příliš se neměnící podíl mladých lidí, kteří pracují na tzv. stabilních pracovních místech (tedy například zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, státní zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné apod.). V takovém typu práce pracovaly zhruba dvě třetiny absolventů jak z kohorty roku 2004, tak z kohorty roku 2010. Druhým dokladem je vývoj příjmů. Medián příjmů celé generace 2010 tři roky po opuštění školy byl téměř stejný jako u všech absolventů z kohorty roku 2004. Na jaře roku 2013 to činilo 1 450 € měsíčně.

Při pohledu na mladé lidi, kteří v roce 2010 opustili vysokou školu, je vidět, že i přesto, že jsou na tom ve srovnání s absolventy nižších stupňů vzdělání relativně dobře, nejsou vůči důsledkům zhoršující se hospodářské situace imunní. Přestože se jejich průměrná kvalifikační úroveň – díky zavedení nové kvalifikační trojstupňové struktury LMD (Licence, Master, Doctorat) – oproti jejich předchůdcům z roku 2004 zvýšila, zvýšila se také pravděpodobnost, že budou nezaměstnaní, stejně jako se snížily jejich průměrné příjmy. Kromě již zmíněných výjimek (absolventi technických, specializovaných vysokých škol zdravotnických a sociální péče a absolventi ukončující studium titulem Ph.D.), se pro všechny ostatní situace zhoršila. Nejhůře na tom jsou ti, kteří nedokázali ukončit studium a získat vysokoškolský diplom.

Celkově bylo v roce 2013, tedy tři roky po opuštění vysokoškolského studia (s titulem nebo bez něj), 13 % nezaměstnaných. To představuje nárůst o čtyři procentní body oproti generaci těch, kteří ukončili vysokou školu v roce 2004. Hospodářská recese měla vliv také na snížení platů (kupní síly) absolventů vysokých škol. Čistý měsíční příjem po třech letech na trhu práce byl v průměru nižší než v případě absolventů z roku 2004.

Rozdíly v míře nezaměstnanosti a v příjmech nejsou ale spojeny jen s úrovní získaného vzdělání a kvalifikace, ale také s oborovým zaměřením studijního programu. Z těch, kdo absolvovali krátké studijní programy, mají nejnižší nezaměstnanost i nejvyšší příjmy absolventi dvou nebo tříletých specializovaných vysokých škol zdravotnických a sociální péče. Dobře na tom jsou také absolventi odborného vzdělávání prvního stupně. Absolventi pěti a víceletých studijních programů mají většinou průměrné příjmy vyšší a míru nezaměstnanosti nižší než jejich kolegové, kteří absolvovali krátké studijní programy. Týká se to také například absolventů inženýrských a obchodních škol, ale ne absolventů jednoletých magisterských programů.

Zkoumání kohorty absolventů roku 2010 potvrzuje, že v souvislosti se zhoršující se ekonomickou situací se přechod ze vzdělávání do práce stal mnohem obtížnější. Především se ukazuje, že se prohlubují rozdíly mezi jednotlivými kvalifikačními úrovněmi. Nejedná se o nový jev. Již v minulosti se tyto rozdíly během ekonomické krize zhoršovaly, aby poté v době hospodářského vzestupu opět došlo k jejich zmenšení. Nicméně jen čas ukáže, zda účinky té dnešní přetrvávající krize budou dočasné, nebo zda závažnost krize přinesla radikálnější strukturální změny v podmínkách, za nichž mladí lidé vstupují na trh práce. I nadále platí, že někteří mladí lidé z této kohorty nemají zaměstnání ani po třech letech na trhu práce, což zvyšuje riziko jejich sociální exkluze. Céreq plánuje kohortu absolventů 2010 opět zkoumat i v dlouhodobějším horizontu, a to prostřednictvím opakovaných šetření ještě 5 a 7 let po absolvování, tedy v letech 2015 a 2017.

Zpracovali Jan Koucký a Martin Zelenka

.

 

Pascale Rouaud et Olivier Joseph (coordination): Quand l’Ecole est finie. Premiers pas dans la vie active. Céreq, 2014

Christophe Barret, Florence Ryk, Noémie Volle: Face à la crise, le fossé se creuse entre niveaux de diplôme. Enquête 2013 auprès de la Génération 2010. Bref du Céreq, n° 319, 2014

Boris Ménard: Sortants du supérieur: la hausse du niveau de formation n’empêche pas celle du chômage. Bref du Céreq, n° 322, 2014

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Absolventi, Ekonomika & VŠ, Francie, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s