Na studia v zahraničí se má dostat polovina německých studentů

Stejně jako internacionalizace, také mobilita studentů hraje stále významnější úlohu v rozvoji vysokého školství (viz například Je mezinárodní mobilita studentů skutečně povinná?). Mluví pro to řada argumentů, počínaje osobním rozvojem studentů, získáním mezikulturních kompetencí a zvýšením jejich zaměstnatelnosti na mezinárodním trhu práce až po vytváření širšího evropského povědomí; také proto je Erasmus nejenom jedním z nejúspěšnějších, ale i nejvýznamnějších programů EU. Další argument přidal Sebastien Fohrbeck, ředitel pro internacionalizaci a komunikaci Německé akademické výměnné služby DAAD (Deutscher Akademischer Austausch Dienst), který je relevantní i pro nás. Německá ekonomika totiž díky vysoké mobilitě studentů získává významnou výhodu v konkurenci s ostatními exportně zaměřenými zeměmi.

Redakce Vysoké školství ve světě

Doktor Fohrbeck to uvedl na konferenci o internacionalizaci vysokého školství, kterou začátkem loňského listopadu v Londýně společně organizovali Britové (UK HE International Unit), Francouzi (Institut Français) a Němci (DAAD). Řekl, že milionové investice do studia v zahraničí jsou klíčovou částí německé průmyslové strategie, která vyžaduje, aby vysoce kvalifikovaní absolventi byli také schopni pracovat po celém světě. Připomenul, že „německá ekonomika je závislá na exportu, který se na ní podílel dříve jen 30 %, ale dnes to je již 50 %, a proto chceme, aby naši absolventi byli i mezinárodně kvalifikováni“. Zdůraznil také, jak je důležité budovat celosvětové politické a ekonomické sítě.

Německo na to vynakládá hodně prostředků. Asi 118 tisíc německých studentů ročně dostává finanční podporu na studium v zahraničí. Z toho jen 36 tisíc ji získává v rámci evropského programu Erasmus+, ostatní jsou financováni z různých německých programů na podporu studia v zahraničí (například Auslands-BAföG či PROMOS). V zahraničí tak alespoň část studia stráví třetina německých studentů, ale německá vláda to chce do roku 2020 zvýšit až na polovinu. Srovnatelný údaj pro britské studenty činí pouze 6 % a cílem EU je do roku 2020 dosáhnout 20 %.

Německo chce také zvýšit počet zahraničních studentů v zemi z dnešních 50 tisíc na 350 tisíc v roce 2020, a to ve většině případů bez školného. Německo má pro to více důvodů. Jak uvedl Sebastien Fohrbeck, jedním z cílů je například získat trvalé přátele po celém světě. Nadto asi 50 % zahraničních studentů po absolvování v Německu zůstává, přináší mu to tedy další talenty a pomáhá odstranit nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Podle zjištění nedávné studie (viz Mobilita studentů v Německu a její ekonomické přínosy) přitom stačí, aby v zemi zůstalo 30 % zahraničních absolventů po dobu pěti let, aby se z jejich daní uhradily studijní náklady na všechny zahraniční studenty. Fohrbeck k tomu však poznamenal: „Proto to neděláme – nepokládáme zahraniční studenty za další exportní odvětví.“ Tedy na rozdíl například od vlád v Austrálii nebo v Kanadě, které studium zahraničních studentů označují za jedno z nejúspěšnějších exportních odvětví.

Společnou strategii internacionalizace německých vysokých škol přijaly spolková vláda a zemské vlády již v dubnu 2013. Jejím hlavním cílem je zajistit, aby se do konce dekády na studijní pobyt v zahraničí dostal každý druhý budoucí německý absolvent a aby tam nejméně každý třetí pobyl alespoň tři měsíce a získal minimálně 15 ECTS kreditů. Uvedený národní cíl výrazně převyšuje společný cíl zemí EU i ostatních zemí Boloňského procesu, který stanoví, že se na studijní pobyt v zahraničí má dostat alespoň pětina absolventů z Evropy.

