Radikální reforma vysokého školství v Austrálii

Nová australská vláda výrazně pravicové koalice s vyhrála převahou loňské volby a má dostatečnou většinu v dolní komoře parlamentu. Mohla tak při sestavování veřejného rozpočtu na příští rok začít řešit i naléhavé finanční problémy vysokého školství (terciárního vzdělávání) a připravit odpovídající návrh nového zákona o změnách ve vysokém školství a výzkumu HERRA (Higher Education and Research Reform Amendment Bill). Navrhované změny, argumentace vlády i stanoviska jednotlivých zájmových skupin jsou samozřejmě zajímavé především proto, že jde – obdobně jako v Anglii – o snahu řešit základní problémy dlouhodobé udržitelnosti financování vysokého školství, které jsou obdobné jako v řadě dalších zemí. Zajímavé je však i to, že Austrálie jako první již před čtvrt stoletím zavedla systém dodatečného splácení studentských půjček až po ukončení studia a po dosažení určité úrovně příjmu (Higher Education Contribution SchemeHECS), jehož obdoba byla v polovině 90. let neúspěšně projednávána i v českém parlamentu. Předkládaná první informace se týká vládního návrhu federálního rozpočtu Austrálie a nových doprovodných zákonů k vysokému školství a výzkumu.

Redakce Vysoké školství ve světě

O co v navrhované australské reformě jde? Vysoké školství se již v roce 2008 stalo dlouhodobě obtížně financovatelným poté, co došlo k deregulaci počtu studentských míst financovaných z převážné části federální vládou. Základním krokem vládní reformy je proto obdobná deregulace školného, která sice podle odhadů povede k jeho asi dvojnásobnému zvýšení, ale umožní snížit nadále neudržitelnou federální podporu (v návrhu rozpočtu o pětinu) a zajistit tak dlouhodobou finanční stabilitu vysokého školství. Řešení je ovšem komplexní, protože systém studentských půjček zahrne i další formy studia a odborné přípravy (tedy nejen jako dosud pouze studenty veřejných univerzit) na terciární a postsekundární úrovni, ale má i další, kvalitativní cíle. Podstatně se tím rozšíří možnosti volby odpovídajícího vzdělávání po ukončení střední školy pro všechny studenty různé úrovně a různého zaměření, což společně se zvýšenou podporou znevýhodněných studentů má přístup k vyšším úrovním vzdělávání v Austrálii ještě rozšířit.

Návrh rozpočtu spolu s návrhy nových zákonů, na nichž je rozpočet založen, byl předložen parlamentu v květnu 2014 a v dolní komoře byl již projednán a přijat. Zbývá však ještě schválit návrhy nových zákonů v Senátu, kde však současná vláda nemá většinu a musí tedy získat alespoň některé levicové či nezávislé hlasy. Stejně jako celý rozpočet je ovšem i nový zákon levicí odmítán, a do jisté míry je rozporně přijímán i akademickou obcí. V Senátu byl návrh zákona HERRA postoupen výboru pro školskou a pracovní legislativu k podrobnému projednání a vypracování výsledné zprávy do konce října. Vláda předpokládala, že s úpravami bude zákon přijat ještě do konce tohoto roku, což je podmínkou, aby mohl nabýt účinnosti již od ledna 2016.

Nový zákon znamená další milník ve vývoji australského vysokého školství po reformách z roku 1988. Tehdejší labouristická vláda (ministrem školství byl John Dawkins) zavedla školné, umožnila poskytovat vzdělávací služby zahraničním studentům a zřídila systém studentských půjček HECS (Higher Education Contribution Scheme) pro domácí studenty. Ti v jeho rámci musí uhradit určitou část nákladů na studium (ještě v roce 2003 to byla jen asi čtvrtina), ale získají na to od státu výhodnou půjčku, kterou začínají splácet až po absolutoriu, a to podle výše svého příjmu. Systém HECS měl tedy odstranit finanční bariéru, která by ze sociálně ekonomických příčin omezovala přístup na vysokou školu. Další vývoj pak vedl k postupné deregulaci domácího trhu magisterského i doktorského studia jak v počtu studentů, tak ve výši školného, k rozšíření státních půjček a k rozvoji soukromých postsekundárních nebo vysokoškolských institucí. Nový větvený systém půjček HELP – Higher Education Loan Programme – zahrnuje studenty, kteří na náklady studia jen přispívají (HECS-HELP), ale i ty, kteří je plně hradí (FEE-HELP).

