Více peněz pro vysoké školy a výzkum v Německu

Na konci října 2014 se ministři spolkové vlády i zemských vlád dohodli, že zvýší dosavadní financování vysokých škol a výzkumu a poskytnou mu v příštích šesti letech navíc dalších 25,3 miliardy €. Navýšení rozpočtu odpovídá především nárůstu počtu studentů, ale bude se týkat také veškerého výzkumu financovaného z veřejných prostředků, ať se již provádí na vysokých školách či mimo ně.

O navýšení rozpočtu usilují samozřejmě vysoké školy i v jiných zemích, například v Rakousku rektoři požadují, aby se podobně jako v Německu dodatečně zvýšily již odsouhlasené prostředky pro období 2016–2019. Německý příklad však především ukazuje na podstatně odlišný přístup k financování vysokého školství (včetně toho, že v průběhu roku 2014 bylo na vysokých školách ve všech spolkových zemích zrušeno školné) oproti anglosaským zemím, o kterých jsme informovali nedávno.

Redakce Vysoké školství ve světě

Na financování vysokých škol a výzkumu se v Německu podílejí obě vládní úrovně, spolková i zemská. Vrcholným orgánem je Společná konference pro vědu (Gemeinsame Wissenschaftskonferenz – GWK), jejímiž účastníky jsou příslušní spolkoví a zemští ministři – na spolkové úrovni ministr pro vzdělávání a výzkum (poslední dva roky je to Johanna Wankaová) a ministr financí, na úrovni všech šestnácti spolkových zemí pak ministři mající v portfoliu vědu a vysoké školství (v případě Bavorska a Berlína také ministr hospodářství) a ministři financí (celkově má GWK 36 členů).

Dohoda o doplňkovém financování na další období, která byla uzavřena na poslední schůzi GWK 30. října 2014, se týká další etapy tří společných dlouhodobých programů: smlouvy o vysokých školách (Hochschulpakt 2020) uzavřené v roce 2007 na období do roku 2020, aby se zvládnul především výrazný nárůst počtu studentů; smlouvy o výzkumu a inovacích (Pakt für Forschung und Innovation), uzavřené v roce 2006 na podporu výzkumu, který není prováděn na vysokých školách a tzv. Exzellenzinitiative, která od roku 2006–2007 podporuje špičkovou kvalitu výzkumu na vysokých školách.

Německými politiky je Hochschulpakt 2020 považován za velmi úspěšný. Během prvních dvou programových období (v letech 2007–2010 a 2011–2015) se na zvyšování počtu studentů vynaložilo navíc přes 19 miliard €, z toho spolková vláda více než 10 miliard € a spolkové země kolem 9 miliard €. Celkový počet studentů se od roku 2005 zvýšil z cca 2,2 milionu na 2,6 milionu, do prvního ročníku se v loňském roce zapsalo přes půl milionu studentů proti necelým 360 tisícům v roce 2005, tedy o 40 % více.

Předsedové spolkové vlády i zemských vlád pak 11. prosince 2014 schválili tuto říjnovou dohodu uzavřenou na GWK pro třetí a závěrečné programové období do roku 2023. Podpořili tím, že počty studentů v současnosti rostou dokonce ještě rychleji, než původní Hochschulpakt 2020 předpokládal. Do roku 2023 má být do prvních ročníků přijato navíc dalších 760 tisíc studentů oproti výchozím hodnotám z roku 2005, které tvořily východisko při schvalování jeho původní verze. (Je však třeba podotknout, že zatímco po roce 2005 počty nově zapsaných studentů rychle rostly, po roce 2011 opět klesají.)

Kumulativní počet nově zřízených studijních míst (oproti původním předpokladům) bude stát přes 19 miliard €, z toho 9,9 miliard € dostanou vysoké školy od spolkové vlády a 9,4 miliard € od jednotlivých spolkových zemí. Spolkové země budou přispívat diferencovaně podle svých výchozích podmínek; přitom se uplatní tzv. mechanismus solidarity (Solidarmechanismus) ve prospěch nejen východoněmeckých, ale i tzv. městských spolkových zemí (tedy Berlína, Brém a Hamburku). Celkem se má během tří programových fází v období 2007–2023 vynaložit na zvyšování počtu studijních míst na vysokých školách 20,3 miliard € ze spolkových prostředků a 18,3 miliard € z prostředků spolkových zemí.

Spolková vláda i zemské vlády se zavázaly, že na každé studijní místo navíc, které je zřízeno díky doplňujícímu financování v rámci dohody Hochschulpakt 2020, poskytnou 26 tisíc €; tyto prostředky se využijí především na zvýšení počtu pedagogů, asi z desetiny pak na snižování počtu předčasného (neúspěšného) ukončování studia. V některých matematických a inženýrských oborech přesahuje totiž podíl neúspěšných studentů 50 %. „Nové opatření je signálem, že to považujeme za velmi závažný problém“, řekla spolková ministryně pro vědu a výzkum Johanna Wankaová. Dalším cílem bude také otevřít cestu na vysokou školu většímu počtu těch, kdo získali kvalifikaci pro povolání (jde především o absolventy učebních oborů).