Jaké další informace uvádí nová zpráva DAAD z roku 2014 o studiu Němců v zahraničí (případně cizinců na vysokých školách v Německu)? Údaje jsou například členěny podle délky mobility na krátkodobé pobyty, které vedou jen k získání určitého počtu kreditů (credit mobility), a na dlouhodobé pobyty, jejichž cílem je získání diplomu zahraniční vysoké školy (degree mobility). Mezi oběma typy však existují podle statistiky i další rozdíly. Zatímco cílovými zeměmi diplomové mobility pro německé studenty jsou především Nizozemsko, Rakousko, Švýcarsko a Spojené království, pro kreditní mobilitu to kromě Spojeného království jsou Francie, Španělsko a Spojené státy. Další zajímavý rozdíl je v zastoupení studentů jazykových a humanitních oborů – vedou sice v kreditní mobilitě, ale v diplomové mobilitě jsou pod průměrem.

Pokud se týká tzv. diplomové mobility, počet německých absolventů celého studia v zahraničí od počátku 90. let stále stoupá, absolutně i relativně, z původně asi 34 tisíc v roce 1991 až na 134 tisíc v roce 2011. Právě v posledních letech zaznamenal vysokou dynamiku. Zatímco v období 1991–2004 činil roční nárůst jen 5,3 %, v období 2005-2011 se zdvojnásobil na 10,6 %, i když výsledky v posledním roce 2011 (růst o 4,6 %) ukazují na zpomalení růstu.

Pokud se týká tzv. kreditní mobility, 30 % všech absolventů německých vysokých škol bylo v roce 2010 na studijním pobytu v zahraničí v délce alespoň tři měsíce. Na rozdíl od vývoje v 90. letech se však rozsah kreditní mobility v posledním desetiletí nezvyšoval. Německo však v každém případě již dnes překračuje cíl EU, avšak zbývá mu ještě dlouhá cesta, aby se dostalo na úroveň svého národního cíle, tedy aby alespoň polovina všech německých absolventů získala zkušenost ze studia v zahraničí.

Jde o velmi náročný cíl a jak sám Sebastien Fohrbeck připustil, Německo jej nemusí dosáhnout. DAAD však systematicky usiluje o odstranění překážek, které mobilitě brání: problémy s financováním, obtížné sladění pobytu v zahraničí s požadavky studijního programu domácí vysoké školy a obavy, že kvůli mobilitě se studium prodlouží. Ale přinejmenším dvě cesty považuje DAAD za velmi slibné: podpora tzv. dvojitých nebo společných studijních programů některé německé a některé zahraniční vysoké školy (double or joint degrees) a začlenění tzv. „okének mobility“ (mobility windows), tedy období vyhražených studiu v zahraničí, přímo do bakalářských i magisterských studijních programů německých vysokých škol. Budou-li ještě doplněny patřičným počtem stipendií, může Německo obnovit strmý růst mobility z minulých let.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Wissenschaft weltoffen Kompakt. DAAD & DZHW 2014

Jan Kercher and Nicole Rohde: German Students Abroad. DAAD & DZHW 2014

Jack Grove: Germany aims to send 50 per cent of students abroad by 2020. THE, 13 November 2014

Je mezinárodní mobilita studentů skutečně povinná? Vysoké školství ve světě, 16. duben 2014

Michael Gardner: Multiple benefits of international students – Survey. University World News Issue 303, 16 January 201

Claudia Münch and Marcus Hoch: The Financial Impact of Cross-border Student Mobility on the Economy of the Host Country. DAAD/Prognos AG, November 2013

Mobilita studentů v Německu a její ekonomické přínosy. Vysoké školství ve světě, 25. únor 2014

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Internacionalizace, Německo, Studenti, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s