Komise volá po zvýšení kvality a relevance studia

Dánská expertní Komise pro kvaliturelevanci vysokého školství byla vládou ustavená na podzim 2013 s cílem navrhnout opatření pro zvýšení kvality a relevance vysokého školství v Dánsku. Po roce práce vydala komise na konci listopadu 2014 již druhou zprávu Vysoké cíle: vynikající výuka na vysokých školách (Høje mål – fremragende undervisning i de videregående uddannelser). Zatímco první zpráva z dubna loňského roku se věnovala struktuře a organizaci celého vysokého školství a vysokoškolského studia (viz Doporučení dánské Komise pro kvalitu a relevanci vysokého školství), nová zpráva je zaměřena na úroveň vysokých škol a analyzuje stav a efektivitu výuky na základě rozsáhlého šetření studentů, pedagogů a vedení škol. Komise upozorňuje, že na rozdíl od výzkumu výuka na dánských vysokých školách na světové úrovní není. Přidat musí obě strany, studenti i školy, požaduje Komise v osmi závěrečných doporučeních.

Redakce Vysoké školství ve světě

Dánská vláda věnuje stavu vysokého školství bedlivou a systematickou pozornost, je si totiž dobře vědoma jeho klíčového významu pro další rozvoj země. Na doporučení Komise pro produktivitu (viz Produktivita v dánském vysokém školství) zřídila před rokem Komisi pro kvalitu a relevanci vysokého školství, začala realizovat reformy studia i podpory studentů (viz Reforma podpory studentů v DánskuDánská diskuse o reformě vysokého školství) a snaží se usměrňovat počty studentů, aby lépe odpovídaly požadavkům trhu práce, zejména soukromého sektoru (viz Další kroky reformy dánského vysokého školství). Úsilí vlády ovšem neexistuje ve vzduchoprázdnu, reagují na ně vysoké školy, studenti i široká veřejnost, někdy dokonce protesty a demonstracemi, na to opět reagují politici, a tak se postupně dospívá k přijatelnějším řešením.

Na konci listopadu 2014 Komise pro kvalitu a relevanci vysokého školství vydala svou druhou zprávu Vysoké cíle: vynikající výuka na vysokých školách (Høje mål – fremragende undervisning i de videregående uddannelser). Samotná zpráva má 150 stran, ale k ní je připojeno dalších šest příloh a ještě šest kratších shrnutí hlavních faktů (většinou bohužel pouze v dánštině), které dohromady představují další stovky stránek. Zpráva analyzuje stav a úroveň výuky na všech typech terciárních institucí (univerzitách i více profesně zaměřených vysokých školách) v Dánsku. Její závěry se opírají o rozsáhlá šetření, která Komise zadala.

Šetření názorů vysokoškolských pedagogů zahrnulo na 5 tisíc respondentů (22 % z celkového počtu téměř 23 tisíc vyučujících). Zkoumalo, jaký mají individuální kontakt se studenty (polovina respondentů uvedla, že méně než jednu hodinu týdně) a jak hodnotí jejich práci, jaká je organizace výuky a jak se podílejí na jejím rozvoji a jak vedení školy podporuje jejich práci i práci studentů. Další šetření zkoumalo, jak vrcholové vedení několika vybraných vysokých škol podporuje výuku a zlepšování její kvality.

Šetření názorů studentů zahrnulo téměř 9 tisíc respondentů (tedy 21 % z téměř 43 tisíc oslovených studentů náhodného vzorku). Na otázku, jak je pedagogové podporují ve studiu, asi tři čtvrtiny respondentů uvedly, že s nimi o studiu mluví jen zřídka. Pouze pětina uvedla, že dostávají nějakou reakci na svou účast na výuce, necelá polovina na písemné práce, projekty nebo zkoušky. Přesto většina studentů považovala své pedagogy za kompetentní, a to jak v daném oboru, tak i jako učitele.

Analýzy všech tří šetření ovšem ukázaly, že studenti dostatečně neprofitují ze svého vzdělávání a že problémy jsou na obou stranách. Komise je přesvědčena, že studenti se musí plně koncentrovat na studium. Podle průzkumu mu celkově věnují pouze 35 hodin týdně, a to podle typu vysoké školy (univerzity či více profesně zaměřené školy) 15 až 21 hodin přímé výuce, 11 až 18 hodin samostatnému studiu a další 2 hodiny jiným aktivitám, které se studiem souvisejí. To je ovšem podstatně méně, než požaduje ECTS (European Credit Transfer System) neboť denní studium podle ECTS předpokládá 1 650 hodin studia ročně, zatímco dánští studenti mu věnují pouze 1 350 hodin. Podle dánských propočtů to ovšem vyžaduje, aby studenti věnovali studiu o pětinu času více, neboli každý den v týdnu jednu hodinu studia navíc.

Na druhé straně by ovšem podle provedeného šetření mělo být poskytované vzdělání prakticky využitelnější, vyučující by se měli studentům více věnovat a zkvalitnit výuku. Komise však nepokládá za možné předepisovat školám, co mají dělat, ty musí samy realizovat potřebné změny; poukazuje však na to, že nezbytnou podmínkou je, aby se do nich zapojili všichni vyučující.

Závěrečná doporučení se týkají všech oblastí práce i řízení vysokých škol. Zdůrazňují základní odpovědnost vedení vysoké školy za kvalitu a relevanci vzdělávání, tedy za jeho obsah, organizaci i realizaci, současně ale i nutnost poskytnout k tomu vysokoškolským institucím větší prostor a odstranit řadu centrálních předpisů. Nadřazená hlediska a záměry se mají stanovit na politické úrovni, ale konkrétní obsah a organizaci vzdělávání mají stanovit vysoké školy samotné. Informace o vzdělávání, jeho vstupech i výstupech mají být veřejně přístupné, jednotlivé instituce i studijní programy se mají navzájem srovnávat. Takové informace se také mají stát základem pro stanovení cílů v rozvojových kontraktech mezi institucí a ministerstvem.