Nová dohoda GWK dále zvyšuje o 3–5 % prostředky na financování výzkumu, který není prováděn na vysokých školách. Dostanou je největší výzkumné organizace – Max-Planck-Gesellschaft, Leibniz-Gemeinschaft, Fraunhofer-GesellschaftHelmholtz-Gemeinschaft Deutscher Forschungszentren – a hlavní orgán financující německý výzkum Deutsche Forschungsgemeinschaft.

Dohoda GWK zahrnuje také pokračování Exzellenzinitiative i po roce 2017, kdy měla původně skončit. Ze začátku na ni šlo z veřejných prostředků 470 milionů € ročně, později 530 milionů €, a v této výši bude pokračovat financování i po roce 2017.

Bavorský ministr pro vysoké školství Ludwig Spänle o dohodě prohlásil, že se jedná o „nejdůležitější rozhodnutí v tomto volebním období.“ Dohodu přivítal také předseda rektorské konference (Hochschulrektorenkonferenz – HEK) Horst Hippler jako „krok k jasnějšímu výhledu pro vysoké školství. Těší nás, že se zajistilo financování dalších studijních míst i režijních nákladů na výzkum v rámci smlouvy o vysokém školství (Hochschulpakt 2020). Je také důležité, že se dospělo k základní dohodě o pokračování iniciativy excelence (Exzellenzinitiative). Ta již jasně prokázala, jaký potenciál má výzkum prováděný na vysokých školách, který musí být podporován na výkon zaměřeným financováním bez politického zasahování do jeho plánování a vývoje.“

Odborový svaz pedagogických a vědeckých pracovníků (Gewerkschaft Erziehung und Wissenschaft – GEW) přivítal dohodu jen vlažně. Podle něj byl již nejvyšší čas aktualizovat Hochschulpakt 2020, ale i tak budou vysoké školy podfinancovány. Jak řekl místopředseda GEW Andreas Keller, „aby vysoké školy mohly zajistit dobré vzdělávání pro rostoucí počty studentů, potřebují spolehlivé financování. Každou chvíli jsou v nejistotě a mají obavy, zda se Hochschulpakt prodlouží a zda budou schopny nová studijní místa i nadále financovat. Neexistuje dlouhodobé plánování rozvoje. Proto se na vysoké školy stále znovu přijímají nové pracovní síly jen na krátkodobé úvazky na pár měsíců bez vyhlídek na další kariéru. Pokud se to nezmění, bude se na vysokých školách vše jen flikovat.“ Keller také kritizoval spolkovou vládu i zemské vlády, že dávají na podporu Exzellenzinitiative další prostředky, které by místo toho měly jít na zajištění Hochschulpakt 2020. „Potřebujeme rozvoj celého vysokého školství a celkové zlepšení jeho kvality, ne jen ojedinělé špičkové instituce. A větší podíl učitelů na studenta a dobré poradenství jsou nejlepším prostředkem, jak zajistit kvalitu a zastavit růst studijní neúspěšnosti.“

Také rakouští rektoři žádají vládu, aby navýšila již schválený rozpočet na vysoké školy a výzkum pro roky 2016–2019 alespoň o 1 miliardu €. Místopředseda rektorské konference (Österreichische Universitätenkonferenz – unico) Gerald Bast k tomu prohlásil, že by bylo třeba zvýšit financování výzkumu alespoň o 1 miliardu € každým rokem, aby se Rakousko vyrovnalo Německu v podílu výdajů na HDP, takže „požadavek 1 miliardy € na období tří let je ještě velmi skrovný.“

V posledním Šanghajském žebříčku ze srpna 2014 se mezi prvních 500 vysokých škol na světě dostalo již jen šest rakouských, tedy o jednu méně než předtím. Předseda unico Heinrich Schmidiger k tomu jen poznamenal, že „pokud se vysokým školám rozpočet nezvýší, nemůžeme očekávat zlepšení.“ Očekával však, že ministr pro vědu, výzkum a ekonomiku Reinhold Mitterlehner, který po srpnové obměně vlády posílil svou pozici a stal se také vicekancléřem, prosadí orientaci na inovace a znalostní společnost. Ten však již prohlásil, že bude usilovat jen o dalších 615 milionů € na vyrovnání důsledků inflace, a že „žádat o více peněz je absolutně nerealistické.“

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Michael Gardner: New funding package for universities and research. University World News, 06 November 2014, Issue 342

Gemeinsame Wissenschaftskonferenz: Hochschulpakt 2020

Michael Gardner: University leaders concerned over lack of funding. University World News, 26 September 2014, Issue 366

Více peněz pro vysoké školy v Německu. Vysoké školství ve světě, 17. květen 2013

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Financování, Německo, Politika & VŠ, Rakousko, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s