Roku 2008 byl ovšem deregulován i počet domácích studentů bakalářského studia, takže nyní je celý systém založen na poptávce ze strany studentů a nabídce vysokých škol. Poptávka prudce vzrostla a začíná výrazněji překračovat předpokládané počty, na nichž byl založen rozpočet. Dodatečné náklady se například pro pětileté období počínaje akademickým rokem 2013–14 odhadují na 7,6 mld. australských dolarů (AS$), tedy téměř 145 mld. Kč. Snaha nepřekračovat rozpočet měla za následek svévolné omezování základních funkcí vysokých škol, omezování studijních programů a nulovou podporu pro rozvoj kariérních drah akademických pracovníků a výzkumné infrastruktury.

Zároveň je zřejmé, že financování vysokého školství z veřejných prostředků se v Austrálii není schopné dlouhodobě vyrovnávat s růstem počtu studentů a vysoké školy jsou stále více podfinancované. Jak se uvádí v návrhu rozpočtu, při zachování současné právní úpravy hrozí značné zhoršení kvality i prestiže vysokých škol, omezení možností volby studentů i nebezpečí, že se zvýší zaostávání země v investicích do vývoje a výzkumu, v získávání nadaných studentů a v soutěži o zahraniční studenty (vzdělávací služby jsou čtvrtým nejúspěšnějším exportním odvětvím Austrálie a vysoké školy se na něm podílejí dvěma třetinami).

Aby zajistila udržitelnost australského vysokého školství i jeho postavení v globální soutěži, rozhodla se vláda zvýšit podíl soukromých zdrojů na financování vysokého školství a jako poslední logický krok dosavadního vývoje tedy deregulovat také výši školného. Od roku 2016 ji mají plně určovat samotné vzdělávací instituce. Návrh rozpočtu zdůvodňoval zvýšení příspěvku studentů na financování vysokých škol především tím, že jejich budoucí příjmy budou o cca 75 % vyšší oproti těm, kdo vysokoškolské vzdělání nemají. (Průměrný rozdíl celoživotního finančního přínosu se v Austrálii odhaduje na jeden milion AS$, přibližně tedy 19 mil. Kč.)

Dalším argumentem vlády je samotná existence systému HECS, který zaručuje, že nikdo nebude zatěžován splácením dluhu, dokud jeho příjem nepřesáhne výši 50 638 AS$ ročně (jde o malé snížení dosavadní hranice 51 309 AS$). Aby se však zaručila udržitelnost systému půjček HELP i do budoucna, vláda navrhuje zvýšit jeho skutečně nízkou úrokovou sazbu, která se dnes určuje podle míry inflace (indexu spotřebitelských cen, který se pohybuje zhruba v rozmezí 2–4 % ročně), na úroveň, která odpovídá dlouhodobým finančním výpůjčkám vlády od bank (bond rate), maximálně však na 6 %. To by však mohlo znamenat poměrně značné zvýšení celkového dluhu studentů až o několik desítek tisíc AS$ na rozdíl od dnešní situace, kdy zvýšení dluhu při nízké sazbě není tak vysoké.

Australský vývoj je samozřejmě možné porovnat s anglickým: v hlavních rysech je obdobný, i když se navzájem liší ve sledu realizace jednotlivých kroků. V Anglii nejprve navrhli deregulaci výše školného, aby tím získali souhlas ministerstva financí s deregulací počtu studentů (tedy s odstraněním tzv. caps). V Austrálii nejprve v souladu s předchozím rozhodnutím o růstu participace na postsekundárním vzdělávání deregulovali počet studentů a teprve po šesti letech jsou nuceni přistoupit k velmi nepopulárnímu kroku, deregulaci školného. Cíl však byl v obou případech stejný, rozšířit zdroje financování, když ten veřejný nedostačoval na krytí stále rostoucí poptávky po vysokoškolském vzdělání. Snížení celkové závislosti vysokých škol na veřejných zdrojích také chtějí v Austrálii využít ke zvýšení kvality i nabídky vysokoškolského vzdělávání a dokonce i k rozšíření přístupu k němu a na nové cíle přesměrovat také část dosavadních prostředků. Dalším opatřením nového zákona o federálním australském rozpočtu je proto paušální snížení částky, kterou federální vláda podporuje každé studijní místo, o 20 %.