Ke zvýšení kvality a relevance výuky a studia je třeba využít i ekonomickou motivaci a upravit proto pravidla rozdělování finančních prostředků. Komise navrhuje zřídit jako odborný orgán národní radu, která bude na základě výběrového řízení rozdělovat prostředky na konkrétní projekty, zajistí šíření dobrých výsledků a příkladů dobré praxe a stane se v této oblasti poradcem ministra pro vzdělávání a výzkum. Komise však zdůrazňuje, jak je důležité, aby nový mechanismus financování nemotivoval vysokoškolské instituce ke zvyšování počtu přijímaných studentů a k otevírání nových programů, nebude-li to potřebné ze společenského a ekonomického hlediska. Zároveň je třeba brát ohled na zaměstnatelnost absolventů.

Komise má rovněž řadu požadavků týkajících se studentů i vysokoškolských učitelů. Instituce mají aktivně usilovat o to, aby se studenti plně věnovali jen studiu (a nebyli současně zaměstnáni), a dokumentovat, jak se v jednotlivých oborech plní požadavek ECTS. Vysokoškolští učitelé mají mít všestranné pedagogické kompetence, pedagogická kvalifikace se má zvyšovat a být podstatným faktorem při přijímání vědeckých pracovníků. Má se rovněž upravit systém, jak jsou hodnoceni. Šetřením se totiž zjistilo, že „dobře učit se nevyplácí“. Na univerzitách jen 10 % učitelů uvedlo, že kvalita jejich výuky se odráží na jejich platu, a jen 12 %, že to má vliv na jejich postup. Jinou formu uznání od svých nadřízených uvedlo 26 %, nejvíce (43 %) uvedlo uznání svých kolegů. (Je příznačné, že se na profesně zaměřených vysokých školách uvedené podíly až dvojnásobně zvyšují.) Komise chce také řešit dosavadní praxi, kdy vysoce kvalifikovaní odborníci pracující na výnosných výzkumných úkolech mohou být zbaveni povinnosti vyučovat, a argumentuje, že výzkumní pracovníci placení z veřejných prostředků mají právo i povinnost se alespoň do jisté míry podílet na výuce.

Komise dále požaduje zrušit dosavadní předpis, podle něhož jedna třetina examinátorů musí být externích, a ponechat na každé instituci, jak velké bude jejich zastoupení. Je totiž velmi drahé a nepřispívá ke zvýšení kvality či relevance. Komise doporučuje zavést nový druh celkového hodnocení, kdy se v každé instituci postupně hodnotí odborná úroveň několika jejích studijních programů. Takové hodnocení se využije i jako podklad pro akreditaci celé instituce vždy po šesti letech, jež od roku 2012 nahradilo hodnocení jednotlivých studijních programů. Jenom na okraj poznamenejme, že tento návrh dánské Komise je podobný poslednímu návrhu nového švédského systému zajišťování kvality.

Posledním doporučením je postupně změnit přijímání studentů tak, aby se více studentů dostalo na ten správný studijní program již na první pokus. To však nezaručuje dnešní způsob, kdy se rozhoduje o přijetí podle průměru známek na střední škole (pokud počet uchazečů přesahuje počet studijních míst). To má pak například důsledek, že každý čtvrtý student během prvních tří let studia vysokou školu předčasně opustí anebo že studenti s nejlepšími známkami ze střední školy si volí ty nejpopulárnější obory, kde počet přijatých astronomicky roste. Komise proto doporučuje stanovit pro každý obor specifické vstupní požadavky, které odpovídají požadavkům oboru, a použít i další kritéria, jako zkoušky a pohovory.

Druhá zpráva Komise byla přijata pozitivně a na mnoha vysokých školách se o ní seriózně diskutuje. Akademikerne, konfederace zastřešující jednotlivé asociace vysokoškolských povolání s více než 300 tisíci členy, zdůraznila, že se na základě solidní analýzy opět klade kvalita nad snahy o urychlení postupu ve studiu (study progress initiative), které dominovaly v první zprávě Komise. S ní však mnozí nesouhlasili a studenti protestovali proti navrženému „dimenzování“, tj. omezování počtu studijních míst v oborech, po nichž je menší poptávka na trhu práce. Jak komentoval Jacob Fuglsang, který rediguje rubriku vzdělávání čelného listu Politiken, „vládní Komise pro kvalitu čile proměňuje vysokoškolský systém, zatímco studenti demonstrují za univerzitu, která se už nevrátí.“

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

‘Høje mål – fremragende undervisning i de videregående uddannelser’. Udvalg for kvalitet og relevans i de videregående uddannelser, 2014

Jan Petter Myklebust: Upgrade university teaching, says Quality Commission. 29 November 2014, University World News Issue 345

Další kroky reformy dánského vysokého školství. Vysoké školství ve světě, 3. prosinec 2014

Doporučení dánské Komise pro kvalitu a relevanci vysokého školství. Vysoké školství ve světě, 24. duben 2014

Dánská diskuse o reformě vysokého školství. Vysoké školství ve světě, 27. únor 2014

Reforma podpory studentů v Dánsku. Vysoké školství ve světě, 20. únor 2014

Produktivita v dánském vysokém školství. Vysoké školství ve světě, 30. leden 2014

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Dánsko, Kvalita, Výuka, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s