Stejně jako v Anglii také v Austrálii mají navrhované změny řadu dalších cílů: nejen podpořit inovace a soutěž mezi institucemi o studenty, ale přinést větší možnost volby studia, kvalitnější studijní programy a zachovat přitom spravedlivý přístup ke vzdělávání. Navrhovaný zákon proto obsahuje řadu dalších opatření, které k tomu mají vést. Za prvé dosavadní systém HECS, který zatím poskytuje půjčky jen pro ucelené bakalářské studium (kdy studenti na své studium jen přispívají, ale z valné části je hradí federální vláda), bude rozšířen i na kratší formy studia vedoucí k certifikátům na nižší úrovni, než je bakalářský diplom (jako jsou higher education diplomas, advanced diplomas a associate degrees). Za druhé se poprvé budou moci ucházet o federální podporu nejen veřejné univerzity, ale všechny – veřejné i soukromé – registrované instituce terciárního vzdělávání – colleges a tzv. colleges of technical and further education (TAFE). Přitom právě ty jsou doposud financovány z prostředků spolkových zemí, ale ne federace. Odstraní se tak poslední pozůstatky původně binárního vysokoškolského systému. Objem federální podpory jim však bude omezen na 70 % podpory poskytované veřejným univerzitám.

Jak se ve vládním návrhu rozpočtu dále zdůrazňuje, obě opatření značně rozšíří škálu nabízených programů podporovaných australskou federací i celkové možnosti volby pro ty, kdo dosud nejsou dostatečně připraveni na náročné univerzitní studium, otevřou alternativní cesty k postupnému získání vysokoškolského diplomu a umožní spolupráci vysokých škol a místních colleges na nabídce potřebných kvalifikací, které povedou k získání pracovního místa.

Již výše uvedená opatření mají rozšířit přístup k vyšším úrovním vzdělávání. Navíc se však pro zvýšení účasti současně rozšiřuje i federální podpora znevýhodněných studentů. Podle dalšího opatření nového zákona musí totiž všechny instituce s 500 či více studijními místy podporovanými federální vládou věnovat 20 % dodatečného příjmu na federální stipendijní programy (Commonwealth Scholarships). Z této částky budou poskytovat (sociálně a ekonomicky) znevýhodněným studentům různé formy pomoci – úlevu na školném, podporu studia, cestovné, pomoc s bydlením i s dalšími životními náklady studentů, které by jinak mohly ohrozit jejich studijní úspěšnost.

Poté, co návrh zákona o reformě vysokého školství a výzkumu HERRA prošel dolní komorou parlamentu (House of Representatives), byl koncem srpna 2014 postoupen Senátu, kde však již vládní strany nemají dostatečnou většinu a potřebují tedy získat hlasy alespoň šesti nezávislých senátorů. Počátkem září byl návrh předložen k projednání senátnímu výboru pro školskou a pracovní legislativu, aby prozkoumal důsledky navrhovaných reforem a do konce října vypracoval zprávu.

V příští informaci o reformě vysokého školství v Austrálii přineseme nejen shrnutí této zprávy a zdůvodnění odmítavého postoje opozice, ale také rozbor stanoviska představitelů australských vysokých škol, které sice považují přijetí zákona za nezbytné, ale současně požadují řadu podstatných změn. Upozorníme rovněž na některé nejvýznamnější názory nezávislých osobností, které do australské diskuse o reformě vysokého školství vnášejí širší a dlouhodobější perspektivu.

Zpracovali Jan Koucký a Jan Kovařovic

.

 

Higher Education and Research Reform Amendment Bill 2014

Higher Education Policy Watershed. Go8 Newsletter, September 2014

Geoff Maslen: Controversial higher education reforms in doubt. 22 August 2014 University World News Issue 331

Janice Dudley: Trickle up – Fee deregulation will only benefit elite. The Conversation, 22 August 2014 University World News Issue 331

Geoff Maslen: Federal government introduces reform bill. 28 August 2014 University World News Issue 332

Geoff Maslen: Senate inquiry stalls radical university reforms. 04 September 2014, University World News, Issue 333

Peter van Onselen: The battle for the budget. The Australian, September 15, 2014

Higher Education and Research Reform Amendment Bill 2014. The Senate, October 2014

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Austrálie, Financování, Politika & VŠ, Všechny články

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s